Myslím si, že postoj ministra Schwarzenberga je skutečně povzbuzující a maně mi připomíná základní poučku z Černých baronů, kdy mladý černý baron Šternberk říká, že feudálové a dělnická třída mají společného nepřítele a tím je buržoazie. Je smutné, že se mezi politiky, kteří se tak houfně ohánějí morálkou, nenašel dlouho nikdo, kdo by prostě řekl, že s „tímhlenctím“ já tady prostě nebudu sedět, protože by mi to nedělalo dobře ve společnosti, v rodině a u žaludku... Až pan Schwarzenberg.

Možná by to chtělo, alespoň neoficiálně, přiznat pro tentokrát v rozporu se zákonem z roku 1918 panu ministrovi šlechtický titul, protože se zachoval zcela v duchu šlechtické cti. Ostatní politici mají zjevně kachní žaludky. Pamatuji si na totalitní úsloví, že práce sice šlechtí, ale v socialismu není pro šlechtice žádné místo... Dlouho jsem měl pocit, že to platí i po „sameťáku“ a že je to spíše horší než lepší... Ale najednou se jeden aristokrat ocitl ve správný čas na správném místě a řekl správnou věc. Je smutné, že muselo dojít na tu šlechtickou čest, myslím si, že naprostá většina lidí, která došla k volbám, očekávala od svých volených zástupců, že budou něco takového mezi sebou izolovat a ignorovat. Že mají elementární smysl pro čest a vlastní důstojnost. Dokonce si to myslím i o voličích KDU-ČSL.

Dovolte mi úklonu, kníže Schwarzenbergu...