5. 6. 2007
Gagarin nebyl zas takový kýčLíbí se mi spor pánů Čulíka a Kotrby ZDE ZDE, má přídech už téměř nenošené demokratické vznešenosti, o které jsme právě v uvedených letech začínali snít. (Pak už vždycky, včetně dneška, vypadala jako utopie.) Je to ještě trochu složitější, na rozdíl od obou pánů jsem tuto dobu zažil již jako plnoletý téměřvzdělanec a pravdu mají v podstatě oba. Je třeba si jen uvědomit, že naše debata se odehrává o několik řádů výš, jak z hlediska demokracie tak inteligence než předmětná záležitost onoho análně speleologického dvojzpěvu. |
Potraviny jako takové byly ve skutečnosti dražší -- stačí dělit dnešní ceny cca sedmi až osmi -- aby to odpovídalo průměrnému platu. Na šunku, i od kosti, lidi moc neměli -- je symptomatické¨, že nejdražším masem bylo dost dlouho do padesátých let sádlo, stálo víc než vepřové na řízky, z jednoduchého důvodu -- kilem sádla se škvarky se dala živit rodina stejně dobře, ale přitom podstatně déle. Někdy rok a půl před letem Gagarina jsem šel za školu, asi proto, že ing. Horský zvaný Šedý vlk hrozil zkoušením z termomechaniky což byl na průmyslovce jeden z nejobávanějších předmětů. Pil jsem jako Švejk v Táboře jedno pivo za druhým, (měl jsem na tři, osmička za osmdesát haléřů) v plzeňské hospodě "U Špačků", později zbourané kvůli nájezdu na most, a četl zmíněný Květen, kde měl jakýsi Hrabal povídku o tom, jak dělal řidičák na motorku. Hele, řekl jsem si taková blbost a jak se to dá napsat. Líbilo se mi to, včetně básní Jany Štroblové, Holuba a Floriana. Měl jsem pocit skvělé budoucnosti a nebýt strachu z průšvihu za absenci, bylo by mi skvěle. Opodál stavěli něco ve stylu "Bruselu", kde Československo dostalo v prestižní soutěži první cenu za svůj pavilon. Přibližně v té době psal "jakýsi" Kundera lístek, bohužel nevím komu, (oslovoval jej milý příteli, děkoval mu za nějaké knihy a liboval si, že z něj bude dobrý redakční radní), kde si pochvaloval jejich spolupráci i práci v nakladatelství obecně. (Vím to, protože jsem ten lístek psaný rukou našel v jedné knížce z antikvariátu v osmdesátých letech). Tolik tedy k atmosféře. Doba zase nevypadala tak špatně, pokud se někdo zabýval jen kulturou, mohl mít pocit, že jsme v Evropě jen kousek za Francií, rozhodně před východním ale i západním Německem, nemluvě už o ostatních. Už na začátku šedesátých let to vypadalo docela dobře, zdálo se, že ruský medvěd se dokáže přece jen poučit a zaostávání pokud bylo, nebylo v podstatě znát. Gagarina většina lidí brala jako úspěch lidstva, ani ne politicky. V písničce o něm je samozřejmě jistá dávka podbízivosti, ale nemyslím, že nemravné a už zdaleka to není srovnatelné s tím, co předvedla ministersko trampská dvojice. |