List New York Times informoval, že v květnu zemřelo minimálně pět lidí, tři z toho byli pracovníci úřadu kontroly porodnosti. Čínská media o tomto incidentu mlčí.

Impulzem k násilí pravděpodobně bylo dvouměsíční pronásledování rodin porušujících politiku jednoho dítěte.

Odbojná autonomní provincie Kuang-si je známá násilnostmi a tendencemi stavět se proti pekingské vládě. Proslulá je také tranzitem drog ze sousedního Vietnamu, Laosu a Thajska.

Není tajemstvím, že zdejší chudý zemědělsky zaměřený jih má s dodržováním přísných pravidel omezující početí problémy. Zemědělci často zákon přestupují, ať už z finančních či rodinných důvodů.

Přísní kontroloři na jihu, pak dle informací na internetu, vybírají od 500 do 70,000 juánů (zhruba 65 -- 9,000 USD) za porušení zákona a to i zpětně do roku 1980. Tyto nové poplatky si vyžadují i tehdy, když rodina v minulosti za druhé dítě zaplatila.

Dle webových stránek Lung-tchan (Longtan), jen úředníci z oblasti Po-paj, již vybrali na pokutách od února do dubna 2007 na 7,8 miliónů juánů.

Těm, kteří odmítnou platit je zkonfiskován majetek a jsou zadržování policií.

Čína nehodlá změnit populační zákon - devadesát milionů jedináčků

V Čínské lidové republice se mohou radovat z výsledků dvacet pět let fungujícího populačního zákona. Od roku 1970 vyrůstá v ČLR 90 milionů dětí, které pravděpodobně nikdy nebudou mít sourozence. Od loňska, kdy populace dosáhla 1,3 miliard, plodnost čínských žen klesla na poslední místo ve světovém žebříčku. Přesto by si zhruba 60% Číňanů přálo mít děti dvě.

Kritici zákona poukazují na vysoký počet nucených potratů, sterilizací a nerovnost mezi pohlavími vedoucím i k takovým extrémům, jako jsou povinné průvody žáků základních škol oslavující dívky. V roce 2005 začala vláda vyplácet motivační roční příplatek (zhruba 150 USD) rodičům, kteří vychovávají dcery. Statistiky ukazují, že na 119 narozených chlapců připadá jen 100 dívek.

"Mladí muži se nemusí bát samoty, ale mohou si hledat životní partnerku mezi staršími ženami nebo cizinkami", uvedl Prof. Zhang Musei člen Čínské Akademie Věd (Chinese Academy of Science), v TV pořadu Dialog kanálu CCTV9.

Nebezpečné sociální následky nedostatku žen však vládu začaly již strašit a ta nově povoluje více než jedno dítě minoritám a rodičům jedináčků ve městech. Ostatní páry tak mohou počít jen jedno dítě, na které získají sociální podporu a další výhody. Při dvou dětech se státní dotace blíží nule a při narození třetího potomka již rodina musí platit za "přestupek".

Těmto rodinám se nabízí lepší bydlení, zaměstnání, v podstatě zdarma zdravotní péče a vzdělání dětí. Na pekingských a šanghajských univerzitách se tak například ve třídách neobjevují jiní studenti než jedináčci.

Zákon a omezování porodnosti začal fungovat již na počátku osmdesátých let. Jako první na možnou populační explozi upozornil doktor Ma Yinchu z pekingské university. V roce 1957 publikoval článek " Nová populační teorie", v kterém navrhl omezení přelidněnosti a metodu, jak zajistit vhodný populační růst v zemi. V sedmdesátých letech čínská vláda přišla s populační politikou "Jedna dvojice, jedno dítě a v nejhorším případě dvě". Do práce se dalo asi milion plánovacích odborníků, kteří navštěvovali rodiny a hovořili s nimi o rodině a distribuovali antikoncepci zdarma. Čínské ženy ji mají dodnes zajištěnou bezplatně stejně jako potraty.

Natalita v zemi v roce 1978 klesla na 18,25 porodů na tisíc obyvatel, ve srovnání s 33, 43 potomky v roce 1971.

Čínští politici se radovali a prohlašovali, že díky omezení porodnosti se rozvojová země stane brzy ekonomicky stabilní a prosperující velmocí. Národní populační a rodinná plánovací komise uspěla a začala kontrolovat nekontrolovatelnou čínskou populaci.

Experti dnes ovšem varují. Stárnoucí generaci nemá kdo nahradit a zajistit slušný život všem obyvatelům stát nemůže. Tento problém však částečně řeší asijská tradice, která přikazuje dětem postarat se o stárnoucí rodiče bez ohledu na to, jak je rodina zajištěna.

Dalším nemalým problémem je zvýšení počtu narozených chlapců. Dívky byly a jsou častým vývozním artiklem, jelikož adopce čínských holčiček je stále ve světě velmi populární. A tak začíná být v zemi problém najít vhodnou partnerku.

Nemluvě o množství "neregistrovaných" dětí, žijících na venkově u prarodičů či známých, bez identity, bez nároků na pojištění, vzdělání a plnohodnotný život. Jejich počet se odhaduje na několik tisíc.

Je-li tedy regulovaná porodnost úspěchem je těžko říct. S problémy, které zemi čekají si ani množství hlav čínských politiků neví rady. Stejně jako s lidskými právy, jež populační zákon popírá.

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V ČÍNĚ

1954 -- 700 milionů obyvatel

1964 -- 800 milionů

1969 -- 900 milionů

1974 - 1 miliarda

1981 -- 1,1 miliarda

1988 -- 1,2 miliardy

1995 -- 1,3 miliardy