Biologické hodiny se neptají po logice.Tikají neúprosně a přesně každému stejně. Zbytečné je pokoušet se zaběhnuté mechanismy uchopování se moci změnit. Školení partajních mužstev je od vzniku partají stále stejně dokonale nedokonalé. Vůdci, chtělo by se povědět svůdci, politicko -- nevědoucích mravenečků, natřepávají si zhusta polovypelichané barevné peří, zvidětelňují se hrubostmi, natvrdlostmi, pýchou, neohrabaností, nadutostí, neobratnostmi duchovních pochodů, tlachavostí, ale hlavně bláhovostí. Domnívají se, že lidé nemají nic jiného užitečného na práci, než pozorovat a poslouchat nedomrlá zásadní vyjádření, tanečky "lidožravých" opičích potomků, jejich hulvačení za kecpulty a tahání si děravého trička, zakrývající podivná nádobíčka.

V dnešních časech naděje na budoucí světové uspořádání tuhne člověku v žilách krev. My lidé dokážeme přesvědčit nepřipravené, že bílá je černá a naopak. Vejtahové všeho druhu, zvláště pak trpasličích rozměrů, vypínají se k nebi a čenichají mezi mraky, jak spustit hromy a blesky na všechny podezřelé z malého a vlažného podporování "politických sluncí" dle známé rovnice: slunečník, večerník, měsíčník, konečník.

V rozhádaném společenství se lehce konstruují předem placené dezinformace a lidem se předkládají k odsouzení vybraná témata a kolektivní i soukromé viny. Není nic krásnějšího pro většinu, než když se jí předhodí k okusování a mlaskání vybraná "pakáž". Politické mlejny semelou kdejaké lejno, jen když se mele! Zvoleným vykukům jsou nápomocny síly soudní, policejní, armádní -- neslouží zhusta člověku obyčejnému, normálnímu, pracujícímu, prostému, ale slouží politickým panákům, neobyčejným, nenormálním, nepracujícím, sprostým!

Lidovost politiků byla, je a bude, vždy podezřelá! Zastírají tím vlastní nevybavenost, nedoučenost, lenost a vychytralý lov v zakázaných oborách. Tak jako vždy ti nahoře mohou se dopouštět nepravostí, chyb, přehmatů chtěných i nechtěných a je jim právem jen vyhrožováno, leč odpouštěno. Kde berou tihle lídří a sígři jistotu svého konání? Jak mohou v soudních tahanicích přihlížet k nenaplňování práva? Mohou. Obecný lid jim dal svůj hlas, tož mlč, červe, a kušuj!

Vytváření vhodných a zástupných kauz a problémů je stálý dostatek. Odvedeme pozornost vhodným směrem do nekonečných stepí tuposti a máme vyhráno! Vždy se nalezne cosi pikantního k předhození zvědavcům, šťourům, zamindrákovaným supům, jedovatým plazům; parta veselých a dovádivých šílenců je výborným publikem, i soudcem, ba i samosoudcem. Ještě včera adorovali lidičkové svoje umělce, sportovce, ale hned zítra hrrr na ně, zničit, popravit, vyhnat, vyškrtnout z myslí -- a není se co divit, že podobné uvažování mají i naše politické zakulacené špičky. Vždyť co je krásnějšího než se dívat na smažení vybraných troubelů? Co může potěšit více okoralá děravá srdce? Vidět bližního na kolenou, panebože, to je nádhera! A hned pějeme ochotně písně souznějící s nemravnou vrchností. Později potom zjišťujeme, že došlo k omylům, ale koho to už potom zajímá? Pankejty kolem cest jsou plny zadupaných a vyhnaných nebožtíků z pochybného lidského ráje. Dirigenti neznající politické, společenské, právní, ekonomické a kulturní noty, stojí před politickými hráči, též neznajícími noty -- a falešná kantáta Moci z bezmoci vyhrává do evropanských spolků k neodvratnému ohluchnutí!

Poučeni minulostí vytvářejí si zvolení nádeníci podmínky k upevňování moci za pomoci všech dostupných prostředků, i kdyby nebyly shledány právě nejčistšími. Nemusíš, bratře, hledat vykuky jen v jedné partaji, narodilo se jich dostatek všude. I levicový mudrlant a encyklopedická jistota podlehla tlaku vlády majetku a peněz a musila, jak jinak, pořídit sobě a rodině mnoha milonovou vilu. Bez peněz se nedá žít, tvořit, pinožit se ke konečné pláni smrti.

Jalovost politických špiček vede ty dole k přesvědčení, že vše je povoleno, jenom se musí vědět, jak na to -- což ví přesně firma A je to. Pravda, není pohodlné být veden neodpovědnými, ale na druhou stranu, kdo by se života bál?

Když dobře provětráme minulost, vytvoříme historicky nezvratitelná fakta pro budoucnost, potom můžeme operovat dlouhou a dlouho a nebát se, že bychom už dávno pitvali. Političtí kádři a kádrováci zapomněli na svou minulost, vykřikují nám však poučky z jiných soudků -- mravnost nade vše?! Jenže, ohazovat druhé bytosti exkrementy je výhodnější, než si vzpomenout na vlastní selhání! Že, páni z Nemanic a Trotlova?

Moudrost přešlapuje v našem regionu již značně poplašena. Zdá se, že bude moci zasít semena plodnosti ducha, ale hned ji kdejaký pobuda vyplaší neomalenou touhou po vyniknutí, ačkoli by měl dávat k oltáři každý den květinu a ve zpovědnici se bít v prsa a volat: má maličkost dostala možnost žít, jaká to slast!

Lovci moudrosti vyrážejí denně za kořistí, vracejí se ovšem vysíleni a zbytky "ducha" poztrácejí na cestách. V naší době povrchních informací a při jejich mnohosti, vytrácí se i naděje na moudrost. Moudrost vystřídala vychytralost, mravnost vypočítavost, ctnosti úchylky ze sebelásky, vědomosti přiučennosti, lásku sexmašinismus.

Co dělat? Nu, žít se chce a musí. Zapomínání je pohodlná cesta k budoucím chybným rozhodnutím, nezapomínání pak cesta plná výmolů, karambolů a v konečném důsledku beztak vedoucí k chybným rozhodnutím. Na obou cestách potkáš pocestné, přesvědčené o vlastních nepochybných pravdách a osobním hrdinství -- jen je třeba to hrdinství a nepochybné pravdy vždy podrobit důkladné vlastní sebekontrole, mikroskopickému bádání.

Život je kompromis! Kdo tvrdí opak, chodil po cestách se samotným Synem Pána - anebo nemluví pravdu. Očekávat moudrost nic nestojí. Kdo ji zahlédne, měl by dát nám ostatním vědět. Dobré bude vždy vítáno.