29. 1. 2007
Nemůžeme být nestranní |
Nejsem odborník na mezinárodní situaci, ale mám dojem, že se něco dá vyčíst už z historie, píše Ivo Mareš: Stejně jako nemálo obrozenců, tak ještě před rozpadem Rakouska-Uherska a 1. sv. válkou si nemálo českým představitelů myslelo, že samostaný český stát nemůže mezi silným Německem a Ruskem existovat. Neměli pravdu? Československo vydrželo od roku 1918 do roku 1939. Pak jsme byli pod nadvládou Německa až do roku 1945. Jenže jsme se po válce nepoučili a chtěli jsme být "spojovníkem" nebo "mostem" mezi Západem a Východem. Chtěli jsme být "nezávislí" a "nestranní". Naivně si mnoho lidí myslelo, že Sovětský svaz nás "nechá volně žít". No a od roku 1948 do roku 1989 to známe. Takže předpověď se vyplnila. Byli jsme pod diktátem jak Berlína, tak Moskvy. Mám dojem, že i dnes nemůžeme ze sebe zase dělat "nestranné" a "nezávislé". Česká republika se sama ubránit nemůže. Myslet si, že se nás něco v tomto globálním světě netýká, je hloupost a naivita. Proto plně podporuji naše členství v NATO, EU, stejně jako být otevřeným spojencem USA. Poznámka JČ: Pane Mareši, jsem dalek toho, abych chtěl nějak ovlivňovat váš názor. Upozorňuji však na to, co považuju za logické chyby: 1. Je rozdíl mezi spojenectvím a vazalstvím. Česká republika v současnosti není sama, je součástí NATO a Evropské unie. Každý útok proti České republice je útokem proti organizaci NATO. Proč musí ČR poskytovat prostor pro stavbu americké základny na svém území, když to nedělají žádné západoevropské země? (Americké základny v Německu jsou okupační základny z doby po ukončení druhé světové války a jsou zastaralé.) 2. Neexistuje žádná "dobrotivá mocnost". Vidíte v ČR všude kolem sebe, že život je brutální střetáváním se sobeckých zájmů. Proč si myslíte, že třeba v Rusku nebo v USA je tomu jinak? V interní politice USA do jisté míry koriguje sobectví mocných demokracie. Většinou tomu tak není v zahraniční politice, protože občané zemí, nad nimiž vykonávají Spojené státy vliv, nemohou v USA hlasovat. Mocnosti se vždycky chovaly sobecky a kořistnicky vůči jiným zemím, i když to byly uvnitř demokracie. 3. Nejde ani tak o americkou základnu v ČR, ale o princip. Vláda bez mandátu vnucuje obyvatelstvu, které s tím nesouhlasí, závažné a dlouhodobé řešení, které nikdy nepředložila voličům v předvolebním politickém programu, naopak ho utajovala. V zavedené demokratické zemi (Británie, Francie, Německo) by to bylo důvodem k okamžité rezignaci vlády. |
Americká protiraketová základna v České republice | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 1. 2007 | Proč právě k základnám...?!? | Ladislav Žák | |
29. 1. 2007 | Ne základnám v televizi (?) | Milan Daniel | |
29. 1. 2007 | Bushová, radar, teplota, aneb I já jsem měl sen... | Uwe Ladwig | |
29. 1. 2007 | ANO základnám: jak odpůrci základen lžou české veřejnosti | ||
29. 1. 2007 | Proč je dobré mít v ČR americkou základnu | ||
29. 1. 2007 | Maginotova linie nad oblaky aneb Pro pocit jistoty | Karel Dolejší | |
29. 1. 2007 | Mají rozhodnout o základně politici a vojáci, anebo občané-voliči? | Miloš Dokulil | |
29. 1. 2007 | Nemůžeme být nestranní | ||
28. 1. 2007 | "Dopis z Ameriky": Jsme s Vámi -- Buďte s námi ! | Petr Frish | |
28. 1. 2007 | Lokajové a jejich národní zájmy | Jiří Pálka | |
27. 1. 2007 | Deštník | Tomáš Koloc | |
27. 1. 2007 | Jsem spíše PRO americkou základnu | Boris Cvek | |
27. 1. 2007 | Co dělat? | Petr Furmánek | |
27. 1. 2007 | Ochránit kulturní svět | Jan Polívka | |
27. 1. 2007 | Veřejnosti musejí být přístupné politické informace | Tomáš Stýblo |