29. 1. 2007
Možná legální, ale nelegitimníJe mi srdečně jedno, že jeden z předních intelektuálů v řadách ČSSD, bývalý rektor VŠE Věněk Šilhan v deníku Právo vyznal, že nehodlá Melčáka a Pohanku označit za zrádce, protože to údajně není jeho slovník. Ještě méně mne zajímá, že soukromník Václav Havel se dokonce podivuje nad tím, že si je někdo troufá označit i za přeběhlíky. A vůbec již mne nezajímají názory všech těch sebepyšných "nadústavních" politiků, kteří se zběhle či méně promyšleně pokouší hodnotit uvedený krok dvou ústavních činitelů. Jsem totiž naprosto jednoznačně přesvědčen o tom, že jediní, kdo mají právo posoudit sporný čin jmenovaných pánů, jsou jejich voliči. |
Díky našemu právnímu systému samozřejmě nemůžeme znát jména lidí, kteří je volili. Ovšem je známo a lze jistě dokonce přesně jmenovitě zjistit, kdo všechno je na kandidátky navrhl a kdo je v místních, okresních, krajských až celostátních orgánech ČSSD za kandidáty ustavil. Jsem přesvědčen, že je plně legitimní požadovat, aby všichni členové ČSSD, kteří dali Melčákovi a Pohankovi šanci získat poslanecký mandát, měli nyní v prvé řadě povinnost veřejnosti sdělit, jak jejich čin vnímají. A pokud by ho vyhodnotili jako zradu na své nominaci, měli by mít oprávnění zajistit nápravu. I když je čin pánů Pohanky a Melčáka legální, je vůči jejich nominovatelům, nadtož všem schvalovatelům nominace nelegitimní. Tím více pak vůči jejich přímým voličům, ba dokonce vůči všem voličům ČSSD. Náš právní řád by měl v tomto směru nesoulad legitimity a legality řešit. Řečeno laicky, měl by zajistit odvolatelnost poslance těmi, kdo jej nominovali a na kandidátku prosadili, když je praxi tajného hlasování nemožné získat názor všech, kdo je volili. |