Jedná se o plány na výstavbu výkonného radarového komplexu, který má možnost včas objevit nepřátelské rakety a adekvátně na ně reagovat. Celý systém by mohl být plně připraven k použití již v r. 2011 a bude stát kolem 1,6 miliard dolarů.

O něco dříve dostali podobný návrh od Američanů i Poláci. Ale v případě Polska už jde o vybudování celých raketových komplexů, které by mohly zasahovat cíle na území Ruska, zemí Blízkého Východu a dokonce těch, které jsou ještě dál. Poláci se tak ocitnou na přední linii "americké fronty".

Do očí bije fakt, že ani Čechům, ani Polákům není nabízena moderní výzbroj; nenabízejí jim ani technologii, která by, dejme tomu, zvýšila účinnost celosvětového boje s terorismem. Místo toho by však na tyto dvě země, ostatně stejně jako na některé pobaltské státy, plnou tíhou dopadla možnost vojenského střetu mezi USA a Ruskem.

Přestože Američané udávají, že důvodem pro instalaci protiraketových systémů je ochrana před tzv. "zeměmi-vyhnanci", Íránem a Severní Koreou, faktem zůstává, že budoucí raketové "kapacity" Západu budou namířeny na Rusko a jeho vojenský potenciál.

Jen těžko lze uvěřit tomu, že kromě Česka a Polska nejsou jiné státy, z jejichž území by bylo možné ostřelovat raketami Írán a Severní Koreu. A ještě nepravděpodobnější je domněnka, že íránské a severokorejské rakety, které zmíněné země teoreticky mohou vystřelit do USA, je možné nejlépe odchytit právě z území těchto dvou bývalých socialistických států.

"Analýza ukazuje, že výstavba radarového systému v České republice a protiraketového komplexu v Polsku bude otevřenou hrozbou pro Rusko" -- takto na zprávy o úmyslech Ameriky reagoval generálplukovník Vladimír Popovkin, velitel raketových a vesmírných vojsk RF.

Podobně se minulou soboru vyjádřil i velitel generálního štábu ruské armády Ruska Jurij Balujevskij, který potvrdil, že za současné situace bude modernizace ruských ozbrojených sil pokračovat stejným tempem. Nutnost vypracování nové obranné doktríny (první byla vytvořena v r. 1993, druhá v r. 2000) vysvětlil Balujevskij tím, že za poslední roky se celý systém mezinárodních vztahů silně změnil, začaly se v nich objevovat příznaky "nestability". "Celková vojensko-politická situace ve světě dnešnímu Rusku nepřeje", tvrdí náčelník generálního štábu a dodává: "Spolupráce se Západem nevedla ke zmenšení hrozby válečného konfliktu.... V generálním štábu si uvědomují hrozby, které vycházejí nejen ze zemí vyspělých, ale i ze strany zemí rozvojových".

Není pochyb o tom, že závody ve zbrojení zase začaly, tedy jestli někdy vůbec byly přerušeny. Prezident Ruské Akademie vojenských nauk generál Machmut Garejev nedávno potvrdil úmysl Ruska již brzy zvýšit výdaje na armádu z dnešních 2,5 procent HDP na 3,5 a také posílit mobilizační zálohy. Účelem těchto opatření je v případě potřeby umožnit ruským ozbrojeným silám rychle a co nejméně bolestivě přejít od mírového stavu k válečnému. Lze na to ovšem nahlížet i jako na odpověď na neustálé požadavky Pentagonu vydat další miliardy dolarů na potřeby armády.