Například tehdy, když skupina pletí tmavých, těl mohutných až značně otylých, rumunsky mluvících kapesních zlodějů se pokusí okrást návštěvníky Matky měst. Dle rozhořčení svědka tomu tak bylo opakovaně na trase tramvají z náměstí I. P. Pavlova po Anděl. Jeden muž využil shluku lidí, kteří se snažili nastoupit do tramvaje 22 a ukradl peněženku mladé turistce. Rychle ji předal další ženě, která peněženku o pár kroků dál předala muži, který s ní sešel po schodech do stanice metra.

"Proč nevyšle Policie speciálního agenta a nezasáhne proti nejhorším zlodějům, okrádajícím turisty v Praze?", ptá se s údivem a bezmocí brazilský antropolog Fabiano, žijící už drahně let mezi Prahou, Bruselem a Brazílií, který byl svědkem okradení turistky z Izraele a marně se domáhal i s ní účinného zásahu policie. Místo toho mu bylo řečeno líným policistou, že "ti zloději jsou už teď určitě pryč a bude téměř nemožné je chytit"...

Sám jsem byl svědkem agresivního chování bezdomovců, popíjejících čúčo na zastávce autobusu 137 Na knížecí. Cestující byli bezmocní, konflikt s odpuzujícími opilci by se bez násilí neobešel. Opakovaně jsem se domáhal zásahu policie na tísňové lince 158. Bez výsledku. Bez výsledku zůstaly tyto snahy i o dva týdny později. To samé se děje denně před pýchou smíchovské developerské činnosti, před Angel city -- dříve Andělem, ještě dříve na Moskevské.

Jedna cesta vede přes sebeozbrojení a občanskou sebeobranu - agresivní odpověď útočníkům i za cenu ublížení na zdraví. Tuto cestu jsem chtěl původně zvolit i já, ale byla by to cesta sobecká. Co ti, kteří neváží metrák a neumí zacházet se zbraní?

Druhá cesta je vytrvale, trpělivě a o to důsledněji trvat na tom, že stát existuje od toho, aby plnil funkce mu mnou -- občanem uložené a mnou také placené - daněmi. To já si platím stát a jeho služby. Jednou z nich je to, že mne nebude po cestě z práce mlátit kdejaký pobuda, aby dostal bůra na dalšího lahváče. Že mne policista neodbude, jestliže mu oznámím trestný čin krádeže a neřekne -- mám už po šichtě, trhni si...

Druhá cesta vede totiž tam, kde už jsme. A pokud to místo označíte jako Evropská unie, budete mít pravdu. Také.