Musím se totiž ptát, co nedemokratického a špatného bylo na socialismu pro moji matku, která jako malá holka neměla boty, protože na ně její rodiče neměli, a která musela o chleba poprosit, protože se zamykal, a nebyl volně k dispozici.

Co nedemokratického a špatného bylo na socialismu pro mého otce, který najednou nemusel pro svého zaměstnavatele pracovat od pěti ráno, do pěti večer, a jeho jediným dopravním prostředkem do osm kilometrů vzdáleného bydliště, bylo kolo na kterém dojížděl v zimě i v létě. Kdo si dnes dovede představit pocity těchto lidí, kteří najednou díky změně režimu, měli svoje pravidelné zaměstnání a pravidelný plat.

Co je divného na tom, že mí rodiče, a ohromná spousta jim podobných měli socialismus rádi. Zbavili se práce čeledínů a služek pro sedláky a pro bohaté paničky. Socialismus jim dal nejen práci a odměnu za ni, ale především jim vrátil lidskou důstojnost. Socialismus dokázal dát lidem levnou autobusovou dopravu do každé vesničky. Socialismus dokázal, že v každé vesnici byl obchod, škola i kino. Tohle všechno dokázali lidé v té dnes tak odsuzované socialistické době. Oni nepracovali z donucení, ale proto, že doba jim dala příležitost. Člověk potřebuje pracovat, aby se mohl cítit platným členem společnosti.

A to je to, co je na dnešní době -- kromě mnoha dalších věcí -- to nejsmutnější. Mnoho lidí, hlavně ti starší, ztrácí práci, a tím taky ztrácí pocit že je někdo potřebuje. Je to i můj případ.

V mém věku se lehko stane, že ztratíte práci. Stačí na čtrnáct dní onemocnět, a vzápětí dostanete výpověď. A jinou práci už potom nenajdete. Tento současný režim se mi jeví jako zdaleka nejhorší, protože je zkorumpovaný, bezcitný a bezcharakterní.

Pan Čulík mluví o tom, že socialismus byl založen na uzurpované moci skupiny samozvanců. A já se ho ptám, na čem je založen ten současný. Doufám, že mi nechce namluvit, že velikost svobody pro jednotlivce, je daná množstvím peněz které dotyčný jednotlivec vlastní.

Dále říká, že po roce 68 byl režim otevřeně koloniální, založený na bodácích okupačních armád. A já říkám, že po roce 89, je to stejný koloniální režim, který ovšem je založený na bodácích a napalmových bombách americké a britské armády. Nevidím žádný rozdíl.

Nechci říci, že páně Čulíkova poznámka byla směšná, ale musím říci, že i on vidí černobíle, a ještě ne všechno.

Pozn. JČ: Podivuji se nad názorem pana Junka, že vzhledem k tomu, že "on ve své rodině žádný útlak za komunismu nezažil, má na komunismus pozitivní názor". To znamená, podle něho, ona svoboda není nedělitelná? To, že jiní lidé, ne nutně jeho příbuzní, byli tvrdě a nespravedlivě pronásledováni, to je mu jedno? Jeho se to netýkalo?

Jiný logický zkrat je v implikaci, že protože jeho maminka byla za předválečného režimu chudá, musel po válce nastat režim útlaku. Skutečně? Kupodivu i západní demokracie dospěly k podstatnému bohatství a hospodářskému rozkvětu a nepotřebovaly k tomu útlak sovětského stylu. Ten se socialismem neměl mnoho společného.

A to, že je dnešní režim v ČR převážně podvodnický, zkorumpovaný, nemilosrdný a agresivní? Co to má co společného se západními demokraciemi? Tam je většinou způsob chování, běžný v České republice, považuje za zcela nepřijatelný. Nebo si pan Junek snad myslí, že koloniální Spojené státy České republice nakazují, aby se Češi vůči sobě navzájem chovali jako sobci, podvodníci a svině? :)