31. 10. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
31. 10. 2005

Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. -- 30. září 2005

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

Americký generál v Iráku prohlásil, že v současné době existuje v Iráku jeden jediný prapor irácké armády, jenž je schopen boje bez pomoci Američanů. Před třemi měsíci Pentagon tvrdil, že takové prapory existují tři. Republikánská senátorka Susan Collinsová z Maine prohlásila, že "to nevypadá jako pokrok".

Generál George Casey prohlásil před senátním výborem pro armádu, že by američtí vojáci mohli v příštím roce zahájit odchod z Iráku, že to však závisí na vývoji během voleb a po nich. Arizonský republikán John McCain vyjádřil naději, že má Casey pravdu, nevidí však známky toho, že USA s přihlédnutím k bezpečnostní situaci plánují zahájit stahování vojáků.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL

Pátek 16. září 2005

Tal Afár

V obsazené části města pokračovalo prohledávání domů a pátrání po bojovnících a zbraních. Každý dům prohledávalo 10 - 15 amerických vojáků. Kolem 18:00 otřásla čtvrtí Sa'd ibn Abí Waqqás mohutná exploze, jež vyhodila do vzduchu dvoupatrový dům, do něhož několik minut předtím vojáci vešli. Podle sdělení člena Iráckého lékařského pomocného výboru nikdo z asi 13 Američanů, kteří byli uvnitř, explozi nepřežil a dům byl zcela zničen.

Sebevražedný útok v Rawě

V 9:00 najel útočník v BMW naloženém výbušninou do amerického kontrolního stanoviště na východním okraji města. Výbuch stanoviště vážně poškodil, zabil sedm a zranil pět amerických vojáků.

Ostřelování vojenských základen a dalších cílů

Asi v 7:30 zasáhlo sedm minometných střel americkou základnu "Farma" v zemědělské oblasti východně od Fallúdže. Podle očitých svědků se ze základny zvedly plameny a kouř. Ze zasaženého domu bylo slyšet exploze a ozvalo se houkání sirén.

V 9:00 vypálil odboj šest raket Kaťuša na základnu Warrár u Ramádí. Také tady se objevily plameny a kouř.

V 18:00 se terčem nového útoku stala bagdádská tzv. Zelená zóna. Po zásahu sedmi silných minometných střel ráže 120 mm bylo odtud slyšet sirény a zvedly se sloupy kouře.

Další akce odboje

Kolem 8:00 vybuchla bomba pod americkou hlídkou na dálnici nedaleko čtvrti Adl na západní straně Bagdádu, zničila Humvee a zabila čtyři vojáky.

V 8:30 zasáhl výbuch bomby konvoj amerických kamionů se zásobami na silnici mezi Baládem a severními provinciemi, zničil jeden z nich a zabil dva vojáky.

Americkou vojenskou kolonu zasáhla v 10:00 exploze bomby na silnici k severobagdádskému předměstí Tádží. Zničila obrněné vozidlo Bradley, v němž zemřeli čtyři vojáci.

V Rašídíji na severu Bagdádu explodovala v 11:00 bomba od americkou hlídkou, zničila její Humvee, zabila tři vojáky a další tři zranila.

V 18:00 explodovala u Ba'qúby bomba pod kolonou čtyř pancéřovaných automobilů bezpečnostních služeb, jedno zničila a druhé zneškodnila, přičemž bylo zabito pět zahraničních žoldnéřů.

Nedaleko od Qá'imu bylo nalezeno pět těl členů tzv. národní gardy, zabitých ranou do hlavy.

Podle večerní zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam zaútočila supina ozbrojených bojovníků na konvoj sedmi amerických zásobovacích kamionů a šesti cisteren s naftou na hlavní silnici spojující Sámarrá se severními provinciemi. Podařilo se jim zničit dva kamiony a cisternu, zabít dva řidiče a dalšího zranit.

Nová norská vláda hodlá stáhnout své vojáky z Iráku

Vítěz norských parlamentních voleb Jens Stoltenberg informoval George Bushe, že Norsko hodlá z Iráku stáhnout svých 20 vojáků, kteří slouží jako cvičitelé ve správních střediscích sektorů okupovaných britskými a polskými vojáky. Podle zprávy agentury Reuters řekl Stoltenberg (46) Bushovi, který mu blahopřál k volebnímu vítězství: "Jsme přesvědčeni, že Norsko nesmí mít v Iráku síly." Přislíbil však další spolupráci v boji proti terorismu.

Norsko nepodpořilo americkou invazi do Iráku, souhlasilo však s vysláním svých vojáků poté, co podle amerického prohlášení válka v této arabské zemi "skončila".

Na íránské hranici zatčeno 11 Íránců

Irácká pohraniční stráž zatkla 11 Íránců, kteří u Šalamíje překročili iráckou hranici. U zatčených nalezla 11 milionů íránských tumanů a drogy místní výroby.

Sobota 17. září 2005

Americký nálet na Abú Ghurajb

Za svítání podnikla americká letadla a vrtulníky prudký raketový a bombový útok na čtyři domy ve čtvrti Sámilát na severu Abú Ghurajb. Bombardována byla rovněž budova místní správy, v níž měli být údajně povstalci. Při útoku bylo zabito 11 civilistů, mezi nimi žena a dvě děti mladší šesti let, a dalších nejméně 20 bylo zraněno. Člen irácké loutkové armády, který si nepřál být jmenován, uvedl, že k útoku došlo na základě tipu, který Američané dostali do "iráckých občanů".

Útoky na vojenské základny, štáby a další cíle

V noci na sobotu dopadly čtyři rakety C5K na společný americko-irácký štáb v Baládu, kde podle očitých svědků způsobily požár.

Pět raket Kaťuša zasáhlo v 7:00 americký štáb na východě Ramádí v bývalé zemědělské fakultě univerzity Anbár. Podle očitých svědků byli při útoku zabiti čtyři američtí vojáci, jejichž pozorovatelnu jedna z raket zasáhla. Další informace nebylo možno získat.

V 15:30 zasáhlo šest silných minometných střel ráže 120 mm policejní stanici Tal al-Rúmán v jižní části Mosulu, do níž předtím vjelo několik amerických Humvee na jednání s velitelem loutkové policie. Střely způsobily na objektu materiální škody, ze všech jeho částí, především ze dvora plného vozidel, stoupal kouř.

Kolem 18:00 ostřeloval odboj společný štáb americké armády a irácké tzv. Vlčí brigády v Madá'inu pěti minometnými střelami ráže 82 mm. Podle svědků zasáhly střely přímo budovu, z níž bylo slyšet exploze.

Večer zasáhly čtyři rakety Kaťuša štáb dánských okupačních vojáků na jihovýchodě Basry.

Ve 22:00 dopadly čtyři kaťuše na americkou základnu u hadíthské hráze. Základnou otřásly silné exploze, po nichž se nad objektem objevily plameny a sloupy kouře.

Další bombové a ozbrojené útoky na okupační síly

Pozemní mina na polní silnici západně od Hawídže v provincii Ta'mím explodovala v 10:00 pod americkou kolonou obrněných vozidel a několika pěších vojáků. Podle svědků zneškodnila jedno z vozidel, zabila jednoho pěšáka a druhého zranila.

Po ránu se skupina bojovníků střetla v univerzitní čtvrti Bagdádu s americkými a iráckými vojáky. Podle agentury QudsPress byly odtud slyšet exploze.

V 9:00vybuchla u ghazálíjského mostu na dálnici západně od Bagdádu bomba pod americkou kolonou, z níž zničila kamion se zásobami. Vojáci uzavřeli všechny přístupové cesty k místu exploze a zatkli fotografa pracujícího pro Reuters, který se pokoušel pořídit snímek zničeného kamionu.

Kolem 10:30 explodovalo v centru Ramádí na hlavní ulici Mal'ab zaparkované auto, které míjela americko-irácká kolona. Exploze zničila irácké transportní vozidlo, zapálila americké Humvee, zabila jednoho Američana a dva zranila, a kromě toho zranila asi sedm iráckých kolaborantů.

Dopoledne zasáhla exploze podomácku vyrobené bomby americkou hlídku na hlavní silnici spojující Bagdád s Mosulem. Zničila transportní vozidlo s vojáky, z nichž pět usmrtila a dva zranila. Během odstraňování trosek byla po dvě hodiny silnice uzavřená, což způsobilo velký dopravní kolaps.

V 11:30 zaútočila skupina bojovníků na kolonu pancéřovaných vozidel bezpečnostních služeb na silnici k americké základně v Musajjibu, ležící asi 35 km severně od Hillá. V 10 minut trvajícím útoku byly zničeny dva automobily a pět žoldnéřů zabito nebo zraněno. Zranění utrpěli také dva z bojovníků, ale zmizeli z místa útoku spolu s ostatními.

Na hlavní silnici spojující Bagdád s Abú Ghurajb explodovala ve 13:00 pozemní mina pod americkou hlídkou, zničila její Humvee, zabila čtyři vojáky a tři zranila.

Bomba zasáhla v 15:00 americko-iráckou kolonu v okrsku Šula na severozápadě Bagdádu, zapálila transportní vozidlo irácké loutkové armády, v němž zabila dva a zranila pět vojáků, jednoho z nich vážně.

Kolem 16:00 vybuchla poblíž vesnice Dudžajl jižně od Baládu bomba pod americkou kolonou několika obrněných vozidel a dvou Humvee, zneškodnila obrněné vozidlo a zabila nebo zranila tři vojáky v něm.

V Chálidíji 60 km západně od Bagdádu explodovala odpoledne bomba pod iráckou hlídkou, zcela zničila její vozidlo, čtyři vojáky v něm zabila a dva zranila. K útoku došlo po razii, při níž loutková armáda a policie prohledávaly ve městě dům od domu a zatkly osm civilistů, které odvedly do vězení.

Kolem 17:00 zasáhla exploze bomby americko-iráckou hlídku ve čtvrti Mu'allimín v centru Hítu. Zneškodnila Humvee a poškodila pickup loutkových sil, zabila jednoho Američana a dalšího zranila; vážně zraněn byl rovněž irácký kolaborant.

Přibližně v tutéž dobu explodovala bomba také pod americkou hlídkou v Ramádí na stejném místě, kde dopoledne došlo k explozi auta naloženého výbušninou. Tentokrát bylo zničeno Humvee, zabiti tři a zraněn jeden voják.

V policejním vězení v Basře zemřel další vězeň

V márnici soudního lékařství v Basře bylo nalezeno tělo mladého sunnity Ismáíla Alího Abd al-Latífa (20), kterého před osmi dny zatkla policie. Šlo o studenta techniky, který byl zatčen spolu s dalšími sunnity v souvislosti s údajným podílem na bombovém útoku. Jeho tělo neslo známky velkého týrání.

Neděle 18. září 2005

Sebevražedný útok v Basře

Sebevražedný útočník na motocyklu najel na ulici Aššár v centru Basry do britsko-irácké hlídky a zničil vozidlo irácké loutkové armády a poškodil britské vojenské vozidlo. Přitom byli dva Britové zabiti a třetí zraněn, zabiti byli rovněž tři iráčtí kolaboranti.

Ostřelování vojenských základen a dalších cílů

Krátce po půlnoci ostřeloval odboj americkou základnu Saqr v Habbáníji západně od Bagdádu. Základnou otřáslo deset silných explozí, po nichž následovaly ještě četné exploze druhotné.

Tři silné minometné střely zasáhly v 8:15 tábor amerických a iráckých loutkových sil severovýchodně od Sámarrá.

Ve 14:30 zasáhly čtyři minometné střely americký štáb v Džurf as-Sachr jižně od Bagdádu.

V odpoledních hodinách ostřeloval odboj šesti silnými minometnými střelami správní budovu vězeňského tábora v Abú Ghurajb.

Atentáty

Skupina bojovníků zaútočila v Dudžajlu severně od Bagdádu na kolonu Fárise Násira Husajna a Hajdara Qásima, členů tzv. parlamentu. Fáris Násir Husajn byl na místě mrtev, vážně zraněný Hajdar Qásim byl převezen do nemocnice. Zabiti byli rovněž jejich tři průvodci, mezi mimi Husajnův bratr.

Bojovníci zastřelili ve východním Bagdádu člena tribunálu, který má soudit bývalého prezidenta Saddáma Husajna Awna Abd al-Gháního, když opouštěl svůj bedlivě střežený dům a vydával se do práce v tzv. Zelené zóně.

V Mosulu sestřelen americký vrtulník

Nad západní částí Mosulu zasáhl odboj střelou země-vzduch americký vrtulník Apache, který se v kusech zřítil k zemi a jeho posádka zahynula. Další vrtulníky se pokoušely zasáhnout bojovníky, ale nenalezly je a střílely pouze nazdařbůh po civilistech, kteří se vyskytli poblíž trosek sestřeleného letounu.

Jiný oddíl bojovníků podnikl na levém břehu Tigridu poblíž mešity proroka Júsufa na západní straně města útok na kolonu několika Humvee a tří obrněných vozidel. Zničili jedno vozidlo Bradley a zneškodnili Humvee, zabili tři vojáky a tři zranili. Bojovníci pak beze škod z místa zmizeli, Američané střelbou kolem sebe zranili dva civilisty, jednoho z nich vážně, a poškodili okolní domy.

Akce mahdistů v Basře

Britské okupační síly v doprovodu iráckých loutkových vojáků zatkly v ranních hodinách v Basře velitele Mahdího armády Ahmada al-Fartúsího. V odpověď na to se ve městě objevila řada aut s mahdisty, kteří přerušili provoz na hlavních ulicích města. Britům a jejich sluhům pohrozili, že pokud Fartúsího nepropustí, "události, k nimž dojde, nebudou pro ně dobré". Ostřelovali rovněž britský vrtulník na okrskem Qibla na jihovýchodě Basry a přinutili jej urychleně zmizet.

V noci na pondělí byl dům zdejšího guvernéra zasažen šesti minometnými střelami, které budovu vážně poškodily a zranily jednu osobu. Útok byl zřejmě dílem mahdistů jako hrozba, co bude následovat v případě, že Fartúsí nebude propuštěn.

Další akce odboje

Dvě bomby vybuchly v 7:30 v Rašídíji na severu Bagdádu pod americkou kolonou několika Humvee a tří obrněných vozidel. Jejich exploze zneškodnily vozidlo Bradley a Humvee, zabily tři vojáky a čtyři zranily.

Kolem 11:00 podnikla skupina mudžáhidů na silnici spojující bagdádské předměstí Durá se Sajjidíjí útok na americko-iráckou hlídku, přičemž zranili či zabili pět amerických a iráckých vojáků.

Před polednem zaútočila skupina bojovníků na silnici mezi fallúdžskými čtvrtěmi Nazal a Šuhadá na hlídku iráckých loutkových vojáků. Ty nejprve zastavil výbuch bomby, který zapálil jedno vozidlo; poté 10 bojovníků přešlo do přímého útoku, v  němž bylo zabito či zraněno sedm vojáků.

Ve fallúdžské čtvrti Džawlan byla dopoledne nalezena těla tří iráckých loutkových vojáků, kteří byli hodinu předtím uneseni ze stráže u ležení americké armády nedaleko odtud.

Na jižním okraji Latífíje vybuchla v 15:00 bomba pod americkou kolonou několika Humvee, jedno zneškodnila a zabila či zranila tři vojáky v něm.

Odpoledne zaútočil oddíl bojovníků v bagdádském předměstí Durá na vlak cisteren s naftou pro americké základny a dvě vagónové cisterny zapálili.

V 16:00 explodovala bomba pod americkou hlídkou na silnici vedoucí k americké základně Ajn al-Asad v Baghdádí, zneškodnila Humvee, zabila jednoho vojáka a druhého zranila.

V západní části Abú Ghurajb zaútočila pozdě odpoledne skupina bojovníků na americkou hlídku, zneškodnila obrněné vozidlo Bradley, zabila dva vojáky a dva zranila. Při útoku utrpěli zranění rovněž dva bojovníci, jeden z nich byl zraněn vážně.

Šíitský duchovní odsoudil Sístáního fatwu vyzývající k bojkotu arabských zemí

Fádil al-Asadí z okruhu Muqtady as-Sadra prohlásil v rozhovoru s korespondentem Mafkarat al-Islam, že fatwa ájatolláha Alího as-Sístáního s výzvou vládě, aby bojkotovala okolní arabské země, jen prohloubila roztržku mezi iráckými šíity a sunnity. Podle jeho soudu nebylo ájatolláhovo nařízení "náboženskou směrnicí v souladu s islámským právem, ale spíše předem plánovaným politickým pokynem." Dodal, že Sístání vydal fatwu několik dní poté, co ho o ni požádali šíitští političtí vůdci proamerického režimu.

V souladu s fatwou odvolala bagdádská vláda již uzavřený kontrakt na dovoz jedlého oleje z Jordánska v hodnotě 7 milionů dolarů. Dodávky oleje měly být zahájeny v měsíci ramadánu, který začne 5. října t.r. Zdroj z tzv. ministerstva obchodu korespondentu Mafkarat al-Islam tento krok potvrdil s tím, že záminkou ke zrušení kontraktu byla údajná "závadnost zboží". Dodal, že obchodní výměna se Saúdskou Arábií a Sýrií byla objemově mnohem menší než s Jordánskem a že vyhlášený bojkot bude mít minimální dopad.

Pondělí 19. září 2005

Rozhovor s polním velitelem odboje v Tal Afáru

V rozporu se zprávami řady západních i arabských médií zdejší odboj nadále svádí boj s okupačními silami. Zdejší korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že americké a irácké jednotky čas od času zaútočí ze čtvrtí, které získaly pod svou kontrolu, v rukou odboje však zůstává 55 procent města. Na dotvrzení pokračujících bojů připojil ke své zprávě fotografie (viz: http://www.islammemo.cc/news/one_news.asp?IDNews=82172).

Podle jeho zpráv má odboj k dispozici různé moderní zbraně, které rozmístil v různých oblastech města. Bojovníci mu dovolili pořídit záběry, aby bylo možno ukázat světu, že jsou ve městě stále schopni boje.

Korespondent se sešel s velitelem jednoho oddílu, který se představil jako Abú Hátim. Ptal se ho, co je pravdy na tvrzeních loutkového bagdádského režimu, že v bojích byly zabity a zajaty "tucty" bojovníků. Abú Hátim odpověděl, že "celkový počet bojovníků, kteří zemřeli jako mučedníci není vyšší než 40 mužů. Většina z  nich zemřela pod bombami letadel a ne v bojích s okupanty." Pokud jde o údajné zajatce, všichni bojovníci přísahali, že budou bojovat až do smrti a jsou na tuto možnost v každém okamžiku připraveni, rozhodně se nechtějí nechat zajmout. Na otázku, kolik bylo v bojích zabito amerických a iráckých vojáků, Abú Hátim prohlásil, že ostřelovači zabili 35 Američanů, neví však, kolik jich usmrtily rakety, granáty a bomby instalované na ulicích. Vyslovil přání, aby se do města dostal kameraman, který by natočil záběry zničených amerických vozidel a mrtvých vojáků, jejichž ztráty americké velení tají.

Boje pokračovaly celý den do noci, bojovníci ostřelovali postavení Američanů minomety a raketomety. Americká letadla naopak bombardovala západní část města, mj. se zaměřovala na ničení mešit.

Střelba do civilistů v Habbáníji

Americký snajpr zastřelil bez jakéhokoli důvodu na hlavní ulici ve městě kolem 8:30 tři civilisty, dva muže a čtyřletou holčičku. Všichni tři byli na místě mrtví.

Útoky na vojenské základny a tábory

V 7:00 zaútočila skupina bojovníků na americký tábor u východního okraje Qá'imu. Po desetiminutovém útoku z blízka se stáhli a ostřelovali tábor dál minometnými střelami, takže ho z valné části zničili.

Osm minometných střel zasáhlo v 11:30 společný tábor amerických a iráckých vojáků severně od Madá'inu.

Čtyři silné minometné střely ráže 120 mm zasáhly ve 14:30 americký štáb v objektu bývalé zemědělské fakulty univerzity Anbár v Ramádí.

Sebevražedný útok v Bagdádu

Kolem poledne najel fidáí s autem naloženým výbušninou na dálnici k bagdádskému mezinárodnímu letišti do kolony čtyř pancéřovaných automobilů bezpečnostních společností. Jeden zapálil a zabil či zranil čtyři cizince v něm.

Ostatní akce odboje

V 9:30 explodovala bomba pod americkou kolonou projíždějící Rawou směrem na Qá'im. Zneškodnila jedno obrněné vozidlo, zranila jednoho a zranila dva vojáky.

Ve stejnou dobu se terčem útoku stala i další americko-irácká kolona na silnici k Uhrízu. Tady bojovníci zničili Humvee a transportní vozidlo irácké loutkové armády. Podle svědků v něm bylo 20 vojáků a při útoku zcela shořelo.

Oddíl odboje podnikl v 11:00 jižně od Sámarrá útok na americko-iráckou hlídku, zapálil jedno vozidlo irácké loutkové armády, zabiti nebo zraněni byli čtyři američtí a jeden irácký voják. Podle místních svědků utrpěl zranění rovněž jeden bojovník.

V 15:00 zaútočila skupina bojovníků v Abú al-Chásib jižně od Basry na britskou hlídku čtyř tanků a dvou obrněných automobilů, přičemž jeden tank zneškodnili a druhý zapálili. Zabito či zraněno bylo pět vojáků.

Odpoledne podnikla skupina bojovníků v západním Bagdádu útok na americko-iráckou hlídku, zapálila dvě vozidla irácké loutkové armády, zneškodnila Humvee, zabila pět iráckých kolaborantů a zranila tři další a dva Američany, jednoho z nich vážně.

Exploze bomby zasáhla v 17:00 konvoj kamionů na silnici vedoucí do Sámarrá. Jeden kamion zcela shořel a dva jeho řidiči byli zraněni.

Ve fallúdžské čtvrti Dubbat zastřelil vpodvečer ostřelovač amerického vojáka, který stál na jednom z hlídkových Humvee a tvořil dobrý terč. Američané začali okamžitě prohledávat okolní budovy, ale bez výsledku.

V 18:00 explodovalo na hlavní silnici v Latífíji auto naložené výbušninou, kolem něhož projížděla hlídka amerických vojáků a kolaborantských tzv. sil rychlého nasazení. Výbuch zničil pickup, v němž zabil tři policisty a šest zranil. Kromě toho byl vážně zraněn jeden americký voják.

Britští vojáci převlečení za mahdisty připravovali v Basře teroristický útok

Mluvčí odbojného šíitského duchovního Muqtady as-Sadra šajch Hasan az-Zarqání sdělil listu Socialist Worker, že dva převlečení britští vojáci, zajatí v pondělí v Basře iráckou policií, byli vybaveni výbušninami a zařízením na dálkové odpálení. Převlékli se za členy Sadrovy milice, Mahdího armády.

Šajch Hasan uvedl, že nepokoje nastaly už v neděli, kdy byl zatčen Sadrův zástupce šajch Ahmad Fartúsí: "Svolali jsme na pondělí protest před úřadem starosty a žádali jsme šajchovo propuštění. Tento protest byl pokojný. Ale všechno se změnilo, když se policie pokusila zastavit dva muže oblečené v uniformách Mahdího armády, kteří projížděli autem kolem demonstrace. Ti začali na policisty a kolemjdoucí střílet. Po pronásledování byli zatčeni. To, co policie v jejich autě nalezla, bylo znepokojivé -- zbraně, výbušniny a zařízení na dálkové odpálení. To jsou zbraně teroristů. Domníváme se, že tito vojáci plánovali útok na tržiště nebo jiné civilní cíle, a díky Bohu za to, že byli zastaveni a lidské životy zachráněny."

Zatčením vojáků vyvrcholila nespokojenost: "Oba muži byli dopraveni na policejní stanici. Odpoledne přijela britská armáda s tanky a obrněnými vozidly a žádala jejich propuštění. Policie odmítla, protože byla přesvědčena, že plánovali teroristické útoky, a protože byli převlečeni za mahdisty, chtěla vědět, kdo měl být jejich terčem. Na obranu policejní stanice se shromáždily tisíce lidí. Britští vojáci začali střílet a dav odpověděl kameny a zápalnými láhvemi." Výsledkem byla řada mrtvých a zraněných demonstrantů a rozezlený dav pak dva britské tanky zapálil.

Obyvatelé Basry nyní žádají od britských představitelů odpověď, jakou činností se oba muži zabývali. "Proč byli oblečeni jako mahdisté?" tázal se šajch Hasan. "Proč vezli výbušniny a kde chtěli svou bombu odpálit? Měli v plánu vyvolat pobouření a napětí mezi komunitami? Chtěli zabít nevinné lidi a obvinit z toho al-Qá'idu, která nemá v našem městě podporu?"

Odpovědi se nedočkal. Místo toho se Britové v noci znovu objevili: "Vojáci najeli tankem do policejní stanice a hrozili, že zabijí důstojníka, pokud mu oba teroristy nevydá." Zničili objekt stanice včetně policejních aut a vynutili si vydání obou Britů.

Šajch Hasan vyzval v závěru svého líčení britské občany, aby žádali stažení všech vojáků z Iráku. "Chováme vřelé city k desítkám tisíc britských občanů, kteří protestovali proti okupaci naší země. Obáváme se, že britská vláda plánuje vyslat další vojáky. Vyzýváme britský lid, aby se proti tomu postavil, protože jejich přítomnost by jen prohloubila naše problémy."

Chystá se obnovení ropovodu do "Izraele"

"Izraelský" list Maariv oznámil, že se připravuje nová tripartitní dohoda mezi USA, "Izraelem" a Jordánskem o transportu irácké ropy do Tel Avivu. Ariel Šaron se před několika dny sešel v New Yorku s jordánským králem Abdalláhem II. K jednání o několika biletarálních ekonomických transakcích., především o projektu ropovodu z okupovaného Iráku přes Jordánsko do města Aškalón na jihu okupované Palestiny. Odtud by mohla být ropa vyvážena do Evropy. List nevysvětlil, proč by irácká ropa nemohla být do Evropy dodávána přímo z Iráku.

Úterý 20. září 2005

Tal Afár

Korespondent Mafkarat al-Islam odeslal ráno zprávu o tom, že se mu předchozího večera podařilo dostat do polní nemocnice v západní části města a v márnici pořídit fotografie lidí, které Američané označili na "teroristy". Při bombardování a ostřelování obytných částí města bylo totiž podle oficiální statistiky, poskytnuté mu lékařem nemocnice, zabito 72 dětí a 53 žen. Lékař dodal, že počet mrtvých přitom stále roste, protože boje neustávají a rodiny, kterým se nepodařilo z města utéci, jsou ve svých domech uvězněny jako v pasti. Dodal, že do nemocnice nebyl dopraven ani jeden mrtvý bojovník, protože je jejich kamarádi pohřbívají na dvorech domů, pod chodníky, na parkovištích a náměstích. Dotázán na pravdivost tvrzení tzv. ministra obrany, podle něhož bylo v bojích ve městě zabito nanejvýš 18 civilistů, odpověděl, že uvedení skutečného počtu by úplně zničilo důvěryhodnost režimu, už nyní notně otřesenou. Z náboženských důvodů nemohl korespondent pořídit fotografie mrtvých žen, dodal rovněž, že Američané ze všech sil omezují možnosti nezávislých novinářů, protože nechtějí, aby se do světa dostaly zprávy o skutečné situaci ve městě.

(Foto viz: http://www.islammemo.cc/news/one_news.asp?IDNews=82373)

Američané blokují Ámiríjat al-Fallúdža

Americká vojenská vozidla doprovázená vrtulníky vstoupila ráno do Ámiríjat al-Fallúdža, kde zaujala postavení, zatímco další vojáci uzavřeli město a znemožnili jak vstup do něho, tak jeho opuštění. Kromě toho vyhlásili Američané neomezený zákaz vycházení, nedovolili ani mužům a dětem, aby se zdržovali přede dveřmi svých domů. Podle místních lidí byl důvodem k těmto opatřením útok odboje na místní americký štáb předchozí noci. Ten způsobil požár a přistání dvou velkých vrtulníků Chinook se znakem červeného kříže naznačovalo, že došlo ke značným ztrátám na životech.

Zarqáwí zmírnil svou výzvu k boji proti šíitům

Poté, co celý irácký odboj rozhodně odmítl vyhlášení "totální války" proti všem iráckým šíitům, Abú Mus'ab az-Zarqáwí se svou Základnou džihádu v Zemi dvou řek rozšířil v Bagdádu prohlášení, v němž prohlásil, že se jeho hrozba nevtahuje na stoupence Muqtady as-Sadra, Muhammada al-Chálisího a Ahmada Hasana al-Hasaního al-Baghdádího, tedy šíitských vůdců, kteří odmítají americkou okupaci a jsou proti loutkové vládě tzv. premiéra Džafarího. Zopakoval však hrozby určené kolaborantům -- šíitské straně Dawa, vedené Džafarím, straně SCIRI vedené Abd al-Azízem al-Hakímem a Brigádám Badr patřícím této straně, Iráckému národnímu kongresu vedenému Ahmadem Šalabím, Straně národní dohody vedené Ijjádem Álawím, kurdským stranám vedeným Džalálem Tálabáním a Mas'údem Barzáním, které nazval "lokaji židů".

Mafkarat al-Islam k tomu poznamenal, že stoupenci tří výše uvedených šíitských vůdců tvoří větší část šíitské populace. Muqtadá as-Sadr poslal v roce 2004 pomoc sunnitské Fallúdži, jeho bojovníci tam pomáhali sunnitským rodinám vyhánět z jejich domů členy Brigád Badr, kteří se tam usadili. Muhammad al-Chálísí odmítl všechny atraktivní nabídky bagdádského režimu na spolupráci, Ahmad al-Baghdádí proslul výrokem, že ten, kdo odmítá okupaci, je lepší než "turbany sedící v Qomu a Nadžafu" -- tedy šíitští proameričtí představitelé Alí as-Sístání a Abd al-Azíz al-Hakím.

Sebevražedný útok v Mosulu

Sebevražedný útočník najel v pondělí odpoledne s autem naloženým výbušninou v mosulské čtvrti Islá az-Zirá'í proti hlavní bráně tamní univerzity do kolony čtyř automobilů GMC. Kolona směřovala na zdejší americkou základnu Ghazlání. V úterý zjistil místní korespondent Mafkarat al-Islam od kapitána irácké loutkové armády, že útočník jezdil po městě v černém autě Prince, a když se kolona objevila, nečekaně vyrazil a najel doprostřed ní a odpálil se, přičemž zabil řadu cizinců v autech, jejichž přesný počet kapitán neznal. Tři z automobilů však byly zničeny úplně a čtvrtý vážně poškozen. Policie pak sdělila, že zraněných a zabitých bylo celkem 19, a že šlo vesměs o cizince. K akci se pak přihlásila jednak Základna džihádu v Zemi dvou řek, jednak Armáda partyzánů sunny. Obě shodně tvrdily, že bylo zabito 18 sionistických agentů a jejich zaměstnanců.

Útoky na základny

Raketa středního doletu dopadla v 7:30 na britskou základnu jižně od Amára, odkud byla slyšet silná exploze.

V 10:00 zasáhly tři rakety Kaťuša americkou základnu v Síníji západně od Bajdží. Podle člena loutkové policie jedna z nich dopadla mezi zaparkovaná vozidla, jedno zcela zničila a druhé poškodila. Další zasáhla blízkou budovu a zranila tři vojáky, jednoho z nich vážně. Třetí spadla do volného prostoru, kde nezpůsobila žádné škody.

Asi v 17:30 dopadly tři minometné střely ráže 82 mm do amerického vojenského tábora u hadíthské hráze.

Jiné bombové a ozbrojené útoky

V noci na úterý podnikl odboj ve fallúdžské čtvrti Dubbat útok na americko-iráckou hlídku, přičemž zabil iráckého vojáka a další tři vojáky, z toho dva Američany, zranil.

V odbojem ovládaném bagdádském předměstí Durá připravili a provedli v 8:30 povstalci útok na americkou hlídku, zahájený výbuchem bomby, která zneškodnila obrněné vozidlo a hlídkovou kolonu zastavila. Okamžitě následoval přímý útok, v němž Iráčané zničila další obrněné vozidlo Humvee. Celkem bylo v akci zabito pět a zraněni čtyři američtí vojáci. Zranění utrpěli též tři z bojovníků.

V 9:30 explodovala v průmyslové zóně Hítu bomba pod americko-iráckou hlídkou. Zapálila americké vozidlo a poškodila irácký pickup, zabila jednoho Američana, další dva a jednoho iráckého kolaboranta zranila.

Další bomba explodovala ve 14:30 v Ámiríji v západní části Bagdádu pod kolonou několika Humvee, jedno zapálila a zabila nebo zranila čtyři členy jeho posádky.

V 16:00 zasáhla bomba položená na polní silnici jižně od Madá'inu kolonu několika amerických obrněných vozidel Bradley, jedno zneškodnila, zabila jednoho vojáka a dva zranila.

Zhruba ve stejnou dobu provedl oddíl bojovníků na silnici z Dudžajlu do Sámarrá útok na hlídku několika Humvee, jedno z nich zapálili a zranili jednoho vojáka. Vážně zraněn byl i jeden z mudžáhidů, druhové mu však pomohli dostat se do bezpečí.

V 17:15 zasáhla exploze bomby americkou hlídku na silnici mezi Zajdánem a Ridwáníjí západně od Bagdádu, zcela zničila jedno vozidlo a zabila neb zranila pět vojáků.

Kolem 18:00 zaútočila skupina bojovníků v Júsufíji jižně od Bagdádu na kolonu loutkové armády a během čtvrt hodiny zničila dvě transportní vozidla, zabila pět a zranila čtyři vojáky.

Kolem 18:00 zaútočila skupina bojovníků v Júsufíji jižně od Bagdádu na kolonu loutkové armády a během čtvrt hodiny zničila dvě transportní vozidla, zabila pět a zranila čtyři vojáky.

Násiríja

Loutkový guvernér jihoiráckého města Násiríja Azíz Qaddúm Alwán sdělil italské tiskové agentuře, že Řím by měl redukovat počet svých okupačních vojáků, kteří mají být do konce roku umístěni v Násiríji, ovšem za podmínky, že "se bezpečností situace ve městě trvale zlepší" a souběžně s odchodem Italů přijdou na jejich místo irácké síly, cvičené v Itálii.

Basra

Na okraji města bylo se střelnou ránou v hlavě nalezeno tělo Iráčana Fáchira Hajdara, který dva a půl roku pracoval jako korespondent amerického listu New York Times. Hajdarův bratr sdělil agentuře Reuters, že o půlnoci z neděle na pondělí přišli do jejich domu čtyři maskovaná muži, tvrdili že jsou z irácké výzvědné služby a potřebují s Hajdarem mluvit, načež jej odvedli.

Středa 21. září 2005

Tal Afár

V polední zprávě korespondent Mafkarat al-Islam z města oznámil, že americké síly zabránily humanitárním konvojům, přivážejícím potraviny a stany, aby se dostaly k uprchlíkům roztroušeným v poušti severně od města. Američané zkonfiskovali pět kamionů naložených jídlem a léky, pitnou vodou, konzervami, stany a přikrývkami, dodanými Červeným půlměsícem a řadou dalších iráckých humanitárních organizací. Kromě toho zatkli osoby doprovázející náklad.

Ramádí

Členové odboje zajali ráno ve středu města 14 členů Brigád Badr, kteří se chystali zabít vůdce kmene Dulajm. Badristé se maskovali jako lékařský tým pověřený očkováním dětí. Jezdili ve čtyřech autech v okolí domů, patřících kmenovým šajchům. Poté, co bojovníci získali o jejich podezřelém pohybu informace, rozmístili se po ulicích a všech 14 zajali. Badristé pak přiznali, že je poslal tzv. ministr obrany Sa'dún ad-Dulajmí, který jim osobně nařídil zabít starší kmene odvetou za jejich prohlášení, že kmen ministra nepovažuje za svého příslušníka.

Další ozbrojené srážky

Kolem 10:00 zaútočila skupina bojovníků u Haqláníje na silnici do Bagdádu na americkou kolonu, zapálila obrněné vozidlo a zabila a zranila pět vojáků. Američané odpověděli odvetnou palbou, při níž poškodili civilní auta a zranili několik civilistů.

Dopoledne zaútočila skupina bojovníků v Miqdádíji severovýchodně od Bagdádu na americkou kolonu, zničili jedno vozidlo, zabili jednoho a zranili druhého vojáka.

V odpoledních hodinách došlo v Abú Ghurajb k boji odboje s okupačními silami, jejichž obrněná vozidla a Humvee mířila do vesnice Zawbí, kde měli vojáci prohledávat domy a zatýkat mladíky a muže. Boj trval asi hodinu, během níž americké tanky a minomety ostřelovaly domy místních civilistů. Střelba zabila tři civilisty a šest zranila. Na druhé straně bylo zabito nebo zraněno asi osm Američanů a zničena jejich dvě vozidla.

Rovněž odpoledne svedl jiný oddíl povstalců boj s americkými vojáky v bagdádské čtvrti Mansúr. Američané tu zaútočili na dům, v něm se bojovníci zdržovali. Tady trval boj déle než dvě hodiny, jedno Humvee bylo zapáleno a obrněné vozidlo zneškodněno. Zabito nebo zraněno bylo sedm Američanů. Padli rovněž dva bojovníci a dva byli zraněni. Poté, co dům začaly ostřelovat tanky a vrtulníky, byli bojovníci nuceni se stáhnout.

V Ghazálíji na západní straně Bagdádu podniklo několik bojovníků odpoledne útok na americko-iráckou hlídku, zničili dvě vozidla irácké loutkové policie a obrněné vozidlo Bradley. Kromě toho bylo v půlhodinové srážce zabito a zraněno osm policistů a amerických vojáků.

Zatýkaní v Dulu'íji

Poté, co v úterý přepadli bojovníci ve městě konvoj se zásobami pro americkou armádu, směřující na její základnu v okrsku Džabbúr a poté podobně zaútočili severně od města na americkou hlídku, uzavřeli Američané ve středu všechny přístupové cesty k městu a vyhlásili časově neomezený zákaz vycházení. Pak zahájili razii a rozsáhlé zatýkání. Během něho zatkli mj. 60 příslušníků iráckých bezpečnostních sil ministerstva vnitra četně 15 důstojníků, které podezírali ze spolupráce s odbojem. Dalších 100 zajatců, převážně mladých mužů, bylo uvězněno v budově místní školy.

Jiné akce odboje

V 9:00 zasáhla exploze bomby americkou hlídku v západní části Fallúdže, zničila jedno Humvee a zabila nebo zranila v něm čtyři vojáky. Jen asi o hodinu později vybuchla v centru města další bomba, na niž najela americko-irácká hlídka. Tentokrát byl zničen pickup, jeden voják zabit a tři zraněni.

Pod hlídkou irácké policie explodovala v 11:00 v Iskandaríji bomba, těžce poškodila policejní Landcruiser a zranila čtyři policisty, jednoho z nich vážně.

Asi v 19:00 vybuchla na silnici rozdělující fallúdžské čtvrtě Šurta a Askarí bomba, zasáhla hlídku iráckých loutkových vojáků, vážně poškodila pickup a tři vojáky zranila, jednoho vážně.

Čtvrtek 22. září 2005

Korespondent Mafkarat al-Islam v Tal Afáru zavražděn

Sálim Túmá Chattáb al-Džabbúrí (25), jenž patřil mezi několik málo novinářů, jimž se navzdory americké blokádě podařilo dodávat z Tal Afáru zprávy, byl ve čtvrtek ráno nalezen ve svém domě mrtev. Jeho bratr sdělil webové stránce Mafkarat al-Islam, že Sálim byl za svítání nalezen v posteli se střelnými ranami v hrudi, šíji a hlavě. V domě žil v poslední době sám, protože matku a bratry poslal z města pryč, aby unikli bombardování. Z vraždy obvinil Brigády Badr, které od počátku okupace slouží Američanům a spolu s nimi se účastní tažení proti městu.

Sálim al-Džabbúrí byl na počátku ofenzívy proti městu jedním ze tří novinářů, kteří tajně ve městě působili, zatímco Američané zatýkali a věznili všechny novináře, kteří chtěli o bojích ve městě informovat a neměli od Američanů výslovné povolení. Nakonec zůstal jediným novinářem, který ve městě zůstal.

V roce 2002 absolvoval fakultu managementu a ekonomie univerzity v Mosulu a pracoval pak v několika iráckých tiskových agenturách a denících.

Ze Sámarrá prchají tisíce obyvatel před očekávaným americkým útokem

Více než 1 200 rodin uprchlo ze Sámarrá směrem k Tikrítu po hrozbách tzv. ministra obrany Sa'dúna ad-Dulajmího, že americké a irácké síly na město zaútočí a zlikvidují tamní síly odboje. Většina rodin musela na okrajích města podstoupit ponižující prohledávání. Ve městě zůstaly uzavřeny desítky obchodů, úřady a jiné služby. Zdejší guvernér prohlásil za klamné zprávy o znovuotevření škol s tím, že žádná nebude vzhledem k očekávanému útoku proti městu otevřena.

Dulu'íja

Američané pokračovali i ve čtvrtek v blokádě města, zcela uzavřeli okrsek Džabbúr a prohledávali jej dům od domu. Protože při útoku na americký konvoj přede dvěma dny byl zřejmě povstalci zajat řidič zničeného kamionu, předpokládali, že by jej mohli nalézt. V noci a ve čtvrtek ráno bombardovala americká letadla obytné části města. Zabiti byli čtyři civilisté, z toho dvě ženy, a tři další utrpěli vážná zranění.

Masové zatýkání v Hawídži

Tzv. síly rychlého nasazení zahájily odpoledne v doprovodu amerických vojáků ve městě ležícím západně od Kirkúku hromadné zatýkání sunnitů, členů kmenů Džabbúr, Ubajd, Džanábijjín a Šamár. Zatkly přes 30 mladých mužů a odvedli je pod záminkou, že se podíleli na útocích proti americkým a loutkovým vojákům.

Sebevražedný útok v Abú Ghurajb

Odpoledne najel ve městě sebevražedný útočník do americké hlídky, vážně poškodil její dvě vozidla a zabil nebo zranil několik vojáků v nich. Přesné počty korespondent Mafkarat al-Islam nemohl zjisti, jako vždy při takových útocích uzavřeli Američané celé okolí a znemožnili novinářům i komukoli jinému přístup.

Ostřelování základen a jiné útoky odboje

Kolem 9:15 zasáhla exploze bomby hlídku irácké přepadové policie v Sajjidíji jižně od Bagdádu, poškodila jeden pickup a zranila čtyři policisty, jednoho z nich vážně.

V 9:30 ostřeloval odboj americkou základnu Ajn al-Asad v Baghdádí třemi raketami středního doletu.

Na hlavní silnici bagdádského okrsku Maštal (Arboretum) explodovala v 10:00 bomba pod kolonou amerických obrněných vozidel, jedno zneškodnila, zabila dva vojáky a dalšího zranila. Zraněn byl rovněž jeden civilista.

Na Kilometru 2160 západně od Ramádí došlo v 10:30 k boji mezi asi devíti bojovníky a americkými vojáky v koloně několika Humvee. V desetiminutové přestřelce bylo zapáleno jedno vozidlo.

Kolem poledne došlo k útoku skupiny povstalců na americko-iráckou hlídku v okrsku Šahrabán v Miqdádíji 85 km severovýchodně od Bagdádu.

V 15:15 explodovala bomba pod americko-iráckou hlídkou projíždějící přes Džurf as-Sachr jižně od Mahmúdíje, zapálila Humvee, zabila dva vojáky a třetího zranila.

Skupina bojovníků zaútočila odpoledne na vojenskou hlídku kolaborantů ve Fallúdže, zničila jeden ze tří pickupů a zabila nebo zranila čtyři vojáky.

Pátek 23. září 2005

Boje v Ramádí

Ve čtvrti Súfíja na severovýchodě města probíhaly dopoledne boje povstalců s americkými a iráckými vojáky doprovázenými obrněnými vozidly. Během jedné srážky bylo zapáleno Humvee, jehož posádka byla zabita nebo zraněna. Mezitím explodovala na hlavní ulici města bomba pod kolonou tanků, jeden zneškodnila a zabila nejméně jednoho vojáka. Dva další byli podle místních svědků zraněni. Americké tanky ostřelovaly okolí vesnice Bú Faradž severozápadně od města, usmrtily dva bojovníky a třetího zranily.

V Duluíji pokračují razie

Ve Duluíji pokračovala odvetná opatření okupačních sil. Skupina amerických vojáků vtrhla do domu zástupce zdejšího starosty, brigádního generála Džabbára Atiju Saúda, vyvlekla jej z domu a pak několika kulkami do hlavy zastřelila. Zabiti byli také dva policejní důstojníci - kapitán Ámir Júsuf a poručík Džásim Chaláf. Američané kromě toho rozstříleli zásobníky vody na střechách obytných domů, takže řada rodin ve městě trpí nedostatkem pitné vody. Ranění a mrtví po čtvrtečním bombardování zůstali ležet na ulicích, protože nebylo dovoleno dopravit je do márnic či k ošetření do lékařských center v okolí. V platnosti zůstal neomezený zákaz vycházení, ostřelovači na střechách domů pásli po každém, kdo by se opovážil vyjít ven.

Iráčtí občané stojí na hranicích své země a nemohou domů

Stovky iráckých občanů uvízly následkem nařízení bagdádského loutkového režimu o uzavření hranic na syrské straně hranice. Podle zprávy TV al-Džazíra je mezi nimi mnoho poutníků vracejících se z Mekky, studenti a profesoři, lidé vracející se z léčení, rodiny i vládní zaměstnanci. Mnozí z nich vyzývají humanitární organizace, aby dosáhly u bagdádské vlády otevření hranic, aby se mohli vrátit do své země. Al-Džazíra uvedla, že je mezi nimi např. 13letý Adnán, který se po amputaci nohy vrací z Ammánu a už déle než týden čeká, kdy se bude moci vrátit do vlasti, kde na něho čeká matka. Problém je podle al-Džazíry v tom, že okupační síly nařídily bagdádskému režimu zavřít hranice a tento režim byl nucen rozkazu uposlechnout.

Lidé, čekající na hranicích, často nemají žádné finanční prostředky ani zásoby jídla. Syřané v Jarabíji však vidí jejich těžkosti a dávají ženám a dětem jídlo.

Ostřelování vojenských základen

V 16:00 zasáhlo pět silných minometných střel ráže 120 mm na štáb amerických okupačních sil v bagdádské čtvrti Džihád

Večer vypálil odboj dvě silné minometné střely na tábor amerických a iráckých vojáků na severním okraji Saqlawíje u Fallúdže.

Sebevražedný útok v Rawě

V 10:15 najel sebevražedný útočník na silnici vedoucí do Qá'imu s autem naplněným výbušninou do kolony několika obrněných vozidel a tří Humvee, kde se odpálil. Exploze zcela zničila obrněné vozidlo a jeho posádku zabila nebo zranila.

Útoky odboje na policejní stanice

Podle zprávy agentury QudsPress ostřeloval odboj policejní stanici v bagdádské Azamíji. Agentura připojila poznatek, že v řadě iráckých měst v posledních dnech vzrostlo napětí v očekávání bojů mezi odbojem a okupačními silami a jejich iráckými pomahači.

Ostřelována byla rovněž policejní stanice Sumúd v Musajjibu na jihu Bagdádu, kde bylo podle informace získané agenturou QudsPress několik policistů zraněno.

Další ozbrojené akce odboje

V 7:00 vybuchla bomba pod kolonou několika Humvee na hlavní ulici v Latífíji, jedno vozidlo zapálila, dva vojáky zabila a dva zranila.

Pod kolonou amerických a kolaborantských sil vybuchla v 9:00 v Ridwáníji na jihozápadě Bagdádu bomba, poškodila jedno americké vozidlo a zranila dva americké a jednoho iráckého vojáka.

V 10:30 explodovala v Záwiji západně od Hítu bomba pod americko-iráckou hlídkou, poškodila vozidlo irácké loutkové armády, v němž zabila jednoho vojáka, a zranila další tři vojáky včetně jednoho Američana.

Dopoledne podnikl oddíl bojovníků na silnici asi 20 km od Sinžáru v severním Iráku útok na konvoj amerických kamionů se zásobami. Čtyři kamiony při útoku shořely i s nákladem a jejich řidiči byli zabiti.

V jižní části Mosulu zaútočila skupina bojovníků v 15:00 na policejní hlídku, zapálila její Landcruiser, zabila dva policisty a tři zranila.

V 15:15 zasáhla exploze bomby kolonu cisteren s pohonnými hmotami a tří doprovodných Humvee v severobagdádském předměstí Tádží. Jedna z cisteren shořela a její řidič byl zraněn.

Na silnici mezi Baládem a Dudžajlem explodovala v 16:30 bomba pod americkou kolonou obrněných vozidel, jedno zneškodnila, zabila v něm jednoho vojáka a tři zranila. Když pak američtí vojáci jako obvykle stříleli bezhlavě kolem sebe, zranili jednoho civilistu.

Večer podnikla skupina bojovníků s ručními granáty a kulomety útok na kolonu iráckých loutkových vojáků v centru Madá'inu. Jednomu z bojovníků se podařilo dvěma granáty zasáhnout vozidlo, poškodit je a zabít nebo zranit čtyři vojáky. Na zastavivší kolonu pak zaútočili další bojovníci a zranili řadu dalších. Poté se sami beze škod stáhli.

Atentát

V bagdádském předměstí Durá zastřelili neznámí ozbrojenci vyššího úředníka ministerstva vnitra kapitána Ra'ada Chaláfa Hanúna.

Sadrův zástupce varoval před bombovými útoky

Zástupce Muqtady as-Sadra v bagdádském Madínat as-Sadr Abd al-Hádí al-Darrádží prohlásil pro The Daily Telegraph, že Britové zosnovali plán na vyvolání etnické války tím, že by bombovými útoky usmrtili šíitské obyvatelstvo a pak by z útoků obvinili sunnitské Araby: "Spřáhli se s Mosadem a jejich záměrem je zachovat Irák jako nestabilní bojiště, které budou moci využít pro své zájmy v Iráku." Dodal: "Musíme prokázat vyšší morální úroveň a čelit provokacím Britů. Pro Irák je to velmi nebezpečné, velmi choulostivé období, ale musíme naše stoupence zadržet, aby nepadli do britské léčky."

Sobota 24. září 2005

Boje v Ramádí

V podvečer propukly na několika místech města ve čtvrtích Mu'allimín a Thilá a kolem tržnice boje mezi bojovníky a americkými hlídkami. Bylo při nich zničeno jedno Humvee a obrněné vozidlo, zabiti nejméně tři a zraněni čtyři vojáci. Zraněni byli rovněž dva bojovníci, jeden z nich vážně. Palba Američanů usmrtila jednoho civilistu.

Ostřelování vojenských základen a štábů

Za svítání se terčem sedmi minometných střel stala americká základna v Habbáníji. Šest z nich dopadlo do komplexu, kde zabily tři vojáky a dva zranily. K útoku se přihlásila organizace Armáda partyzánů sunny.

Společnou americko-iráckou základnu v sámarrské čtvrti Sisak zasáhly v 8:00 čtyři minometné střely, kde způsobily silné exploze.

V 16:15 zasáhly čtyři rakety středního doletu americký štáb v bývalém prezidentském paláci v Tikrítu.

V odpoledních hodinách zasáhlo osm minometných střel americký tábor, zřízený přede dvěma dny na zabraném hřišti fotbalového klubu v centru Ramádí, kam bylo umístěno velké množství vybavení a vojáků..

Sebevražedný útok v Bagdádu

Kolem 10:00 najel bojovník v autě naloženém výbušninou vysokou rychlostí do americko-irácké hlídky v okrsku Ša'b ve východním Bagdádu a odpálil se v blízkosti jednoho iráckého vozidla. To bylo výbuchem zcela zničeno, zabiti byli přitom čtyři iráčtí loutkoví vojáci, další dva, z toho jeden Američan, byli zraněni.

O něco později explodovalo v okrsku Karradá v blízkosti kontrolního stanoviště zaparkované auto naložené výbušninou, které míjela kolona vozidel irácké loutkové armády. Mohutný výbuch byl slyšitelný v různých částech hlavního města. Zničil jedno z vozidel a zabil nebo zranil čtyři vojáky. Zranění utrpělo také několik civilistů v okolí.

Další bombové útoky a ozbrojené akce

Kolem 6:00 explodovala severně od Baládu na silnici do Sámarrá bomba pod kolonou amerických Humvee. Zapálila jedno z nich, zabila v něm dva vojáky a druhé dva zranila.

V ranních hodinách explodovala na silnici mezi Ramádí a Fallúdžou bomba a zničila Humvee. Podle svědků jeden člen posádky uhořel, ostatním se podařilo uniknout se zraněními.

Oddíl bojovníků zaútočil v 9:30 na kolonu pěti Landcruiserů irácké loutkové policie na silnici k vojenské základně Ghazlání v Mosulu, dva z nich těžce poškodili a zranili pět policistů včetně jednoho plukovníka.

Rovněž v 9:30 zasáhl výbuch bomby americko-iráckou hlídku na silnici vedoucí podél Eufratu západně od Fallúdže. Usmrtil amerického vojáka a další tři vojáky, mezi nimi jednoho iráckého kolaboranta, zranil.

Oddíl bojovníků podnikl odpoledne v Chálisu severovýchodně od Bagdádu útok na americko-iráckou hlídku dvou Humvee a tří pickupů. Na místě zůstal mrtvý irácký kolaborant, další tři, mezi nimi jeden Američan, byli zraněni.

Na strategické silnici západně od Hítu zasáhl v 16:00 výbuch bomby americký konvoj osmi Humvee, jedno zničil a jeho posádku zabil nebo zranil.

V podvečer zasáhl výbuch bomby na silnici jižně od Bagdádu konvoj 11 kamionů přepravujících betonové zátarasy používané na amerických základnách a doprovázený čtyřmi Humvee. Zničil jeden kamion a zranil jeho řidiče.

Neděle 25. září 2005

Srážka v Hadítě, sestřelen americký vrtulník

Na okraji Hadíthy na silnici do Haqláníje došlo v dopoledních hodinách k ozbrojené srážce Iráčanů s americkými vojáky. Bojovníci v ní zničili jedno transportní a jedno obrněné vozidlo, zabili minimálně pět vojáků a šest zranili.

Kolem 15:00 vybuchla na silnici vedoucí do centra Hadíthy bomba pod hlídkou amerických Humvee. Zničila jedno Humvee, čtyři členy jeho posádky zabila nebo zranila.

V 17:20 korespondent Mafkarat al-Islam v Hadíthě oznámil, že právě před chvílí sestřelil odboj nad městem protileteckou střelou vrtulník Black Hawk, který zjišťoval situaci ve městě. Stroj se okamžitě zřítil, oba členové jeho posádky zahynuli.

Boje v Madínat as-Sadr

Ráno došlo v této části Bagdádu, kde žije asi milión lidí, k prudké srážce mezi okupačními vojáky a členy Mahdího armády Muqtady as-Sadra. Událost přiznal americký mluvčí, ovšem s tvrzením, že na americké straně nedošlo k žádným ztrátám. Policie i svědkové však mluvili shodně o šesti mrtvých Američanech, jednom Humvee zničeném a dalším zneškodněném.

Agentuře QudsPress sdělil jeden z mahdistů: "Americké síly doprovázené iráckou jednotkou vstoupily před svítáním do severní části Madínat as-Sadr. To přimělo řadu bojovníků Mahdího armády postavit se námořní pěchotě na odpor a ta odpověděla palbou na domy, kde zabila deset civilistů a další zranila."

Agentura uvedla též oficiální verzi tzv. ministerstva vnitra, podle níž k boji došlo, když se američtí vojáci spolu s iráckými snažili zatknout řadu členů Sadrova hnutí a vůdce Mahdího armády. Podle této verze zahájili mahdisté palbu na vojáky a vyvolali bitvu, trvající asi půldruhé hodiny, která způsobila smrt řady mahdistů.

Sadrovo město připravovalo na odpoledne hromadný pohřeb všech zabitých.

Americká námořní pěchota později během dne uzavřela hlavní vchody a východy z města a znemožnila obyvatelům, aby mohli jít za svou prací. Americká vozidla uzavřela ulice a kolem východní části Bagdádu zřídila řadu kontrolních stanovišť.

Sebevražedný útok v Bagdádu

Fidáí v autě naloženém výbušninou najel v okrsku Ghadír ve východním Bagdádu do hlídky tzv. sil rychlého nasazení ministerstva vnitra. Výbuch usmrtil deset členů hlídky, zničil její dvě vozidla a rovněž několik civilních aut v okolí, poškodil blízké obchody. Zraněno bylo rovněž několik náhodných chodců.

Další akce odboje

Kolem 6:00 zasáhl výbuch bomby americkou hlídku ve čtvrti Nuajríja na východní straně Sámarrá. Poškodila Humvee, v němž zranila tři vojáky.

V 8:00 explodovala v bagdádském předměstí Durá bomba pod americkou hlídkou projíždějící po dálnici. Zničila jedno obrněné Humvee, zabila jednoho a zranila dva vojáky.

Ráno se mladík (25) v Abú Ghurajb pokoušel instalovat bombu, zahlédla ho však posádka vrtulníku a zastřelila sedmi kulkami. Vojáci mrtvému pak sebrali všechny doklady a jeho tělo pohodili poblíž vodní čerpací stanice. Nato uzavřeli hlavní ulici v obavách z dalších bomb a začali ji prohledávat.

Kolem 11:00 zaútočila skupina bojovníků na silnici do Tárimíje na konvoj osmi amerických zásobovacích kamionů a tří doprovodných Humvee. Jeden z kamionů zapálili, další těžce poškodili. Přitom byl zabit jeden řidič.

Kolem poledne podnikla jiná skupina útok na kolonu čtyř pancéřovaných automobilů zahraničních bezpečnostních služeb v Musajjibu. Dva z nich vážně poškodili, zabili jednoho cizince a tři zranili. Lehce zraněn byl též jeden z bojovníků.

V odpoledních hodinách podnikla skupina jiných bojovníků útok na americko-iráckou hlídku a v 15minutové srážce zničila Humvee a pickup, usmrtila dva americké a jednoho iráckého vojáka a další čtyři vojáky, mezi nimi jednoho Američana, zranili. Podle údajů svědků při akci dva z bojovníků padli a jeden byl zraněn.

V 16:00 vypálil odboj dvě minometné střely ráže 82 mm na společný americko-irácký tábor ve čtvrti Džaghifi ve Fallúdže.

Kolem 17:00 vybuchla bomba pod americkou kolonou východně od města Tharthar a zcela zničila transportní vozidlo, v němž zabila nebo zranila nejméně šest vojáků.

Irácký odboj popírá svoji účast na útoku na civilisty v Hillá

Jezdec na kole s nákladem výbušniny vjel ráno na tržiště v převážně šíitské části města plné lidí a odpálil se. Zabito a zraněno bylo asi 40 Iráčanů.

Agentura QudsPress oznámila čtyři mrtvé včetně malé holčičky a 36 zraněných. Exploze zničila řadu obchodů, tržiště zahalil černý kouř. Policie místo uzavřela a zranění byli dopraveni do nemocnic.

Irácký odboj popřel svou spojitost s tímto činem a znovu zdůraznil, že bojuje za vyhnání okupantů ze země, neútočí zásadně na civilisty ani náboženské komunity, ale výlučně na americké vojáky a síly proamerického režimu -- policii, armádu a bezpečnostní oddíly. Sektářské útoky slouží jen zájmům USA a Velké Británie, které získávají záminku k prodlužování své kontroly nad Irákem.

Zatýkání v Mosulu

V průmyslové zóně v centru Mosulu provedli okupační vojáci rozsáhlou razii spojenou s masovými zatýkáním. Podle očitých svědků obklíčili průmyslovou zónu a okolní čtvrti a začali vpadat do domů. Pozatýkali kolem sta mužů ve věku mezi 15 a 40 lety, které obvinili z provádění útoků proti okupačním a loutkovým silám a napomáhání odboji.

Vražda dalšího sunnitského vůdce

Ve 12:20 bagdádský korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že před krátkou chvílí byl zastřelen šajch Mawlúd at-Turkí, uznávaný prominentní sunnitský duchovní a muftí (právní odborník). Ve chvíli, kdy opouštěl svůj dům v severobagdádské Azamíji, jej zasáhl americký ostřelovač smrtelnou ranou. 70letý šajch byl v Iráku velmi vážen. Byl rovněž imámem a kazatelem mešity Dahhán v Azamíji. Sunnité velmi dali na jeho názory, především ty, které se týkaly americké okupace.

Pondělí 26. září 2005

Táribíl

Toto město blízko hranic s Jordánskem obklíčily americké síly a když se chystaly k razii, zaútočil na jejich část u východního vjezdu do města oddíl 12 partyzánů vybavených lehkými a středními zbraněmi. Obě strany se střetly v půlhodinovém boji, v němž bylo zabito nebo zraněno asi šest amerických vojáků a tři útočníci. Shořelo též jedno Humvee.

Irácké věznice přetékají "podezřelými stoupenci odboje", okupační vojáci lámou podezřelým ruce a nohy

Americké síly začaly používat novou taktiku vůči osobám podezřelým z účasti na odboji -- lámou jim ruce a nohy. Zdroj z ramádské hlavní nemocnice sdělil tamnímu korespondentovi QudsPress, že zaregistrovali 20 případů iráckých pacientů se zlámanými končetinami, vesměs z řad Iráčanů, kteří byli předtím uvězněni Američany. Dodal, že američtí vojáci začali prohledávat domy a střílet na ruce a nohy všem uvnitř domů, aby jim zabránili podniknout něco proti vojákům.

QudsPress se také od řady obyvatel Ramádí dozvěděl, že jim ruce a nohy zlámali američtí vojáci. Člen irácké loutkové armády této agentuře řekl, že američtí vojáci začali lámání končetin používat proto, že už nemají ve svých věznicích v Iráku další místo, kam by umístili všechny "podezřelé stoupence odboje". Dodal, že americké síly odmítly návrh důstojníků loutkové armády na rozšíření věznic, neboť by na to potřebovali další vojáky, aby vězení střežili, a není jisto, zda by je dostali k dispozici.

Ostřelování vojenských cílů

Tři minometné střely dopadly v 5:00 do amerického vojenského ležení ve fallúdžské čtvrti Nazal, kde vyvolaly silné exploze.

Americký tábor v okrsku Šaraqat jižně od Mosulu se stal v 9:00 terčem čtyř minometných střel, které svůj cíl přesně zasáhly a způsobily v něm škody.

V 15:00 vypálil odboj čtyři silné minometné střely na americkou leteckou základnu Saqr v Habbáníji.

Bombový útok u policejní akademie v Bagdádu

V dopoledních hodinách došlo v Bagdádu k explozi auta naloženého výbušninou blízko budovy tzv. ministerstva topného průmyslu. Podle tvrzení zaměstnanců ministerstva však nebyl útok namířen na minibus se zaměstnanci ministerstva, ale na policejní akademii na druhé straně ulice. V každém případě byla exploze tak silná, že několik zaměstnanců ministerstva v minibusu zabila nebo zranila. Podle toho, co svědkové události sdělili agentuře QudsPress, došlo k explozi v blízkosti kontrolního stanoviště u policejní akademie, její síla však zasáhla i poměrně vzdálený minibus. Usmrtila celkem osm osob a dalších 16 zranila, přičemž některým z nich musely být amputovány končetiny.

Exploze ropovodu

Větev ropovodu vedoucího do Turecka dopoledne odpálila skupina bojovníků, která současně zajala devět zaměstnanců ropného zařízení. Útok potvrdilo tzv. ministerstvo ropného průmyslu se sdělením, že následkem výbuchu se dodávky ropy do Turecka zpozdí.

Ostatní akce odboje

Asi v 7:30 zasáhl výbuch bomby v okrsku Džazíra západně od Bajdží americkou kolonu čtyř obrněných vozidel a tří Humvee, zneškodnil jedno Humvee, zabil jednoho a zranil dva vojáky. Na silnici spojující Bajdží s Abbásíjí zaútočila kromě toho kolem poledne skupina bojovníků na kolonu kamionů se zásobami, tři zapálila a zabila čtyři řidiče.

Skupina bojovníků zaútočila kolem 8:00 na americkou hlídku v okrsku Arab Džabbúr v bagdádském předměstí Durá. Jeden z amerických vojáků byl při útoku zabit, další zraněn.

Hlídku irácké loutkové armády ve čtvrti Karma na východě Fallúdže zasáhla v 9:30 bomba, zničila pickup, zabila v něm dva a zranila tři vojáky.

V 11:00 vybuchla na Kilometru 5 západně od Ramádí bomba pod kolonou několika Humvee. Podle svědků jedno těžce poškodila a zranila tři vojáky.

Dopoledne zaútočil oddíl bojovníků na budovu provinční správy v jihoiráckém městě Samáwa,do níž právě přicházela skupina japonských vojáků na jednání s provinční radou. Útok způsobil škody na budově a zranil několik strážců a dva japonské vojáky.

Kolem poledne vybuchla bomba pod americkou kolonou na silnici k západobagdádské čtvrti Šula, zničila jedno ze čtyř Humvee, jednoho vojáka usmrtila a tři zranila.

V 15:30 zaútočil na tržišti v centru Ramádí oddíl bojovníků na americko-iráckou hlídku, během 15 minut zničil Humvee, zabil dva vojáky a čtyři zranil. Při útoku padl jeden z mudžáhidů. Poškozeno bylo též několik místních obchodů.

V 16:00 zasáhl výbuch bomby kolonu obrněných vozidel Bradley jižně od Mušáhady jižně od Bagdádu, jedno zneškodnil a zranil čtyři vojáky, jednoho z nich vážně.

Kolem 16:30 explodovala bomba pod kolonou irácké loutkové armády na Kilometru 37 v Júsufíji, zničila transportní vozidlo, zabila tři loutkové vojáky a tři zranila.

Úterý 27. září 2005

Sebevražedný útok v Ba'qúbě

Fidáí oblečený do vesty s výbušninou se vmísil do skupiny mužů čekajících na zaměstnání u policie před odvodním střediskem v Ba'qúbě. Tam se odpálil a zabil deset lidí majících zájem o službu pro okupanty a osm dalších zranil. Zprávu přinesla agentura QudsPress s tím, že toto odvodní středisko bylo už terčem řady útoků. Podle nemocničního zdroje bylo k ošetření dopraveno 20 zraněných osob, z nichž pět bylo ve velmi vážném stavu.

Útoky na vojenské základny a další okupační cíle

V 6:30 zasáhly čtyři minometné střely bagdádskou tzv. Zelenou zónu. Podle informace iráckého vojáka dopadly do různých částí zóny, zabily tři americké vojáky a čtyři irácké bezpečnostní strážce a několik dalších lidí zranily. Poškodily rovněž jednu z budov v zóně.

Kolem poledne oznámil korespondent Mafkarat al-Islam, že odboj právě ostřeluje rozsáhlou americkou základnu Ghazlání v Mosulu, která je největší základnou v severním Iráku. Základnu podle jeho zprávy právě zasáhlo minimálně deset raket, přičemž ostřelování pokračovalo. Ze základny se zvedala řada sloupů dýmu a bylo slyšet jekot sirén.

Kolem 14:00 vypálil odboj čtyři rakety Kaťuša středního doletu na americký vojenský tábor v Tádží na severu Bagdádu.

Další akce odbojových organizací

Ve Fallúdže byl před polednem ručním granátem, vrženým na americké Humvee, zabit příslušník námořní pěchoty. Další mariňák byl vážně -- zřejmě smrtelně -- zraněn, vozidlo bylo poškozeno. Útočníkovi se podle svědků podařilo zmizet.

Oddíl bojovníků přepadl dopoledne ve čtvrti Šula na severu Bagdádu americkou hlídku. Podle policejního sdělení pro agenturu QudsPress dvě Humvee při útoku úplně shořela a pět příslušníků námořní pěchoty bylo zraněno. Američané pak podle svého zvyku uzavřeli celou oblast, bránili obyvatelům a novinářům v pohybu a spolu s iráckými kolaboranty zahájili razii.

Kolem 14:00 zasáhla exploze bomby kolonu irácké loutkové armády na západní straně Abú Ghurajb, zcela zničila jeden pickup, tři vojáky zabila a dva zranila.

V Chálidíji explodovala v 15:00 bomba pod kolonou amerických čtyř tanků a dvou Humvee. Těžce poškodila jeden z tanků, v němž zranila tři vojáky.

Skupina asi šesti bojovníků zaútočila v Mahmúdíji jižně od Bagdádu v 16:00 na policejní hlídku ve třech Landcruiserech a pět policistů zranila, dva z nich vážně.

V podvečer vybuchly téměř současně na silnici vedoucí do Džazíry severně od Ramádí dvě bomby pod kolonou tří amerických transportních vozidel a tří Humvee. Dvojnásobná exploze zničila transportní vozidlo, v němž zemřeli nejméně čtyři Američané a tři byli zraněni. Vojáci na útok reagovali palbou kolem sebe, při níž zabili tři náhodné chodce a dva zranili.

Atentát v Kirkúku

Několik mužů vybavených lehkými a středními zbraněmi zahájilo palbu na automobil majora Fáchira Husajna, ředitele tzv. protiteroristického úřadu v Kirkúku a zabili jeho a důstojníka, který jej doprovázel. Šéf místní policie Turhán Júsuf se sice před novináři snažil tvrdit, že nešlo o ředitele, ale pouze o jednoho z několika důstojníků tohoto úřadu, jiný policejní zdroj však potvrdil, že obětí atentátu byl skutečně ředitel.

Středa 28. září 2005

Sebevražedný útok v Tal Afáru

Žena opásaná výbušninou ukrytou pod šatem se ve městě odpálila ve skupině lidí čekajících na přijetí do řad loutkové policie, když se jí nepodařilo dostat se dovnitř odvodního střediska, kde na přijetí do loutkových sil čekaly desítky zájemců.

Američané zřejmě chystají operaci proti Rawě

V noci na středu provedla americká letadla nálet na domy v severní a severovýchodní části města. Podle lékařských zdrojů bylo jejich obětí 11 osob, většinou žen a dětí, a sedm dalších bylo zraněno. Zničeno bylo pět domů. Podle tvrzení irácké loutkové armády šlo o přípravný krok k rozsáhlé operaci proti městu, která má být zahájena v příštích dnech.

Ozbrojené srážky, bombové útoky

Za svítání explodovala na silnici východně od Bajdží bomba pod americkou kolonou čtyř obrněných vozidel a dvou Humvee, zničila jedno obrněné vozidlo, zabila dva a zranila rovněž dva vojáky.

Podle informace zdroje z jordánské vlády ostřelovali neznámí ozbrojenci u Ghazalíjského mostu v Bagdádu auto jordánské ambasády v Bagdádu, nikdo z jeho pasažérů však nebyl přitom zraněn. Podle zprávy zasáhla sprška kulek také irácký civilní automobil jedoucí za vozem vyslanectví. V něm byl usmrcen řidič a policista vedle něho.

Bojovníci vybavení lehkými a středními zbraněmi zaútočili v 8:00 ve čtvrtí Karradá v Bagdádu na policejní hlídku, zapálili její pickup a zranili čtyři policisty, jednoho z nich vážně.

V 11:30 vybuchla bomba pod konvojem kamionů, přepravujících betonové zátarasy, na dálnici poblíž vězeňského tábora v Abú Ghurajb, zničila jeden kamion a vážně zranila jeho řidiče.

Kolem 15:00 zasáhla bomba kolonu amerických a iráckých loutkových sil na silnici vedoucí do Dulu'íje. Její výbuch zničil pickup a poškodil Humvee, zabil dva irácké kolaboranty a čtyři další včetně jednoho Američana zranil.

Kolem 16:00 vybuchla bomba pod americko-iráckou hlídkou na hlavní ulici čtvrti Nazal ve středu Fallúdže. Zneškodnila pickup, zabila jednoho a zranila dva vojáky.

Exploze bomby zasáhla v 16:00 hlídku tzv. sil rychlého nasazení ministerstva vnitra v Túz Churmátú u Kirkúku. Zapálila jeden z pěti pickupů, v němž zabila a zranila pět vojáků.

V 17:00 zaútočila skupina bojovníků v Ba'qúbě na americkou kolonu čtyř Humvee. Když kolonu zastavil výbuch bomby, který jedno vozidlo zneškodnil a vojáky v něm zranil, bojovníci v přímém útoku zničili další vozidlo, zabili dva vojáky a dva zranili.

Ostřelování vojenských cílů

Kolem 7:00zasáhly dvě minometné střely americký tábor ve fallúdžské čtvrti Askarí.

V odpoledních hodinách vypálil odboj dvě rakety středního doletu a čtyři minometné střely ráže 120 mm na společnou americko-iráckou základnu u Karábíly východně od Qá'imu. Nad základnou se objevily sloupy kouře a poté přistálo několik vrtulníků, které měly patrně odvézt mrtvé a raněné; přesné informace o způsobených škodách a ztrátách nebylo možno zjistit.

Údajné provolání Muqtady as-Sadra je podvrhem

Mafkarat al-Islam oznámil, že se potvrdilo podezření, podle něhož je nahrávka napodobující hlas Muqtady as-Sadra, jež se před několika dny objevila, skutečně falzifikát. Sadr jí měl své stoupence vyzývat k válce proti sunnitům v Tal Afáru, k jejich mučení, zabíjení a vyhánění z města. Alí al-Ubajdí ze Sadrova úřadu v Nadžafu nahrávku odsoudil jako špinavý trik stran, které odmítl jmenovat a které chtějí zničit dobré vztahy mezi Sadrovým hnutím a sunnity. Lidé v Nadžafu od počátku věděli, že jde o podvrh, protože mluvčí v nahrávce nemluvil s nadžafským přízvukem, který se výrazně liší od mluvy íránských imigrantů a lidí, kteří se do země vrátili s Američany. Poukázal na to, že záznam se nejdříve ze všeho objevil na webových stránkách sektářských a proamerických Brigád Badr a proamerického duchovního Alího as-Sístáního. Odtud byl pak převzat dalšími zdroji.

Čtvrtek 29. září 2005

Tal Afár -- vracející se uprchlíci nalézají jen trosky

Obyvatelé, kteří se začali vracet do města, zjišťují, že jejich domy jsou často zničené, není voda ani elektřina, kterou si musí v případě potřeby sami vyrobit generátory.

Agentura QudsPress přinesla zprávu, že vracející se jsou šokováni rozsahem destrukce domů a obchodů ve městě. Hasan Aghá z okrsku Saraj agentuře řekl: "Našel jsem svůj dům úplně zničený. Nezůstalo z něj nic než několik hromad. Ve skutečnosti mohu stěží říci, kde byl, protože všechny domy kolem byly rovněž totálně zničeny; jejich ruiny jsou jedna na druhé."

Ve městě nezůstaly v provozu žádné služby. Vodárna a elektrárna jsou úplně mimo provoz. Vracející se obyvatelé šetří vodou, kterou mají, v obavách, že kritická situace se může ještě zhoršit.

Většina budov ve městě se po bombardování změnila v trosky. Řada rodin je nucena žít ve stanech postavených na troskách svých domů. Al-Hadždž Muhammad to popsal takto: "Vždycky jsme se dívali na obrázky našich palestinských bratří žijících na troskách svých domů a cítili jsme k nim lítost. Nikdy jsme neočekávali, že přijde čas, kdy budeme trpět stejně."

Zatímco ve zbytku Iráku fungují dodávky elektřiny alespoň několik hodin denně, v Tal Afáru si museli lidé opatřit alespoň malé generátory. Protože je však nedostatek nafty na jejich pohánění, musí stejně elektřinou maximálně šetřit.

Ostřelován štáb elitních iráckých sil

Kolem poledne vypálil odboj šest minometných střel štáb tzv. Husajnovy divize ministerstva vnitra v okrsku Džurf an-Naddáf na jihu Bagdádu. Podle místních obyvatel zasáhly všechny cíl, odkud byly slyšet silné exploze a objevil se kouř stoupající k nebi.

Bombové a jiné útoky

K boji mezi skupinou asi 15 bojovníků a Američany došlo v 7:30 v centru Ramádí. Po čtvrthodině boje zůstala a místě dvě zničená Humvee, tři mrtví a dva zranění američtí vojáci. Padl rovněž jeden mudžáhid a další byl zraněn, ustoupil však spolu s ostatními.

Také v Sindžáru západně od Mosulu se v 7:30 utkala skupina bojovníků s hlídkou tzv. národní gardy. Ve 20minutovém boji zničili dvě transportní vozidla gardy, usmrtili pět gardistů a čtyři zranili.

V 9:00 zasáhla bomba kolonu automobilů bezpečnostních služeb projíždějící Ba'qúbou, jeden zapálila, zabila v něm dva zahraniční žoldnéře a dva další zranila.

Asi v tutéž dobu vybuchla bomba pod americkým vozidlem ve městě Safwán nu kuvajtské hranice, zničila je, zabila čtyři vojáky a několik dalších zranila.

O hodinu později explodovala bomba pod kolonou Humvee severně od Dudžajlu, jedno zneškodnila, zabila jednoho a zranila tři americké vojáky.

Kolem 14:00 zasáhla americkou kolonu blízko vězeňského tábora v Abú Ghurajb exploze bomby, která zničila Humvee a usmrtila šest vojáků.

Ve 14:30 explodovala v průmyslové zóně Fallúdže bomba pod Humvee, které zničila a usmrtila čtyři vojáky v něm. Při prohledávání okolních podniků bylo zatčeno osm "podezřelých" a prohledané podniky pak uzavřeny.

Americkou kolonu projíždějící Habíbíjí ve východním Bagdádu zasáhl v 15:00 výbuch bomby, zničil Humvee a zabil tři vojáky.

Ve stejnou dobu vybuchla bomba na hlavní silnici u Hawídže severně od Bagdádu. Zničila jedno a poškodila druhé Humvee, v nichž zemřelo šest vojáků.

Na hlavní silnici mezi Chálidíjí a Ramádí explodovala v 16:00 bomba, jež zničila Humvee, zabila tři americké vojáky a dva zranila. Američané pak v Chálidíji zahájili razii, při níž zatkli čtyři osoby jako podezřelé z účasti na útoku.

Ve 21:00 zasáhla exploze bomby americkou hlídku na silnici mezi Bagdádem a Dulu'íjí, zničila Humvee a usmrtila v něm tři vojáky.

Uvěznění ženy vyvolalo demonstraci

Při razii ve vesnici Zajdán u Abú Ghurajb byli v noci na čtvrtek zatčeny tři osoby, mezi nimi jedna žena. Ráno pak stovky místních lidí vyšly protestovat proti jejímu zatčení a žádaly, aby žena byla okamžitě propuštěna.

Vytváření irácké loutkové armády příliš nepokročilo

Americký generál v Iráku prohlásil, že v současné době existuje v Iráku jeden jediný prapor irácké armády, jenž je schopen boje bez pomoci Američanů. Před třemi měsíci Pentagon tvrdil, že takové prapory existují tři. Republikánská senátorka Susan Collinsová z Maine prohlásila, že "to nevypadá jako pokrok".

Generál George Casey prohlásil před senátním výborem pro armádu, že by američtí vojáci mohli v příštím roce zahájit odchod z Iráku, že to však závisí na vývoji během voleb a po nich. Arizonský republikán John McCain vyjádřil naději, že má Casey pravdu, nevidí však známky toho, že USA s přihlédnutím k bezpečnostní situaci plánují zahájit stahování vojáků.

Pátek 30. září 2005

Tal Afár

Na hlavní ulici města vybuchla v 16:30 bomba pod vozidlem patřícím tzv. Irácké národní gardě. Podle očitých svědků pickup zničila a usmrtila čtyři gardisty. Irácké loutkové síly zahájily po explozi palbu po okolí, jíž vážně zranily dva civilisty.

Ostřelování amerických základen a dalších cílů

V 6:00 zahájil odboj minometnou palbu na americkou základnu Warrár východně od Ramádí. Očití svědkové uvedli, že slyšeli sedm explozí, po nichž se nad základnou objevily plameny a kouř.

V 7:30 zasáhly čtyři rakety štáb tzv. sil rychlého nasazení ministerstva vnitra a tzv. národní gardy v centru Sámarrá, umístěný v budově guvernérského úřadu. Podle očitých svědků byli zabiti tři gardisté a dva zraněni. Na budově způsobily rakety vážné škody.

O půl hodiny později dopadly čtyři rakety Kaťuša na americkou leteckou základnu v Habbáníji.

Sebevražedné útoky

V 15:00 najel na okraji Ba'qúby útočník s autem naloženým výbušninou do kontrolního stanoviště, obsluhovaného společně americkými a iráckými vojáky. Výbuch usmrtil dva americké vojáky a čtyři irácké gardisty.

O hodinu později najel další sebevražedný útočník s pickupem na hlavní silnici spojující Kirkúk s Bagdádem do americké vojenské kolony. Exploze zničila Humvee, zabila tři a zranila dva vojáky.

Bombové útoky a ozbrojené srážky

Kolem 7:00 zasáhla bomba americkou vojenskou kolonu na dálnici u Hadíthy. Její výbuch zničil Humvee, zabil dva vojáky a dalšího zranil. Američané pak uzavřeli všechny silnice vedoucí k místu exploze a zřídili kontrolní stanoviště, na němž prohledávali všechna vozidla, velká i malá.

V 9:00 explodovala bomba pod americkou hlídkou ve čtvrti Karáma v Mosulu. Podle informace člena místní policie zničila Humvee, zabila dva americké vojáky a dva zranila.

Kolem poledne zasáhli v centru Ramádí dva ostřelovači dva americké vojáky, stojící na střeše budovy guvernérského úřadu. Poté zmizeli. Američané sice uzavřeli okolí a prohledávali všechny ulice a budovy, ale bezvýsledně. Proto nakonec rozmístili po středu města své tanky a obrněná vozidla.

Na dálnici v bagdádské čtvrti Adl vybuchla v 17:00 bomba pod projíždějící americkou hlídkou, zničila její Humvee, jednoho vojáka zabila a dva zranila.

Pokus o atentát

Skupina bojovníků zaútočila odpoledne v kirkúcké čtvrti Azím na hlavní silnici vedoucí do Bagdádu na kolonu tzv. ministra stavebnictví a bytového hospodářství Muhammada Džásima. Podle sdělení policie korespondenta německé tiskové agentury DPA nebyl ministr v koloně, při útoku však přišli o život jeho tři osobní strážci a čtvrtý byl vážně zraněn.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       31. 10. 2005
31. 10. 2005 Přichází vláda šedin
31. 10. 2005 Průměrná délka života směřuje ke stovce
31. 10. 2005 "Call centres" v Indii jsou "novodobým otroctvím"
31. 10. 2005 Tibetem tam a zpátky -- II. Vít  Kremlička
31. 10. 2005 Neschválí-li vás Komise, neexistujete Boris  Cvek
31. 10. 2005
31. 10. 2005 Cesta do města neboli staré dobré klišé Alex  Koenigsmark
31. 10. 2005 Miloš Zeman: Byl bych pro zavedení agentů provokatérů Jan  Mech
4. 11. 2005
31. 10. 2005 Punk a móda Linda  Sokačová
31. 10. 2005 Digitalizace v Senátu
31. 10. 2005 Přijde mi to lidsky nešťastné...
31. 10. 2005 Francií otřásá skandál "Ropa za potraviny" Simone  Radačičová
31. 10. 2005 Německá Linke navrhuje zrušit omezení pohybu českých pracovních sil do Německa Radek  Vogl
31. 10. 2005 Marxovo myšlenkové dědictví nezastaralo Michael  Kroh
31. 10. 2005 Bezdomovectví - pár slov
31. 10. 2005 Dopady kapitalismu: bezdomovectví Eduarda  Heczková
31. 10. 2005 Bezdomovectví z hlediska bytové politiky -- příčiny, důsledky, možnosti politických řešení Jan  Kelbich
31. 10. 2005 CzechTek 2005 v komentářích českého tisku
31. 10. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. -- 30. září 2005
28. 10. 2005 Jihočeský 28. říjen 2005 Miroslav Václav Steiner
29. 10. 2005 Státní svátek Petr  Jindra
29. 10. 2005 Ve svobodných poměrech začalo být velmi rychle zřejmé, že problém spolužití Čechů a Slováků federalizace nevyřešila Václav  Klaus
28. 10. 2005 Cheneyho poradce rezignoval a bylo proti němu zahájeno trestní stíhání
28. 10. 2005 Česká televize šíří neodůvodněně strach a xenofobii vůči muslimům
27. 10. 2005 Člověk, který chce zavraždit smrt
8. 10. 2005 Hospodaření OSBL za září 2005

Zpravodajství iráckého odboje RSS 2.0      Historie >
31. 10. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. -- 30. září 2005   
10. 10. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 15. září 2005   
29. 9. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 24. - 31 srpna 2005   
7. 9. 2005 Tragédie šíitských poutníků na bagdádském mostě ve zpravodajství iráckého odboje   
2. 9. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 4. - 13. srpna 2005   
17. 8. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 26. července - 3. srpna 2005   
26. 7. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 11. - 18. července 2005   
20. 7. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 2. -- 10. července 2005   
18. 7. 2005 "Zpravodajství iráckého odporu" je čirá propaganda, ale je správné jej publikovat Tomáš  Poláček
14. 7. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 25. června -- 1. července 2005   
7. 7. 2005 Američtí vojáci a strategie ničení nemocnic: škody místo oprav   
7. 7. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 13. -- 17. června 2005   
28. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 3. - 12. června 2005   
27. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 27. května -- 2. června 2005   
9. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 18. - 26. května 2005