Jiří Oberfalzer (předsedající): Dovolte, abych vás přivítal na dnešním semináři, který pořádá Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky. Smyslem našeho setkání, a rád bych to řekl hned v úvodu, je zmapovat momentální situaci jednak z hlediska legislativního procesu, jednak z hlediska technické připravenosti na přechod na digitální vysílání.

Nechceme se příliš zabývat otázkou procesu udělování licencí, i když se samozřejmě nevyhnutelně tohoto tématu dotkneme ve chvíli, kdy budeme diskutovat o průběhu legislativního procesu nového zákona o rozhlasovém a TV vysílání v PS.

Budu postupně představovat jednotlivé účastníky a vystupující v panelech, takže mi dovolte, abych teď nevítal všechny hosty mezi námi, udělám to v průběhu programu. Nicméně 2 bych přivítal rád. Je to předseda Senátu Přemysl Sobotka, jehož pozornost jsme naším tématem vzbudili a jsem velice rád, že je mezi námi, a že si dokonce udělal chvíli času, aby mohl naslouchat. A také předsedu partnerské komise pro sdělovací prostředky, pana Jaromíra Talíře. Samozřejmě přivítám také paní ministryni Bérovou, která bude naším hned druhým řečníkem.

Já bych poprosil pana předsedu, aby nám přednesl své zahajovací slovo.

Přemysl Sobotka, předseda Senátu: Vážený pane předsedo, paní ministryně, dámy a pánové, horní komora, Senát, je místem pro diskusi o celospolečenských tématech. Digitalizace médií se stala předmětem mnoha diskusí a patří dík naší komisi, že se tohoto složitého tématu také uchopila.

Digitalizace je nový fenomén, který přinese technologický posun především v TV vysílání o úroveň výše. Můžeme se těšit na vyšší kvalitu obrazu i zvuku a hlavně na efektivnější využívání omezeného kmitočtového spektra. Tzn. že na místo současných 4 plošných TV kanálů budeme moci přijímat až 36. Dále bude možné prostřednictvím TV přijímače poslouchat rádio, přečíst si zprávy, odesílat maily. Je nesporné, že digitalizace bude mít velký přínos pro komfort diváků.

Na druhou stranu je přechod ze současného analogového vysílání na digitální vysílání nelehký. Chybí nám totiž přesný legislativní rámec, kterého se snad v brzké době dočkáme. Postupné vypínání analogového vysílání musí jít ruku v ruce se zapínáním vysílání digitálního, a to je technologicky velmi náročné. S tím souvisí také nutnost spolupráce se současnými i budoucími vysílateli.

Seznam přednášejících je pro mě zárukou, že dostaneme dostatek informací o podmínkách digitalizace a o možnostech našich celoplošných médií se do tohoto procesu zapojit. Nám senátorům dnešní seminář umožní lépe se orientovat v navrženém zákonu, který se nyní projednává v PS.

A co na závěr? Jen dobrý zákon umožní plynulý přechod na digitální vysílání a jen tak splníme my, senátoři, svou roli v legislativní tvorbě. Spokojený občan a spokojená dobrá média, pohybující se v rámci zákona, jsou jistě naším cílem a věřím, že i cílem nás všech.

Děkuji za pozornost.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji za tento úvod z řekněme perspektivy, nadhledu, který si může dovolit zejm. Senát. Přestože my jsme takovým posledním krokem v legislativním procesu, rozhodli jsme se, že chceme v přípravě této problematiky být trochu aktivnější a přicházíme s tímto seminářem v době, kdy ještě legislativní proces v PS probíhá.

Já bych řekl pár technických poznámek a pak poprosím o vystoupení našeho prvního řečníka. Z tohoto jednání bude pořízen zvukový záznam a také přepis, takže pokud zkontaktujete našeho tajemníka, pana Jakoba, s kterým jste již nejspíše v kontaktu byli, když jste zde, tak můžete tyto materiály dostat. Předpokládám, že jste si všichni vyzvedli náš program, který obsahuje jistý časový harmonogram. Časový plán u takovýchto akcí, jak známo, slouží zejm. k tomu, aby bylo měřitelné, jak se zpožďujeme. Přesto vás poprosím, abychom zejm. v diskusních vystoupeních a reakcích na otázky se snažili být úsporní a nepřesahovali délku zhruba 5 minut.

To je v tuto chvíli vše a když dovolíte, já bych přikročil k našemu programu a požádal paní ministryni Danu Bérovou, aby se ujala slova.

Dana Bérová, ministryně informatiky: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem si pro přehlednost připravila i powerpointovou prezentaci, na kterou možná někteří neuvidíte, nicméně vše, co je na slajdech, zároveň budu i říkat, takže doufám, že se v tom budeme vzájemně dobře orientovat.

Chtěla bych poděkovat Senátu za zorganizování tohoto semináře, protože se domnívám, že bude užitečný nejen pro ty z vás, kteří o digitalizaci nemáte zatím třeba úplně detailní informace, ale myslím, že bude velmi užitečný i pro nás, kteří se problematikou zabýváme kratší či delší dobu, protože občas je dobré, když je někdo příliš ponořen v problému, když slyší základní otázky, které si sám neklade, a na které již zapomněl.

Jen zopakuji, proč potřebujeme digitální vysílání. Jak už zmínil pan předseda, zvýší se kvalita obrazu i zvuku. Pro diváka bude vyšší programová nabídka a zajímavé jsou samozřejmě i doplňkové služby, které digitalizace přináší, ať už jsou to možnosti využívání emailů, zpravodajství, elektronického bankovnictví, služeb e governmentu a další.

Celé to začalo v EU v podstatě v roce 1997, kdy byla přijata dohoda v Chesteru, kdy státy Evropy přistoupily na přepracování kmitočtového plánu k TV pásmům ve vazbě na digitální zemské vysílání. I EU měla podobné důvody jako máme dnes my, a tedy snaha dosáhnout plurality TV trhu a zvýšení dostupnosti a rozmanitosti informací, která by měla vést k větší vzdělanosti společnosti, což je také jeden z důležitých evropských cílů.

Stav koncepce a rozvoje digitálního vysílání v ČR začal v dubnu 2004, kdy vláda svým usnesením uložila min. informatiky předložit koncepci digitálního vysílání do 31. 3. 2005. V květnu 2004 můj předchůdce pan Vladimír Mlynář ustanovil pracovní skupinu, která se začala zabývat otázkami přechodu zemského analogového TV vysílání na digitální vysílání. A výsledky práce této skupiny se měly promítnout do připravované novely zákona č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a TV vysílání. Při přípravě této koncepce totiž můj předchůdce vycházel z toho, co již zmínil pan předseda Sobotka, že pro rozvoj digitálního vysílání je nejprve potřeba připravit rozumný právní rámec, protože bez znalosti výchozího právního prostředí se velmi špatně stanovuje koncepce.

Ta koncepce měla navázat na novelu zákona č. 231 a měla řešit okruhy, které nebudou řešeny touto novelou. Z důvodu toho, že novela doposud nebyla, jsme požádali o odložení termínu koncepce na 30. září a minulý týden pana premiéra znovu na 30. listopadu 2005, protože projednávání novely zákona otevřelo celou řadu otázek, na kterých se zatím nepodařilo najít všeobecnou shodu a těch otázek je celá řada, od otázek technických, po otázky týkající se licencí, až po věci, které jsou čistě politické.

Otázka možná je, proč se vlastně zákon 231/2001 Sb. tedy zákon o rozhlasovém a TV vysílání musí novelizovat? Ta debata vznikla v současnosti, kdy se tak dlouho nedaří ten zákon novelizovat a objevují se znovu názory, že se dá přejít na digitální vysílání za současného právního vztahu. Chtěla bych jen připomenout, že původně chtělo min. informatiky problematiku přechodu na digitální vysílání řešit v rámci nově připravovaného zákona o elektronických komunikacích, tedy to je zákon č. 127/2005 Sb., který platí od 1. 5. 2005. Ovšem v diskusích při přípravě tohoto zákona bylo nakonec jeho celkové přijetí podmíněno tím, že pasáže týkající se digitálního vysílání budou z nového zákona o elektronických komunikacích vyňaty právě proto, že už v té době nebyla politická ani jiná shoda na celé řadě těch sporných otázek. Zároveň min. informatiky přislíbilo, že ty části, které se nepodařilo upravit v zákoně o elektronických komunikacích vyřeší novelou zákona č. 231, a i proto je min. informatiky možná trochu překvapivě předkladatelem novely zákona, jejíž gesce normálně spadá pod min. kultury.

Ráda bych připomněla, že vládní návrh novely zákona jsme my jako min. informatiky předložili sněmovně 26. 1. 2005. Přestože všichni máme zkušenosti s tím, že legislativní proces bývá někdy dlouhý, myslím, že v tomto případě je přeci jen delší, než je obvyklé.

Proč tedy ten zákon chceme novelizovat? Domníváme se, že v současném stavu neexistuje dostatečná právní jistota pro současné provozovatele zemského analogového TV vysílání při přechodu na digitální TV vysílání, a že tedy je potřeba tuto jejich právní jistotu zlepšit a zároveň vytvořit v zákoně podmínky pro motivaci současných provozovatelů analogového vysílání k přechodu na vysílání digitální.

Domníváme se, že novela zákona musí stanovit pravidla a postupy pro přechod z analogového vysílání na digitální, tedy nejen pro ty současné provozovatele i další pravidla, a že současně důvodem této novelizace a jejím výsledkem bude liberalizace mediálního trhu v oblasti TV v ČR.

Stále trváme na tom, že koncepce, kterou připravujeme, může být předložena až v okamžiku, kdy bude schválena ta novela zákona č. 231, nicméně ráda bych v tuto chvíli zmínila alespoň okruhy, které bude naše koncepce, na které průběžně pracujeme, řešit.

Koncepce musí v každém případě stanovit datum vypnutí analogového vysílání. To někdy vypadá, že na celém tom přechodu z analogového na digitální je nejdůležitější toto datum vypnutí a často se většina diskusí o přechodu na digitální vysílání zabývá nesmiřitelným bojem, zda to má být 9. 9. 2009 nebo 1. 1. 2010 či nějaké jiné datum v roce 2012. Ani na půdě Evropské komise ještě nepanuje úplná shoda. Samozřejmě komise by ráda, kdyby přechod na digitální vysílání, a tedy vypnutí toho analogu bylo co nejrychlejší, ale stanovení data je zcela na členské zemi.

Koncepce bude dále rozpracovávat rozvoj stávajících sítí A, B a C, bude se zabývat technickým vývojem v oblasti digitálního TV vysílání, který bude mít samozřejmě dopady na ČR, protože tak jak se legislativní proces zpomaluje, tak příchod nových technologií se naopak zrychluje. Měla by také předpokládat rozvoj a počet sítí, které chceme ve výsledku mít, protože samozřejmě množství těch digitálních sítí a množství kanálů závisí na tom, jak bude struktura sítě postavena. Např. kolik bude sítí s možností regionálního vypínání apod., to jsou technické parametry, o kterých bude pravděpodobně hovořit pan předseda Stádník.

Bude řešit postavení multiplexu veřejné služby, samozřejmě vhodné ekonomické modely jednotlivých multiplexů tak, aby byly životaschopné. Rozvoj regionálního vysílání a samozřejmě i rozvoj doplňkových služeb v digitálním TV vysílání.

Dovolte mi na závěr ještě stručně shrnout, co se už v oblasti realizace přechodu na digitální TV vysílání stalo.

V červenci 2004 přidělil Český telekomunikační úřad kmitočty na sítě A, B a C. Rada pro rozhlasové a TV vysílání zahájila v listopadu 2004 licenční řízení na vysílání. ČT podala žádost na vysílání ČT1 a ČT2 prostřednictvím digitální sítě, byly přiděleny sady kmitočtů využitelných pro digitální vysílání v části spektra pro rozhlasovou službu a vláda svým usnesením do 14. září 2005 schválila technický plán přechodu, který deklaruje postup vypínání v jednotlivých oblastech ČR a tedy jasný postoj vlády k přechodu na digitální vysílání.

To možná někdy k některým výtkám, objevuje se kritika, že tím, že doposud nebyla schválena koncepce přechodu na digitální vysílání, vláda v oblasti přechodu na digitální vysílání nic nedělá, a že o ni neusiluje. Tak to bych ráda vyvrátila.

Zároveň vznikne příprava kampaně Vlády ČR vzhledem k občanům o přechodu na digitální vysílání. To je samozřejmě ten krok ve chvíli, kdy bude koncepce přijata a budou známy přesné termíny. My předpokládáme, že v této oblasti budou samozřejmě mít velkou roli komerční vysílatelé, ale vláda určitě musí udělat ten první informační krok a musí vysvětlit občanům, že přechod na digitální vysílání není nějaké zlo, které zhorší jejich postavení, ale naopak přinese lepší služby.

Zároveň bude pokračovat výstavba nových sítí z kmitočtů, které budou k dispozici po vypnutí analogového vysílání a bude se rozhodovat o způsobu využití kmitočtové dividendy i pro jiné služby.

Jaké máme v oblasti digitalizace a přechodu na digitální TV vysílání mezinárodní závazky? Co se týče Mezinárodní telekomunikační unie, existuje regionální rádiová konference, která připravuje přeplánování kmitočtového spektra pro oblast rozhlasové služby ve vazbě na digitální zemské vysílání.

Evropská komise předběžně stanovila datum vypnutí zemského analogového TV vysílání na konec roku 2012, ale jak už jsem zmínila, sama komisařka Redingová opakovaně upozorňuje, že by byla ráda, kdyby datum vypnutí v jednotlivých členských zemích přišlo dříve.

V současnosti se tedy vedou diskuse k tomuto stanovenému datu vypnutí a k připravenosti jednotlivých členských států toto datum uspíšit. Vedou se diskuse k využití kmitočtové dividendy po vypnutí zemského analogového vysílání a řeší se otázka stanovení standardu pro interaktivní služby. Ten by měl být připraven koncem letošního roku.

Tolik tedy na úvod k problematice. Jen bych možná ráda zopakovala, že celý ten legislativní proces se zkomplikoval již přípravou zákona o elektronických komunikacích a vyjmutí problematiky digitalizace. Změnu v původním přístupu způsobilo i schválení multiplexu veřejné služby a jeho přidělení ČT v jiném modelu, než původně min. informatiky zamýšlelo, čímž došlo podle mého názoru k vychýlení rovnováhy na TV trhu. A samozřejmě se velmi zkomplikovala další vyjednávání o možné novele zákona o rozhlasovém a TV vysílání.

Projednávání novely je velmi komplikované, protože do hry vstupují zájmy mnoha skupin, které jsou často velmi obtížně slučitelné a protože je rozhlasové a TV vysílání věc velmi sledovaná, samozřejmě sledovaná hlavně v řadách politiků, i projednávání novely tohoto zákona má větší množství politických vlivů, než tomu bývá u jiných zákonů, které se týkají technických věcí. Takže i proto je to možná tak složité a předpokládám, že i dnešní seminář přinese některé další otázky a možná třeba i některé odpovědi.

Děkuji.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Právě z důvodu, že očekáváme některé odpovědi, tak jsme rádi, že je mezi námi i paní ministryně.

Já navrhuji, abychom diskusi otevřeli až poté, co popíšeme ty základní parametry, tzn. všechny technické okolnosti a uvidíme podle vývoje situace, jestli ještě předtím si strávíme legislativní rámec.

Nyní bych poprosil, abychom přikročili k dalšímu tématickému okruhu a poprosím o slovo předsedu Českého telekomunikačního úřadu, pana Davida Stádníka.

David Stádník, předseda Rady ČTÚ: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych na úvod s ohledem na to, že je ten stav, jaký je, tak abych zrekapituloval svým způsobem také tu otázku kolem techniky a možná, omlouvám se paní ministryni, některé věci budu lehce opakovat, nijak jsme se nedomlouvali na našich vystoupeních, a tak je možné, že v některých věcech budou stejné.

Dále bych poprosil přítomné techniky, aby mě trochu omluvili, protože nepoužiji zcela přesně technické pojmy nebo nějaké technické souvislosti, protože je tady široké fórum a je potřeba to pojmout trochu populárněji. Zároveň se omlouvám přítomným, kteří se zabývají pouze vysíláním rozhlasu, pan generální ředitel Českého rozhlasu je zde, protože ta TV je momentálně přeci jen více aktuální než ten rozhlas jako takový. Čili ty obrázky, které tam uvidíte, budou více věnovány TV vysílání jako takovému, nikolivěk rozhlasovému. Tímto má omluva.

Dá se říci, že veškerý základ pro rozhlasové a TV vysílání byl položen mezinárodním plánem ze Stockholmu z roku 1961, který rozplánoval příděly jednotlivým zemím, základní vysílače pro analogové vysílání. A povedlo se, nebo chtělo se a i s ohledem na vývoj, který zde existoval v tomto státě, tak se sestavily 4 celoplošné analogové sítě, která každá z nich má 1 program, který se vysílá na 1 síti.

Tento vývoj možná byl dobrý z hlediska obyvatel, na druhou stranu podmínky, které zde byly, zřízení, které zde existovalo atd., tak neumožňovalo jako v jiných zemích budovat kabelové TV, resp. silně potlačovalo satelitní příjem z družic. To bylo možná z hlediska té doby dobré, pro občany asi ne, ale momentálně s tím máme velké problémy, protože v řadě zemí digitální vysílání, např. v Německu, v Budapešti je odlišná od naší situace, protože tam právě byl rozvinutý kabelový průmysl, resp. TV kabelové sítě pro rozhlasové a TV vysílání a též příjem satelitní. To jim dává jiné technické možnosti na přechod z analogového na digitální vysílání. Nemají tam tak obsazeny analogové kmitočty, jak je to u nás.

Jak už bylo zmíněno, Chester v roce 1997, což byla konference, která dala základní dokument pro možnost zavádění digitálního vysílání v Evropě, na základě něho všechny země začaly pracovat na vlastním procesu a myslím si, že s odstupem mohu zhodnotit, že ČR, i když nebyla úplně první, tak v celém tom procesu až do určité doby byla na nejprvnějších místech.

Současně bylo rozhodnuto o uskutečnění regionální radiokomunikační konference, která již také byla zmíněna. Zejm. ta, která proběhne v polovině příštího roku, která má 2 části. V 1. části, tady za námi, se posílaly do tohoto zasedání ke zpracování příslušné návrhy kmitočtových plánů pro digitální sítě. Jednotlivé země tam posílaly tyto plány a v rámci ITU, Mezinárodní telekomunikační unie, se připravily určité střety, určité podmínky, které byly zaslány zpět jednotlivým zemím, komentáře k těmto záležitostem a nyní jsou připravovány výsledné návrhy plánů za jednotlivé země, které budou projednány a musí být schváleny v červnu příštího roku v Ženevě a podpisem závěrečných dokumentů budou známy konkrétní kmitočty pro jednotlivé země tak, jak jim budou konferencí schváleny.

Dále víte velice dobře, že bylo v Praze v roce 2000 zahájeno experimentální vysílání. Jeden multiplex provozovaný Českými radiokomunikacemi, druhý CDG (?) Group, následně v určitém časovém odstupu i společností Český Telecom. Tyto experimenty potvrdily to, co bylo potvrzeno či zkoumáno i v jiných státech se stejným výsledkem, zkoušely se všechny možné varianty, typy multiplexování, práce s multiplexem jako takovým, s datovým tokem, různé možnosti posílání dodatkových, doplňkových služeb, povinných služeb jako JPG atd., samozřejmě se přitom též měřily vlivy vlastního elektromagnetického záření šířeného digitálně tak, aby bylo možno tyto výsledky přejmout do vlastního plánovacího procesu a připravit návrhy jednotlivých sítí pro jednotlivé části konference tak, jak jsem zmínil, že bude v příštím roce.

Dá se říci, že tyto experimenty již dávno splnily svůj účel, je zbytečné se k nim vracet, resp. je líčit jen v tom dobrém, že tento stát byl jeden z prvních, které experimentálně začaly digitálně vysílat. Bohužel to experimentální digitální vysílání se nám prodlužovalo více, než je zdrávo. A nezbylo tedy než přistoupit s ohledem na vyčerpanost kmitočtového analogového spektra v našem státě ke koordinacím a dohadům s okolními státy včetně Maďarska, protože určitý problém máme na jihu Moravy, tam nám zasahují i maďarské vlivy, používání kmitočtů z Maďarska. Tak se povedlo na přechodnou dobu, proto název "přechodné sítě", povedlo se tedy domluvit, a je to zdokumentováno na naší internetové stránce Českého telekomunikačního úřadu, jakým způsobem které země nám zamítly či povolily používat příslušné kmitočty po přechodnou dobu, než budou známy a budou k dispozici výsledky konference z příštího roku.

Povedlo se tedy sestavit takové 3 neúplné či částečné sítě, které na základě tehdy platného zákona č. 151/2000 o telekomunikacích ČTÚ v procesu, který byl popsán tímto zákonem, tak přidělil Českým radiokomunikacím CDG (?) Group a Českému Telecomu.

Tyto přechodné sítě jsou domluveny s okolními státy, zkoordinovány, tyto přechodné sítě dále nebudou rozšiřovány, nejsou a nemohou být dále rozšiřovány, protože další kmitočty prostě k dispozici nejsou a všechny okolní státy, jež pracují samozřejmě tak jako my po technické stránce na finálních digitálních sítích.

Jednotlivé sítě jsou známé, přesto jsem si dovolil je znovu připomenout, abyste je měli před sebou, abyste přibližně viděli, jak vypadají. Ještě jedno připomenutí.

Síť A, která má pokrytí přibližně 70 % obyvatel, síť B má přibližně 30 % obyvatel a síť C, která obsahuje 50 % obyvatel.

Teď tam mám 3 obrázky, které rychle přeskočíme, k nim se vrátím.

Zde bych si dovolil uvést pár slov ke konferenci, která proběhne zejm. k jejím závěrům v roce 2006. První část, jak jsem se již lehce zmínil, by řešila zejm. procedurální a regulační otázky a stanovila podmínky technického plánování na základě těch prvních návrhů. Druhá část konference probíhá, resp. to vlastní zasedání proběhne v polovině příštího roku. Před tím předchází zaslání definitivních plánů do IT Euro do Ženevy, kde se ve velkém výpočetním středisku se všechny plány všech evropských zemí... a které jsou nejblíže zasaženy, takže se tam tyto plány všechny zpracují, vzniknou z nich případné kolize, které se budou muset nějakým způsobem v rámci konference dojednat a konference přijme závěrečná akta, tedy dokument, který jednotlivé delegace, které budou zmocněny k jednání na této konferenci, podepíší a tím bude nastolen nový plán, který tedy bude jednotlivým zemím přidělovat kmitočty pro digitální vysílání.

Nečeká se samozřejmě až na tu konferenci, aby se tam věci projednávaly, ale probíhají dnes a denně intenzivní jednání, zejm. s okolními státy a stejně tak to dělají ony s dalšími státy atd., je to jako domeček z karet. Na těchto jednáních se dojednávají buď dvoustranně či vícestranně jednotlivé požadavky na kmitočty, jejich parametry samozřejmě tak, aby do té konference jsme šli všichni, Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko a též Maďarsko, jak jsem se zmínil, abychom měli věci oddiskutované, abychom rozpory neměli a konference nám to de facto jen potvrdila, jak je to správné a nezbourala nám to nějakým rozporem.

Je potřeba říci, že konference nebude rozdělovat prázdný kmitočtový prostor. Žádný prázdný kmitočtový prostor prostě neexistuje. Vychází se z toho, co existuje v současné době z původního stockholmského plánu, tzn. pro nové vysílání rozhlasové i TV. A všechny země přejdou do nového plánu, to není o nových kmitočtech, to je prostě pouze o přeměně toho analogového plánování do digitálního plánování.

Jednou z hlavních podmínek, které jsem si dovolil tam vypíchnout, je ta, která mluví o tom, že všechny státy požadují přeplánování analogových kmitočtů na digitální vysílání tak, aby umožňovaly sestavit regionální, resp. podle jednotlivých správních celků tak, jak je v jednotlivých zemích mají ustaveny, tak aby umožňovaly ty sítě takto sestavovat, aby mohly pokrýt regionální potřeby.

Dovolil jsem si vám dále ukázat obrázek, návrh vstupních požadavků ČR, s jakými kmitočty v konkrétních lokalitách územně-správního členění našeho státu jdeme do konference. A obdobně máme i tu druhou mapičku, jak navrhujeme z našeho pohledu rozplánování konkrétních kmitočtů, resp. blokových přídělů pro rozhlasové digitální vysílání.

Výsledky konference samozřejmě tak, jak bylo naznačeno v předchozích mapičkách, by měly vést k tomu, že dokážeme, jakmile budou potvrzeny výsledky konference, sestavit konkrétní sítě. Tzn. doufáme, že se nám potvrdí pouze to, s čím do těch konferencí jdeme. A sestavíme tedy sítě tak, abychom mohli převést současné analogové vysílání do zemského vysílání. Je nutné upozornit, že kmitočty nejsou v současné době volné, že jsou to kmitočty, na kterých se dnes analogově vysílá. To je základní merito věci, jakým způsobem přistoupit k tomu přechodnému období, resp. k tomu přechodu z analogu na digitál. Nelze tady očekávat, že nějaké volné budou. Ty, které se povedou na přechodnou dobu udělat, zkoordinovat, tak ty v současnosti byly znázorněny těmi sítěmi A, B, C.

Předpokládá se, že konference ve finále posvětí, je to veřejné tajemství, ale ta konference potvrdí, že jednotlivé části spektra, které jsou teď určeny pro vysílání, že rozdělí následujícím způsobem, tzn. kanál 1 -- 12 celoplošné sítě pro TV sítě, celoplošná síť pro digitální síť rozhlasovou a 2 celoplošné s možností nezávislého programového vysílání až do úrovně regionálních celků. To samé obdobně je i v kanálech, které jsou použity na číslech 21 -- 69. V současnosti se používají až do 60, v přechodných máme použity i kanály nad 60, pokud se dalo je zkoordinovat.

Z toho vyplývá, že se přibližně jedná o 6 sítí celoplošných pro TV vysílání samozřejmě se všemi dalšími, nejen TV programy, ale i tím, co se uvažuje, tedy doplňkové služby, povinné služby, tzn. zejm. elektronický programový průvodce. A záleží na tom, jakým způsobem se ještě dokážeme vypořádat s příslušnými koordinacemi s okolními státy.

Co se týče lokálního či regionálního vysílání, každý to nazýváme nějakým způsobem, samozřejmě zákon se k tomu staví též správným pojmem, je důležité říci, že ty nové definitivní sítě umožní samozřejmě regionální vysílání, jak už jsem tady říkal, že všechny státy to požadují. Nakonec většina z vás ví, že v Německu takto fungují regionální TV po jejich jednotlivých krajích. Jest faktem, že malé analogové místní vysílače, které teď fungují, ty bude možné pravděpodobně též nahradit v nějakém tom časovém výhledu, až bude jasno, digitálními místními vysílači. Nelze o nich říkat, že jsou regionální. Že tedy nový plán umožní sestavit sítě podle politické a občanské objednávky, kolik sítí by mělo být členěno regionálně. To je opravdu otázkou politickou, jak se to vydiskutuje a jak se to přijme. A je nutné říci, že konference nezahrnuje vysílače malých výkonů, zahrnuje samozřejmě jen ty nejsilnější, jak je stanovoval stockholmský plán a jak je tedy převede do toho digitálního prostředí.

Každopádně platí, že -- a to bych si dovolil dokumentovat na těchto dalších obrázcích, které jsme přeskočili a teď se k nim vrátíme -- že v přechodném období, tedy v tom, ve kterém se teď nyní nacházíme, nelze řešit jednoduše, nelze řešit přechod analogových... nechci říkat regiony, nějaké regiony to jsou, nejsou to samozřejmě tak, jak je známe podle správních hranic, ale jsou to prostě nějaká území, která zasahují tyto místní či regionální TV. Když jsme si promítli některou z těchto TV a na ní jsme si ukázali, jak vypadá např. síť B, o které se uvažovalo, že by mohla být regionální, tak vidíte, že např. u tohoto typu TV, a těch je tam několik, těch místních, regionálních TV, tak se vůbec je digitálním přechodem nezasáhne, tzn. že na tom území nebude mít ani síť B digitální vysílání a analogová též bude muset pořád fungovat.

Je tam další obrázek, kdy je případ, kdy ta lokální TV je částečně, resp. území, které je zasaženo digitálem, to je ta žlutá barva, tak je o hodně větší, než je současné vysílání té TV.

Další případ nastává, kdy je to úplně opačně, kdy místní TV je v úplně jiném rozsahu, než je ta digitální, ta tzv. přechodná celoplošná, i když není úplně celoplošná.

Ještě může být varianta, kdy je to půl na půl, kdy se to částečně překrývá. Takže z toho je zřejmé, že nelze v přechodném období jednoduše přejít s regionálními TV do sítí přechodných. A jednoduchým způsobem to budeme moci řešit až v těch sítích definitivních, kdy už se plánují tak, aby měly tu regionální působnost v hranicích vyšších správních celků, a kdy je možné veškeré potřeby zabezpečit tak, aby regiony měly pokrytí a byl tam dostatečný počet programů.

Jednou ze závažných otázek, která nyní sice probíhá na pracovní úrovni, ale s přicházejícím termínem konference v polovině příštího roku se stupňuje, je stále hlasitější a zejm. ze strany zemí, které jsou již o hodně dále než my, které nás přeskočily v tom procesu, tak opakuji na každém pracovním zasedání, kde je k tomu vhodná příležitost, a to je otázka vztahu mezi digitálním a analogovým signálem. A čím dál tím silněji zaznívají názory, že by se analogové vysílání nemělo již chránit, že by přednost mělo dostat digitální vysílání a s ohledem na to, jakým způsobem my jsem zpozdili celý ten proces, tak může dojít k tomu, že zejm. v příhraničních oblastech může dojít k zarušování analogového příjmu.

V poslední době jsme dostali informaci, resp. podnět ze strany Německa, že na bavorské straně a na té straně Krušných hor nám pustí další a zvýší výkony pro vysílání digitálního rozhlasu na 12. kanálu a tím pádem začínáme mít těžký problém, který tady byl již před 2 lety, ale ten se podařilo nějakým způsobem ustát, protože se podařilo přeplánovat příslušné sítě, ale nepodařilo se vyměnit a zajistit kmitočty, protože prostě neexistují, pro Domažlicko, Ústí nad Labem, které není jen pro Ústí nad Labem, ale je pro širší okolí, protože na vysílač v Ústí n. Labem jsou napojeny a berou jako primární signál další převaděče, takže lze očekávat, že v nejbližší době, a dáváme to tady již ve známost, mělo by to být dnes na naší stránce, že dojde k zarušení příjmu televizí, které vysílají, nechci je tady teď jmenovat samozřejmě, které ještě pořád vysílají svůj signál na 12. kanále. Znovu opakuji, je to oblast Domažlicka a zejm. Ústecko. Jediné možné řešení je digitalizace, digitalizace, digitalizace.

Jaký tedy bude další postup, který lze očekávat? To je velice jednoduché. Po potvrzení plánů v jednotlivých zemích, toho celoevropského plánu včetně samozřejmě těch sousedících, protože to zasahuje až do Afriky, na část asijského území atd., Blízký východ atd., takže bude možné sestavit na papíře a potvrdit naše jednotlivé plány. Pak bude možné udělovat příslušné příděly kmitočtů provozovatelům sítí.

A co se stane s programovými licencemi, to bych nerad předjímal, to je už pro někoho jiného.

Je nutné si pořád znovu uvědomovat to, co jsem říkal asi tak uprostřed, tzn. že ve své podstatě ty definitivní sítě jsou a musí v našem státě být postaveny na těch kmitočtech, na kterých nyní běží živé analogové vysílání. A dá se říci, že to je bez rozdílu napříč současnými jednotlivými provozovateli. Takže to postihne někoho více, někoho méně, ale de facto všechny. Nehledě na to, že jednu z TV to postihne zejm. z toho zahraničí kvůli vysílání digitálního rozhlasu z Německa. Takže když nebudeme potřebovat její kmitočty, tak je budeme stejně potřebovat zaměnit za digitální, protože to rušení se předpokládá, že bude dost značné.

Já jsem si ještě pro vás nechal něco navíc, a to jsou následující obrázky, které jsme sejmuli sice pevným fotoaparátem, není tam film, ale je tam pevný fotoaparát, jsou to obrázky z Prahy 9. Protože to bylo v obci, tak je to v rychlosti do 50 km, protože jsme nechtěli překročit pravidla silničního provozu, a tyto obrázky, když se na ně podíváte a uvědomíte si, že je to příjem na anténu v autě na malou obrazovku a porovnáte si někteří z vás včetně mě, než jsem si zakoupil set-top box, tak porovnáte-li si to s analogovým příjmem, a toto je za pohybu v autě a vidíte tam každý detail, každou podrobnost velice jasně. Možná, že z hlediska toho promítání v řetězci asi ne, ale podíváte-li se na tu obrazovku v tom autě a za jízdy, tak nezbývá, než abych opět řekl, že jediné, co je možné, je urychleně digitalizovat. Není jiné cesty. Cesta zpět prostě nevede.

Tolik z mé strany. Děkuji.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji za velice důkladný rozbor, jednak historie a dokonce i krátkého pohledu do budoucnosti panu předsedovi rady ČTÚ. A teď bych poprosil v pořadí, které máme napsáno v programu, aby vystoupili zástupci provozovatelů multiplexů, které byly přiděleny a zejm. je poprosím, aby se zaměřili na otázku jejich potřeb při budování sítě a pokrytí našeho území.

Čili první v pořadí je pan ředitel Čuřín.

Miroslav Čuřín, České radiokomunikace: Vážený pane předsedající, paní ministryně, pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, přeji vám hezké čtvrteční odpoledne. České radiokomunikace jsou společnost, která historicky zaujímá dominantní postavení v oblasti analogového TV a rozhlasového vysílání. Je proto celkem logické, že jsme se začali velice záhy zajímat o možnost přechodu na digitální vysílání a s posvěcením RRTV jsme mohli zahájit 12. 5. 2005 experimentální digitální vysílání z 2 lokalit, jak už tady bylo řečeno, a sice obě jsou pražské, tedy Praha-město TV vysílač a Praha-Cukrák. Vysílalo se z 25. kanálu a vysílá se z tohoto kanálu doteď.

Co jsme si chtěli tímto experimentálním vysíláním ověřit a co jsme také zjistili? Jednak jsme chtěli zjistit, jak bude v praxi fungovat koordinace provozu více vysílačů v síti. Chtěli jsme si zjistit, jak bude vypadat kvalitativně vysílání v sousedství silného analogového vysílání, které z těchto lokalit samo sebou probíhalo. Chtěli jsme vůbec zjistit, kolik programů a s jakou silou lze kapacitně využít kapacitu multiplexu. Chtěli jsme nalézt i nějak optimální parametry pro to, aby se dalo zoptimalizovat digitální vysílání geograficky přes celou ČR a samo sebou také ta jedna nezanedbatelná část byla, co to kromě TV vysílání umí, čili jsme se zaměřili i na možnost využití interaktivních služeb.

Jak už tady padlo, experiment probíhá velice dlouho. Na jednu stranu přinesl pro nás určité ověření, že to, co chceme, technicky umíme, můžeme to komerčně nabídnout a můžeme začít vysílat v plném provozu. Toto zpoždění mělo i určité výhody pro obyvatelstvo, protože mezitím se dostalo na trh velké množství set-top boxů a jejich cena šla rapidně dolů, čili to, co je nezbytně nutné k tomu, abyste mohli ve své domácnosti přijímat digitální vysílání, čili tato krabička šla cenově někam úplně jinam.

Mělo to i vliv na to, že rozvojem těch set-top boxů se velice jednoduše dají instalovat. Další, co je dobré pro obyvatelstvo je to, že se dá v lokalitách, kde nedojde ke změně, odkud se vysílá, použít i stávající anténa, tedy nemusí dojít k přesměrování antén a řekněme, že to jsou asi ty hlavní plusy, které experimentální období přineslo z hlediska vnějších podmínek, které se mezitím na trhu projevily.

Chtěli......

......udělat určité další kroky pomoci k urychlení digitalizace a jako velice vstřícný krok jsme uvítali to, že v červenci roku 2004 nám ČTÚ přidělil sadu kmitočtů pro šíření TV vysílání prostřednictvím standardu DVBT. Zde již také bylo řečeno.

České radiokomunikace obdržely síť, která je nazvána síť A, síť s nejvyšším pokrytím. A tato síť v zásadě je tvořena vysílači, které jsou umístěny na 34 bodech v ČR, čili my můžeme, je zkoordinováno kmitočtově v současné době, začít připravovat vysílání z tohoto množství lokalit. Zároveň tímto krokem ČTÚ jsme měli možnost využít to, že z těch 34 lokalit je dost velká část na stávajících lokalitách Českých radiokomunikací, tzn. že jsme se mohli snažit připravit to vysílání tak, aby nebyli nuceni obyvatelé přesměrovávat své antény, ale že by šly do éteru digitální obrázky na stávající anténní systémy.

Tento stav trvá již rok a já teď přejdu asi k zajímavé a důležité věci. Chci vám z této pozice říci, že díky spolupráci jak ČTÚ, které jsem tady již zmínil, tak i RRTV zítra zahájí České radiokomunikace komerční provoz digitálního vysílání. Čili zítra se skutečně nastartovává to, co doteď bylo tím více jak 5letým experimentem. Komerčně. Vysílat budeme od zítřka na těch lokalitách, kde máme v současné době experiment, tedy Praha-město, Praha-Cukrák, dále i na tom 25. kanále. Vysílat budeme, a tam děkuji za součinnost broadcasterů, budeme vysílat 3 programy ČT, tzn. ČT1, ČT2, ČT24. Jsem velice rád, že došlo k dohodě, že bude tento multiplex sdílet v současnosti i TV NOVA, čili budeme vysílat i tento program. I v tom experimentu jsme zkoušeli v tom televizním multiplexu rozhlasové vysílání a je možno, dohodli jsme a i RRTV schválila to, že od zítřka lze v tomto multiplexu poslouchat i 5 programů Českého rozhlasu, tedy ČRo 2, ČRo 3 a tři nové, které letos ČRo nastartovává, tedy D-dur, Leonardo a Česko.

Máme také, jednáme a věřím, že ve velice krátké době se ještě rozšíří rozhlasové vysílání v tomto multiplexu o soukromou stanici Frekvence 1. Je to v jednání a věřím, že v krátké době se podaří splnit podmínky i k tomu, aby tato rozhlasová stanice mohla být vysílána v multiplexu A.

Co znamená tato věc pro nás, jsem v zásadě řekl. Co znamená pro naše domácnosti, celkem nic moc. Zakoupit si a zařadit mezi stávající televizor a anténu set-top box. Jeho ceny skutečně jsou již někde těsně nad 2000 Kč a spojením těchto 3 prvků poslouchat digitální vysílání. Ten set-top box je samozřejmě víceúčelový, čili když zahájí tady kolegové, kteří mají sítě B, C, vysílání, tak samozřejmě se dá tento set-top box využít i na všechny další programy. Dá se poslouchat i použitím počítačů a notebooků, kdy je potřeba k tomu akorát zakoupit adaptér a propojit.

Já závěrem asi řeknu, že skutečně jsem rád, že došlo k tomuto posunu, že jsme našli, i když vím, že legislativně to nebylo jednoduché, ale i v rámci stávajících zákonů stejnou notu s ČTÚ, s RRTV a za pomoci pánů ředitelů televizí a rozhlasů, že můžeme začít vysílat.

Ještě řeknu dále, že ta Praha by měla vysílat letošní rok a samozřejmě na základě požadavků našich zákazníků v této oblasti začneme začátkem příštího roku vysílat v dalších 4 velkých městech. To současné pokrytí dělá to, co zítra spustíme, 19 % populace ČR, kteří budou moci sledovat digitální vysílání. Pokud si koupí box. A územně je to přes 13 %.

Děkuj.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji, tak to byla pohádka s dobrým koncem, neboť po letech experimentování se České radiokomunikace dočkají komerčního vyhodnocení své práce. Jak jsou na tom ovšem další provozovatelé? Poprosím zástupce Czech Digital Group, pana Leoše Pohla (?).

Leoš Pohl, Czech Digital Group: Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, dámy a pánové, přeji dobré odpoledne a ústy Českých radiokomunikací vítejte na startu digitalizace.

Společnost Czech Digital Group dostala licenci v roce 2000 a v srpnu 2000 zahájila vysílání na 46. kanálu v Praze a v okolí rok poté zahájila testování interaktivních aplikací a dá se říci, že po 3,5 letech testování jsme získali řádnou telekomunikační celoplošnou licenci a byla nám přidělena sada kmitočtů, tvořící digitální síť nazývanou B a my jsme zahájili řádné poskytování telekomunikačních služeb v roce 2004.

Do dnešního dne ovšem obsah tohoto vysílání je vysílán na základě experimentální licence, kterou udělila RRTV. Nyní vysíláme 6 TV a 6 rozhlasových programů. V období, kdy jsme testovali tento obsah, tuto síť, odvysílali jsme do dnešního dne 45.000 provozních hodin. Kromě těchto TV a rozhlasových programů jsme otestovali řadu datových služeb, ať interaktivní TV, on-line, off-line aplikace, také jsme testovali turbointernet, testovali jsme formát 16:9, elektronický programový průvodce a testovali jsme rovněž služby placené TV.

De facto toto testování za 5 let představuje pro naší společnost a naše akcionáře 100 mil. Kč, ale v této chvíli se dá říci, že tato služba, byť experimentálně je poskytována pro číslo blížící se 65.000 set-top boxů, což jsme toto zjistili při komunikaci s prodejci elektrotechniky s tím, že tyto set-top boxy jsou převážně u individuálních příjemců a jsou nasazeny také do společných TV antén a do hlavních stanic kabelových rozvodů. Během tohoto testování jsem během svých měření, kterých jsme provedli více jak 1000, ověřili, že jednofrekvenční síť, na které vysíláme v Praze a okolí, funguje, a že jsou naplněny předpoklady, které stály na začátku testování. Rovněž jsme si ověřili téměř 100 koncových zařízení, ať to byly už jednoduché set-top boxy, konvertory, které konvertují digitál na analog, testovali jsme integrované televizory pro analogové i digitální vysílání, testovali jsme PC DVB karty a dá se říci, že v současnosti jsou na trhu set-top boxy i koncová zařízení, která umožňují velice slušným způsobem přijímat digitální za velice slušnou cenu.

Rovněž jsme testovali interaktivní platformu pro TV, spíše jsme ověřili její technickou nasaditelnost, protože se domníváme, že u interaktivních služeb je to otázka především její přidané hodnoty, její úrovně z hlediska designu i uživatelské přijatelnosti a samozřejmě se to vztahuje k penetraci. Ale to je především obchodní otázka, nikoli technická. Ale samozřejmě během tohoto období jsme zpracovali 6 modelů obchodních plánů, které vyjadřovaly jednak naše zkušenosti z experimentů, do těchto plánů jsme také promítali náznaky státní politiky, které tady byly v oblasti digitální TV. Ale hovořím o náznacích. Nikde nebyl přijat až s výjimkou koncepce, která byla určena pro start, kdy se hovořilo o volné TV, tak na základě toho jsme zpracovali obchodní modely a prokázali jsme akcionářům, že je to projekt, který při určitém právním rámci je vhodný a je to příležitost v telekomunikačním sektoru.

Možná ještě stojí za to říci, abychom si zopakovali, co to znamená teď, když stojíme na tom startu, co to pro nás znamená a co to znamená pro všechny ostatní. Nejde jen o vybudování vysílací a distribuční infrastruktury, jde také o výměnu stávajících přijímačů, které samozřejmě nepovažuji za velký problém, ale přestože vzhledem k tomu, že zemské vysílání u nás představuje 85 % příjmů, je to velká masa, zvláště u sociálně slabších občanů. Dále si myslím, že ne dostatečně všichni si stávající broadcasteři uvědomují, že to přechodné období představuje souběh analogového a digitálního vysílání. Představuje značné finanční prostředky a čím déle bude tento souběh natahován, ať lobbyistickými tendencemi či nejasností nebo nekoordinovaností orgánů, tak bude stát velké peníze nejen tyto broadcastery, ale bude se promítat i do služeb, třeba prostřednictvím reklamy do zboží, které nakupujeme.

Určitě jako hlavní, aby si to uvědomili občané, je potřeba vysvětlovat, že v kmitočtovém spektru, jak říkal pan předseda Stádník, bude docházet k rozsáhlým přesunům a dojde ke zhoršení poslechu stávajícího analogového vysílání a dá se očekávat, že na tom by mohla získat i naše konkurence. Např. satelitní vysílání by se mohlo tím pádem rozšířit, protože by poskytovalo v některých oblastech kvalitnější službu, než stávající analogové či budoucí digitální vysílání.

A samozřejmě co to vyžaduje, a o čem bych možná chtěl chvíli mluvit, i když mi to nepřísluší, a to je definitivní zpracování nejen technického plánu, který se v současnosti připravuje na ČTÚ, ale i politického scénáře, o kterém mluvila paní ministryně a pro mě byl dnes určitou novinko.

Já bych možná na závěr chtěl říci, že zákon o elektronických komunikacích spustil vůz, který se nekoordinovaně řítí dolů z kopce. V tuto chvíli ho nikdo neřídí, má jen určitý směr a ten směr je dán z kopce. Je nekoordinován a dá se říci, že kdo mu vstoupí do cesty, toho víceméně přejede. A dá se říci, že touto nekoordinovaností vzniká řada problémů, že se tu projevují silné lobbyistické tendence, které vůbec neprospívají digitalizaci, ale i ta nekomunikace a nekoordinovanost uprostřed státních orgánů způsobuje řadu problémů.

Já bych to chtěl ještě ukázat na příkladu politického scénáře či koncepce, kterých jsme zažili již několik a víte dobře, jak byly či nebyly naplňovány. Ten proces, který teď bude přepisován a představován v té koncepci už není obdobím startu digitalizace, ale je to období přepnutí, jak tomu v zahraničí říkají, tzv. switch-off a není to jen státní politika, která by měla vyjadřovat spoustu technických rozborů, činnost regulátorů atd. Není to jen o frekvenčním plánování, které ve formě technického plánu a těch činností, které provádí ČTÚ, je prováděno a vyžaduje daleko větší součinnost dalších orgánů a ministerstev, ať už je to příprava trhu, protože se stále více ukazuje, že trh není absolutně na to připraven a dále se ukazuje, že jsou tam obrovské sociální dopady. Ve Velké Británii si to uvědomili, že je část odpíračů, kteří samozřejmě nepřijímají tuto digitální TV a u nás tento problém bude daleko masovější z hlediska toho, že 85 % tvoří terestrické či zemské vysílání. A ten sociální dopad bude natolik silný, že si myslím, že to může způsobit určitý náznak nějakých otřesů či určité nevole. Tak si myslím, že stát má velkou povinnost umět předpovídat ty sociální dopady, které digitalizace vyvolá. A myslím si, že koncepce by měla obsahovat také určité prvky koordinace a managementu určité odpovědnosti, kdo je za co zodpovědný, protože si v tuto chvíli myslím, že jak se to řítí z toho kopce, tak nikdo není de facto za nic zodpovědný, i když jim to vyplývá z kompetencí.

Děkuji. Ono to sice není tak radostné jako u těch Českých radiokomunikací, ale přesto děkuji.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Pan předseda Pohl nás posunul z pohádky se šťastným koncem do akčního thrilleru, takže jsme velmi zvědaví, co nám předvede pan Žilka, který zastupuje Český Telecom.

Michal Žilka, Český Telecom: Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, dámy, pánové, jsem velice potěšen a chtěl bych poděkovat organizátorům, že zde mohu vystoupit jménem Českého Telecomu, který je v současnosti členem 3. největšího světového telekomunikačního operátora, Telefóniky.

Po radostných chvílích a thrilleru bych se chtěl vrátit k nějaké vizi budoucnosti a směru, jak to Český Telecom, člen Telefónica Group v této oblasti vidí, jaké jeho kroky jsou, trochu se vrátit k tomu, co jsme již udělali, co jsme se naučili, poučili jsme se z věcí dobrých i špatných a co bychom chtěli vlastně dělat.

Jak jistě asi všichni víte, Český Telecom změnil a bude výrazně měnit svou tvář a to tím, že na trh vstoupila Telefónica, která acquireovala Český Telecom a rozhodla se změnit přístup k zákazníkům a vůbec otevřít nový směr zákaznických řešení. Český Telecom jako takový by chtěl vytvořit řešení, které přesně hledá potřeby koncového zákazníka, a když se tady k tomu vracím, tak se vracím k tomu, co to je digitální TV.

Digitální TV je něco hezkého, něco velice zajímavého, ale pro koncového zákazníka něco dosti neuchopitelného, protože politicky musíme říci, že si bude muset koupit set-top box, což není populární, nebo nějakým způsobem mu ho dát a musíme mu říci, že v podstatě dostane lepší kvalitu, kterou ale 100% on sám nevidí. Český Telecom provozoval pilotní vysílání v Brně a v Praze. Začátkem tohoto roku z důvodů různých legislativních, které se nám postupně daří řešit, jsme nebyli schopni nějakým způsobem licenčně vysílat obsah, což se nám podařilo společně s naší dceřinou společností Omicom, kdy v současnosti v Praze a v Brně experimentálně vysíláme hudební kanál TV Óčko na základě krátkodobé licence. A rozhodně dále bychom v tomto směru chtěli pokračovat.

Co tímto experimentem chceme ukázat? Chceme ukázat potřeby zákazníka. My vidíme, že je velké množství technologií v oblasti DVB-T, je různé množství technologických set-top boxů, ale my si myslíme, že trh se pohnul už někam trošku jinak než o tom, že budeme vysílat několik krásných stanic, což blahopřeji Českým Radiokomunikacím, že se jim to podařilo a skutečně si myslím, že je to velký průlom. Ale já si myslím, že zákazník v současné době -- a tady na levé straně máme TV operátory a ukazuje se to i v jejich nabídce -- jemuž nestačí pasivně si sednout k té TV a jen se na ní koukat. Klasickým případem jsou nějaké reality show, kdy zákazník chce být vtažen do děje a aktivně se dějem zaobírat.

Z tohoto důvodu Český Telecom Telefónica Group se rozhodl, že ve směru poskytování nového zdroje informací, což je kromě hlasu a dat, TV signál, chceme postupovat interaktivně. Jedním příkladem interaktivnosti je toto experimentální vysílání TV Óčko, kde klasicky, nekomerčně provozujeme první interaktivní aplikaci, která se týká hlasování na jejich hitparádu, kde zákazník přes interaktivní set-top box připojený zpětnou cestou přes ADSL je schopen vracet své hlasy svým oblíbeným interpretům, navázaný na určitý oblíbený TV pořad.

Co se týká dalších technologický pokroků, které jsme schopni nabídnout v současné době díky našemu velice kvalitnímu technickému týmu a spolupráci s naším vlastníkem jsme dokončili experimentální testování v našich laboratořích, a to technologii DVB-H, kterou bychom chtěli v demonstračním módu představit veřejnosti, tedy přijímání digitální terestrické TV na mobilní telefony, které v podstatě vidíme jako velkou budoucnost k rozšíření portfolia v rámci služeb digitální terestrické TV.

Není to všechno. My jsme vlastník multiplexů sítě C, kde pan předseda Stádník upřesnil, že je to okolo 50 % pokrytí populace. Je to otázka samozřejmě. My vidíme, že TV jako taková, kvalitní a digitální se bude přenášet nejen terestricky, ale nově i v rozvodech našich telefonních, k čemuž velice intenzívně připravujeme nabídku pro koncového zákazníka. V tom my vidíme uzavření celého kvalitního portfolia pro koncového zákazníka. Technologicky jsme na to připraveni, máme veškeré znalosti a možnosti a cílem je nabídnout zákazníkovi potřeby a věci, které on skutečně chce a nebýt pouze pasivní. Tzn. že jeho nabídka bude, že si doma sedne a bude se nejen dívat na tu TV, ale z té TV dostane informace, z té TV dostane zábavu, bude z ní získávat jednotlivé informace od vládních organizací, kde uvádím příklad třeba spolupráce s min. vnitra.

Co se týká koncových zařízení, myslím si, že období, které bylo způsobeno několika různými efekty, řekněme si otevřeně, digitální terestrické vysílání není jednoduchá záležitost ať z hlediska obchodního, tak z hlediska politického či hlediska uživatelského. V průběhu času si myslím, že jsme sice experimentovali dlouho, postupně se dostáváme do komerčního vysílání, ale ten čas nám dal samozřejmě snížení ceny koncových zařízení a na druhé straně DVB-T recievery, set-top boxy, popřípadě karty se stávají klasickou komoditou tohoto trhu. Tzn. že už to není taková obava pro sociálně slabší vrstvy, že si budou muset kupovat drahý set-top box, aby bylo nutné vůbec tuto TV přijímat, ale výrobci počítačů a nově nových operačních systémů počítačových do sebe automaticky zabudovávají tyto přijímače, které jsou schopné pracovat s TV obrazovkou či panelem, kde my již nevíme, kde je interface mezi počítačem a TV obrazovkou.

Z toho důvodu si myslím, že do budoucnosti Český Telecom Telefónica Group vidí obrovské možnosti z hlediska vysílání digitální TV, a to nejen na základě klasické terestrické, ale i jiných způsobů přenosů těchto TV a jsme plně připraveni dále diskutovat z hlediska legislativního rámce, z hlediska obsahu a podporovat nové operátory, kteří přijdou k nám a budou s námi spolupracovat v oblasti přenášení v rámci našeho digitálního multiplexu.

Závěrem bych chtěl jen říci, že doba, která byla za námi, nebyla jednoduchá. Je to tak, řekněme si, že v podstatě situace, ať už je na poli kmitočtovém, ať již je na poli legislativním z hlediska vysílání, ať již je to na politickém spektru, ať již je to ekonomická situace, snaha Českého Telecomu Telefónica Group je poskytnout co nejlepší řešení koncovým zákazníkům. A toto nejlepší řešení musí být nezávislé na politické situaci, na legislativním rámci, ale záleží na tom, jak náš zákazník bude spokojený. Z toho důvodu jsme my připraveni spolupracovat jak s ministerstvem, tak s ČTÚ, tak s RRTV, aby se všechny tyto v současné době ještě nejasné parametry vyřešily a úspěšně jsme pokračovali v digitalizaci a v přepnutí z analogového na digitální vysílání.

Děkuji vám za pozornost.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji. Tímto jsme uzavřeli druhý panel našeho dnešního programu a já bych navrhl, abychom věnovali teď trochu času krátké diskusi k těmto tématům, která zde odezněla. Pokud je zájem, prosím diskutující, pokud nesedí tady po mé pravici či levici, kde mají své mikrofony, tak ostatní kdyby přistoupili k řečništi, aby jejich příspěvek byl zaznamenán.

Takže se táži, zda jsou zde nějaké dotazy či připomínky? Ano, prosím, paní ministryně se hlásí.

Dana Bérová, ministryně informatiky: Já si na úvod té diskuse, která doufám, že se trošku rozproudí, dovoluji reagovat na představy, které měl jeden z provozovatelů multiplexu, co všechno zvládne stát. Se vší odpovědností prohlašuji, že kdyby stát zvládl pouze 10 % toho, co jste od něj požadoval, tak by to vše fungovalo úplně jinak a nic takového se určitě nestane. Já myslím, že je potřeba vycházet z té reálné situace. I proto min. informatiky při přípravě té novely zákona vycházelo z toho, že by to měla být co nejjednodušší technická novela, která by vyřešila základní otázky pro přechod a nedá se předpokládat, že by stát nějak řešil dramatickou situaci sociálně slabších, kteří budou mít problémy s pořizováním set-top boxů, ani že by možnost spolupráce státních orgánů v této oblasti byla lepší než v jiných oblastech, protože jak zmínili ostatní řečníci, je to věc, která je velmi politicky citlivá a přelobbovaná.

Takže se nedá očekávat, že by se to nějak dramaticky zlepšilo a určitě by bylo výborné, kdyby se nám podařilo přijmout tu novelu zákona co nejrychleji, protože ten základní právní rámec by dramaticky vyřešil všechny ostatní sporné body a pak by se teprve ukázalo, jaká situace nastane.

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji. Pan ředitel si přeje reagovat, prosím.

Leoš Pohl, Czech Digital Group: Já jen, paní ministryně, chápu, že ta zkušenost, která tady je, vás nutí k nějaké minimalistické variantě, ale já jsem tak řekl na základě standardů, které jsou běžné. Když si vezmete plán přepnutí ve Velké Británii či v Německu, tak ten hovoří, co by měl takový plán přepnutí obsahovat a tam zcela jasně se hovoří o tom, že stát by měl předvídat, co to s trhem udělá z hlediska sociálních dopadů, protože to není jak v Německu 5, 15 %, tady je to 85 % populace, které se to dotkne.

Děkuji.

Dana Bérová, ministryně informatiky: Stát samozřejmě tyto věci předvídat bude, jen rozhodně nemůže ten trh nějak regulovat či ovlivňovat a otázka přechodu na digitální vysílání bude vždy hodně vedena jednak nabídkou a poptávkou a jednak schopností těch provozovatelů k tomu novému digitálnímu vysílání ty své zákazníky přetáhnout. Samozřejmě, že někteří budou přetahováni více proti své vůli než jiní, ale je otázka toho, jak moc ta role ze státu může být v procesu důležitá a pozitivní.

Jiří Oberfalzer (předsedající): Já si myslím, že to rozhodující, co bude úlohou státu v tom procesu je informační kampaň, o které se paní ministryně zmínila a předpokládám, že ta finanční náročnost toho procesu, tedy dovybavení vysílacího zařízení nebude tak velká zejm. poté, co se ten trh otevře a velmi často se v této souvislosti připomínají konvertory pro přijímání 2. programu ČT a myslím, že tento proces také proběhl bez sociálních otřesů.

Já poprosím dalšího uchazeče o diskusi.

Štěpán Kotrba: Přiznám se, že jsem myslel, že nebudu vystupovat, nicméně paní ministryně jako obvykle ví, jakým způsobem diskusi vzbudit. Ztotožnění státu s akcemi min. informatiky je příznačné pro politiky, kteří jsou již dlouho v jeho čele. Myslím si, že to, že stát jsem já, tvrdil jeden muž, kterého historie přesvědčila, že není.

Myslím si, že reálná situace, která tady vznikla, vznikla z valné části tím, že právě stát nereagoval nebo resp. ne, že stát nereagoval, ale nereagovalo min. informatiky, které tu situaci mělo v gesci. A to je důvod, proč se situace spustila živelně. Takže jestliže mnozí říkali, že Kartágo má být zničeno, někteří, že má být privatizována ČTK, jako včera pan poslanec Pleva, tak já si myslím, že min. informatiky by mělo začít pracovat a opakuji to již poměrně dlouho.

Pokud se týká té koncepce, která není koncepcí, ale byla koncepcí začátku a posléze byla různě novelizována, o jejich profesionalitě se už toho hodně napsalo, hodně řeklo a teď to dospívá do stádia praxe.

Já bych se chtěl ale zmínit trošku o něčem jiném, a to je řekněme o těch sociálních dopadech, o kterých tady mluvil pan Pohl, protože digitalizace jako všechny velké investiční akce převážně privátních společností jsou hrou pro silné hráče. Kdo na ní nemá, neměl by do ní jít, aby nezklamal své akcionáře. Takže si myslím, že je vše vlastně v tuto chvíli z tohoto titulu v pořádku, protože set-top boxy se stále zlevňují, technologie se stále rozšiřují a je možné, že nejen DVB-T bude oním tahákem digitalizace, ale že to bude především systém sice o něco méně komfortní obrazově, ale o něco mobilnější, o něco lehčí, odlehčenější, a to je třeba systém DVB-H pro mobilní telefony, personální počítače, terminály, které umožní přenést tytéž informace, i když s menší kvalitou obrazu, ale zcela určitě s menší datovou náročností.

A ta mnohost je pro spotřebitele výhodou. A já bych preferoval dokonce i za ten stát, paní ministryně, kdyby ten zákazník byl pánem, protože on je pánem toho státu.

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji. Já poprosím všechny účastníky diskuse, aby se v úvodu představili právě z důvodu našeho stenopřepisu.

Vidím pohyb, neklamné znamení chuti reagovat u paní ministryně.

Dana Bérová, ministryně informatiky: Tak naše debaty s panem Kotrbou trvávají hodiny, tak toho vás ušetřím. Ale velmi stručně -- kdyby min. informatiky skutečně bylo stát, jak vy říkáte, tak by ta situace byla vyřešena právě již zákonem o elektronických komunikacích, ve kterém bylo popsáno vše legislativně tak, jak bylo potřeba, aby digitalizace mohla začít. Právě proto, že min. informatiky není stát a v jeho čele není politik, který by byl představitelem nejvlivnější strany, dokonce v tuto chvíli dokonce politik, tak situace je taková, jaká je.

To, že ten stát, jak vy říkáte, není schopen se domluvit, je především proto, že ta domluva je na celé řadě resortů, v jejichž čele jsou rozdílní politici s rozdílným názorem na věc a ještě ke všemu je komplikována tím, že zákon musí schválit PS.

Myslím, že takovouto debatu bychom tady mohli vést velmi dlouho. Já nepochybuji o tom, že zákazník pánem je, a právě proto, že pánem je, tak si myslím, že ta sociální situace není tak dramatická.

Jiří Oberfalzer (předsedající): Já jsem ještě viděl, že si přeje reagovat pan kolega Žilka.

Pan Žilka, Český Telecom: Jsme na půdě Senátu, takže tady předpokládáme politické půtky, ale já vzhledem k tomu, že pocházím z oblasti obchodu a nikdy jsem s politikou nic společného neměl, tak se to zkusím vrátit k té realitě.

Realita je taková, bavili jsme se o těch sociálně slabších, o zákonech, o lidech a o věcech okolo. Rozhodně si myslím, že problém je trošku někde jinde. Problém je v tom, že my bychom se měli koukat na to, co ti lidé chtějí, jaké mají potřeby a kam doba směřuje. Jsme v situaci, kdy dnes říkáme, jestli si ti zákazníci budou chtít a moci ty set-top boxy koupit. Otázka je druhá -- a znovu se vracím k těm televizním, tady ta diskuse bude a my už v současnosti tuto realitu máme -- aby se ti zákazníci měli na co koukat a měli chuť se celé ty hodiny na to koukat. Tzn. že dnes jsme v situaci, kdy zájmy lidí se posunuly internetem, multimédii a všemi těmito věcmi. Tzn. že ta oblast by měla být spíše "regulujte tam, kde musíte, nastavte bariéry, jak to má být, aby byly přesně ty prahy stanoveny a my v tom businessu se s tím nějakým způsobem popereme, aby byl zákazník spokojen". To si myslím, že je názor nás jako Českého Telecomu Telefónica Group.

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji. Zaznělo volání po zrušení regulací. Dám slovo zástupci regulačního orgánu.

Štěpán Kotrba: Určitě ne, ale z mé strany jedna jediná věta k paní ministryni. Myslím, že Josef Švejk říkával, že přiznání ztěžuje zapírání a těší mě, přiznám se, zástupce Telecomu, že po letech váhání se konečně digitalizace stává hlavním tahákem aktivit Českého Telecomu.

Jiří Oberfalzer (předsedající): Zdá se, že každá reakce vyvolává protireakce, takže já bych navrhl, abychom pomalu směřovali ke konci této diskuse, neboť to nejnapínavější nás čeká, takže bych dal slovo ještě jednou panu Žilkovi a hlásí se pan předseda Stádník a tím bych navrhoval tuto debatu ukončit.

Pan Žilka, Český Telecom: Jen dvě věci. Nevoláme po zrušení regulace. A digitalizace je jednou z priorit Českého Telecomu.

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji. Já jsem si dovolil zažertovat.

Pane předsedo.

David Stádník, předseda Rady ČTÚ: Já bych si dovolil připomenout znova opět, že pokud zůstanu u terestrického příjmu a je tam 85 % obyvatelstva a budou se pořád chtít dívat na TV, tak oni si musí koupit set-top box, protože analogové vysílání se vypne. Takže tady není vůbec diskuse o tom, jestli trh něco vyvolá nebo něco. Pokud ti lidé se budou chtít dívat na TV, musí si koupit set-top box nebo si ho zajistit nějakým způsobem, ale musí ho mít.

Jiří Oberfalzer (předsedající): To bylo, myslím, krásné a nekompromisní zakončení naší debaty. Já bych skutečně zopakoval, že ceny set-top boxů šly skutečně za poslední rok dramaticky dolů a to ještě skutečný boom tohoto obchodu nezačal. Takže bych si dovolil tu obavu z tady tohoto místa nesdílet.

Dámy a pánové, jestli mi dovolíte, já bych přikročil dál a blížíme se k tématu, které je pro nás velice zajímavé a sice k legislativnímu rámci. Začlenili jsme sem i vystoupení zástupce min. kultury, vítám mezi námi paní náměstkyni Petru Smolíkovou, poprosím ji o krátký vstup.

Petra Smolíková, náměstkyně min. kultury: Děkuji za slovo. Paní ministryně, pane předsedající, dámy a pánové, paní ministryně Bérová ve svém exposé v podstatě shrnula ty nejzásadnější kroky, které se historicky udály, pokud jde o koncepční materiály a pokud jde o legislativní proces. Přesto mi dovolte, abych její vystoupení v tomto směru také doplnila.

Ráda bych totiž připomněla, že vláda již v roce 2001, tedy nejen až v roce 2003, ale už v roce 2001 schválila poměrně zásadní dokument, a to koncepci přechodu na zemské digitální rozhlasové a TV vysílání v ČR. Součástí tohoto dokumentu bylo příslušné usnesení vlády, kterým nejen, že tuto koncepci vzala na vědomí, ale také uložila min. kultury tehdy ve spolupráci s příslušným ministerstvem, kterým bylo min. dopravy a spojů, zpracovat návrh právní úpravy, který by vytvořil rámec pro přechod na zemské digitální vysílání. Současně to usnesení vlády také obsahovalo úkoly ještě pro příslušného regulátora, tedy pro ČTÚ pokud se týká koordinace kmitočtů.

V roce 2002 tedy min. kultury přistoupilo k tomu, že zpracovalo příslušný návrh poměrně rozsáhlé právní úpravy. Ta právní úprava obsahovala nejen změnu zákona o rozhlasovém a TV vysílání, ale také změnu zákona o ČT, o ČRo, změnu zákona o správních poplatcích a změnu zákona o rozhlasových a TV poplatcích.

V tomto roce, tedy v roce 2002 ovšem došlo k tomu, že v rámci připomínkového řízení k této předloze se ukázalo, že není zcela jasná shoda o tom, jak mají vypadat vymezené kompetence obou příslušných regulátorů, tedy RRTV a ČTÚ. Tehdy z iniciativy ministra kultury proběhla několikrát jednání na té nejvyšší úrovni, na úrovni ministrů a v podstatě došlo ke shodě v tom názoru, že zřejmě bude nezbytné při přípravě příslušné právní úpravy a změn v oblasti právní úpravy rozhlasového a TV vysílání koordinovaně postupovat společně s přípravami nové právní úpravy, kterou je ve výsledku zákon o elektronických komunikacích.

Ukázalo se totiž, že tzv. telekomunikační balíček, který byl v té době přijat a který měl být transponován do našeho právního řádu, je určující i pro tuto oblast.

Podrobněji potom ten další postup již popsala paní ministryně, tzn. došlo k tomu, že v roce 2003 byly započaty práce na přípravě zákona o elektronických komunikacích a současně, což bych ráda připomněla, byly zpracovávány návrhy změn právní úpravy rozhlasového a TV vysílání, které byly vždy uvažovány jako součást této předlohy, určené pro projednávání v PS. Z tohoto důvodu také vláda v únoru 2004 schválila v podstatě doplnění té původní koncepce, kterou jsem tady zmínila, tedy té koncepce z roku 2001, ve které v podstatě vyslovila souhlas s tím, že zahájení přechodu na zemské digitální a rozhlasové a TV vysílání bude realizováno na základě platné právní úpravy, a že vláda bere na vědomí, že by tento krok měl být realizován v roce 2004 -- 2006. To je skutečnost, na kterou se někdy trochu zapomíná.

Dostali jsme se tedy časově do roku 2004, kdy byl PS předložen návrh zákona o elektronických komunikacích a v něm byla obsažena ta příslušná část, také zde již zmiňovaná, tj. změna zákona o rozhlasovém a TV vysílání, která měla již pro tu obsahovou oblast a z pohledu obsahového regulátora, tedy RRTV, vymezit pravidla pro nejen přechod na digitální vysílání, ale také už pro řádnou regulaci této oblasti i do budoucna.

Došlo k tomu, co zmínila paní ministryně, že tato část byla z tohoto sněmovního tisku vypuštěna. Nicméně já bych tady ráda připomněla, že přestože tato část byla vypuštěna, tak některé instituty upraveny v rámci pozměňovacích návrhů byly a k jistým změnám v zákoně o rozhlasovém a TV vysílání došlo. V podstatě došlo hlavně k tomu, že byla přijata úprava tzv. veřejnoprávního multiplexu, což je zásah, který je obsažen ve změně zákona o ČT. Znamená to v podstatě to, že ČT se společně s ČRo stanovila povinnost sestavovat tzv. multiplex veřejné služby, tzn. souhrn, datový tok, složený z dílčích programů multimediálního obsahu a doplňkových služeb. To je pouze legislativní zkratka, která je v této souvislosti obsažena v zákoně.

V rámci takto nově vzniklého multiplexu veřejné služby by měla ČT digitálně vysílat 2 stávající analogové TV programy a další alespoň 2 nové. ČRo své 3 celoplošné analogové rozhlasové programy a další programy, a to vše by bylo doplněno multimediálním obsahem a doplňkovými službami. Tento institut vyvolává velké diskuse i při přípravě změny právní úpravy zejm. z toho hlediska, že se navrhuje odložení účinnosti těchto ustanovení tak, aby alespoň dočasně, než bude k dispozici větší počet sítí, bylo možné tento datový tok využívat i pro šíření dalších programů.

Tím se dostávám k tomu, co za hlavní změny je obsaženo teď v novele, kterou paní ministryně pojmenovala tak, jak ji uvedl i pan ministr Mlynář, tedy jako nosič, jakousi technickou novelu, která byla předložena PS proto, že vypadla ze zákona o elektronických komunikacích. Tam se hlavně hovoří o tom, že je nezbytné, či se nově navrhují definice některých institutů, které jsou potřebné pro tuto právní úpravu. Samozřejmě se uvažuje o zvláštní úpravě pro licenční řízení v oblasti digitálního vysílání.

A takovým velmi komplikovaným okruhem otázek jsou přechodná ustanovení. Já se tedy teď možná trošičku pouštím do bodu programu, kterého se bude určitě zhostit i pan poslanec Talíř, protože v současnosti garantem obsahu těch změn jsou poslanci, neboť kulturní výbor vzal za základ návrh komplexního pozměňovacího návrhu pana poslance Skopala, což většina z vás ví. Nicméně min. kultury spolupracuje na těch změnách i vzhledem k tomu, že je z hlediska kompetenčního zákona resortem kompetentním za mediální legislativu, takže si dovolím jen takový malý exkurz a pan poslanec Talíř mě určitě doplní.

Takže pokud jde o ta přechodná ustanovení, je tam takových 5 -- 6 základních okruhů, které jsou velice významné i z pohledu vás, kteří zde sedíte a jsou vůbec významné z pohledu celé právní úpravy. Hlavně je to otázka tzv. překlopení stávajících licencí celoplošných provozovatelů zemského vysílání, což je problém, který bude vyřešen možná dříve, než bude právní úprava přijata, a to s ohledem na kroky příslušného regulátora, tedy RRTV. O tom bude určitě podrobněji mluvit i pan předseda Pospíchal.

Dalším zásadním okruhem je otázka tzv. kompenzace stávajícím provozovatelům celoplošného vysílání, tzn. ve vazbě na to, že jsou nějakým způsobem přiděleny platné licence a také na to, že tito provozovatelé budou zatíženi, jak zde bylo také zmíněno, nutným souběhem analogového a digitálního vysílání, takže v jedné z těch pracovních verzí je uvažováno o tom, že zákonem bude založeno právo obou stávajících provozovatelů zemského celoplošného TV vysílání s licencí na udělení licence k digitálnímu zemskému celoplošného vysílání jednoho dalšího plnoformátového programu. Je to samozřejmě jedna z variant, která je k této otázce uvažována.

Samostatným problémem jsou také licenční řízení, která byla zahájena RRTV. Vedou se diskuse o tom, zda tato řízení zákonem zastavit nebo je přerušit nebo se jich právní úpravou vůbec nedotknout. Zatím se jako nejprůchodnější jeví varianta ta řízení zastavit, ale osobně se domnívám, že nepochybně bude ještě velká diskuse kolem tohoto a možná i ta realita opět předběhne v tomto bodě právní úpravu.

Objevila se teď ještě nově k této diskusi otázka nazývaná jako křížení vlastnictví. Raději používáme spíše výraz "otázka plurality", tzn. otázka, kolik bude možno vlastnit či provozovat celoplošných digitálních TV programů, takže zatím pracovně je navržena úprava, že jedna právnická či fyzická osoba nesmí být držitelem více než 2 licencí k provozování celoplošného digitálního TV vysílání, opravňující k šíření jednoho plnoformátového programu. Takže maximálně 2 s tím, že to je věc, která bude nepochybně diskutována. Samostatným problémem v rámci přechodných ustanovení je otázka odložení účinnosti veřejnoprávního multiplexu.

Tím bych pro tento moment skončila.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji paní náměstkyni a nyní přichází, předpokládám, posel dobrých zpráv, náš kolega, předseda Komise pro sdělovací prostředky PS. Pane kolego, prosím.

Jaromír Talíř, předseda Stálé komise pro sdělovací prostředky PSP: Já svému kolegovi děkuji za dobrý vtip, kterým začal. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem fakt v poměrně složité situaci. Zejm. proto, že když se dívám po tom auditoriu, tak vidím spoustu lidí, kteří toho o digitalizaci rozhlasového a TV vysílání vědí daleko více než já. Jednak proto, že jsem jeden z členů Komise pro sdělovací prostředky PS, která je sestavena ze 17 členů, a jeden z 200 poslanců. A když se probírá tato materie, tak zjistíte, že na to má každý svůj, a většinou jiný názor. A komise i PS rozhodují většinově......

......musí hledat nějaká většina, která něco přijme nebo nepřijme a v tom možná spočívá celý problém. Ono by stálo za to připomenout, že jsme politici, poslanci i senátoři, a že jsme velice závislí na sdělovacích prostředcích, zejm. na TV, takže každý z nás se velmi snaží, aby ty TV o nás říkaly jen to nejlepší a čím více se snažíme, tím oni říkají opak. Takže to jsou takové axiomy, které dávám před závorku.

Ale když se vrátím k tomu problému opravdu legislativního procesu, který provází digitalizaci, tak nebudu opakovat, co už řekli předřečníci. Jen poznámku -- víte, je asi osudem zákonů, které upravují prostředí rozhlasového a TV vysílání v ČR, že se tvoří v PS, protože i takový byl osud zákona 231, kdy vládní návrh byl zcela přepracován. Tady vlastně zákon o elektronických komunikacích obsahoval... on neřešil jen problém digitalizace rozhlasového a TV vysílání. Ten zákon byl hrozně široký a zabíral všechny možné problémy vzniku nového institutu nahrazujícího telekomunikační úřad, vzniku přenositelnosti telefonních čísel a vůbec jiných datových komunikací a hospodaření s frekvencemi. A protože obsahoval i řadu problémů, které se dotkly zákona 231, proto došlo k té dohodě, že se tato část toho zákona vyjme a bude řešena v novele zákona o rozhlasovém a TV vysílání a vláda nám opravdu poslala v únoru letošního roku tuto novelu, ale ve znění, které bylo obsaženo v tom původním zákonu o elektronických komunikacích. A předpokládalo se, že toto znění bude PS přepracovávat nebo bude řešit ty problémy, které tam zůstaly.

A kromě těch problémů, které řekla paní náměstkyně Smolíková, je to především definiční obor. My se musíme zabývat tím, jak definovat některé termíny z oblasti digitalizace TV a rozhlasového vysílání, zejm. služby související s programem, elektronický programový průvodce, ale také samotný pojem rozhlasového a TV vysílání. Já jsem tady pozorně poslouchal předřečníky, bylo tu zmíněno to, že dnes výrobci počítačů již doplňují tuto techniku TV kartami, které mohou obsahovat tuner a umožňují příjem rozhlasového a TV vysílání. A nejsou-li dobře definovány pojmy, dostaneme se do situace, ve které jsme teď se zákonem o rozhlasových a TV poplatcích, protože teď se složitě řeší, za co se ty poplatky budou platit, protože jestliže máte doma zařízení, které umožní rozhlasový a TV příjem, tak přesně naplňuje definici koncesionářského poplatku a teď je otázka, jestli a za co se ten poplatek bude vybírat. Takže proto upozorňuji, že ty definice vůbec nejsou jednoduché.

Nově se tam definuje rozhlasové a TV vysílání. Kromě jiného také místní, regionální, celoplošné TV vysílání, plnoformátový program nebo vůbec program, co to je. Je tam pokus o definování veřejnoprávního pořadu. To je definiční obor.

Potom samozřejmě licenční řízení. My jsme se velmi trápili a já se obávám, že se ještě trápit budeme s tím, jak vlastně přistoupit k licencování v procesu digitalizace nebo v procesu tom, že tu bylo řečeno "až vypneme zcela analogové vysílání, bude dejme tomu 5, 6 multiplexů", nevím přesně, kolik to bude a teď vzniká otázka, kdy část našich kolegů má pocit, že je dobře, aby se licencovaly jednotlivé multiplexy, že není dobře přistupovat k licencování jednotlivých pozic těch multiplexů, ale celé té datové sítě, ať vysílají 4 nebo 5 programů, ať se přiděluje jednomu provozovateli, takže řešíme problém, co licencovat, co bude obsahovat licence, které bude ten příslušný regulační úřad vydávat.

Jakým způsobem se vypořádáme s problémem povinného šíření TV programů, tzv. must-carry, jestli ještě pořád to má zůstat v zákoně nebo ne, jestli se má stanovit, co musí být vysíláno, jak to bylo třeba u kabelových sítí v současné době. Ostatní problémy tady byly zmíněny. Opravdu problém stávajících vysílatelů s licencí, kteří mají prodlouženu licenci na dalších 12 let, a kdy dobře víme, slyšeli jsme, že tady bude někdy analogové vysílání vypnuto a bude to určitě dříve než za 12 let, tak co s platnými licencemi těchto vysílatelů, kteří mohou přijít a říci "vážený státe, tady jsme dostali od vás licenci na to, že dalších 12 let můžeme vysílat za těchto podmínek své programy, na tom jsme postavili svůj podnikatelský záměr a vy nám to tady najednou vypínáte", a to jsou nejen celoplošné, ale i ty regionální TV mají prodloužené licence.

Potom navíc ještě RRTV zahájila už licenční řízení a probíhá licenční řízení, se kterým je také potřeba se nějak vypořádat. To jsou všechno problémy, které zůstaly, které nyní se v PS řeší. Já bych měl snad jen připomenout, že osud toho zákona o rozhlasovém a TV vysílání byl takový, že PS už dokonce přes výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež atd. ho předložila plénu PS v tzv. 2. čtení, a že tam asi 12 či 16 poslanců předneslo 100 či 200 pozměňovacích návrhů, načež bylo odhlasováno, že to není možné v takovémto rozsahu se tím zabývat v plénu všech 200 poslanců a byl ten zákon vrácen výboru k novému projednání a ve výboru tedy se teď snažíme, ten to zase přehrál na podvýbor pro mediální legislativu. Jediný důvod je to, že jednání toho podvýboru je neveřejné, takže tam opravdu může těch 11 poslanců zasednout a bez přítomnosti veřejnosti a sdělovacích prostředků začít debatovat, zda a na co se najde v PS většina.

Budeme se snažit, abychom se s tím zákonem nějakým způsobem vypořádali a dojednali ho do konce, i když popravdě řečeno, když jsem dnes poslouchal vystoupení pana ředitele radiokomunikací, tak jsem si říkal, že žádný zákon asi nepotřebujeme, protože se de facto spouští vysílání a je otázka, zda za této situace nejsme úplně někde pozadu. Nevím. To je zase jedna otázka, na kterou teď odpověď nemám.

Chci jen říci, že to není žádný úmysl zdržovat digitální vysílání v ČR, jen že ten problém není triviální, je složitý a PS je kolektivní orgán, který musí hledat většinu, aby přijala nějaké usnesení.

Děkuji za pozornost.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji panu předsedovi Talířovi a myslím, že bez zdržování si poslechneme, co na to RRTV. Mezi účastníky tohoto semináře je celá řada zástupců uchazečů o novou licenci, takže zdravím, předsedo, jsme napjati.

Petr Pospíchal, předseda RRTV: Já vás velmi zdravím, dámy a pánové. Nejprve se omlouvám, že jsem přišel trochu později. To bylo proto, že jsem na iDnes serveru měl chat o digitálním vysílání. Takže z těch desítek dotazů, které jsem tam zodpověděl, tak mohu říci, že z původního očekávání a obav se stala nedočkavost, a že ten zájem o vysílání skutečně roste, a že by proto bylo velmi dobré, kdyby se k tomu také tak přistupovalo, a kdybychom opravdu usilovali o to, jak digitální vysílání uvést do praxe, aby se mu potom mohli věnovat jen ti zainteresovaní.

Já tu mám mluvit na téma licenčního řízení. Předpokládám, že nemusím vysvětlovat historicky, jak vše vznikalo, to učinili někteří předchozí diskutující, ale pokud by byl samozřejmě zájem, tak jsem připraven odpovědět i na tu historii, která předcházela některým rozhodnutím.

RRTV o tom, že vyhlásí ta 2 licenční řízení uvažovala od samotného počátku roku 2004, a to velmi prakticky. Čili nejprve jsme stanovili jakýsi okruh problémů, které je potřeba vydiskutovat a vyřešit, poté jsme zveřejnili koncepci toho přechodu na digitální vysílání z hlediska kompetencí rady, to bylo v červnu 2004, resp. možná posledního května, přelomu těch 2 měsíců a tam jsme také uvedli, že v říjnu 2004 vyhlásíme licenční řízení.

To se stalo tedy nakonec 3. listopadu 2004 a fakt je, že dlouho si toho nikdo nevšímal, ačkoliv ta koncepce byla také zveřejněna, a že ten zájem to začalo vzbuzovat až ve dnech těsně předcházejících tomu vyhlášení licenčního řízení. Trochu si velká část z vás pamatuje, jaké diskuse tomu bezprostředně předcházely, jak se jednak diskutovalo mnohdy až velmi citově např. na zasedání mediální komise PS, která tehdy také radu vyzvala, aby s nevratnými kroky vyčkala do přijetí nové legislativy. To byla formulace, která podle názoru nejen našeho, ale i mnoha poslanců zaprvé nijak nebránila vyhlášení licenčního řízení, protože vyhlásit řízení není žádný nevratný krok, to je zcela zřejmé. A zadruhé oprostila RRTV od toho pocitu, že by měla jako orgán nezávislý se řídit doporučením jednoho z orgánů PS, což je vždy trošku obtížná situace, protože za ta rozhodnutí neseme odpovědnost my jako RRTV a ne nikdo jiný, takže to je problém. Samozřejmě pokud je to sněmovna, tak je to trochu něco jiného, ale k tomu se záhy dostanu.

Tehdy jsme tedy vyhlásili licenční řízení na síť B, na síť C, ty konkrétní parametry zřejmě rámcově znáte. Na obou sítích se jedná celkem o 4 pozice s tím, že ovšem na té síti C ta definice v tom vyhlášení je postavena regionálně tak, že to licenční řízení předjímá regiony tak, jak jsou zkoordinovány v této chvíli, zatímco u té sítě B vnímá tu celou ČR v míře současného pokrytí jako jeden celek pro tu regionální pozici s tím, že podle technických možností by ten provozovatel regionálního vysílání odpojoval jednotlivé regiony. To jen tak pro upřesnění, protože když se mnozí ptají, kolik udělíme licencí, tak říkám, že to není úplně jednoduché říci, protože to je něco mezi 7 a 12 právě podle toho, jak dopadne to licencování regionálního vysílání.

My jsme tedy po tom vyhlášení licenčního řízení absolvovali ještě různé další peripetie spočívající např. ve výzvě celé PS, aby RRTV opět se zdržela nevratných kroků do přijetí nové legislativy. To jsme přijali ne s takovým nadšením, protože ten proces už v běhu byl. Tím spíše, že právě 2 nebo 3 dny před tím jsme odevzdávali výroční zprávu za rok 2004 sněmovně, čili nicméně ty úkony, které v licenčním řízení jsme museli vést a provést, tak byly relativně dost časově náročné, byla jich celá řada a zabraly poměrně dlouhý čas, takže my jsme se rozhodli k tomu veřejnému slyšení ještě potom vést nařízené ústní jednání s každým jedním ze žadatelů. Teď probíhá jakési vyhodnocování jednotlivých žádostí, podkladů, vystoupení, doplněných podkladů proto, abychom mohli dostát zákonu, zejm. ustanovení § 17 vysílacího zákona, který přesně stanoví jednotlivé parametry, které RRTV má v licenčním řízení hodnotit.

Takže to probíhá v těchto týdnech a já si myslím, že RRTV je připravena v nejbližších týdnech to licenční řízení dovést k rozhodování. To rozhodování zase nemusí být proces jednoduchý v čase, protože ten soubor obou licenčních řízení je rozsahem tak velký jednak počtem účastníků, jednak komplikovaností té věci, jednak tím, že tady se na celoplošné TV vysílání neudělovala licence... no, kdo je takovým pamětníkem, aby řekl, jak dlouho? Je to hodně dlouho, nějakých 11 let. Čili to všechno znamená, že to rozhodování nemusí být jednorázové, může také nějakou dobu trvat, ale mělo by to být již definitivní rozhodování o udělení licencí v tom licenčním řízení.

Pan předseda mediální komise, poslanec Talíř tady popsal, jak je postavena ta legislativní situace. Pro nás to může znamenat různé věci. Samozřejmě víte, že v těch průběžně měněných verzích té připravované novely byly i varianty zrušení licenčního řízení. Byly tam či jsou, nevím, jak to bude v tom znění, které půjde do PS do 2. čtení, tak i nějaká přerušení, která by měla být provázena jakýmsi doplněním, což je samozřejmě problém, protože ta legislativa se neposouvá k nějakému rozšíření parametrů, které by RRTV měla hodnotit, ale k jejich zúžení. Takže doplňovat žádost zúžením by jaksi bylo dost špatně proveditelné, domnívám se. Ale možná je to také možné, nevím.

A rozhodně si tedy myslím, že to licenční řízení je potřeba dokončit řádně, a to sice tak, že v něm bude rozhodnuto o udělení licence samozřejmě s důrazem na to, že na udělení licence není právní nárok, takže ne každý žadatel by se měl cítit poškozen už teď nebo potom, kdyby náhodou tu licenci nezískal. Čili udělením licencí. Mělo by skončit řádně a bez nějakých velkých zásahů legislativy. Ta novela je teď připravena, takže prakticky to licenční řízení nezasahuje nijak.

Případné zrušení teď nemá ani cenu diskutovat, protože to skutečně v té poslední verzi uvedeno ani není a myslím si, že ta vůle k tomu akceptovat a podpořit postup RRTV je poměrně dost silná, takže tady nevidím já větší problém.

Snad ještě jen řeknu, že se diskutovalo také o tom, že při tom vyhlášení licenčního řízení v tom kolektivním orgánu, který z principu věci vždy je trochu složitější pro rozhodování, než když se rozhoduje jeden člověk, tak že ten názor nebyl jednotný, to samozřejmě zákon předvídá, zná tyhle situace. Pro rozhodování RRTV je pro takový případ stanovena většina 7 hlasů ze 13, čili to není nadpoloviční většina přítomných. Prostě 7 hlasů musí být. A ta licenční řízení byla vyhlášena většinou 8 hlasů, což je nepodstatné, protože prostě RRTV rozhodla tímto způsobem platně podle platných právních předpisů.

Ta spekulace, že to znamená tudíž, že nebude 9 hlasů pro to, aby se ty licence mohly udělit, to považuji za spekulaci trochu nad rámec práva a praxe, protože rozhodování o tom, jestli nějaké řízení bude zahájeno, je rozhodováním o úplně jiné věci než je rozhodování o tom, zda je projekt pana X lepší než projekt pana Y. To je prostě jiné rozhodování. Takže bych prosil nepředjímat příliš a nechat RRTV řádně rozhodnout. Myslím, že RRTV je k tomu zmocněna zákonem, je k tomu dostatečně odborně i jinak technicky připravena, má k tomu jakési plus mínus dostatečné úřední zázemí ve svém úřadu a konec konců zkonzumovala jakýsi čas na to licenční řízení, takže má také velmi dobrý vhled do těch jednotlivých žádostí, do kvality jednotlivých uchazečů, do jejich schopnosti ten projekt posléze realizovat.

RRTV si v žádném případě nepřeje nějaké významné konflikty vyššího než provozního charakteru, to chci zdůraznit a zároveň se jim někdy nelze možná ani úplně vyhnout. Samozřejmě žijeme v prostředí plném různých zájmů, v prostředí, které má svou dynamiku, svou různou orientaci zájmovou, hodnotovou, politickou atd., takže to svým způsobem je úplně přirozené. Ale pokud se konfliktům lze vyhnout jistě, nikoli za každou cenu, ale jistě bude lepší než tedy konflikty vést.

Jsme státním orgánem, který má takové to kulaté razítko se lvem, takže jsme si té odpovědnosti, která je s tím razítkem spojena, velmi vědomi a neradi bychom byli podezíráni z toho, že si této odpovědnosti vědomi nejsme. Čili k tomu přistupujeme velmi pečlivě, s velkou rozvahou a také s vědomím, že udělujeme především právní jistotu. Teprve kromě této právní jistoty ta konkrétní práva, protože ty právní jistoty udělujeme celému tomu prostředí a ta práva jednotlivým účastníkům, jednotlivým subjektům. Tím spíše, že ta práva udělujeme na dobu významně dlouhou, tedy na dobu 12 let, to je doba opravdu velmi dlouhá, která nám neumožňuje dohlédnout až na samý konec.

Co ještě zbývá říci? Myslím, že cokoli dalšího může padnout v diskusi a já jsem připraven odpovědět jakýkoli dotaz.

Děkuji.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji za toto vystoupení. Dovolím si z něj vypreparovat 2 takové základní zprávy, tj. vůle RRTV dokončit v rozumném horizontu výběrová řízení a dokončit je řádně.

Vím, že určitě tady už panuje tenze na spoustu dotazů, ale já bych si dovolil nejprve dokončit i další blok, protože celá tématika se samozřejmě týká i toho, jak se v tomto procesu obslouží stávající držitelé licencí pro celoplošné vysílání.

Paní ministryně nás opouští, protože se musí dostavit do PS, určitě jí v tom nebudeme bránit, doufejme, že je to právě v zájmu našeho tématu.

Nicméně jí děkuji za její čas, že se nám věnovala i v diskusi.

Držitelé licencí, zejm. toho plnoformátového vysílání, ale jsou zde i regionální stanice, pochopitelně potřebují, aby i pro ně přechod na digitální vysílání byl hladký, aby nezměnil jejich podmínky. Já bych tedy prosil s ohledem právě zejm. na vztah k tomuto procesu, aby jednotliví řečníci vystoupili, pokud možno ne příliš dlouho, abychom měli dostatek času na diskusi.

Poprosím prvního, ředitele ČT, pana Jiřího Janečka.

Jiří Janeček, generální ředitel ČT: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych možná v intencích toho, co říkal pan předsedající, mohl mít nejkratší příspěvek ze všech. Pokud mám mluvit na téma připravenosti stávajících vysílatelů, tak bych mohl říci "dívejte se zítra" a odejít. Protože jak už říkal pan ředitel Čuřín, začínáme zítra spolu s TV NOVA řádně digitálně vysílat.

Já si ale to slovo ještě na chvilku nechám, rád bych vás seznámil s několika důležitými daty či parametry, které vedly k digitálnímu vysílání ČT. Nebudu se tady obšírně zmiňovat o roku 1994, kdy jsme začali s TV PRIMA distribuovat digitální signál prostřednictvím satelitu, ale ten nebyl určen, jak víte, koncovým uživatelům. Zmíním se o několika důležitých datech.

V únoru 2000 udělila RRTV 2 licence k experimentálnímu vysílání v systému DVB-T a už do léta tohoto roku vysílaly oba tehdejší zkušební multiplexy a v obou byla ČT zastoupena oběma programy.

1. 12. 2003 jsme požádali jako ČT RRTV pro vyhrazení kmitočtu pro vysílání ČT1 a ČT2 a doplňkových služeb v systému DVB-T. My jsme se poté, co jsem nastoupil do funkce generálního ředitele, tak jsme se touto problematikou zaobírali velmi obšírně, v září 2004 jsem jmenoval radu pro digitalizaci, jejímž vedoucím je zde přítomný ing. Pavel Hanuš. Ta rada pojímala digitalizaci ČT v komplexu, nejen v oblasti technické, ale i programové, ekonomické, personální, v té oblasti provázanosti jednotlivých programů atd. Jejím prvním cílem byla příprava zpravodajského kanálu ČT24.

Další zlomový bod byl 5. 11. 2004, kdy jsme požádali o vyhrazení kmitočtů pro šíření programů ČT1 a ČT2 v systému DVB-T. Pak se odehrával takový ten legislativní boj od listopadu 2004 do únoru 2005 o konečné podobě zákona o elektronických komunikacích. Z mého pohledu je ten zákon samozřejmě účelný, kodifikuje existenci multiplexu veřejné služby, který bychom měli saturovat spolu s veřejnoprávním rozhlasem. Mě samozřejmě mrzí, že obdobným způsobem nebyla vyřešena otázka multiplexů sloužících jako platformy pro privátní TV.

V březnu podepsal prezident republiky zákon o elektronických komunikacích, který vešel v platnost 1. 5. a 2. 5. jsme udělali to, že jsme spustili ČT24, zpravodajský kanál ČT. Zatím, jak víte, tak šel prostřednictvím kabelů, satelitu a internetu.

Další významné datum je 20. 7. 2005, kdy nám ČTÚ vyhradil na základě žádosti z listopadu 2004 kmitočty pro šíření programů ČT1 a ČT2 multiplexu A.

24. srpna jsme požádali o vyhrazení kmitočtů multiplexu A rovněž pro program ČT24 a zítra tedy, jak jsem říkal já i pan ředitel Čuřín, zahájíme řádné digitální vysílání v té dočasné kmitočtové síti A. Začínáme spolu s TV NOVA.

Jak bude ten celý proces u nás pokračovat dál možná už také víte, říkal jsem to včera na radě ČT, že v únoru rozjedeme další kanál ČT, bude to sportovní kanál. Možná jen pár vět, proč zrovna sportovní kanál -- když jsme říkali, že budeme připravovat kanály vzdělávací, dokumentární atd. My máme kanálů připraveno 6. Ten sportovní kanál se nabízí z několika důvodů. První důvod je ten, že využijeme ekonomiku celého procesu, tzn. než nakoupíte práva třeba na olympiádu, tak vysíláte, jste schopni v těch 48 hodinách na ČT2 vysílat jen určitou výseč, přičemž máte zaplacen celý kruh. Takže tím pádem ty investované peníze smysluplně využijeme. To je první důvod.

Druhý důvod je ten, že tímto atraktivním kanálem chceme přilákat více lidí právě k nákupu set-top boxů. A samozřejmě dalším důvodem je i to, že si myslím, že máme kvalitní sportovní redakci, kvalitní archiv atd.

Další programy chystáme, máme je připraveny a z logických důvodů nechceme příliš konkrétně hovořit, jaké to budou. Prozradím, že je jich více, dohromady 6, že chystáme využití více archivních materiálů, tedy retrokanály, více se věnovat dětské tvorbě atd.

Chtěl bych podotknout, že my samozřejmě potřebujeme, aby byl zachován současný legislativní či právní rámec činnosti ČT, protože prostě plánujeme a investujeme v jeho intencích a pokud by tato věc byla nějak zásadně změněna, tak samozřejmě na tom budeme prodělávat.

Ještě bych 2 věci řekl. Rádi bychom, aby samozřejmě novela vysílacího zákona uspokojivě vyřešila i otázku soukromého TV vysílání v DVB-T. To je jedna věc. A druhá věc, kterou tu zmínili již někteří kolegové, že ta přechodová fáze by měla být co nejkratší, protože nás bude stát spoustu peněz, protože pokud budu platit analog paralelně s digitálem, tak budu vydávat peněz několikanásobně více, a to je samozřejmě velmi nepříjemná věc.

To k té připravenosti. Chci říci, že připraveni jsme, a kdybych to řekl obrazně, tak luskneme a zítra můžeme vysílat další kanály.

Děkuji.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji a poprosím generálního ředitele ČRo Václava Kasíka, aby nám představil situaci ohledně digitalizace v Českém rozhlasu.

Václav Kasík, generální ředitel ČRo: Dobré odpoledne, vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte mi jen na začátek takovou kratičkou poetičtější část. Děkuji oběma pánům předsedům, jak panu předsedovi Stádníkovi, tak Pospíchalovi, že si vzpomněli na to, že existuje v tomto TV světě i rozhlasové vysílání. Já jsem si toho pečlivě všiml a jsem rád, že tomu také je. Jinak děkuji také panu předsedovi Oberfalzerovi, že mě usadil sem dopředu, abychom zde mohli být na viditelném místě. Nicméně soudnost mi velela, abych se usadil do auditoria, protože přeci jen přiznávám, že pokud jde nyní o digitalizaci, tak jsme přeci jen v televizním světě.

Za další -- zítra je 21. říjen. Toto datum mi malinko připomíná v ČRo ustálené datum 18. květen, ale roku 1923. Tehdy začalo první pravidelné rozhlasové vysílání na evropském kontinentě. Mně ten zítřek připadá být v něčem podobný, neboť zítra taktéž začne ČRo digitálně řádně vysílat. Tolik na úvod a já zítřek považuji za čas epochální.

A nyní, co mi ukládá odstavec, ve kterém jsem měl vystoupit, tj. připravenost stávajících vysílatelů, tedy i připravenost ČRo. Vezmu to velmi krátce.

ČRo vyvinul nemalé úsilí ve vztahu k legislativě a k regulátorům. Tj. od počátku úvah o procesu digitalizace se aktivně vyjadřuje a projednává navrhované právní úpravy.

Zadruhé -- mezi řady zákonných úprav, tj. ZEK, zákon o ČT, zákon o ČRo atd., je již konkrétně zmíněna role a podíl ČRo na digitálním vysílání. ČRo od roku 2004 podal několik žádostí k oběma regulačním orgánům, tj. jak k ČTÚ, tak k RRTV na umožnění digitálního vysílání jak ve formátu DVB-T, tak i ve formátu T-DAP (?). ČRo během posledních 2 měsíců vedl řadu jednání směřujících k zahájení řádného digitálního vysílání společně s ČT v síti DVB-T. To je v odstavci Činnost ČRo.

Nyní ČRo a jeho připravenost na digitální vysílání -- má k tomu technologické zázemí, programové i personální. Podílel se také na řadě experimentů ve všech technologických formátech pro digitální vysílání, tj. T-DAP, DVB-T, DRM, další (T-DAP) je např. plánován na listopad 2005. Má připraveny programové formáty, byla zpracována vnitřní koncepce digitalizace. Má připraveny nástroje a prostředky pro propagaci digitálního vysílání jak obecnou, ale tak i nové produkty. Myslím tím programy ČRo. Má pracovní týmy, které řeší digitalizaci, ostatně něco podobného jsme slyšeli i o ČT. Má 3 nové stanice, jež vysílají -- Česko, D-Dur a Leonardo. Zatím prostřednictvím internetu, do zítřka. Čtvrtá stanice je v reálných přípravách, start zkušebního vysílání je naplánován na prosinec 2005.

Nyní odstavec, ve kterém jsem jednoduše napsal, co bychom rádi. Nicméně nese lepší název -- Základní východiska pro koncepci digitálního vysílání z pohledu ČRo.

A tedy:

1) rozhodně spolupráci s ČT na fungování multiplexu veřejné služby DVB T na základě jasně stanoveného podílu na rozsahu datového toku a služeb.

2) Dále provozování rozhlasového multiplexu ČRo v systému T-DAP, celoplošného s možností začlenění regionálního vysílání. To je velmi důležitá věc.

3) Možnost vytváření a šíření doprovodných služeb jak souvisejících s programem, tak i dalších, které mohou splňovat kritéria veřejně prospěšných projektů. O to se stále bijeme a nemáme zatím úspěch.

4) Perspektivu rozvoje a rozšiřování možnosti, jak naplnit veřejnou službu. To je jako by fráze, ale ono to skrývá mnohé.

5) A nyní to veledůležité, tj. garanci pozice veřejnoprávního média, ochranu proti přímému konkurenčnímu tlaku ostatních médií či operátorů telekomunikačních služeb. To je velmi důležité a musíme se o to také všemožně postarat.

Nicméně na závěr ještě jednou díky, vzhledem k zítřku děkuji oběma regulátorům, tedy jak RRTV, tak ČTÚ a speciální poděkování Českým radiokomunikacím.

Děkuji, že jste mě vyslechli a na zítřek se těším.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji, poprosím zástupce TV NOVA, pana generálního ředitele Dvořáka.

Petr Dvořák, generální ředitel TV NOVA: Pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že jsme tu vydrželi již strašnou spoustu různých projevů, nebudu vás zdržovat dlouho. Mám jen 3 poznámky, protože vše důležité zde již bylo řečeno.

První poznámka by měla vést k tomu, o čem tu byla diskuse mezi panem Kotrbou a mezi paní ministryní. Škoda, že paní ministryně musela odejít. Osobně si myslím, a myslím si to jako představitel komerčního média, že stát by se neměl vzdávat zodpovědnosti za prosazení nějaké formy digitalizace a měl by se najít způsob, jakým k ní přispět, protože si myslím, že jen to čistě komerční hledisko a nebo potom jen to čistě direktivní hledisko, jaké tu prosazoval pan ing. Stádník, "digitalizace bude a hotovo a vy se s tím poperte", že nezafunguje. Myslím si, že stát by měl najít cestu. Neříkám, že ji znám, ale že by stát měl najít cestu, jakou digitalizaci obyvatelům přiblížit a případně všem, kteří v ní jsou aktivní, tak jak jim pomoci. Nechtěl bych, aby se stal stejný stav, a to tady neprobírám, to říkám jen na příklad, jako s českou kinematografií, kdy stát v tuto chvíli zodpovědnost úplně přehodil na komerční sféru. Tak já bych byl rád, kdyby u digitalizace to bylo alespoň trochu jinak.

Vy víte, že TV NOVA v rámci digitalizace působí dlouhodobě. Nějakou dobu vznikal jakýsi dojem, že NOVA je ta TV, která digitalizaci brzdí. Já za NOVU říkám, že jsme připraveni si v digitalizaci najít podnikatelské příležitosti, jsme připraveni v digitalizaci fungovat, chceme, aby překryv analogu a digitálu byl co nejkratší, protože samozřejmě chceme ušetřit co nejvíce peněz. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že na rozdíl od našich veřejnoprávních kolegů náš přísun financí je čistě jen z prodeje reklamy, tzn. ze zásahu těch obyvatel, kteří mohou náš program sledovat. A tam bych chtěl upozornit, že právě v případě, že nám stát nepomůže nějakým způsobem dosáhnout toho, aby penetrace byla co nejvyšší, a aby pokrytí těch jednotlivých multiplexů bylo co možná nejvyšší, pak my na tom reálně budeme ztrácet, což si myslím, že by bylo potřeba opravdu vzít v potaz vzhledem k tomu, že máme analogovou licenci do roku 2017.

Možná krátce k historii, co ještě jsme v NOVĚ v rámci posledních 2, 3 let pro digitalizaci udělali. Víte dobře, že jsme aktivními účastníky digitálního řízení, které vypsala RRTV, máme v tuto chvíli 4 žádosti a jsme připraveni tyto 4 programy, pokud nám budou licence uděleny, tak je začít provozovat v zákonem definované lhůtě.

Provozujeme společně s Českými radiokomunikacemi už dlouhodobě experimentální digitální vysílání a jsem velmi rád, že se nám podařilo společně s ČT dát dohromady společný projekt, který ukazuje, že přestože v některých oblastech jsme konkurenti, tak toto je oblast, ve které dokážeme najít společné řešení.

To, že se připravujeme aktivně na digitalizaci je vidět i z toho, že v tuto chvíli jsme začali rozvíjet a posilovat naší pozici v rámci nejen terestrického vysílání, ale i toho satelitního, kde jsme akvizicí sportovního kanálu Galaxie Sport chtěli vytvořit již jasný obchodní model, který potom v případě přidělení digitální licence bychom chtěli překlápět do standardního digitálního vysílání. Uvidíme, jak se s kolegy z ČT v rámci sportovních kanálů popereme.

Na závěr jen poznámku ke stávající novele, která je nyní v projednávání zákona č. 231. Možná bych zopakoval, co byly ty 3 hlavní momenty, proč vlastně novela měla vzniknout. To, jak bylo to, co říkala paní ministryně. Měla vzniknout proto, aby byla zabezpečena dostatečná právní jistota pro stávající provozovatele TV vysílání s licencí. Dále měla být vytvořena motivace pro přechod z analogového na digitální vysílání a na odevzdání našich stávajících analogových licencí, které na základě licence nám byly přiděleny do roku 2017 nebo v případě PRIMY do roku 2018 a měla být definována základní pravidla pro přechod.

Dovolil bych si teď k těm základním bodům, které ten zákon popisuje, říci jen náš vztah či názor. K překlopení licencí stávajících provozovatelů -- velmi stojíme o to, aby bylo zákonem definováno, že stávající licence, které nám byly uděleny do roku 2017 jsou platné i pro digitální šíření. Není to jenom tom, že nám RRTV schválila alespoň prostřednictvím tiskové zprávy umístění v multiplexu A. Upozorňuji jen, že multiplex A je multiplex přechodný a nám jde o dlouhodobé řešení, tzn. si myslíme, že by ten zákon měl definovat, že naše licence je platná.

Druhá věc, která se teď diskutuje v rámci toho zákona je kompenzace za to, že opustíme své analogové kmitočty a umožníme koordinaci potom už těch finálních multiplexů. Já za nás musím říci, že to, že se to do toho zákona vůbec dostalo, je překvapivé, protože na začátku politici vůbec nepočítali s tím, že by nás měli jakýmkoli způsobem kompenzovat. Bylo to spíše o tom, že nám chtěli přikázat a teprve poté, co jsme společně s nimi ukázali naše právní rozbory platnosti našich licencí, tak potom přišli na to, že je dobře o tom diskutovat.

Jeden program plnoformátový navíc -- je to spíše nabídka ze strany politiků, než že by to byl náš názor. Já těch variant znám více, vím, že jsme projednávali i možnost, že by to byly neplnoformátové, ale specializované TV kanály, dva, tři a já čekám, že finální slovo potom učiní v tomto případě PS.

Z hlediska licenčních řízení, která teď probíhají před RRTV to, že jsme se do něj přihlásili svědčí o tom, že si myslíme, že má svou platnost. Za nás bych byl rád, kdyby se licenční řízení určitě neukončovalo, ale myslím si, že rozumný systém je v tuto chvíli ho buď pozastavit či ukončit do doby, než bude jasný alespoň obrys toho, co PS přijme. Každopádně si myslím, že by se licenční řízení mělo dotáhnout do konce.

Křížení vlastnictví, další bod, který je nyní projednáván v rámci zákona 231. Tam chci jen říci, že to křížení vlastnictví má dvojí povahu. Jedna část je ta, zda by jeden majitel měl provozovat více než 2 digitální celoplošné plnoformátové programy. Druhý bod, který si myslím, že by měl být také diskutován, jestli by nemělo být nějakým způsobem odděleno vlastnictví toho, kdo poskytuje obsah, tzn. broadcasterů a toho, kdo jim potom šíří jejich signál, protože bych byl nerad, aby se potom stalo, že právě díky tomu, že bude firma, která bude vlastnit jak síť, tak potom i program, tak se stane, že stávajícím provozovatelům, tedy těm vytvářečům programů nebude možno se dostat právě do takovéhoto typu sítě. Takže tam myslím, že nad tím by se měli zákonodárci také zamyslet.

Je dobře, že se narovnává i vztah mezi veřejnoprávním a komerčním médiem z titulu narovnání vztahů ohledně veřejnoprávního multiplexu, kde si myslím, že zákon o elektronických komunikacích trochu nešťastně a zbrkle jako by jednorázově zvýhodnil veřejnoprávní médium. Ale na druhou stranu jsem rád, že i tam jsme našli to pochopení a i veřejnoprávní TV sdílí s námi názor, že je potřeba tuto situaci vyrovnat.

A na závěr možná úplně ještě poslední poznámka, která tady nepadla, ale kterou je také dobře zmínit, je to, že prvním bodem, o kterém jsme se bavili, že by měl nastat, a o kterém si myslíme, že je důležitý, je potvrdit, že stávají licence provozovatelů TV vysílání s licencí jsou platné i v digitálu......

......my o to velmi stojíme, ale myslíme si, a o tom teď byla poměrně vzrušená debata v rámci politických klubů, že by ta licence měla být překlopena pro oba dva provozovatele v tom stavu, ve kterém je a nemělo by dojít k nějakému zvýhodnění jednoho od druhého. Všichni víte, že ty licence PRIMY a NOVY nejsou identické a já si myslím, že pokud má kdokoli, nejen stávající konkurent, ale případně kdokoli další, zájem získat celoplošnou digitální licenci, má právo přihlásit se do stávajícího výběrového řízení.

To je pár poznámek k tomu, jakým způsobem my digitalizaci vnímáme a pokud budete mít nějaké dotazy, jsem k dispozici.

Děkuji.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji. Nemocného ředitele TV PRIMA zastoupí pan Kubina.

Pavel Kubina, TV Prima: Dobrý den. Chtěl bych omluvit našeho pana generálního, velmi se těšil na toto setkání, připadlo to nakonec na mě. Tématem našich dnešních vystoupení má být připravenost stávajících vysílatelů k přechodu na digitální vysílání. My se v tomto ohledu můžeme pochlubit několika historickými úspěchy. Jednak jsme se společně s ČT podíleli v roce 1997 na spuštění prvního digitálního multiplexu pro účely satelitní distribuce signálu. Nevím, jestli projekt CzechLink, o kterém mluvil pan Janeček.

A pokud se jedná o pozemní digitální vysílání, tak vedení PRIMY o této alternativ uvažuje už od roku 1998. V roce 1999 jsme se vzdali důležitého kanálu 46 s výkonem 600 kW z Blatné a za účelem vyčlenění tohoto kanálu pro experimentální digitální vysílání. A v roce 1999 jsme založili jako dceřinou společnost, tehdejší, dnes už to není pravda, Czech Digital Group, jejímž smyslem existence byla příprava přechodu na digitální vysílání včetně přechodu TV PRIMA.

V současnosti Czech Digital Group vysílá na experimentální licenci již 6. rokem. Investovali jsme do tohoto projektu nemalé prostředky a již koncem 90. let jsme věděli, že bude potřeba na digitální vysílání přejít.

V roce 2004, v souvislosti s touto naší investicí jsme uzavřeli s Czech Digital Group dohodu o budoucím šíření TV PRIMA v její síti elektronických komunikací, a protože to bylo podle tehdejší legislativy nutné, tak jsme požádali RRTV o doplnění souboru technických parametrů našeho vysílání o parametry digitálního vysílání z vysílačů v Praze. Bohužel RRTV následně vyhlásila licenční řízení a naší žádost s odkazem na toto licenční řízení zamítla. My jsme potom vyhráli soud, RRTV následně do 60 dnů nerozhodla, takže se teď hádáme o to, jestli nastala fikce, pozitivní rozhodnutí nebo ne. Každopádně je důležité, že RRTV v současnosti rozhoduje o doplnění územního rozsahu našeho vysílání do celoplošnosti a vzhledem k tomu, že podle tiskové zprávy včera rozhodla o obdobné žádosti TV NOVA, tak předpokládáme, že se tak stane i v našem případě, a že budeme moci, byť s ročním zpožděním, naše digitální řádné vysílání spustit.

Dalším problémem, který pociťujeme v souvislosti s přechodem na digitální vysílání je otázka vyřešení regionálního TV vysílání. Pan ředitel Dvořák již mluvil o tom, že je naše licence trochu jiná než licence NOVY. Je to tak. TV PRIMA byla od samého počátku míněna jako celoplošná, plnoformátová konkurence TV NOVA. Ale v době udílení licencí bylo potřeba vyřešit i problematiku regionálních vysílání, a proto byl vytvořen systém sdílených kmitočtů. Nikoliv sdílených programů. Je to sdílení kmitočtů. Ty regionální TV mají v licenci, že se v určitou dobu mohou připojit na určitém kmitočtu. Není tam nic o tom, že by se připojovaly do TV PRIMA.

Bohužel v současnosti cítíme snahy jednak jak jsme slyšeli od TV NOVA, jednak od strategického partnera TV NOVA, od Regionální TV agentury, kteří představují menšinu regionálních TV vysílání, podotýkám menšinu, zachovat tento systém i pro digitální TV vysílání, ačkoli je to úplný technologický nesmysl. Ten systém byl vytvořen proto, že tehdy nebyly k dispozici kmitočty. Ty nyní k dispozici jsou, je možné, aby se všichni osamostatnili, a aby byl tento systém zrušen.

Ale pokud by měl být zachován, tak to přinese 2 zajímavé efekty. Jednak PRIMA samozřejmě nebude moci využít plný vysílací čas a bude mít problémy se sestavováním programu a jednak to výrazně prodraží náklady PRIMY na její digitální šíření. Takže ta nevýhoda, kterou v současnosti máme oproti ostatním celoplošným vysílatelům by se ještě znásobila.

Vidíme to jako situaci podobnou tomu, jako kdybychom zřídili našemu sousedovi právo přístupu přes náš pozemek, protože k jeho pozemku žádná cesta nevede a teď v době, kdy se nabízí možnost vybudování krásné nové přístupové cesty, se on spojil s naším hlavním konkurentem a trval na tom, že bude pořád chodit přes náš pozemek. My si myslíme, že systém sdílených kmitočtů -- podotýkám opět, není to systém sdílených programů -- by měl být pro digitální vysílání zrušen.

Na druhou stranu jsme přesvědčeni, že by regionální vysílání mělo být do budoucna zachováno a rozvíjeno. A již několikrát jsme veřejně deklarovali, že jsme připraveni pomoci regionálním TV ve vytváření nového centrálního programu odlišného od PRIMY, kterou bychom chtěli zachovat jako značku, která bude konkurovat ostatním celoplošným plnoformátovým TV.

Asi poslední otázku, kterou bych chtěl začít, je otázka vypínání analogového vysílání. Jsme přesvědčeni, že by mělo být uzákoněno, aby státní orgány v rámci tohoto procesu postupovaly vůči všem vysílatelům nediskriminačně, a aby k nim volily rovný přístup, protože si myslíme, že by měla být minimalizována, vím, že to nemůže být úplně znemožněno, ale minimalizována situace, kdy by v jednom regionu zůstalo zachováno analogové vysílání jednoho z vysílatelů a druhý by byl přepnut na digitální vysílání. To by samozřejmě toho analogového velmi zvýhodnilo, protože by ho mohli nadále přijímat lidé, kteří si dosud nekoupili set-top box.

Závěrem asi bych chtěl říci, že bychom uvítali, pokud by byl, i když asi ne v té podobě, která je v současnosti navrhována, ale aby byl pokud možno rychle přijat zákon o přechodu na digitální vysílání, protože se doba krátí, a aby v rámci tohoto zákona byly zohledněny všechny oprávněné zájmy stávajících i budoucích provozovatelů a chtěli bychom i do budoucna s hrdostí říkat, že digitální TV vysílání je PRIMA.

A doufám, že to bude fičák.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji. Pan Kubina zakončil komerční vložkou.

Na našem seznamu máme ještě předsedu představenstva Regionálních TV agentur, pana Jaroslava Berku, kterého teď poprosím o slovo a než dojde k pultíku, tak chci říci, že se mi tady mezitím z auditoria ozvali i někteří další vysílatelé. Také jsem byl mírně zkritizován, že jsem v seznamu tohoto programu vlastně uvedl jen ty velké vysílatele a jako by opomněl celou řadu vysílatelů, kteří již dnes vysílají, ale jsou menší. Takže já jsem to korigoval trošku tou poznámkou o celoplošnosti toho vysílání.

Nicméně teď zde máme regionální TV vysílání.

Jaroslav Berka, předseda představenstva RTA: Pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych krátce v úvodu jednak nereagoval a nevedl na tomto místě názorové půtky na téma vzniku licence TV PRIMA. Já myslím, že ti z vás, kteří mají alespoň elementární historickou paměť, tak vědí, jak vznikla licence TV PRIMA a bez pochyby je to také tak, že ty dokumenty se dají bez větších problémů nalézt v otevřených zdrojích.

Chtěl bych říci, že nepochybuji o tom, že když hovoříme o regionálních TV, tak máme představu, že víme o co jde, a tak bych to své krátké exposé rozdělil na 2 části. Nejdříve na takovou krátkou 3minutovou multimediální prezentaci a potom bych se vrátil asi ve 2 bodech k tomu, co tu zaznělo, protože samozřejmě předřečníky bylo víceméně všechno již řečeno. Takže poprosím kolegu, aby nám pustil tu multimediální prezentaci, která vám trochu vysvětlí, co to vlastně dnes regionální TV jsou a co konkrétně představuje Regionální TV agentura.

(Spuštěna ozvučená prezentace.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Jestli se pan Berka nebude zlobit, já bych pomalu zastavil tu prezentaci, protože cílem našeho semináře není prezentace jednotlivých vysílatelů, ale naše téma je právě přechod na digitální vysílání.

Jaroslav Berka, předseda představenstva RTA: Dobře, pane předsedo. Já jsem jen na vysvětlení tu prezentaci považoval za důležitou proto, že jsem chtěl zdůraznit, že regionální TV studia nejsou studia, která možná tak, jak se u některých vysílatelů může zdát, jsou studia umístěná v obývacích pokojích, kde se odtáhne nějaká část toho domácího nábytku a potom se vysílá nebo něco podobného. Jsou to relativně velké, složité a sofistikované společnosti. Tyto společnosti se zabývají z hlediska toho, o čem tu dnes hovoříme, především tím, jaké mají právní jistoty v tom procesu, který teď jak se zdá, dostává konečně nějaký systematický střih a musím říci, že to, co doposud se v oblasti digitalizace v legislativě a vůbec v celém tom procesu odehrávalo, tak by spíše připomínalo pojem "divoká privatizace" nebo "divoká digitalizace".

Zdá se, že konečně nastupuje doba, kdy nejen velcí, ale i malí mohou být slyšeni. Kdy nejdříve jsou slyšeni a teprve potom se rozhoduje. A za to jsem velmi vděčen organizátorům tohoto setkání.

Čili jsem chtěl zdůraznit, že my vůbec nepochybujeme o tom, myšleno Regionální TV agentura, že odpovídající orgány budou dodržovat to, čemu se říká právní jistoty, a že v těch případech, o nichž tu hovořil můj předřečník, ty právní jistoty také budou dodržovány. Současně také nepochybuji o tom, regiony to bezpochyby vnímají, že ten proces musí mít nějakou přechodnou část a musí mít nějakou jako by definitivní část a my jsme jistě připraveni na to, se na tu přechodnou část nějakým způsobem dohodnout a také uskromnit.

Myslím, že pro nás jsou vcelku nepřijatelné teze, které hovoří o nějakém pozadí vzniku těch regionálních uskupení. Vždycky každé rozhodnutí má nějaké pozadí. Jednou je podnikatelské, podruhé může být jiné, a kdybychom tady před 2 lety hovořili na téma vlastnického propojení TV NOVA a PRIMA a někdo by tvrdil, že tomu není pravda, tak zase to auditorium by na to mělo svůj vlastní názor, stejně jako může mýt svůj vlastní názor na to, co tu bylo teď řečeno.

Co se týká vztahu k TV PRIMA, už jsem to několikrát prohlásil na různých fórech či při osobních diskusích s lidmi, kteří do digitalizace mají co říci, my jsme připraveni k dohodě s TV PRIMA a pokud se jejich vlastník rozhodne takovou dohodu iniciovat, tak my jsme již několikrát takovou cestu nastínili. Nepochybuji také o tom, že jestli náš velký partner nebo resp. spolupodílník na těch sdílených licencích, jestli by chtěl mít tu, jak pan doktor řekl, krásnou novou přístupovou cestu, tak že existuje docela jednoduchá varianta. Tou je prostě se přihlásit do výběrového řízení, takovou krásnou přístupovou cestu získat a potom po ní bezpochyby jít.

Pro nás je digitalizace určitou šancí, kdybych chtěl hovořit o šancích a určitých úskalích, tak pro nás je šancí, jak dotvořit něco, co pracovně nazýváme Deníky Bohemia v elektronické verzi. Myslím, že ten projekt tak, jak v dnešní době je připraven a zainvestován, že má před sebou jistou šanci umístit se na TV trhu. Samozřejmě záleží na tom, jak se celá věc kolem legislativy vztahující se k digitalizaci bude vyvíjet, ale bezpochyby my jsem na digitalizaci připraveni jak technicky, personálně, tak i fakticky a myslím, že pokud se bude dál v legislativě vztahující se k digitalizaci, tzn. k zákonu 231 postupovat nějak věcně, tak že nic nebrání tomu, abychom digitálně vysílali.

Děkuji za slovo.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji panu Berkovi. Tím jsme vyčerpali předepsaný program. Diskusi otevřu tím, že dám příležitost k vystoupení paní Víchové, která mě o to požádala, zástupkyni Region médií, čímž zahajujeme naší rozpravu. Předpokládám, že tu bude řada dotazů a komentářů ke všem tématům, která zazněla. Každého diskutujícího poprosím, aby se pokusil vejít do rámce 3 -- 5 minut, abychom zakončili v rozumném čase.

Děkuji a prosím paní Víchovou.

Jana Víchová, Region media: Já vám děkuji za slovo a přeji vám všem příjemný a hezký den, v podstatě již odpoledne. Nepřipravila jsem si bohužel tak efektní prezentaci, ale kdybych tušila, že ta možnost je, tak mi věřte, že by tu byla.

Já zastupuji společnost Region media, která je největším investorem regionálního TV vysílání již podle počtu pokrytí obyvatelstva a podle počtu regionálních TV vysílatelů, které zastupuje. Hovořím zde i za samostatně stojící společnost Regionální Genus TV Liberec, která nespadá ani pod Region medii, ani pod Regionální TV agenturu a paní ředitelka sedí tady vedle mě.

Ještě než začnu hovořit o tom, jak si představuji budoucnost regionálního vysílání, dovolte mi, abych ve stručnosti připomněla, v jakých poměrech se nyní nalézáme, protože nesouhlasím s panem Berkou v tom, že všichni víte, jak to s regiony je. Já vím, že spousta poslanců, zastupitelů i senátorů, kteří jsou třeba z Prahy, tak vůbec neví, jak regionální vysílání vypadá, protože se v regionech vyskytují v podstatě jen vždy na návštěvu a většinu času tráví v Praze.

Dovolím si ještě připomenout, že v ČR ještě nikdy za celou dobu funkčnosti a provozu regionálních TV nebyla zpracována ani RRTV, ani žádným jiným subjektem koncepce rozvoje regionálních TV a podle toho celý vývoj po roce 1990 vypadá.

Regiony a TV PRIMA mají sdílené kmitočty, což znamená, že regiony mají nyní k dispozici na základě svých vlastních licencí 3 vysílací hodiny denně a PRIMA 21 hodin. RRTV při udílení těch licencí, nebudu se vracet k tomu, jak to všechno vznikalo, rozhodla, že regiony budou vysílat na PRIMĚ, zároveň jim určila i vysílací čas, který se ukázal být zcela nevhodný, protože ten vysílací čas byl střelen od boku, regiony budou vysílat ráno od 6 do 9 hodinu a odpoledne od 3 do 6 dvě hodiny. Zbytek vysílacího času patří podle licence PRIMĚ. Bylo to stejné rozhodnutí, jako když vám někdo povolí si otevřít obchod, ale určí vám, kdy v něm máte mít otevírací dobu.

V Evropě je to obráceně, regionální TV tam mají 24hodinovou licenci a domlouvají si na hodiny, které nevykryjí svým regionálním programem dodavatele dalšího programu s vědomím toho, že nejsou schopny regionálně vyrobit 24hodinové vysílání.

Chápu, že PRIMA dostala licenci jako konkurence NOVY. V té době to bylo jistě dostupné řešené a přineslo s sebou však spoustu problémů a hlavně ekonomickou nestabilitu regionálních TV studií. Digitalizace je příležitost, tak narovnat tyto poměry do evropských měřítek. V Region médii věříme tomu, že pokud bude možnost dát regionům samostatný kanál, na kterém budou vysílat, tak skončí situace, ve kterých jsou obě strany nešťastné, a to taková, že PRIMA nemá kompletní vysílací čas, což ji znevýhodňuje oproti celoplošným ostatním konkurencím a regiony nemohou vysílat v časech, ve kterých by vysílat chtěly a také měly. Např. v Německu je to řešeno tak, že regionální TV vyrábí 30 minut regionálního programu denně, ale v rámci 24hodinové licence vstupuje do centrálního programu, který si sama nasmlouvává, ve 4 vysílacích časech.

Regionální TV jsou zcela závislé na prodeji reklamního času, ale v licenčním času od 6 do 9 ráno, kdy mohou vysílat 1 hodinu a odpoledne od 3 do 8 se reklama v regionech prostě prodávat nedá, protože ji od nás zákazníci v tomto času nekoupí. Národní TV do těchto časů umísťují bonusová plnění a my se tím máme uživit?

Čas a praxe ukázaly, že je to v podstatě nemožné. Výsledkem jsou několik let trvající jednání s PRIMOU, kdy regionální TV handlují své odpolední 3 hodiny za 5 až 15 minut v prime-timu. Tento čas jim sice umožňuje ekonomicky přežít, ale neumožňuje další rozvoj. Tento současný systém je nejen bezkoncepční, ale i neperspektivní a nedůstojný zejm. pro regionální broadcastery a rozhodně jej nelze přenést do světa digitálních technologií.

Mluvím nyní za většinu regionálních TV v ČR a určitě pokud nejste z Prahy a hovoříte s majiteli regionálních TV v jednotlivých regionech, tak se jich ptáte: "A proč vysíláte jen 15 minut před 19. hodinou, proč vás nemůžeme vidět i jindy?" Prostě nemůžete, protože ráno od 6 do 9 jste v práci nebo do ní jdete a odpoledne od 3 do 6 jste také v práci nebo z ní jdete. Ten vysílací čas, který je regionům určen tak, jak je, je naprosto nevhodný a ten posun před 19. je opravdu výsledkem dohod mezi regiony a PRIMOU, který ale není koncepční a vždy skončí po nějakém dohodnutém období.

Jaké je tedy řešení? RRTV vypsala loni licenční řízení na digitální kmitočty, které možná bude dokončeno letos, o tom tady hovořil pan předseda Pospíšil, možná v roce 2006. Ale v roce 2007 se opět budou měnit kmitočty a všechno bude jinak. Při přípravě ekonomických otázek pro digitální licenci, protože toto řízení bylo otevřeno i pro několik regionálních digitálních kmitočtů, jsme zjistili, že přechodem na šíření signálu multiplexem se zvýší náklady na šíření signálu v každé z regionálních TV -- a teď poslouchejte dobře -- o více než 350 % měsíčně. U nás to dělá konkrétně z 30tisícové částky částku 430.000 Kč. To je reálná cena za měsíční pronájem multiplexoru tak, jak nám byla nabídnuta. Bez možnosti obsadit nevyužitý vysílací čas nasmlouvaným programem s ekonomickými zárukami je to pro každý region v dnešní době ekonomická sebevražda. Otázkou tedy zůstává, proč RRTV digitální kmitočty pro regiony vypsala.

My se domníváme, že komplexním řešením, které narovná pokřivené vztahy, je koncepce digitálního regionálního vysílání po roce 2007, kdy regionální vysílatelé budou vysílat na nových kmitočtech a zároveň musí být přerozděleno území jednotlivých regionálních broadcasterů, aby byl vyloučen územní překryv, o tom se tady také hovořilo. Vzhledem k výše uvedeným číslům má ekonomický smysl pouze síť mnoha regionů, které budou vysílat na vlastních 24hodinových kmitočtech, přidělených v roce 2007 s nasmlouvaným centrálně dodávaným programem, do kterého budou regiony vstupovat v časech, které si samy určí, a které budou umožňovat zhodnotit vyrobený regionální program tím, že bude odvysílán minimálně 4x a ne nikoliv jen 1x, jak je tomu nyní.

V praxi by to vypadalo tak, že regionální TV, které by vyráběly třeba např. půl hodinu programu denně, vycházím z nějakého optima, které jsme schopni při současných nákladech zvládnout, tak tato půlhodina by vstupovala do programu třeba v 18:30, měla by reprízu po 22. hodině, druhý den dopoledne a pak další reprízu časně odpoledne a večer v 18:30 by byla premiéra dalšího vysílání.

Při předběžných vysíláních s PRIMOU byl slib a pan generální ředitel jej myslím deklaroval i veřejně, připravit pro takovýto projekt nosný 24hodinový, resp. 22hodinový program, který by v podstatě umožnil realizovat tento systém 22+2 a finančně saturovat poskytnutý vysílací čas jednotlivým držitelům licence. Tím by se náklady regionálních broadcasterů dostaly na reálnou částku, která nebude znamenat likvidaci regionálního vysílání na území ČR, nýbrž jeho posílení.

Nejen že by tím modelem byl zajištěn vyšší počet diváků, kteří mohou sledovat regionální vysílání, protože nyní, pokud se nedostanete k TV ve ¾ na 7, tak už jindy nemáte možnost ta regionální vysílání sledovat, tak by se zvýšil i obchodní potenciál regionálního vysílacího času pro prodej reklamy a také by byla využita 24hodinová licence, ze které by konečně poprvé v historii mohly regionální TV profitovat, žít, investovat a rozvíjet se, což je pro regionální TV trh velice důležité.

Chtěla bych jen reagovat na to, že v rámci té prezentace, kterou jste viděli, byly prezentovány i TV, které nejsou držiteli licence, dodávají pouze program TV PRIMA a byla bych ráda, kdyby pokud možno co nejvíce senátorů či lidí, které tato problematika zajímá, si udělali čas a do těch jednotlivých regionů se zajeli podívat.

Děkuji za pozornost.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji. Prosím, další přihláška zástupce min. informatiky.

Pavel Kolář, náměstek min. informatiky, sekce elektronické komunikace: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo, pane předsedo. Jsem zodpovědný za sekci elektronické komunikace a tudíž mám tu čest i pomáhat paní ministryni z pozice mé, jakožto jejího náměstka odůvodňovat v PS za předkladatele novelu zákona 231, tolik zmiňovaného zákona, o kterém tu mluvila paní náměstkyně Smolíková a i pan předseda RRTV a měli možnost se k němu vyjádřit i ostatní.

Ještě bych chtěl omluvit dodatečně paní ministryni, ona neodešla kvůli tomuto tématu, pane předsedo, odešla proto, že musí předkládat sněmovně k ratifikaci 7. dodatkový protokol ústavy Světové poštovní unie. Snad už to má dokonce v současné době i za sebou.

Já tady nechci reagovat na jednotlivá vystoupení mých předřečníků, protože skutečně by to byla poměrně rozsáhlá a velmi intenzívní diskuse. Jsem rád, že jste všichni ti, kteří to téma možná posloucháte poprvé, pochopili teď obtížnou situaci předkladatele novely zákona, který skutečně tak, jak mělo být přislíbeno, měl být pouhým nosičem. Nosičem právě proto, že se nepodařilo přesvědčit v rámci projednávání zákona o elektronických komunikacích jak poslance PS, tak mnohdy i zástupce jednotlivých profesních či obchodních organizací, které se touto problematikou zabývají alespoň na určitém minimu, které tehdy v sobě zákon o elektronických komunikacích obsahoval, a které vzniklo na základě diskusí poměrně rozsáhlých, a to je možná i reakce na některé nečinnosti nebo možná neposlouchání se vzájemně, na základě diskusí té pracovní skupiny, kterou tehdy v květnu roku 2004 pan ministr Mlynář ustavil, a která se mnohokrát sešla a všechny její zápisy z jednání, kde se mluví o těchto věcech, visí na internetových stránkách min. informatiky, takže pro některé, kteří si již nemohou vzpomenout, jaká témata se tam diskutovala a s jakým výsledkem, doporučuji do těchto zápisů nahlédnout.

S tím, že proč byl vlastně zvolen zákon o elektronických komunikacích, to je jednoduchý důvod. Tady to zmiňovala paní ministryně i paní náměstkyně. Ten regulační rámec, resp. ten telekomunikační evropský balíček prostě obsahuje v sobě určité věci, které se váže přímo na zákon o elektronických komunikacích, ať se to týká toho tolik zmiňovaného must-carry, o kterém tady mluvil pan předseda Talíř a nebo především té zásadní zásady promítnutí do legislativy, tzn. oddělení regulace obsahu od regulace přenosu. A to zákon o elektronických komunikacích obsahuje.

Na základě té diskuse při jeho projednávání v PS, ale samozřejmě nakonec i v Senátu, protože jsem byl přítomen a byla to diskuse velmi bouřlivá, se došlo k závěru, že ten čas, potřebný pro vydiskutování této problematiky ze všech směrů je poněkud delší, než je nezbytně nutné k přijetí zákona o elektronických komunikacích právě z důvodu našeho vstupu do EU. Tento zákon měl platit již před vstupem do EU. Proto se tehdejší ministr rozhodl tuto část vyjmout, umožnit průchodnost toho zákona o elektronických komunikacích v celé jeho šíři tak, jak ji zmiňoval pan poslanec Talíř a předložit ten původní text, protože považoval za nefér a veřejně to deklaroval, předložit ten původní text do PS právě k další diskusi.

Při projednávání ve 2. čtení však byly přijaty pozměňovací návrhy a PS prostě projevila vůli upravit multiplex veřejné služby tak, jak zmiňoval pan ředitel Janeček. Nebudu připomínat ta slova, která tehdejší ministr řekl a opakovala je i paní ministryně, prostě došlo k určitému vychýlení rovnováhy na trhu v digitálním vysílání, a proto jsme tu novelu předložili co nejrychleji. Vlastně téměř vzápětí vláda projednala dokonce i ve zkráceném legislativním procesu, ani nebylo připomínkové řízení, legislativní rada to neprojednávala, bylo jen stanovisko předsedy legislativní rady a objevilo se to v PS v to únoru loňského roku.

Já jsem rád, že to bylo zmiňováno, protože to mám na starosti od května a musím říci, že jsem zažil mnoho diskusí a mnoho hodin, řada poslanců či i odborníků, kteří zde sedí v této místnosti, měla nebo jsem měl možnost slyšet jejich názory při projednávání jak v různých komisích, podvýborech, samotném jednání výboru nebo v individuálních schůzkách mnoha hodin u nás na ministerstvu a vím, že i jejich názor na jednotlivá ustanovení, která v sobě obsahuje novela zákona č. 231 se vyvíjí.

Někdy to vede i k tomu, že zpočátku řešení, která jsou nabízena, a která třeba i tehdy min. informatiky ve spolupráci s min. kultury prosazovalo, byla odmítnuta a teď se k nim po dlouhých diskusích, vysvětlování, úvodech jako by zpětně vracíme. Bohužel se nám nepodařilo udržet tu diskusi alespoň v určitém rámci, abychom se shodli na tom minimu a ta diskuse má extenzivní charakter. Možná někteří přítomní tady mají ambici řešit další a další zřetězené problémy, které zákonitě poté, co jako by jeden vyřešíme, tak se otevřou ty Pandořiny skříňky a vyskakují další a máme snahu to vyřešit tím zákonem. Ne vždy to jde a já, pokud mohu, tak bych se rád, a tím bych ukončil svůj příspěvek, abych dal i prostor dalším diskutujícím, chtěl přimluvit nad tím, aby skutečně pokud to jen bude trochu možné, protože ty důvody tady zazněly ze všech stran a jsem za to rád, že by ta novela měla být přijata, byť přináší různé pohledy a vyvolává různé emoce a střety nad jejím obsahem, ať již z obchodních či kompetenčních důvodů, ale i ty si myslím, že byly zahlazeny, teď je to spíše jen o těch obchodních důvodech, takže ta novela bude přijata a byť vím, že výbor kulturní bude zasedat v listopadu, a že bylo projednávání teď ze 2. čtení opět staženo z PS právě proto, aby byl umožněn ještě čas nad posledními diskusemi, tak pro mě jsou zárukou ti přítomní poslanci a nakonec i jsem rád a poděkoval bych panu předsedovi za to, že tady umožnil tu diskusi na toto téma, protože ta samá diskuse se dá očekávat v Senát zcela jistě, bez pochyby, tak jsem rád, že ti přítomní budou zárukou právě toho, že ta novela, protože se domnívám, že v současnosti je ten text opravdu vycizelovaný a jistě je možné vždy na něj nahlížet ze dvou stran, zda to podporuje mou obchodní politiku nebo ne, ale ten právní text je vycizelovaný tak, že by se mohl, pokud dojde alespoň k určité politické shodě, nad některými věcmi minimálně ta novela prosadit.

Děkuji vám za slovo, pane předsedo.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji. O slovo se přihlásil pan poslanec Petr Pleva, další náš mediální kolega, člen komise i gesčního výboru.

Petr Pleva, poslanec: Dobré odpoledne, dámy a pánové, jsem poslanec parlamentu a zpravodajem tisku, o kterém tu hovoříme.

Já, když jsem celou tu dobu, co jsem tu neseděl, tak jsem seděl ve své kanceláři, a protože máme na přímém TV okruhu také Senát, tak jsem s velkým zaujetím poslouchal celou rozpravu, která se tu vede a trochu bych parafrázoval klasika -- zaujala mě ta nesnesitelná lehkost digitalizace, s jakou to tady probíhá.

A až na občasné šarvátky, na které jsme si v poslední době na mediálním nebi zvykli mezi TV NOVA a PRIMA je to v podstatě všechno selanka a báječně to dopadne. Myslím, že jediný disharmonický tón do toho vnesl pan Pohl, ale bylo to přejito, že vlastně jeho obavy jsou naprosto zbytečné a nic se neděje.

Já si myslím, že jsme bohužel už mnohokrát ukázali, že jsme nepoučitelní, nedokážeme se poučit z mezinárodních zkušeností, ani ze zkušeností vlastních. Já bych chtěl říci, že obavy, které zde pan Pohl řekl, jsou nejen na místě, ale jsou velmi vážné a my velmi brzy zjistíme, že to skutečně naše braní na lehkou váhu, jakož to, jak přistupujeme k projednávání této novely, kdy bez nějaké širší politické dohody, bez vlastně nějaké představy, jak by digitalizace měla vypadat, bez toho, aniž bychom zohlednili mezinárodní situaci a zkušenosti, tak se rozhodneme pro model pro naší zemi, a teď mě nenapadá slušné slovo, ale řekl bych, že značně nestandardní. To, že země naší velikosti bude mít minimálně 6 či 7 multiplexů a přitom bude udělovat jednotlivé pozice.

Dále řekneme, a řekl to tady pan předseda Stádník, který to opakuje mnohokrát, je to možná proto, že nemá politickou zodpovědnost, že my to prostě vypneme a ti lidé si to koupí. Možná si vzpomenete na nedávné zvýšení rozhlasových a TV poplatků, kde to zvýšení bylo v řádu korun, v případě desetikorun u TV, jaká kolem toho byla atmosféra ve společnosti, jak to zvedlo celou společnost a jak obrovská nevole byla mezi lidmi. Ve chvíli, kdy jim řeknete, že musíte investovat, já vím, v Praze možná malou částku, já nejsem z Prahy a znám situaci i v regionech a chtěl bych také ujistit paní ředitelku regionální TV, že sleduji regionální vysílání, že ne všichni poslanci jsou neustále v Praze.

Takže pokud si vezmete tuto situaci v regionech, vezmete si situaci v rodinách důchodců, v rodinách s malými dětmi s příjmy na rodinu kolem 15.000 Kč, pak investice byť 2000 Kč, která jim de facto nepřinese ze začátku naprosto nic nového, žádnou novou kvalitu, o kvalitě technické by se dalo také s úspěchem pochybovat, zvláště pokud budeme vysílat v modulaci 64 ...(?). Takže pokud jim nepřinese nic nového, tak s jakou radostí budou spěchat do obchodů kupovat si digitální set-top boxy a utrácet za ně peníze, které jim budou chybět v rodinném rozpočtu? Pokud to někdo odnese, bude to politická reprezentace, ale když přijde na lámání chleba, tak možná politická reprezentace o tom nebude mluvit ve chvíli, kdy se o tom bude rozhodovat s takovou lehkostí, s jakou o tom hovoří dnes, kdy má jiné starosti, protože se blíží volby.

Pokud jsme hovořili o tom, co všechno umožňuje digitální vysílání a bavili jsme se o set-top boxech za 2000 Kč, tak si uvědomme, že jsou to set-top boxy bez zpětného kanálu. Jestliže se bavíme o set-top boxech se zpětným kanálem, už se dostáváme někam jinam, a to vůbec nehovořím o platformě MHP a dalších vymoženostech jako je pevný disk apod. Pak už se dostáváme řádově do úplně jiných částech, což už skutečně není žádná legrace.

Já si myslím, že pokud něco tato politická reprezentace skutečně nezvládla, tak je sednout si naprosto bez emocí na to a podívat se, jak probíhá digitalizace tam, kde už s ní začali, poučit se ze zkušeností britských, německých, ale možná i pozitivních finských a najít pro ČR takový model, který by mohl být komerčně úspěšný, a který by skutečně ty lidi přesvědčil sám o sobě, aby si ty set-top boxy ochotně sami a rádi kupovali. Jestliže jim to jen nařídíme, řekneme "od zítřka vám vypínáme TV", tak si myslím, že na to doplatí ta politická reprezentace, která toto rozhodnutí vydá.

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji a hlásí se pan Holec.

Stanislav Holec, TV Óčko: Dobrý den. Reprezentuji TV Óčko, tedy toho uchazeče o digitální TV vysílání. Já jsem tu ze začátku ani nechtěl moc vystoupit, jen jsem chtěl pochválit to, jak je ta konference taková prodigitalizační, ale teď pan poslanec Pleva mě trošičku vyprovokoval k tomu, abych skutečně tu ruku zvedl.

Já si prostě myslím, že ty obavy jsou zbytečné, protože i dnes si každá ta babička tu TV koupit musí a ta stojí také dost peněz. Myslím si, že dnes to Petr Pospíchal odpovídal v té diskusi na iDnes, že lidé v Posázaví, i když si dnes tu TV koupí za několik tisíc Kč, tak za 5000 Kč bude nejlevnější, nebo dokonce v bazaru, tak v tom Posázaví prostě ty programy nechytnou a jediná možnost, jak je chytnout, jak tam píší a víme to i z jiných zdrojů, tak je přes to experimentální digitální vysílání.

Takže si myslím, že ty obavy jsou liché. Samozřejmě bůh ví, jak to všechno dopadne. Já nemohu samozřejmě říkat nic jiného jakožto žadatel o licenci, než že to všechno krásně vyjde, nicméně ale měl by zaznít i tento hlas, že to skutečně nevidíme tak černě a naopak si myslíme, že by to mělo proběhnout naprosto bez problémů.

Chci říci, že to, jestli byly nějaké ohromné nepokoje kvůli zvyšování TV poplatků, myslím si, že to prostě proběhlo poměrně v klidu, a že český národ či jakýkoliv národ Evropy by toto měl zvládnout bez problémů, když žijeme v takovém blahobytu.

To by byl můj malý vstup. Děkuji.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji. Přihlášení jsou pan Fleischmann, prosím, aby přistoupil a pak pan Fero Fenič.

Michal Fleischmann, Frekvence 1: Dobrý den, já jsem také nechtěl vystoupit, protože pan ředitel ČRo řekl, že jde vlastně o TV, ale pak bylo řečeno, že jde vlastně o celoplošná vysílání, a protože Frekvence 1 je celoplošné vysílání a má jen o 5000 posluchačů méně než Radiožurnál, tak si dovoluji tady vystoupit.

My také jako rádio bychom chtěli vysílat v digitálním multiplexu. Momentálně jsme tam do dneška vysílali. Snad se domluvíme, že tam budeme vysílat i nadále. Jinak Evropa 2 vysílá ještě dnes a doufám, že až do konce roku. Takže v digitálním rozhlasovém vysílání jsme a rádi bychom vytvářeli i další programy, ale na to musí být vyhlášeno licenční řízení, musí být splněny veškeré právní formy, což není problémem ČRo. V našem programu to je.

Jinak jsme také žadatelem o TV digitální vysílání na 4 pozice s 2 programy, protože si myslíme, že na to máme, máme na to peníze, značky, lidi. Jediný problém, který máme, že digitální vysílání v ČR ještě nezačalo a rád bych poprosil, aby začalo co nejdříve.

Děkuji.

(Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji. Další přihlášený je pan Fenič a po něm je přihlášený senátor Jílek.

Fero Fenič, TV FEBIO: Dobrý den. Také jsem nechtěl vystupovat, ale jsem ohromen koktejlem argumentů, které jsem teď před chvílí slyšel z úst pravicového poslance s nejsilnějším sociálním cítěním, s jakým jsem se v poslední době setkal v zemi, kde je 11 mil. mobilů, v zemi, kde největší šíření placené TV je v oblasti Mostecka a Ostravska, kde je nejnižší životní úroveň a nejnižší měsíční příjem. O dalších argumentech nebudu mluvit, protože jsem z toho skutečně rozrušen, protože jsem toto vystoupení nečekal. Myslím si, že všichni jsme pochopili, že digitalizace je nezadržitelný proces, který je potřeba urychlit ve jménu stávajících TV, aby je to nestálo moc, ve jménu občanů, aby co nejdříve dostali co nejpluralitnější TV trh, aby dostali větší nabídku a já si myslím, že občané se rozhodnou sami a budou tomu rádi, pokud dostanou větší nabídku, protože samozřejmě si je potřeba přiznat, že digitalizaci nerozběhne ČT nebo stávající TV, protože ty nebudou dostatečnou motivací, ale digitalizaci nejvíce pomohou nové programy, nové TV kanály, které budou občany dostatečně motivovat, aby si set-top box koupili.

Děkuji.

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji. Poprosím pana senátora Jílka, který -- pro vaši informaci je také členem naší senátní Stálé komise pro sdělovací prostředky.

Adolf Jílek, senátor: Vážené dámy a pánové, dobrý den! Nejdřív bych chtěl -- tak jako můj předřečník -- zareagovat na pana poslance Plevu. Já jsem trochu starší než on. Pamatuji si, když televize přecházela z těch prvních pásem na ty druhé. A kupovali se tzv. konvertory. Ten konvertor stál tenkrát asi tolik, co stojí setobox v této době. A tehdy to byl jeden měsíční příjem, tak zhruba. Musím říct, že je měli do pár měsíců všichni. Do příštích vánoc většina domácností měla nové televize.

V současné době bych chtěl říct, že skupiny obyvatel, o kterých se nejvíc mluví, ty nejvíc sociálně slabé, mají nejmodernější televize. Vyměňují je nejčastěji a také se na ně nejvíc dívají. Takhle z tohoto bych obavu neměl.

Spíš mám obavu z toho, že tady se bavíme o digitalizaci. Zákon běží ve sněmovně. Běží, bohužel; říkám -- bohužel -- výběrové řízení na Radě. Protože Rada pokračovala podle zákona, který nařizoval. Ale předtím nedostala zadání, které mělo být a myslím si, že tady jsou věci, které jsou v totálním rozporu. Na rozdíl od pana předsedy Rady, který říkal, že je státním orgánem; já za státní orgán považuji policii, BIS apod., a ty další orgány, říkám, to jsou unie regulační a správní orgán; nikoliv nic jiného. Bohužel správní orgán jako kolektivní; a kolektivní správní orgán vždycky nemá zodpovědnost. Ale to je něco jiného. Přesto si myslím, že jako správní orgán by měly přemýšlet o tom, jak pokračovat dál. Oni pokračovali podle zákona a myslím, že jsou v situaci, kdy jsme všichni drobátko v pasti. Protože jestli budou pokračovat podle současného zákona, tak budou přidělovat jednotlivé pozice v jednotlivých multiplexech. Já si nedovedu představit, jak to bude vypadat, když někdo, kdo dostane pozici na multiplexu, tuto nezačne vysílat do roka. Kdo bude platit tomu provozovateli multiplexu ušlý zisk, kdo bude platit ty další věci; protože to správní orgán rozhodl. Rozhodl to stát. Stát bude platit škody. Já si myslím, že bohužel si v tomto případě ani Rada tyhle věci neuvědomila, protože vychází ze současného platného zákona, kdy se přidělují frekvence místa atd. Je to příliš složité. Myslím, že tady v této oblasti to bude úplně něco jiného. Prostě -- máš celoplošnou licenci -- domluv se s provozovatelem multiplexu, a hledej. A myslím si, že to jsou věci, které by se měly někde i v tom zákoně objevit. Aby nedocházelo k tomu, že budou další náklady státu -- a z toho mám opravdu obavy, ke kterým by mohlo tímto rozhodnutím, které bude vycházet ze současného zákona; ke kterému by mohlo docházet. Ale to je jedna připomínka, která k tomu je.

Jiří Oberfalzer (předsedající): Děkuji. Do diskuse jsou dále přihlášeni Petr Pospíchal a pan David Stádník.

Petr Pospíchal, předseda RRTV: Já bych tedy jenom hrozně rád panu senátoru Jílkovi řekl, abychom asi nerozehrávali nějakou diskusi, která by byla velmi obsáhlá. Myslím, že je to do značné míry trochu neporozumění těm procedurám, jak mi plyne z jeho vystoupení.

Opravdu nevím, jestli mám uvádět na pravou míru, vysvětlovat. Myslím si, že mnozí z vás vědí, že to opravdu je trošku jinak, a že mezi současnou a připravovanou legislativou je z tohoto hlediska rozdíl; ani ne kosmetický -- pokud jde o tu logiku udělování. A představa, kterou tady pan senátor nastínil, je prostě úplně jiná, kterou nikdo legislativně nepřipravuje.

Čili, já nevím, no, myslím, že by bylo třeba se ozvat. Ale argumentovat dál asi nebudu.

Jiří Oberfalzer (předsedající): Ano, děkuji. Poprosím pana předsedu Stádníka.

David Stádník, předseda Rady ČTÚ: Děkuji. Já jsem tady byl nepřímo vyzván nebo jmenován -- za to, že nemám žádnou odpovědnost. Já bych panu Plevovi odpověděl, že mě tedy hodně málo zná! A pravděpodobně asi tu diskusi na tom okruhu televizním nesledoval od začátku. Protože první disharmonický tón nebo věc do diskuse řekla paní ministryně. A ta tady zmínila jasné datum 2012 a jasnou diskusi, která se vede v EU. Toto datum bude o hodně kratší.

Co to znamená? Znamená to, že se vypne analogové vysílání. Bez ohledu na to, co si tady budeme řešit. Žádný náš "český dvoreček" nás nezachrání. A ty lidi, pokud se budou chtít dívat na televizi, jim nezbývá nic jiného, než se nějakým způsobem dostat k tomu přístroji, který bude umožňovat digitální vysílání. To je jednoznačné. A s tím se nedá nic dělat. Otázkou je samozřejmě, jak se k tomu zařízení dostanou. Zda si ho koupí. Nebo jim ho někdo -- tak jako u těch mobilů, které tady byly zmíněny, a mě by strašně zajímala statistika prodeje mobilů, protože jedna věc je, kolik lidí má číslo nebo kolik je uděleno čísel; ale kolik se prodává mobilů. Protože se z toho dozvíme, jak často se obměňují. A když se podíváme na jejich ceny, tak v porovnání s 2 tis. toho nejjednoduššího setoboxu, si každý uděláte obrázek sám.

Další otázkou je samozřejmě, že nelze vyřešit v současné době regionální televize jinak, než digitálně. Myslím, že jsem to dostatečně dokumentoval tady na těchto obrázcích, které jsem tady zveřejnil.

Další věcí, která tady je, tak je jednoznačné, že -- a to je druhý disharmonický tón, o kterém tady mluvil pan poslanec Pleva, který jsem tady opět citoval. A to je poslední upozornění, znovu opakuji, z Německa, od regulačního orgánu, které nám přišlo v posledních dnech. Zítra uvidíte informace na naší internetové stránce, že pouštějí digitální rozhlasové vysílání, že zvyšují výkony a že nám to zaruší Domažlicko a Ústecko; a Ústecko ve velice velkém rozsahu.

Pokud si vzpomenete, nebo zavzpomínám na dobu před pár lety, kdy začalo být spuštěno vysílání TEDAB z Německa; a pokud si já vzpomenu na de facto velice emotivní diskusi s bývalým generálním ředitelem televize NOVA, co úřad udělá pro to, aby neměl zarušené velké oblasti; měli tam obrovské stížnosti obyvatel, že mají zarušený televizní příjem, a co jsme všechno museli udělat pro to společně s tehdejším provozovatelem; Českými radiokomunikacemi, aby se zaměnily kmitočty. Ale bohužel to prostě na těchto dvou oblastech, které jsem jmenoval, tak jsme museli pro to udělat všechno, abychom věc zajistili.

V současné době to ale zajistit už nejde. Není prostě k dispozici nic. Je to možné zajistit pouze jedině přechodem na digitální vysílání a urychleným spuštěním finálních digitálních sítí, a to znamená -- i těmto lidem potom pomoci.

Nevím, co bude dělat generální ředitel televize NOVA, až mu opravdu Německo spustí; oprávněně spustí TEDAB na svém území a přejde na řádné vysílání, které tam mají.

Já se domnívám, že ta moje odpovědnost, nebo v současné době Rady Českého telekomunikačního úřadu; nebo vůbec Úřadu českého telekomunikačního, který tady v této pozici funguje, a teď byl nařčen z toho, že nemá jinou odpovědnost. Já myslím, že ji má velikou a že je ve věci silně zaangažován, dělá pro to, co může.

Nepotřebovali jsme ani zákon o elektronických komunikacích ani žádné nařízení vlády. Ani žádnou koncepci. A přitom si myslím, že jsme udělali takových kroků, které tady jsou, pro to, aby se zabezpečily digitální televize v tomto státě. Nabídlo se občanům něco dalšího, na což mají nárok uživatelé, obyvatelé v jiných zemích. Myslím, že se můžeme srovnávat s jinými zeměmi. A proč by naši obyvatelé neměli mít tento přístup. Uvědomme si, že v řadě dalších oblastí nemají k dispozici ani 4 programy; horko-těžko jeden; a ještě se vzdáleným příjmem rušeným novými moderními službami jinými telekomunikačními.

Ta situace je opravdu neúnosná. A pokud neuděláme urychlené kroky a nedohodnete se konečně, tak znovu opakuji -- "český dvoreček" nás nezachrání. Děkuji. (Potlesk.)

Jiří Oberfalzer (předsedající): Rozhlížím se, ale nevidím žádnou další ruku. Takže předpokládám, že jsme vyčerpali spektrum názorů. A argumenty jsme se vzájemně vysílili do té míry, že pokládáme toto sezení za ukončené. Já chci poděkovat všem řečníkům, diskutujícím i ostatním účastníkům za zájem.

Sejdeme se příště. Naléhavost problémů, myslím, byla zdůrazněna v naší diskusi dostatečně. Jak poslanci, tak i senátoři budou s vážností k této problematice věnovat svou pozornost.