19. 4. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
19. 4. 2005

Ještě jednou o švarcsystému a o právním fachidiotismu

Vít Zvánovec

Má žádost o opravu některých chyb v článku Petra Gočeva "Švarcsystém: spor o flexibilitu práce" byla publikována jako článek pod redakčním nadpisem "Proč publikují Britské listy články od ekonomických fachidiotů?" a vzbudila polemickou reakci. Nejprve reagoval ŠOK, který sepsal noticku Chytrej jak rádio... Potom reagoval autor původního textu "Rada Evropy směrnice vydává..." dále jen "autor", a jeden čtenář v noticce "Krátce a nesouvisle o papežově pohřbu a fachidiotech" dále jen "čtenář". Vzhledem k tomu, že tím diskusní články k mému textu, který na hlavní stránce Blistů vydržel jen několik hodin, utichly, dovolím si zaslat své vlastní vyjádření.

Autor i čtenář mne obviňují z fachidiotismu, tentokráte právnického. Kdyby se však namáhali otevřít seznam mých článků, které jsem v Britských listech uveřejnil, z jejich záběru by poznali, že obviňovat mne z fachidiotismu je poněkud liché. Navíc, je fachidiotem matematik, který upozorní, že součet nekonečné geometrické řady nemusí být vždy nekonečný; fyzik, který potvrdí, že existence perpetua mobile je v rozporu se zákony termodynamiky?

ŠOK i autor tvrdí, že o právních pojmech rozhoduje laický úzus, resp. slovník cizích slov. Nuže, nikoliv. O právních pojmech rozhoduje "právní věda" (jurisprudence), nikoliv jazykověda.

A nyní k ŠOKovi. Nejprve ho musím upozornit, že tvar "konzervativismus" je pozoruhodný hybrid, který neuspokojí nikoho: ani konzervativce, ani progresivistu. Své "nesprávné" pojetí pojmu "právní norma" postavil na několika příkladech. Tak se na ně blíže podívejme.

V první řadě uvádí časopis Právní rádce. O úrovni tohoto "odborného" a "respektovaného" časopisu svědčí i to, že v jeho redakční radě sedí odborník na všechno, prof. ing. Vladimír Smejkal, CSc. Jako druhý příklad uvádí NBÚ. Bohužel však nepochopil, že onen text pojem "právní norma" uvádí správně. Následuje Univerzita v Hradci Králové a její jakási obskurní fakulta. To je tedy argument. A poslední je inciativní návrh dvou právních laiků. A to mne snad mělo přesvědčit.

Přitom, kdyby se trochu snažil, tak byl našel vícero vyjádření předsedy Ústavního soudu, Pavla Rychetského, který předpisy soustavně označuje jako normy; technické standardy, které jsou pojmenovány jako normy; a konečně celou normativní školu, která za normu považovala dokonce i smlouvu. Jenže to by chtělo vědět, proč to kdo používá.

Britských listů není nikdo, kdo právu rozumí. To však neznamená, že Britské listy mají právo po vzoru ostatních českých médií šířit právní bezvědomí.

Poté, co si Britské listy ujasní, zda vydávají, co jim přijde pod ruku, anebo ne, tak by měly panu Gočevovi vysvětlit, jaký je rozdíl mezi termínem guidelines (vodítka) a directives(směrnice). Vodítka, které vydává Rada Evropy nebo OECD, jsou nezávazné soft law, směrnice EU jsou závazné hard law. Ale to je "expertovi" Gočevovi asi jedno. Úkolem Rady Evropy totiž není vydávat "směrnice", nýbrž stejně jako MOP být platformou pro sjednávání mezinárodních úmluv.

Aby autor tak neuvěřitelně nebagatelizoval rozdíl mezi plnohodnotným zákonem a pouhou novelou, měl by si přečíst usnesení Pl.ÚS č. 25/2000. To by se dozvěděl věci. A kdyby místo "vydání novely zákona o zaměstnanosti" napsal pouze "vydání zákona o zaměstnanosti", tak by místo pitomosti uvedl konečně správnou informaci. Rozhodně by to "čtenáři problematiky neznalém nemohlo vyvolat mylný dojem, že předtím žádný zákon o zaměstnanosti neexistoval", pokud se autor neřídí heslem "podle sebe soudím tebe".

Pokud o něčem napíši, že je to "hlavní důvod", jen naprosto svérázný interpret může tento důvod považovat za důvod jediný. Slovíčkaření "poté" a "bezprostředně poté" nechám stranou. Ano, diskuse o švarcsystému se v ČR rozproudila poté, co skončila druhá světová válka. Proti tomuto pravdivému tvrzení nelze nic namítat.

Pokud se MOP stala orgánem pro prosazování odborové politiky (kdy? jak?), měl to autor odůvodnit poněku věrohodněji než nepodloženým tvzením: "Informace pro charakteristiku postojů ILO jsem čerpal přímo na jejích webových stránkách."

Ale abych jen nekritizoval, ale rovněž autora trochu poučil v tématu, o němž napsal článek. Základní poučení o vymezení nesamostatné práce mohl nalézt v textu Františka Roučka v Komentáři k československému obecnému zákoníku občanskému V, V. Linhart, Praha 1937, pp. 190 - 193, což je základní kniha, kterou zná každý český právník, protože pro obor soukromého práva u nás nic lepšího nevyšlo.

To, co Rouček o nesamostatné práci píše, lze shrnout takto: Pracovní smlouva (podle § 1151 ABGB po III. novele služební smlouva) je smlouva o výkonu nesamostatné práce za odměnu (mzdu) na rozdíl od smlouvy o dílo (§ 1151 ABGB), která je smlouvou o výkonu samostatné práce za odměnu (cenu). Podstatou pracovní smlouvy je slib práce (facere), podstatou smlouvy o dílo je slib výsledku (dare). Zhotovitel si většinou volí dobu, místo i prostředky práce. Dílo může být i nehmotné (koncert, doprava).

Znaky nesamostatné práce jsou: Čas - určení času je podstatnou částí pracovní smlouvy. Dispositivně se jedná o dobu neurčitou, ale určení času může být i zcela krátké, např. "na dobu přechodné potřeby". Zaměstnanec slibuje, že v dohodnutém čase nebude mít jiné závazky, které by mu bránily pracovat. Zato smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje, že za nějaký čas poskytne výsledek své práce. Místo - zaměstnanec pracuje zpravidla v provozovně zaměstnavatele, zhotovitel zpravidla pracuje u sebe. Způsob placení - časová mzda je pravidelným znakem pracovní smlouvy, zatímco úkolová je pravidelným znakem smlouvy o dílo. Všechny 3 tyto znaky jsou však pouhé symptomy, nikoliv charakteristiky.

Znakem nesamostatné práce není: Hospodářské postavení stran - zhotovitel je zpravidla živnostník, ale i ta fyzická osoba, která má živnostenské oprávnění, může být zaměstnancem. Pracovní smlouva mívá alimentační charakter, ale nemusí ho mít. Druh povolání - i ve svobodných povoláních lze uzavírat pracovní smlouvu. Typicky advokát, který má jediného klienta na paušál. Pokyny zaměstnavatele není technické vedení práce (zajištění lege artis), nýbrž přidělování práce. Výsledkem se nerozumí stav (vítězství ve sporu či uzdravení), nýbrž provedení procesu či operace (zastupování před soudem či léčení). I ve smlouvě o dílo může objednatel určit postup a modality, jak má zhotovitel pracovat. A v neposlední řadě je třeba respektovat logické důsledky, k nimž by vedlo porušování kogentních norem, tedy veřejného pořádku.

Co se týká právní nerovnosti smluvních stran v soukromém právu, měl by si autor prostudovat publikaci Karla Eliáše a Michaely Zuklínové Principy a východiska nového kodexu soukromého práva. Linde, Praha 2001, pp. 10 - 36, zejména p. 16, 35; též p. 67 sq. Zaměstnanec je se zaměstnavatelem ve zcela rovném právním postavení. Kdyby tomu tak nebylo, tak by zaměstnavatel mohl zaměstnanci jednostranně ukládat povinnosti. Zaměstnanec by přestal být zaměstnancem a stal by se nevolníkem. Pracovní poměr by se změnil na nucené práce.

Autor kritizuje právě schvalovanou novelu § 13 zákona o zaměstnanosti jako faktickou legalisaci švarsystému. Ve skutečnosti jde o zpřehlednění nepříliš šťastně formulovaného stávajícího § 13 zákona o zaměstnanosti, který nemá ve vyspělých zemích obdobu.

A bude-li se autor v právu ještě více doučovat, aby napříště psal jen kvalifikované texty, nechť si rovněž nastuduje dissimulované právní jednání, aby věděl, jak naložit s "fingovaným" obchodním závazkovým vztahem - pro jeho informaci, jedná se o § 41a odst. 2 občanského zákoníku.

"Představa, že zaměstnanec a zaměstnavatel jsou rovnocennými partnery při vyjednávání, je ale zcela iluzorní." Správně, a proto existují odbory, pokud autor ví, co to je.

Pokud jde o reakci čtenáře, redakce uvedla mé zaměstnání, jako by bylo podstatné, přičemž u Štěpána Kotrby již neuvádí "autor je organizovaným členem ČSSD". Proto bych chtěl uvést (aniž bych si osoboval oprávnění rozhovat o politice svého zaměstnavatele), že prosazení svých cílů se s trockisty a anarchisty spojovat nebudeme. A doufejme, že tento text zcela vyloučí potřebu dalšího "zabezpečení provádění úklidové činnosti".

                 
Obsah vydání       19. 4. 2005
19. 4. 2005 Katolická církev potvrdila svou konzervativní orientaci
19. 4. 2005 Channel 4 News: Závažná témata jako kondomy při AIDS v Africe budou za tohoto papeže potlačena
19. 4. 2005 Ratzinger: "Rocková hudba je nástrojem protináboženství"
19. 4. 2005 "Velký inkvizitor Ratzinger"
19. 4. 2005 Ultrakonzervativní důvěrník Jana Pavla II. bude pokračovat v jeho práci
19. 4. 2005 Reakce z katolických kruhů
19. 4. 2005 Mohou za cynismus veřejnosti vůči politikům novináři?
19. 4. 2005 Prázdný obal Bohumil  Kartous
19. 4. 2005 Je váš šéf psychopat?
19. 4. 2005 Michael  Marčák
19. 4. 2005 Oko za oko, protože jinak to nejde - a basta! Michael  Marčák
19. 4. 2005 Británie: Občan má právo bránit se proti násilníkovi
19. 4. 2005 Demokracie není apriori dobrá, nebo špatná Petr  Kuba
19. 4. 2005 Strana z nouze -- aneb nabídka změny volebního systému! Vít  Klíma
19. 4. 2005 Michael  Marčák
19. 4. 2005 Ještě jednou o švarcsystému a o právním fachidiotismu Vít  Zvánovec
19. 4. 2005 "O čem" ta naše současnost "jako" je Miloš  Dokulil
19. 4. 2005 Británie: radikálně klesají ceny broadbandu
19. 4. 2005 Knihovny v ČR nesmějí zpoplatňovat internet
18. 4. 2005 Knihovna v Ostravě? Jan  Mech
18. 4. 2005 Definiční formule politiky se vyčerpává Petr  Pospíchal
18. 4. 2005 Je ve vás Království Boží ? Petr  Sak
19. 4. 2005 Michael  Marčák
18. 4. 2005 Úloha osobnosti, úzkost, strach, nebezpečí a tajemné síly Ivan  David
18. 4. 2005 Ještě jednou o KSČM -- omluva Josefu Hellerovi a Miloslavu Formánkovi Michael  Kroh
18. 4. 2005 Kečup v žaludku i v hlavě Bohumil  Kartous
18. 4. 2005 Jídlo a realizace v McDonalds Petr  Wagner
16. 4. 2005 Lidé se vyhýbají McDonaldu kvůli tloušťce, LN jej doporučují jako náhradu za školní jídelny! Jan  Čulík
18. 4. 2005 Války a katastrofy jako příležitost k ukradení majetku
19. 4. 2005 Podle nezávislého auditu se zvedl počet návštěv Britských listů za pět měsíců o 41 %
22. 11. 2003 Adresy redakce

Pracovní doba - návrat o staletí zpět? RSS 2.0      Historie >
19. 4. 2005 Ještě jednou o švarcsystému a o právním fachidiotismu Vít  Zvánovec
19. 4. 2005 Je váš šéf psychopat?   
14. 4. 2005 Hrozí demontáž sociálního státu Jiří  Maštálka
13. 4. 2005 Rada Evropy směrnice vydává... Petr  Gočev
12. 4. 2005 Švarcsystém: spor o flexibilitu práce Petr  Gočev
12. 4. 2005 Proč publikují Britské listy články od ekonomických fachidiotů? Vít  Zvánovec
12. 4. 2005 Budeme pracovat šedesát pět hodin týdně? Štěpán  Kotrba
11. 4. 2005 Supermarket Tesco vykořisťuje pracovníky v Jihoafrické republice   
6. 4. 2005 Modrá šance pro svobodu volby v sociálním systému Josef  Vít
29. 3. 2005 Budoucnost sociálního státu v éře globalizace: S čím počítáme? S čím smíme počítat? A co se vlastně děje? Jan  Drahokoupil
11. 3. 2005 Neoliberální plíživý převrat a smrt demokracie podle Noreeny Hertzové Stanislav  Heczko
11. 3. 2005 Sociální podniky - vytváření příležitostí   
28. 2. 2005 Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem Jan  Drahokoupil
21. 2. 2005 Emancipační strategie -- hlas minulosti? František  Šamalík
28. 1. 2005 Pozlátková slova: "moderní", "progresivní", "zeštíhlit" a "pružný" Ivan  David