19. 4. 2005
Knihovny v ČR nesmějí zpoplatňovat internetNení pravda, že české knihovny mají právo zpoplatňovat přístup k internetu, píše v souvislosti s rozhovorem o "Knihovně v Ostravě Zdeněk Matušík: Přečtěte si, prosím, pozorně, znění § 4 Knihovního zákona (viz na konci). Z něho vyplývá, že knihovny by mohly zpoplatňovat přístup ke zdrojům, za něž musejí samy platit, dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) v souběhu s ustanovením §4 odst. 2 však nesmějí vybírat za "umožnění přístupu k vnějším informačním zdrojům, ke kterým má knihovna bezplatný přístup, pomocí telekomunikačního zařízení" - jinými slovy, nesmějí vybírat poplatky za poskytování přístupu ke zdrojům "volného Internetu", což je ovšem převažující část poptávky. |
Na http://visk.nkp.cz/2004/StanoviskoMKpoplatkyInter.doc je sice k dispozici ostudný "návod" jak řešit kvadraturu kruhu (patrně jen pod tíhou myšlenky se z něho časem odlouplo stanovisko, že je možné vybírat na amortizaci židlí a stolů, u nichž čtenáři sedí při studiu knih a časopisů, jejichž zpřístupňování je jinak ale bezplatné) - to je ovšem ve zjevném rozporu s Knihovním zákonem č. 257/2001 Sb. ve znění zákona č. 1/2005 Sb. Na druhé straně ovšem není pravda, že by existovaly paušálně nějaké zákony v zemích Západní Evropy o přístupu do internetu zdarma - zcela určitě to není pravda v Německu (kde ostatně není - s výjimkou jednoho zemského - žádný knihovní zákon) a také v USA neexistuje žádná paušální úprava. Nota bene, na rozdíl od převážné většiny dalších zemí (ne-li všech) se ve veřejných knihovnách v Nizozemsku platí dokonce i za půjčování knih! (§ 15c autorského zákona - viz ZDE). Zpět ke zpřístupňování internetu: věc nemusí být tak jednoduchá, aby se řešila dle snad již poněkud překonaného konceptu "dohnat a předehnat!". Jde o racionální zvážení jednotlivých kategorií potřeb ve společenském měřítku, úlohy jejich uspokojování a různých důsledků možných režimů jejich poskytování - v konfrontaci s disponibilními prostředky; a následně o zahrnutí (nebo nezahrnutí) mezi veřejné statky, resp. o způsob a míru zahrnutí. Nicméně, znění platného knihovního zákona ČR je jednoznačné. Chápu, že tenhle moment nepředstavoval podstatu diskutovaného problému, ale tím spíš je vhodné uvést věci do reálných souvislostí. "§ 4 Veřejné knihovnické a informační služby(1) Veřejné knihovnické a informační služby spočívají ve a) zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny, b) poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, c) zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy, d) umožnění přístupu k vnějším informačním zdrojům, ke kterým má knihovna bezplatný přístup, pomocí telekomunikačního zařízení.2) (2) Veřejné knihovnické a informační služby, uvedené v odstavci 1, je provozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně, s výjimkou a) zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu,3) b) zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb, c) zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb. (3) Provozovatel knihovny může poskytovat další služby spočívající zejména v a) umožnění přístupu k placeným vnějším informačním zdrojům pomocí telekomunikačního zařízení,2) b) kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti, c) vydávání tematických publikací, d) poskytování reprografických služeb, e) poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší. (4) Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat za poskytování knihovnických a informačních služeb, uvedených v odstavci 2 písm. a) až c), a dalších služeb úhradu skutečně vynaložených nákladů. (5) Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat úhradu nákladů vynaložených na administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů knihovny. (6) Provozovatel knihovny je povinen zajistit rovný přístup všem k veřejným knihovnickým a informačním službám a dalším službám poskytovaným knihovnou. (7) Provozovatel knihovny vydá knihovní řád, v němž stanoví podrobnosti poskytování knihovnických a informačních služeb." Pozn. red.: V Británii je ve veřejných knihovnách přístup k internetu zcela zadarmo, ZDE |