Účastníci kongresu se shodli na tom, že v minulosti neexistovala téměř žádná celoněmecká strategie budování letišť, která tak vznikala často náhodně a ani z dlouhodobého hlediska nebyla rentabilní. Bylo tak zbytečně vynaloženo mnoho prostředků z veřejných zdrojů, které pak chyběly a dodnes chybějí pro rozvoj klíčových a úspěšných německých letišť (např. Frankfurt nad Mohanem nebo Mnichov).  

Místo strategické koncentrace na několik nejdůležitějších míst jsou pro civilní dopravu rekonstruována bývalá vojenská letiště v relativní blízkosti stávajících ryze civilních letišť. Tím dochází k přehuštění letištní sítě. Důvodem je snaha zemských vlád vydělat na rozvoji nízkonákladových leteckých společností, které využívají právě malá regionální letiště. Příkladem může být Altenburg v Duryňsku, který leží v blízkosti letišť Halle/Lipsko a Drážďany.  Dalšími příklady je Lübeck v Meklenbursku -- Severním Pomořansku a Kassel-Calden v Hessensku. Malá letiště však zřídkakdy bývají rentabilní a významněji se nepotvrdil ani jejich pozitivní vliv na tvorbu nových pracovních míst. Ve skutečnosti tak dochází k dotování jejich výstavby, provozu i nově vznikajících pracovních míst z veřejných prostředků, což postrádá veškerou ekonomickou logiku a má čistě politický podtext. Zkušenosti ze stávajících letišť i nezávislé ekonomické propočty ukazují, že nová pracovní místa vznikají ve větší míře pouze u těch letišť, která ročně odbaví  nejméně 1 milion cestujících. Menší letiště až na výjimky rentabilně provozovat nelze.    

Nová Koncepce rozvoje letišť v SRN se snaží těmto trendům zabránit. Podle ní by se budoucí veřejné investice měly koncentrovat na rozvoj 8 hlavních míst: vedle mezinárodně významných letišť ve Frankfurtu nad Mohanem a Mnichově i na letiště v Hamburku, Hannoveru, Berlíně, Kolíně nad Rýnem/Bonnu, Düsseldorfu a Stuttgartu. Již dnes zaujímá tato osmička 86% německé osobní letecké dopravy. V roce 2015 počítá Koncepce s nárůstem celkového počtu cestujících o 74% oproti stávajícímu stavu až na přibližně 256 milionů ročně a se zvýšením podílu této osmičky na 88%. V případě nedostatečně koncentrovaného a dlouhodobě nekonzistentního rozvoje letištní sítě by mohlo dojít k poklesu významu SRN v rámci mezinárodní letecké dopravy a ke ztrátě až 30 milionů cestujících oproti předpokladům. To by mělo velmi negativní vliv na celou německou ekonomiku, protože by tak nebylo vytvořeno přibližně 80.000 nových pracovních míst, která si Koncepce slibuje od koordinovaného rozvoje německých letišť.

Jelikož je většina mezinárodních leteckých společností sloučena do několika málo aliancí, soustřeďuje se mezikontinentální letecká doprava do několika málo center. V SRN jsou těmito leteckými uzly pro styk se zámořím Frankfurt nad Mohanem a Mnichov. Podle Koncepce by tato letiště měla být přednostně rozšiřována,aby se zabránilo jejich přetížení a aby byl v budoucnu posílen jejich mezinárodní význam. Mezi evropskými leteckými uzly totiž probíhá tvrdý konkurenční boj o lukrativní americké a asijské letecké společnosti a jejich zákazníky, do nějž jsou zapojeny i vlády jednotlivých států. Včasné a dostatečné rozšiřování kapacity letišť je důležité i pro zachování dostatečného prostoru pro fungování a rozvoj vnitrostátní dopravy na krátkých a středních vzdálenostech. Vzhledem ke struktuře veřejné správy v SRN nelze z plánování a výstavby letišť úplně vynechat aktivity zemských vlád, které by to ostatně ani nepřipustily. Koncepce však požaduje koordinaci při rozvoji letištní sítě na úrovni Spolku a právo alespoň spolurozhodovat pro vybrané spolkové instituce.

Letecká doprava má pro ekonomiku SRN velký význam. V letech 1995 až 2001 vzniklo v tomto odvětví téměř 37.000 nových pracovních míst a momentální celkový počet pracovníků se pohybuje na úrovni 270.000. zaměstnanců. Podle propočtů uvedených v Koncepci vytvoří růst počtu cestujících o 1 milion ročně 1000 přímých pracovních míst na letištích a další 2000 nepřímých míst v navazujících odvětvích. Nejvíce se tento fakt ukazuje ve Frankfurtu nad Mohanem a Mnichově, kde v současnosti pracuje celkem 86.000 lidí. Do roku 2015 by jejich počet mohl stoupnout až o polovinu na 132.000.

Přes snahu o vnesení pořádku a určitého směru do rozvoje německých letišť je Koncepci nutné vytknout některé chyby. Kromě sporných propočtů a prognóz počtů cestujících v budoucnu i vlivu na tvorbu nových racovních míst jde hlavně o výběr nejdůležitějších letišť. V bývalém východním Německu neleží kromě hlavního města Berlína žádné z nich. Koncepce vůbec nepočítá s rostoucím významem rozšiřovaného a modernizovaného letiště Lipsko/Halle, které má již dnes nadregionální význam a ve střednědobém horizontu bude mít vzhledem ke své poloze a vzhledem k hospodářskému vývoji spolkové země Sasko minimálně stejný význam, jako  některá letiště z vybrané osmičky.

Koncepce má však i přesto veliký přínos pro budování německé letištní sítě, protože do něho vnáší průhlednost a vypočitatelnost úmyslů veřejné správy týkajících se vynakládání veřejných prostředků v této oblasti. V současné atmosféře zklamání i rozčilení nad velmi neefektivně a v konečném efektu s nedostatečným účinkem vynaloženými prostředky při modernizaci východního Německa je to jeden z mála světlých bodů pro daňové poplatníky i pro celou  německou leteckou dopravu.

Zveřejněno díky teritoriálnímu ekonomickému portálu EXPORT DO SRN