Toto rozhodnutí jen pár dní po amerických volbách nezůstalo nepovšimnuto. Francie neuposlechla výzvy Tony Blaira k vytvoření společného stanoviska EU před zahájením mezinárodní konference 22. listopadu v Šarm el-Šajchu. "Jak v Iráku, tak v USA je teď nová situace. George Bush bude prezidentem další čtyři roky. Musíme spolupracovat s Američany a Iráčany, abychom mohli přinést Iráku stabilitu."

Podle francouzského deníku Le Monde však irácký premiér nikdy "nezmeškal jakoukoli možnost kritizovat francouzský postoj a od únosu dvou francouzských novinářů Christiana Chesnota a Georgese Malbrunota přilévat olej do ohně". Rozptýlit dohady o "francouzském bojkotu nového Iráku" (jak o tom píše list Le Figaro) nepomohlo ani Chiracovo pozvání iráckého prezidenta do Paříže.

V úterý ministr zahraničí Michel Barnier ostře odpověděl na Alávího slova o Francii, která prý "žije v minulosti" a má "komplex z únosu novinářů". Aláví před summitem v Bruselu navštívil papeže a jednoho z největších zastánců americké politiky v Iráku - italského premiéra Silvia Berlusconiho. Aláví se podle svých slov chtěl v Bruselu obrátit na země "které hrají úlohu diváků a požádat je o podporu". Chirac se však nesešel s iráckým premiérem ani v zákulisí.

Ministři zahraničí EU na čtvrtečním setkání potvrdili příspěvek ve výši třiceti milionů euro určených pro lednové volby v Iráku. EU přislíbila pomoc při výcviku irácké policie, dále pak i soudnictví a místních správ. Aláví poděkoval za pomoc s vyjádřil se, že je v "zájmu Evropy" zúčastnit se světového boje proti terorismu. Zároveň politoval rozhodnutí dalších evropských zemí stáhnout své vojáky z Iráku, kdy španělský příklad následovalo Maďarsko a Nizozemí: "To rozhodnutí bude mít pro mír negativní důsledky, povzbudí teroristy."

Podrobnosti v angličtině: Le Monde: ZDE