Podle zjištění JUDr. Chalupové byla provedena poslední generální oprava objektu dnešní "ubytovny", postavené v roce 1883, v roce 1955. Od té doby probíhaly v domě pouze drobné opravy. Z toho je zřejmé, že sám vlastník se o objekt řádně nestará. Už v roce 1996 se pokoušelo město žádat o úpravu domu na náhradní ubytování -- o této žádosti nikdy nebylo rozhodnuto. Okresní hygienik jednal o věci pravděpodobně naposled v roce 1990. V roce 1992 odbor výstavby a životního prostředí města Slaný zahájil řízení o vyklizení stavby s ohledem na zjištěné závady bez ohledu na oprávněnost či neoprávněnost užívání. Vedoucí odboru hospodářského byl vyrozuměn o nutnosti zajistit uživatelům náhradní byt, ubytování či přístřeší.

Minimálně od roku 1995 byly uzavírány smlouvy o ubytování a na základě protokolu o převzetí bytu.

Kromě lidí, kteří dlužili městu na nájemném, nájemní smlouvy neměli či lze je zpochybnit, sem byli přestěhováni i lidé, kteří měli původně nájemní smlouvy na dobu neurčitou např. v ulici Pražská. Aktivním jednáním města byli lidé přinuceni podepsat pro ně nevýhodnou smlouvu, při níž jednak město může libovolně stanovit podmínky ubytování včetně . zvyšujících se cen. U těchto smluv chybí dále zákonná ochrana nájemce, kterého při existenci nájemní smlouvy na dobu neurčitou nelze vystěhovat bez přivolení soudu.

Město jako obec pověřená výkonem státní správy ve 3. stupni by mělo plnit své úkoly. V domě je nejméně 1 dítě, které z důvodu špatného bydlení trpí astmatem, další 17letý hoch zde žije od svých 11 let -- z důvodů sociálně nepřijatelné situace trpí depresemi včetně pokusů o sebevraždu.

Město se zřeklo svých politických a morálních povinností vůči svým občanům s odůvodněním, že oni neplní své povinnosti. Město dětem zde bydlícím neposkytlo ochranu před následky nevyhovujícího bydlení, které spočívají v újmě jak fyzické (špatný zdravotní stav), tak sociální (sociální vyloučení). Nejednalo preventivně, ačkoliv je to jeho povinností ze zákona. Dokonce v červnu 2003 vystěhovalo 3 rodiny s dětmi na ulici bez dalšího zájmu o jejich osud. Ani v budoucnu nehodlá respektovat právo rodičů a dětí na rodinný život. Hodlá při dalším vystěhování rodiny dne 16. 9. 2003 odebrat děti a umístit je do dětského domova.

Hygienické podmínky společných záchodů jsou otřesné, s reálnou možností šíření nakažlivých chorob vinou nevyhovující hygienické úrovně společných prostor. Zdroj vody v místnosti s "tureckým" záchodem odporuje snad všem civilizačním standardům. Za použití umývárny v těchto podmínkách si město účtuje denně na osobu 10 Kč, přičemž umývárny je možno používat pouze dvě hodiny denně - po-pá: 17-19 hod., so-ne: 15-17. Za "ubytování" v bytové jednotce, která se skládá z jediné kuchyně bez pokoje, se společným záchodem a společnou umývárnou si město účtuje třeba i 1400 Kč měsíčně.

To vše veřejný ochránce práv ve své první zprávě "neřešil" s poukazem na to, že prý mezi pronajímatelem a "ubytovanými" existuje "soukromoprávní vztah"...

Mezinárodní úmluvy ho nezajímaly, ani lidská práva. Vůbec se doposud nezabýval otázkou útisku - zneužití tísně obyvatel, nucených v ponižující a lidskou důstojnost urážejících podmínkách žít a ještě za ně platit přemrštěné částky... Vůbec se nezabýval genezí "právních" vztahů. Nezabýval se ani pravdivostí a úplností údajů, které mu poskytla radnice.

Taková zpráva nemohla vyčerpat všechny aspekty dnes posuzovaného stavu, a tudíž nemohla být ani pravdivá. Proto v této věci vznesly Britské listy na tiskové konferenci v Brně ostré otázky.

Ombudsman se zabýval při posuzování celého případu převážně formálními aspekty, rozsahem vlastních kompetencí, aniž by vzal v úvahu účel, kvůli kterému jeho úřad vznikl. Pro ochranu práva jako takového a tím i práv "ubytovaných" občanů.

Britské listy byly nuceny konstatovat, že ochránce práv chápal v tomto případě zákon jen jako množinu jednotlivých paragrafů, nikoliv jako normu, která by měla garantovat spravedlnost - což je naprosto nezbytný předpoklad chování státu (obce) vůči občanovi.

Občanovi je jedno, které kompetence státu jsou převedeny na obec a které nikoliv. On žije ve státě, jehož představitelé mu nejsou schopni poskytnout elementární životní standard.

Ombudsman se poté na tiskové konferenci ohradil vůči tomu, aby byl označován za "ochránce lidských práv", aniž by si uvědomil, že bez lidí - občanů by jeho činnost neměla smysl.

Anna Šabatová potvrdila podezření Britských listů, že se nezabývala otázkami stavebního řízení předmětné stavby s kuriózním zdůvodněním, že se tak nestalo z toho důvodu, že, jak uvedla, "šetření zahájila z vlastní iniciativy, po dlouhé a dlouhé úvaze, jestli vůbec může do této situace vstoupit".

Na otázku České televize pak doplnila, že v případě, kdy šetření zahajuje z vlastní iniciativy, musí si ombudsman položit otázku, co bude šetřit. "A my jsme si odpověděli, že budeme šetřit především výkon státní správy a povinnosti města na úseku sociálního zabezpečení, péče o obyvatele jako takové - to znamená, že budeme šetřit výkon státní správy. ... Město hrubým způsobem zanedbalo řadu svých povinností, které jim ukládá zákon. Ve zprávě je řečeno, které jsou to konkrétní povinnosti a zákony o sociálním zabezpečení. V české společnosti je snaha, že města se nestarají o své občany..." Anna Šabatová pak na otázku Britských listů připustila, že tento problém může nastat i v jiných městech a obcích. Upozornila, že to pak vyvolá diskuzi o postavení samosprávy, o možných nástrojích, kterých stát nemá mnoho.

Šabatová: "Vím, že skoro žádné ghetto v České republice nevzniklo korektním a právně relevantním způsobem"

ŠK: Vy nemáte povinnost hájit "veřejná práva", mimo jiné zjišťovat, na základě jakých zákonů bylo ghetto vytvořeno a na základě jakých předpisů byla ta která manipulace provedena?

OM: To je ve vlastní pravomoci obce..., to není státní správa...

ŠK: A můžete mi říci vaší kompetenci v tu chvíli ??!? Nepřipadá vám vaše role jako role člověka zbytečného - bez kompetencí, se kterými byste mohl vystupovat na ochranu lidí?

OM: My můžeme vystupovat na ochranu lidí pouze v působnosti, která je zákonem stanovena...

ŠK: Takže stavební řízení mezi ně nepatří?

JCh: Já respektuji, že zástupkyně veřejného ochránce práv zahájila šetření z vlastní iniciativy a omezila ho na věci sociální péče obyvatelů ubytovny v Ouvalově ulici. Nedomnívá se ale zástupkyně, že kdyby toto své šetření rozšířila na záležitosti stavebního stavu toho objektu; kdyby eventuelně zjistila to, co jsme zjistili my - že ten objekt nikdy nebyl kolaudován jako ubytovna, že v roce 1997 tam byla kolaudace tří a jedenácti bytových jednotek jako bytů; kdyby se eventuelně zabývala stavebním stavem toho objektu - zda je vůbec způsobilý k užívání; kdyby se zabývala tím, jaký je hygienický stav objektu a tím, zda vyhovuje hygienickým normám - protože podle mých zjištění tam byl hygienik naposledy v roce 1990; že by mohla svých kompetencí využít šířeji a že by eventuální informace pro to město mohla být daleko širší a důraznější ? I když samozřejmě respektuji, že jde o soukromoprávní vztah [obce a ubytovaných - pozn. aut.], ve zprávě veřejného ochránce práv jsou ti lidé označeni jako "neplatiči" a jako "ubytovaní". Je známo, že v tomto objektu jsou minimálně dva lidé, kteří mají původní smlouvy na dobu neurčitou - na byt. Dále je známo, že ne všichni z těch obyvatel jsou neplatiči a jich se ten špatný stavební stav a špatné hygienické poměry dotýkají stejně jako těch neplatičů.

AŠ: Nemohu než souhlasit. My jsme záměrně nepoužívali konkrétní jména, protože každý tam je v jiné situaci. Já jsem se domnívala, že by se celá ta situace rozbředla, že bychom neuchopili to, co já považuji za největší chybu města - že té situaci nepředešlo. Radnice měla spoustu nástrojů, možností a povinností, které jsou právě ve výkonu státní správy. Ona má povinnost se starat o své občany. Já měla dojem, že v té zprávě je dost jasně vyjádřeno kritické stanovisko a dokonce se tam dotýkáme i toho vztahu soukromoprávního - toho, že město si neplní povinnosti vůči lidem a říká, že ti lidé si neplní povinnosti vůči městu. V jedné z těch redakcí jsem pojem neplatič velmi potlačila, je možné, že tam přesto někde zůstal. Já ale rozhodně ty lidi nevnímám "globálně" jako neplatiče - to znamená, že by je toto označení charakterizovalo.

OM: Mohu do toho vstoupit? Důležité je, že oni byli vystěhováni z důvodu nezaplacení. Takže ta identifikace subjektů byla v pořádku. Zpráva měla mít účinek preventivní, aby v této politice města nebylo pokračováno. A to je podle mého názoru i smyslem této instituce.

ŠK: Výsledkem je, že další pokračování bude následovat jedenáctého a další šestnáctého.

AŠ: Já nevím, jestli to je výsledek našeho působení...

ŠK: Spíš nepůsobení...

....

AŠ: Já se znovu vracím... Vůbec netvrdím, že současný stav vznikl na základě právních postupů města. Já jsem to prostě nešetřila, protože vím, že žádný takový vztah nemůže vzniknout v odpovědné obci na základě právních postupů.

JCh: Vracím se k té otázce stavebního stavu a hygienického stavu.

AŠ: Přiznám se, že jsem se nezaměřila na výkon hygienické kontroly, což bych podle vás mohla. V jednom případě jsme to už dělali a je to jedna z možností do budoucnosti.

....

AŠ: jednou z rolí veřejného ochránce práv je mediační. Ovšem mediovat se dá s někým, kdo mediovat chce. A do tohoto okamžiku vše nasvědčuje tomu, že pan starosta Rubik nechce přijmout roli veřejného ochránce práv jako roli mediátora ve vztahu k těm lidem. Pak nezbývá než se omezit na tu klasickou proceduru a tou je role doporučovací. ...

....

JP: Zaregistrovali jste, že prapříčinou toho problému je, že město soustavně, dlouhodobě celou skupinu lidí - zejména sociálně slabých Romů - manipuluje, zastrašuje, zneužívá jejich tísně či nevědomosti a vnucuje jim nevýhodné smlouvy? Řada lidí se dostala na "ubytovnu" Mexiko i tehdy, když byli řádnými nájemníky v domech, které město privatizovalo. Odešli z nich - tak, aby mohlo město prodej uskutečnit. Je město vysídlilo do tohoto objektu s tím, že dostanou posléze byt jinde. Pak už je tam nechalo... Hlavní problém je v tom, že ti lidé nejsou schopni se dlouhodobě bránit manipulativnímu tlaku, kdy ze strany města mohlo dojít i k trestnému činu útisku - zneužívání tísně a nevědomosti. Zaregistrovali jste, že toto je ten problém a to by mělo být gros působnosti ombudsmana?

Veřejný ochránce práv vznikl právě na ochranu lidí slabých, kteří vůči institucím nemají dostatek znalostí, síly, finančních prostředků, vlivu, aby se mohli účinně bránit. Proč tam nedošlo k tomuto zjištění? Proč? Proč nebylo jednáno s těmi poškozenými? Proč tam nebylo zjištěno, že ve skutečnosti mají štosy písemností, dokumentů nejen o to vzniku "nájemní" smlouvy, ale i o dalších manipulativních opatřeních, kde aby jim vnutili nevýhodné smlouvy, byly zneužity orgány státní správy, romští poradci... Okresní romský poradce asistoval u většiny těchto manipulací. To je ten výkon státní správy - stejně jako ve věci ohledně stavebního řízení. Vaše pracovnice byly na stavebním úřadu - ale nezjistily tam nic. Nestálo by zato mimo jiné změnit zákon tak, aby bylo pravidlem - povinnností - seznámit průběhem šetření poškozené, dotčené postupem kritizovaného orgánu? Umožnit jim vyjádřit se, navrhnout doplnění dokazování? Toto právo má přitom každý poškozený v trestním řízení... Pak by nemohlo být ve zprávě pouze psychologizováno, že "ubytovaní" by "měli mít" nájemní smlouvy, "aby věděli, co je jejich povinnost"... Proč se dopustil ochránce práv takovýchto "lapsů", které upřímně míněné úsilí takto shazují?

OM: Je nutné v té věci najít logický půdorys. Veřejný ochránce práv může působit tam, kde jsou orgány státní správy. Oblast soukromých práv, včetně vlastní působnosti obce, založené na samosprávném systému, dost dobře nedovoluje autoritativní vstup. Není té síly, která může změnit výsledek jednání obecních zastupitelstev.

....

AŠ: ... Jsou možnosti, které má nevládní organizace lepší, než ten, kdo má jakousi pravomoc svěřenou mu zákonem. Já kdybych byla v nevládce, dovolím si možná lecos, co si nemohu dovolit jako veřejný ochránce práv. Protože dnes mám svěřeny určité úkony, a já se prostě toho zákona musím držet. Tvrzení, že jsme se těch lidí nezastali, je hodně nespravedlivé.

JP: Nezastali jste se jich ve věcech, kde jste se jich zastat podle mého mohli. V té vaší zprávě vyžadujete určité dokumenty. Nedostali jste je a spokojili jste se s tím, co vám tam naprosto nepravdivě sdělili úředníci. Přitom stačilo pouze, abyste si vyžádali dokumenty na stavebním úřadě, což je orgán státní správy, prolistovali si je a zjistili pravdu. (hluk)
Mezi vaše možnosti patří též iniciovat i změny a podávat návrhy zákonů...

OM: (přerušuje ho rázně) Ne, takovou pravomoc nemám !

Zdroj: WWW