10. 10. 2002
Evropská komise schválila rozšíření EU - jsou však kandidátské země připraveny?České republice se trochu podařilo restrukturalizovat svou ekonomiku, kterou dosud poškozovala korupční praxe a pochybné vlivové sítě, konstatuje BBC (ale ne na svých stránkách v češtině). Česká republika nyní téměř dosahuje úrovně Maďarska, které si vede už dlouhodobě dobře, avšak Maďarsku se nyní dostalo varování ohledně diskriminace romské komunity. Stejného varování se dostalo České republice a Slovensku.
Třináct let po pádu berlínské zdi konečně schválila Evropská komise zprávu, která rozhodla, že 10 kandidátských zemí je připraveno na členství EU do roku 2004. Zpráva také doporučuje, aby do EU vstoupily Rumunsko a Bulharsko do roku 2007, avšak žádné datum nebylo určeno pro Turecko. Avšak, jak na to poukazují zpravodajské stránky BBC v angličtině, bude nutno ještě překonat vážné překážky, než dojde k rozšíření EU. Nejprve musí Irsko v referendu přijmout smlouvu z Nice - je to dohoda, která doporučuje rozšíření EU, poté, co ji při posledním referendu odmítlo. Smlouvu pak musejí ratifikovat všechny členské země EU. A v několika kandidátských zemích se budou muset konat referenda o vstupu do EU, přestože mnozí občané těchto zemí ztrácejí nadšení pro evropský projekt. Západní odpůrci rozšiřování EU varují, že přichod chudých příbuzných ochromí rozpočet Evropské unie a zpomalí evropské rozhodování. Rozšířením Evropské unie by se přičlenilo k nynějším 400 milionům občanů EU dalších 75 milionů, avšak populační vzrůst o téměř dvacet procent má znamenat jen přičlenění 5 procent bohatství. 10 budoucích nových členských zemí, z nichž většina patřila do komunistického bloku, bude po dobu několika let členem EU na zkoušku. Tři měsíce před vstupem do EU bude zkoumat Evropská komise, jak uspokojivě splnily tyto země svůj přislib přijmout předpisy EU a po dva roky po vstupu do EU bude Brusel mít právo zabránit velkým populačním přesunům z nových členských zemí na Západ. BBC také konstatuje, že existují určité pochybnosti o celé řadě kandidátských zemí, které se musejí do roku 2004 podrobit přísným reformám, má-li se jejich vstup do EU stát skutečností: |
Nejbohatší zemí bývalé "východní Evropy" je Slovinsko a proti němu má podle společnosti BBC Evropská unie nejmenší množství námitek. Životní úroveň ve Slovinsku s jeho dvěma miliony obyvatel je téměř na úrovni Řecka či Portugalska a Slovinsko by mohlou vstoupit do EU hned. Na opačné straně spektra stojí Polsko se 40 miliony obyvatel, s relativně nízkými příjmy a obrovským a neefektivním zemědělským sektorem. Začlenit Polsko do EU bude nejobtížnější a zdroje v Bruselu konstatují, že Polsku je nabízeno členství v EU nikoliv proto, že by bylo na vstup připraveno, ale z politických důvodů. Hlavními problémy Polska je korupce, slabá administrativa a stagnující hospodářství. Vysoká nezaměstnanost také trvá na Slovensku a na Litvě, které jsou také kritizovány za rozšířenou korupci. České republice se trochu podařilo restrukturalizovat svou ekonomiku, kterou dosud poškozovala korupční praxe a pochybné vlivové sítě, konstatuje BBC. Česká republika nyní téměř dosahuje úrovně Maďarska, které si vede už dlouhodobě dobře, avšak Maďarsku se nyní dostalo varování ohledně diskriminace své romské komunity. Stejného varování se dostalo České republice a Slovensku. Je rozšiřování EU populární?I když rozšiřování EU nabízí příležitosti novým i starým členům EU, nedostává se mu nutně všeobecné podpory, píše list Guardian. Firmy v zemích bývalého sovětského bloku budou muset konkurovat zavedenějším podnikům na Západě a nižší náklady na pracovní síly na Východě mohou vést k poklesu zisků na Západě. A stejně jako jinde v Evropě vznikne pravděpodobně odpor vůči tomu, co mnozí budou považovat za omezování národní suverenity. Nové členské země však obdrží regionální pomoc pro hospodářský rozvoj a pro rozvoj infrastruktury a to zřejmě povede ke zvýšení popularity EU. O tyto peníze přijdou země jako Portugalsko, Španělsko, Irsko a Řecko, které je dosud dostávaly. Každá kandidátská země musí zaručit demokracii, lidská práva, zákonnost a fungující tržní ekonomiku. Musí také dokázat, že podporuje cíle politické, hospodářské a měnové unie. Kromě přechodu k tržní ekonomice se bývalé země sovětského bloku musejí vyrovnat s otázkami hospodářské stability, ekologie, obchodu, zemědělství, zaměstnaneckých práv a celé řady dalších záležitostí. Úspěšné žadatelské země musejí přijmout 80 000 stran práva Evropské unie, rozšířit vládní byrokracii tak, aby dokázala jednat s Bruselem a být schopny přímo konkurovat západním firmám. Musejí posílit své soudnictví a uzavřít své vnější hranice. Dva územní problémyTurecko pohrozilo, že anektuje severní Kypr, pokud řecká část toho ostrova vstoupí do EU. Tomu se lze vyhnout pouze tak, že by do EU musel vstoupit celý Kypr. Druhým problémem je Kaliningrad - část ruského území mezi Polskem a Litvou. Pokud by obě země vstoupily do EU, Kaliningrad by se v podstatě stal ruským ostrovem v Evropské unii. V současnosti se jedná o tom, zda Rusové budou smět do Kaliningradu jezdit koridorem před Evropskou unii.
Kolik to bude stát?Většina lidí poukazuje na to, že výdaje na rozšíření EU nelze dost dobře kvantifikovat, ale že nefinanční výhody - politická a hospodářská stabilita, bezpečnost atd., daleko převyšují finanční cenu. Jeden poslanec Evropského parlamentu uvedl, že nynějších 15 členských zemí bude rozšíření EU stát 67 miliard liber, avšak to je jen desetina částky, kterou Německo vydalo na své vlastní sjednocení. |