Ve své obhajobě nesrozumitelných cizojazyčných textů, jejichž účelem je při přijímacích zkouškách odfiltrovat nevhodné uchazeče o studium, píše děkan Jan Sokol mimo o jiné toto:

"Za dlouhé řeči nejlépe mluví zkušenost: ze zhruba 1500 uchazečů vybíráme na podobných textech ročně asi 500 studentů, kteří si tedy např. se zmíněným textem více méně uspokojivě poradili. Přesto se pro zhruba 30% takto vybraných uchazečů ukáže být studium příliš náročné, což prostě patří k nárokům Karlovy univerzity, ne nutně jiných vysokých škol v ČR."

Tato informace mě zaujala. Takže škola přijme ze žadatelů o studium jen třetinu, což by mělo znamenat opravdu vysokou kvalitu. Navzdory tomu však z dalšího studia pak vypadne dalších třicet procent studentů - přestože jsou to ti, kteří si mimo jiné poradili s nesrozumitelným přijímacím textem a přeobtížnou přijímací zkouškou.

Co to znamená? Že by přijímací zkoušky svou strukturou přece jen nebyly tak efektivní při vybírání skutečně talentovaných a vhodných studentů pro studium na Sokolově škole, jak se panu děkanovi zdá?

Že přijímací zkoušky vybírají ke studiu osoby skutečně vynikajících kvalit (nemáme podceňovat české maturanty, mnoho z nich si podle slov pana Sokola umí s přijímacími texty dobře poradit), avšak výuka na Sokolově fakultě je tak náročné úrovně, že si ani tito skvělí studenti s tamějším intelektuálním jiskřením neporadí a třicet procent osob, sežehnutých úpalem myšlenkové intenzity školu opouští...

Nechci ani nemohu samozřejmě dělat soudy o tom, zda jde skutečně o vysokou intelektuální úroveň na Sokolově fakultě, anebo zda jde prostě o to, že je snad studium nepřístupné v důsledku nezvládnutých pedagogických metod. Jistě, univerzity na Západě bývají pod politickým tlakem, aby své kursy studentům zpřístupňovaly, a pod tímto tlakem může docházet k zprimitivňování výuky. Oba extrémy však škodí: přílišné ulehčování studia i jeho přílišná nepřístupnost. Sleduji zpovzdálí, jaké všechny nepříliš smysluplné obory musejí studenti absolvovat například na pražské Vysoké škole ekonomické, kolik nesmyslných zkoušek a zápočtů dělají během roku a s jak obrovským vypětím a v podstatě bez pomoci se toto studium během let snaží zvládat například studenti, kteří tam studují distančně. Mimochodem, VŠICHNI tito distanční studenti jsou v obrovském stresu. Skládat bakalářské zkoušky je na VŠE tak obtížné, že dokonce vznikla přidružená výroba a podnikavci nabízejí za 2500 Kč zděšeným studentům doučování ke zkouškám. Jak, to, proboha, že studenty není schopna ke zkouškám připravit sama škola?

Třicetiprocentní "odpad" studentů na FHS UK během univerzitního studia se mi zdá důvodem pro dosti podstatné znepokojení. Kolik vyplýtvaného marného úsilí to je? Těžko se to dá bagatelizovat tím, že "Karlova univerzita je prostě příliš dobrá škola a mnozí studenti na její úroveň nestačí." Je to, že student tři nebo čtyři roky studuje, a pak je neslavně vyhozen (a je to, opakuji, šokujících třicet procent studentů) skutečně jen vinou toho studenta?

Jsem ze staré školy a jsem přesvědčen, že učitelé jsou tady od toho, aby lidem, kteří mají zájem, studium na školách zpřístupňovali. Možná nemám při svých pochybnostech pravdu - ale třicet procent propadlíků i z těch lidí, kteří prošli nemožně obtížnými přijímacími zkouškami, je moc.

Opravdu studentům studium na FHS UK nezávidím.