Německý kancléř Gergard Schröder byl prvním světovým vedoucím představitelem, který se setkal s prezidentem Bushem po jeho projevu o "ose zla". Schröder údajně při "velmi upřímném" setkání předložil Bushovi německé námitky proti unilaterálnímu zásahu vůči Iráku. Schröderův ministr zahraničních věcí Joschka Fischer řekl listu Der Spiegel, že není přípustné, aby s partnery z aliance bylo zacházeno jako se satelity a že mezinárodní koalice proti terorismu není základnou, na níž je možno útočit na další zemi, "a už vůbec ne unilaterálně".

Francie patří mezi nejotevřenější kritiky "zjednodušené, unilateralistické" americké zahraniční politiky po 11. září a Paříž by see silně postavil proti veškerým plánům zaútočit na Irák bez přesvědčivých důkazů, že Bagdád skutečně vyváží terorismus. Francie byla součástí koalice při válce v Perském zálivu v roce 1991, ale od té doby se stále více distancuje od americko-britské linie vůči Bagdádu (částečně z komerčních důvodů, hlavně kvůli ropě). Francouzský ministr zahraničních věcí Hubert Védrine požadoval, aby byly všechny těžké sankce proti Iráku zrušeny, protože "činí z trpícího iráckého lidu rukojmí" a "nedosahují ničeho". Paříž charakterizoval loňské letecké údery proti Bagdádu jako "nesmyslné" a "bez právního zdůvodnění".

Itálie požaduje, stejně jako jiné členské země EU, aby se Spojené státy držely zpátky, avšak za scénou zaujímá ostřejší postoj a potvrdila Washingtonu, že Ameriku v případě útoku proti Bagdádu podpoří. Silvio Berlusconi, premiér pravého středu, který je i italským ministrem zahraničních věcí, považuje prezidenta Bushe za svého politického spřízněnce a chce být nejlepším přítelem Washingtonu v Evropě. Avšak italská vláda se obává, že by americké vojenské akce proti Iráku mohly odcizit některé voliče, a tak požaduje důkazy iráckého terorismu a výroby zbraní hromadného ničení.

Španělská vláda pravého středu premiéra José Maria Aznara zdůrazňuje, že Španělsko plně podporuje Spojené státy. Aznar nedávno sdělil zahraničním novinářům, že Bushův projev o "ose zla" je srovnatelný s Reaganovým projevem o "říši zla", který podle Aznara zlikvidoval komunismus. Loni v červnu přislíbil prezident Bush Španělsku technologickou pomoc pro boj proti baskické separatistické organizaci Eta. Očekává se, že Aznar tuto pomoc Americe oplatí s úroky.

Rusko je tradičním spojencem Bagdádu a ostře se staví proti válce s Irákem. Rusko se obává, že by mohli rebelovat muslimové na jeho území, pokud bude Washington vést další války v arabském světě. Avšak není jasné, jak bude prezident Vladimír Putin reagovat, jestliže budou Spojené státy jeho názory ignorovat, poté, co Putin Americe ustoupil v případě Afghánistánu a kontroly zbrojení.

Irák dluží Rusku 8 miliard dolarů a Rusko chce profitovat z kontraktů na rekonstrukci Iráku. Putinův ministr zahraničních věcí Sergej Ivanov jedná tento týden v Pentagonu především o Iráku.

Evropská unie nezastává vůči Iráku jednotný postoj v důsledku rozporů mezi Francii a Británií v této věci. Většina členských zemí EU zastává názor, že Saddám sice musí splnit rezoluce OSN, ale že se Spojené státy mýlí, jestliže si myslí, že lze opakovat vojenský úspěch z Afghánistánu v jiných podmínkách v Iráku. Všechny členské země EU jsou znepokojeny sílícím americkým unilateralismem.

Evropská unie má oficiální styky s Íránem a se Severní Koreou, dvěma dalšími členy Bushovy "osy zla". Evropská unie se obává širší regionální nestability a zdůrazňuje, že Spojené státy činí chybu, když ignorují, že si státy stěžují, že Amerika zastává nepřátelský postoj vůči Bagdádu, zatímco Izrael toleruje.