Motto: (Úryvek ze soukromé korespondence.)
Pane Petříčku, Hausenblase normálně nečtu, ale nechal jsem se od Vás přemluvit. Nesnáším jeho unidimensionální, černočerný pohled na českou realitu a jeho až idioticky zidealizovaný obraz západní reality. Jednu věc bych ale chtěl zdůraznit. Nenechte si od Hausenblase reformovat české školství ve stylu školství v USA a VB. To by byla katastrofa. ČR si to nemůže dovolit. Američané si odborníky koupí, my na to nemáme. Češi nejsou o nic horši než Holanďané a rozhodně o nic zkorumpovanější než třeba Francouzi, Italové a Britové. Většina z nás si na Západě vede velmi dobře proto, ze máme lepši vzdělání než domorodci.

Poslední dobou se opět začíná ve sdělovacích prostředcích silně prosazovat pan Hausenblas se svojí utopickou ideou školství. Považuji tohoto člověka a jeho představu, zahalenou do květnatých líbivých frází, za velké nebezpečí. Ne nějaké imaginární nebezpečí pro lidstvo. Ale za konkrétní nebezpečí pro sebe a svoje "geny". Jeho vystupování používá metod různých náboženství a sekt ohánějících se absolutním dobrem a slibujících ráj (tentokrát už na zemi), pokud zničíme vše, co jsme dosud vybudovali. Přitom odkazuje na "boha", kterého není schopen nijak definovat, který se nachází někde na západ od nás, ale neví kde.

Protože se nechci snížit a používat pouze záplavu nic neříkajících, ničím nepodložených slov a utopických frází, používám konkrétní příklady a přirovnání. Jsem si vědom "nebezpečí" pro mne z toho vyplývajících. Proto, abych udržel jistou "literární čistotu", budu odkazovat na poznámky a vysvětlivky. Dále chci upozornit že nemíním psát o školách pro "MENS(Z)Any" a o Zvláštních školách.⁽¹⁾ O vysokých školách v tomto směru řeč nikdy nebyla. To je přeci jenom poněkud jiná kategorie. Míním mluvit o běžném základním a středním školství pro "běžných" 95% populace.

Připomeňme si několik základních faktů:

• kdo se umisťuje na prvních příčkách při mezinárodním srovnávání? Korea, Japonsko, atd. Tedy země kde rozhodně nefunguje "liberální" školství ale právě naopak. Pro nás až neuvěřitelný dril, memorování, kázeň, objem a náročnost.
• Česká republika se v tomto hodnocení, s tím jak "Hausenblasuje" svoje školství, neustále propadá!!! Od předních pozic na začátku devadesátých let, po průměr v loňském roce.⁽²⁾
• Hodnocení rodičů a žáků různých "experimentálních" škol je, pro tyto školy po přestupu, katastrofální. Jsou sice z počátku aktivnější, ale po několika ztrapněních pro elementární neznalosti se stávají outsidery.⁽³⁾
• Žádný český emigrant si na kvalitu vzdělání, v porovnání s domorodci, nestěžoval.(4)
• V ČR se, na rozdíl od USA a VB, nevyskytují analfabeti s ukončenou školní docházkou. Neexistuje negramotnost u relevantní populace.

"Hádejte, proč asi se ta gramotnost českých dětí (i dospělých) pořád zhoršuje? Já myslím, že proto, že experti publikují v impaktovaných časopisech a metají kolem sebe termíny, místo co by vytvářeli něco, co lidem pomáhá pracovat, žít, rozumět."

Zaprvé proto, že první věta potvrzuje snižování úrovně českého školství a zadruhé, tím co vypovídají o pisateli.

Napsat, "Hádejte, proč ..." předpokládá, že na položenou hádanku odpovím. Toho však pan Hausenblas není schopen. On neodpovídá větou "JÁ MYSLÍM, , ...(o jiných z vlastní zkušenosti)..., místo co by vytvářeli NĚCO, + nic neříkající fráze." Nejenom že nedokáže odpovědět, ale není schopen, ani v náznaku, návrhu řešení!

Takto si představuje ".....gramotnost českých dětí (i dospělých).... ."? Jako "učitel" češtiny a pedagogiky, by se musel po těchto dvou větách od zkoušky okamžitě vyrazit! Takto si představuje ono "akademické psaní" jehož výuku by chtěl zavést? Právě takovéto "moudrosti" přednášené a od dětí vyžadované učiteli, jsou jednou z oněch příčin! Naprosto božská je jeho představa, nedávno artikulovaná v ČT, že za éru komunismu u nás může naše školství.

Co je třeba si ozřejmit, je otázka učitelů. Mezi nimi samotnými je rozšířen dojem (postižení z povolání), že jsou těmi nejchytřejšími a mají právo kohokoliv poučovat.⁽⁵⁾ Skutečnost je samozřejmě diametrálně odlišná. Z prosté logické úvahy, ale i ze sociologických výzkumů vyplývá, že průměrná inteligence učitelů se nijak nevymyká všeobecnému průměru.

Z toho logicky vyplývá, že 50% ⁽⁶⁾ žáků v běžné třídě je, v průměru "od přírody", chytřejších než jejich vyučující. Na osmiletých gymnáziích, z principu věci, dokonce nemůže být pouze ojedinělou výjimkou, že učitel je tím "nejhloupějším" ve třídě. Tuto skutečnost je třeba vždy brát v úvahu. Kdokoliv kdo nepočítá s tím, že učitelé jsou běžným vzorkem populace, nastavuje školství křivé zrcadlo a dopouští se hrubého zkreslení. Všimněte si prosím, že neříkám "verbálně připustit" ale "zahrnout jako nepominutelnou podmínku při rozvaze".

Díval jsem se na "Volejte učiteli", kde učitelka ZŠ s titulem RNDr., vyučující(???) fyziku tzv. heuristickou metodou, nedokázala obecně "z patra" odpovědět na jednoduché (rozhodně pro fyzika) otázky o časovém posunu proudu a napětí u cívky a závislosti posunu UI (potažmo odporu) cívky na frekvenci. Nevěděla jistě (!!!), jestli součet napětí mezi dvěma fázemi je opravdu 380V a proč. Nevěděla, že na nezatíženém transformátoru dochází ke spotřebě el. energie. Její jistě vybraní žáci nesvedli jediný připravený pokus, natož aby o něm měli ucelenou představu na teoretickém základě. No, děs a hrůza. Nejlepší, co může tato průkopnice "pokrokových" metod pro školství udělat, je odejít.

Jiný konkrétní ilustrační příklad, který se skutečně stal. Při vyhodnocení tzv. "desetiminutovky" z fyziky: "No a pak jsi tady ještě ty. Nemáš napsaný vzoreček!? Nejdříve jsem myslela, že jsi výsledek opsal, ale když jsem si prošla všechny ty výpočty, tak na sebe opravdu navazují. Nepochopila jsem ale, jak jsi na ten výpočet přišel. Dala jsem ti trojku!"⁽⁷⁾

Dalším, nepominutelným (tedy alespoň doufám :-)) ), elementem školy jsou její žáci. Možná to někomu připadá divné, ale i žáci, tak jako učitelé, jsou různí. Vynecháme extrém, že budoucí "vystudovaný" pomocný zahradník bude v deváté třídě sedět v kroužku s Motlem ⁽⁸⁾ a "rovnocenně" se podílet na řešení matematického problému. Chtít něco takového je více než hloupé!

O moc dál se neposuneme ani výběrem žáků. Jakýkoli problém lze řešit pouze na základě konkrétních znalostí, dovedností a vědomostí.Ve skupině to skončí vypracováním úkolu nejzaangažovanějším žákem! Ostatní se více či méně svezou a nebude to pro ně mít žádný přínos. Představa, že dítě bude řešit úkol když jeho kolega v "kroužku" je rychlejší, je zcestná. Výsledek je stejný, jako když řešení prostě sdělí učitel. Pouze to místo dvou minut to bude trvat hodinu! Hodinu kterou mohl učitel věnovat vysvětlování a procvičování.

Člověk se stal tím čím je, protože nechtěl nosit náklad na zádech a vymyslel kolo a káru. A protože nechtěl tahat tu káru, tak do ní zapřáhnul osla. Kolo a kára jsou ve školních příkladech vymyšleny. Hledá se jenom ten "osel". Čili: aby se naučili "tahat", musí být zapřaženi samostatně. Nedat jim (pokud možno) příležitost k "ulejvání". Mimo jiné nám to napoví, kdo utáhne životem plně naložený valník a kdo tak sotva vlastní ocas. ⁽⁹⁾

Žáci se musí individuálně mnoho naučit a teprve potom, na základě těchto znalostí mohou vznikat "brainstormingové seance" nad konkrétními problémy. Dětem by také měly být předkládány problémy, které mají (pokud možno) jednoznačné řešení. Nad problémy, které jednoznačné řešení nemají (natož které neznáme) se budou scházet po ukončení (vysoké) školy. Chtít po nich řešení na ZŠ je zavádějící a matoucí.

"Tvrdé" vědomosti musí být rozhodující. Najde-li se učitel který dokáže dát něco navíc, výborně. Školství obecně však musí být zaměřeno na co nejvyšší efektivitě průměrného učitele. Účinnost musí být, do jaké míry jenom lze, objektivně měřitelná!

Tak jako nemůžeme vymezit prostor bez znalosti bodů, které ho určují, tak nemůžeme vést smysluplnou diskusi nad něčím, co neznáme. Poznámky o tom, že si "data" můžeme najít, jsou nesmyslné. Proboha - jak je možné nad něčím přemýšlet, jestliže si každou jednotlivost musím zvlášť hledat?

Učitel musí být schopen třídu za všech okolností ovládnout. Je nepřípustné, aby se žáci chovali neukázněně a vyrušovali ostatní. K pacifikaci a ukáznění třídy je možné v krajním případě použít fyzickou sílu. ⁽¹⁰⁾ Nemohou vykřikovat, kdy se jim zlíbí. O slovo se hlásí. Znalosti se důsledně vyžadují a zkouší. Kdo nezvládá učivo, to mohou být děti se špatným rodinným zázemím, zůstává "poškole". (Ne s nesmyslnými tresty, ale aby udělal úkoly a "domácí" přípravu.) Přetěžování žáků při dnešním objemu a intenzitě je nesmysl. Jestliže žáka učení baví, je to skvělé. Jestliže ne, musí být donucen. Je skvělé, je-li práce zároveň koníčkem. Znamená to ale, že když ne, tak nemusíme pracovat? ⁽¹¹⁾

Ano, špatný učitel nedosáhne ani v tomto systému vynikajících výsledků. Ale dosáhne alespoň přijatelného, (více-méně) objektivně hodnotitelného standartu.

Různí intelektuálové (ne inteligence) tvrdí, že nepotřebují znát matematiku, fyzikální zákony, časové určení dějinných událostí, dokonce snad ani ty události atd. Že je možné si vše najít. Opravdu je možné považovat hledání toho, co se jiní prostě naučili ve škole za smysluplné strávení života? Opravdu je možné předpokládat, že každý kdo něco potřebuje vědět, má právě k dispozici veškeré zařízení, prostředky a hlavně čas? Dosud jsem nepochopil, jak je možné "umět mapu" a poslat někoho odněkud někam, když nevím kde to "odněkud" a "někam" je. Naprostá většina obyvatel je znát musí, nebo o nich musí mít "silné povědomí". To, že fyziku, matematiku, dějepis, zeměpis atd. nepoužívají s přesným výpočtem či letopočtem, neznamená, že vědomostmi neverifikují jednotlivé prováděné úkony.

Příklady o neúčinnosti českého školství, používané panem Hausenblasem (Přijde pán do obchodu a má si koupit dlaždičky. Nepočítá kolik chce přesně metrů ale řekne, "Asi deset." a potom mu dva zbudou...), jsou irelevantní. Zeptal se pan Hausenblas toho pána, jestli si prostě nezapomněl (nebo byl líný) tu plochu změřit a nyní mu nic jiného, než odhad, nezbývá?

"NEVSTUPUJ KDO NEOVLÁDÁŠ GEOMETRII."

Protestuji proti stavění formy nad obsah. Obsahu totiž můžeme dát formu. Snaha naplnit formu obsahem musí nutně skončit neúspěchem. Minimálně půjde o zkreslení. Lze to pomocí jednoduché logiky dokázat.

OBSAH, NE FORMA JE ROZHODUJÍCÍ

(1) U "mens(z)ácké" školy chápu že může jisté vybrané!!! části žáků vyhovovat, zvláštnímu školství naprosto nerozumím, nedovolím si ho komentovat. Je však známo, že vědomostmi nezaostávají za žáky britských státních škol.     zpět

(2) Doufám, že se mne nějaký hlupák nepokusí obvinit z adorace komunismu!     zpět

(3) Pan Golgo v jednom svém "povídání" v BL psal o českých studentech v USA. Zdálo se mu divné že ačkoliv toho věděli mnohem víc než ostatní studenti (a zřejmě i "profesoři. pozn.VP), tak se nezapojovali do diskusí. Představte si, že by se pan Golgo nebo jiní, jemu podobní "studenti" z průměrných amerických škol ocitli v české škole a pouštěli si ústa na špacír!? Oni nechápou, že čím víc toho člověk ví, tím víc ví, kolik toho neví. Čím o více podrobnostech ví, že je neví, tím většího rozhledu dosáhl. (Obávám se, že některým zůstane smysl těchto vět navždy "utajen".)     zpět

(4) Nepochybuji, že právě nyní tak některý učiní. :-)))     zpět

(5) Vědomě generalizuji. Kdybych se měl rozepisovat o výjimkách atd., překročil bych únosný rozsah.zpět

(6) Nemíním se dohadovat jestli je to 43,6% nebo 57,2%. Nemá to řešení. Učitelský stav je prostě průměrnost sama. Nejsou zde sice sotva vzdělavatelní jedinci, ale také mezi nima nejsou špičkový matematici, teoretičtí fyzikové, historikové, atd. Mezi žáky v jejich třídách se však obě kategorie (pro hnidopichy - budoucích) vyskytují.     zpět

(7) Nejsou to příklady o tom jak se potřebují učitelé vzdělávat, ale o tom, že mezi učiteli fyziky (a samozřejmě, nejenom fyziky) v našem školství a Einsteinem neexistuje žádná korelace.     zpět

(8) Jméno jsem si vybral pro jeho všeobecnou známost v internetových zpravodajských periodikách. O stejně známém pomocném zahradníkovi nevím.     zpět

(9) Ano. Obvykle vím co píšu! ;-))     zpět

(10) To je možné i dnes. Bylo o tom rozhodnuto precedentem, kdy učitelka použila příložník na žáky kteří se prali. Je to stejné, jako když policista použije tzv. "donucovacích prostředků".     zpět

(11) Není možné se ubránit heslovitosti. Byla by z toho kniha.     zpět