11. 3. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
11. 3. 2002

Šest měsíců po 11. září se nebojíme islámských extremistů, ale jaderné Ameriky

O víkendu vyšlo najevo, že mají Spojené státy nouzové plány pro jaderné útoky na sedm zemí - Rusko, Čínu, Irák, Severní Koreu, Írán, Libyi a Sýrii. Tato informace přišla po týdnu spekulací o válce proti Iráku. Americký viceprezident Dick Cheney v pondělí prezentoval Tonymu Blairovi své přání, aby Británie poskytla 25 000 vojáků pro válku proti Iráku. Vyvolává to všechno dvě otázky: Uvědomí si Cheney názor, který je nyní běžný mimo Spojené státy, že nikdy v historii nepromarnil žádný národ sympatie a morální převahu tak rychle a s takovým nezájmem o ostatní, jako to od 11. září učinily Spojené státy? A jestliže si to dokáže Cheney uvědomit, je mu to jedno? Vadí Americe, že se stává terčem globální nenávisti? A co se stane s mentalitou země, kterou lidé nemilují, ale jen se jí bojí? Jaké tam vzniknou zvyky agresivní defenzivnosti? To jsou otázky, které vyvolávají úzkost: jak vzpomínky na 11. září mizí, nebojíme se nyní tolik islámských únosců letadel jako amerických bomb, které mění svět v nebezpečné, nestabilní místo, argumentovala v pondělí 11. března v deníku Guardian Madeleine Buntingová:

Antiamerikanismus dosud nikdy nebyl tak silně rozšířený jako dnes ani dosud nikdy nebyl podporován tolika mnoha různými proudy politického antagonismus. Jádrem antiamerikanismu je arabsko-izraelský konflikt, avšak R W Johnson, který píše v časopise Prospect o antirasistické konferenci, která se konala loni v létě, nám připomíná antiamerikanismus, který existoval už před 11. září. Po celém rozvinutém světě je obviňován "washingtonský konsensus" pro vnucování určité ekonomické politiky světu. To je nyní spojeno s novým a ostrým antiamerikanismem, který vychází od protiglobalizačního hnutí a obnovuje starší tradici nepřátelství vůči americké moci a americké kulturní hegemonie, které je tradičně silné na levici a v Evropě.

Všechny důkazy ukazují na to, že Amerika pohlíží s nezájmem na mezinárodní kritiku a je posedlá dialogem, který vede jen sama se sebou. Jak jinak je možno vysvětlit týden, v němž Spojené státy pohrozily světu obchodní válkou ohledně oceli, bombardovaly Gardez, otevřely nové základy po celé střední Asii, začaly bubnovat na válečný buben ohledně Iráku a začaly připravovat jadernou válku? A to vše na pozadí širokého ústupu od multilateralismu, k němuž došlo za posledních šest měsíců, ať už se to týká podnebných změn, biologických zbraní, kontroly zbrojení, rozvojové pomoci, mezinárodního soudního dvora či mírových sborů.

V porovnání s tímto vším byla afghánský válka jen malé morální dilema. A afghánská válka už mizí, proměňuje se v tisku v méně významné zpravoadjství o konfliktech mezi jednotlivými brutálními afghánskými válečnými magnáty.

Amerika se stala problémem a všichni komentátoři s tím viditelně zápasí. Mají problém s tím, jak sloučit Ameriku George Bushe se svým celoživotním respektem pro americkou kreativitu, meritokracii a kulturní dynamičnost. Stalo se zavedenou praxí pro celou generaci komentátorů, jako je Fred Halliday, Will Hutton či John Lloyd, kritizovat antiamerikanismus a pak přiznat, že jsou sami znepokojeni americkou mocí.

Skutečně to vypadá, že vzniká úplně nová debata. Není to otázka přihřívání zbytků z Vietnamu či z Chile. Nová generace si ty staré problémy skoro vůbec už nepamatuje a ani si už nepamatuje studenou válkou, která byla jejich zázemím.

Tato nová antiamerická debata se týká globalizace: zaprvé, otázky, zda bude možno globalizační proces zvládnout a jak a jaké multilaterální instituce by to mohly zvládnout; a za druhé, jak reagovat na násilné a bezmocné reakce lokálních identit proti globalizaci, ať jsou to davy hindů v Gudžaratu anebo Talibán. V obou těchto případech reaguje jediná nynější světová supervelmoc součinností nezájmu a agrese. Spojené státy odmítají přiznat, že mají jakoukoliv jinou odpovědnost, než jaká se týká jejich vlastních voličů.

Takže co se proti tomu dá dělat. Nic. Je to právě bezmocnost, která naplňuje tuto debatu intenzivní úzkostí. Ať kritizujeme, jak chceme, americká moc je nezměnitelnou realitou. Dva právě zveřejněné statistické údaje to potvrzují: Americký hrubý domácí produkt na osobu je o 54 procent vyšší než v Evropě a Spojené státy vydávají na výzkum a vývoj 28 000 dolarů na každého svého vojáka ve srovnání se 7000 dolary v Evropě. Americká hospodářská a vojenská nadřazenost je danou věcí po dobu alespoň celé jedné příští generace. Takže jaký postoj zaujmou jednotlivé země na světě vůči černobílému pojetí světa republikánské Ameriky, která má představu, že na světě jsou jen dvě strany: strana dobra a strana zla. Jak to shrnul Newt Gingrich: "V této válce jsou na této planetě jen dvě strany - žádná neutrální strana neexistuje."

Tony Blair, jak se zdá, neváhal a plně se přidal na stranu Ameriky. Moc je vždycky svůdná a zejména je svůdná pro Novou labouristickou stranu, která se restrukturalizovala tak, aby si tuto cennou devizu dokázala uchovat. V zahraniční politice se to projevuje tím, že se britská vláda usilovně přidržuje faldů americké košile.

Jenže jaké výhody ze své otrocké podpory USA Británie od 11. září získala? Žádné - jen sérii odmítnutí v otázkách tak rozdílných, jako je udržování míru v Afghánistánu, rozvojová pomoc a ocel. "Pudlíku!" křičela minulý pátek na Blaira titulní strana listu Daily Mirror.

Pro středostavovskou Anglii není Irák jejím sporem a Angličani jsou stále více znepokojeni ztrátou britské nezávislosti, která je nyní potlačena tím, co chce Brusel a Washington. Antiamerikanismus ve svých mnoha projevech se rychle stává významnou politickou silou, kterou by mohli začít efektivně využívat britští konzervativci.

                 
Obsah vydání       11. 3. 2002
10. 3. 2002 Spojené státy jsou připraveny užít jaderných zbraní proti sedmi zemím světa
11. 3. 2002 Šest měsíců po 11. září se nebojíme islámských extremistů, ale jaderné Ameriky
10. 3. 2002 Bush chce, aby Británie přispěla pro válku proti Iráku 25 000 vojáky
11. 3. 2002 Blaira čeká kvůli Iráku pár dramatických měsíců
11. 3. 2002 Nový svět, ale stejný nepořádek
8. 3. 2002 Jak by dopadly Spojené státy, kdyby je hodnotila zpráva amerického MZV pro lidská práva?
11. 3. 2002 Proč Amerika neposlouchá
11. 3. 2002 O podstatě smlouvy mezi zákazníkem a prodejcem Jan  Čulík
8. 3. 2002 Razantní Česká pojišťovna zdraví - anebo O ženách, které mají v těhotenství problémy Daniela  Pilařová
10. 3. 2002 Další "protiteroristický" zákon v Parlamentu Tomáš  Pecina
9. 3. 2002 Proč tak dramaticky selhává zavádění elektronického podpisu Tomáš  Pecina
10. 3. 2002 Fízlové, nevinný parlament a bezmocný hlídací pes Štěpán  Kotrba
11. 3. 2002 MDŽ 2002: Místo kytičky demonstrace Štěpán  Kotrba
11. 3. 2002 Beneš do Evropy nepatří Vladimír  Rott
10. 3. 2002 Bomby se značkou Made in Human Rights aneb proč je krize Charty 77 přítomná i dnes - část III. Mirek  Vodrážka
8. 3. 2002 Dejte holkám taky šanci
8. 3. 2002 Britští ministři "hodlají rebelovat, napadne-li Bush Irák"
8. 3. 2002 "Rudý Golgo", Česká republika a Spojené státy Fabiano  Golgo
8. 3. 2002 Klasická hudba po internetu
11. 3. 2002 Doporučuji knihu o psychologii od svého zemřelého otce Václav  Pinkava
11. 3. 2002 Hledači Ruml, Mejstřík a Kocáb v Úterý filmomolů Jan  Gogola
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
11. 3. 2002 Zpřístupněním svazků Stb bude stát beztrestně šířit pomluvy o občanech Petr  Bradáč
11. 3. 2002 Šest měsíců po 11. září se nebojíme islámských extremistů, ale jaderné Ameriky   
11. 3. 2002 Proč Amerika neposlouchá   
11. 3. 2002 Nový svět, ale stejný nepořádek   
11. 3. 2002 O podstatě smlouvy mezi zákazníkem a prodejcem Jan  Čulík
10. 3. 2002 Spojené státy jsou připraveny užít jaderných zbraní proti sedmi zemím světa   
10. 3. 2002 Bush chce, aby Británie přispěla pro válku proti Iráku 25 000 vojáky   
10. 3. 2002 Bomby se značkou Made in Human Rights aneb proč je krize Charty 77 přítomná i dnes - část III. Mirek  Vodrážka
9. 3. 2002 Proč tak dramaticky selhává zavádění elektronického podpisu Tomáš  Pecina
8. 3. 2002 Dejte holkám taky šanci   
8. 3. 2002 Jak by dopadly Spojené státy, kdyby je hodnotila zpráva amerického MZV pro lidská práva?   
8. 3. 2002 Razantní Česká pojišťovna zdraví - anebo O ženách, které mají v těhotenství problémy Daniela  Pilařová
8. 3. 2002 "Rudý Golgo", Česká republika a Spojené státy Fabiano  Golgo
8. 3. 2002 Bomby se značkou Made in Human Rights aneb proč je krize Charty 77 přítomná i dnes - část II. Mirek  Vodrážka
8. 3. 2002 Parlament: Debata ústavních právníků o věcech, kterým nerozumějí a přesto o nich musí rozhodovat Štěpán  Kotrba