Ve Skotsku, které má samostatný parlament, se nedlouho po zavedení vysokoškolského školného vzbouřili poslanci a univerzitní školné od školního roku 2000-2001 zase odstranili: studenti na skotských univerzitách znovu studují zadarmo, ale po ukončení školy musejí státu zaplatit 2000 liber, jakmile začnou vydělávat nejméně 10 000 liber ročně (to je podstatně méně než průměrný britský plat). Ve Skotsku také znovu zavedli granty pro chudé studenty a další podpůrné struktury.

Studenti v Anglii jsou ovšem rozhněváni, že jsou mnozí z nich při studiu na anglických univerzitách stále nuceni platit školné 1025 liber ročně (to je přibližně jeden průměrný, čistý britský měsíční plat). Pod tlakem jejich hněvu zvýšila britská vláda tzv. hranici chudoby, takže ani v Anglii nyní neplatí školné desetitisíce studentů, jejichž rodiče vydělávají méně než 20 000 liber ročně. V důsledku zavedení univerzitního školného podstatně poklesly v loňských všeobecných volbách počty mladých lidí hlasujících pro Blairovu Labouristickou stranu.

Hlavním motorem pro zrušení školného ve Skotsku byla menší britská liberálně demokratická strana, pro niž je univerzitní školné absolutně nepřijatelné. Poukazuje se na to, že od zavedení univerzitního školného a hlavně od zrušení studentských grantů se studenti dostávají za celé studium do dluhů až ve výši 12 000 - 13 000 liber. Z vědeckých studií vyplývá, že nejméně u dvaceti procent studentů se zhoršily studijní výsledky, protože si studenti musejí při škole systematicky přivydělávat a nemají čas řádně studovat ani chodit na některé přednášky a semináře: mizí tak rozdíl mezi denním a dálkovým studiem.

Jedna analýza z roku 1999 ukazuje, že po zavedení univerzitního školného a zrušení grantů pro studenty se až 90 procent studentů na anglických vysokých školách dostává během studia do finančních potíží. Např. na University of Central England v Birminghamu má nyní až 90 procent studentů podstatné dluhy a nejsou schopni platit za ubytování ani univerzitní školné. Podle celostátního britského studentského svazu National Union of Students pracuje nyní 42 procent britských studentů více než 12 hodin týdně, buď u McDonalda, točí pivo v hostincích a hlavně bývají zaměstnáni v telefonních "call centrech".

Podle jedné studie má 40 procent studentů potíže dostat se do knihovny a 20 procent nestíhá přednášky. Na University of the West of England bylo dáno během loňského školního roku 400 studentů na zvláštní seznam a bylo jim sděleno, že budou ze školy vyloučeni, pokud nezaplatí školné. Britská vláda usiluje z hospodářských důvodů zpřístupnit alespoň určitou část vysokoškolského vzdělání do roku 2010 celým padesáti procentům občanů ve věku pod třicet let (nyní studuje ve vyšším školství třicet procent populace) - pozorovatelé připomínají, že nebude možné rekrutovat všechny tyto studenty jen ze středních vrstev, takže vysokoškolská politika britské vlády je v tomto smyslu nyní rozporná. Vláda chce podstatně zvýšit počty studentů, ale nechce to financovat ze státního rozpočtu.

Britský liberálně demokratický mluvčí pro školství David Rendell konstatoval v Dolní sněmovně, že univerzitní školné je daní ze vzdělání. "Rozumná vláda zdaňuje ty věci, které chce omezit. Britská vláda tvrdí, že chce rozvíjet školství. Avšak rozumná vláda nezdaňuje ty věci, které chce rozvíjet."

Přihlášky k vysokoškolskému studiu ve Skotsku klesly, když bylo školné zavedeno, a výrazně vzrostly, když bylo zase zrušeno. Britská vláda ovšem tvrdí, že dopad zavedení školného na počet vysokoškolských přihlášek je prý zatím nejasný. Experti však opakovaně zdůrazňují, že zrušení grantů znepřístupnilo vysokoškolské vzděláním lidem z chudších vrstev. Ve školním roce 2001-2002 sice počet přihlášek ke studium v Anglii stoupl ve srovnání s předchozím rokem o 5,5 procent, ve Skotsku však o 12 procent a skotští studenti nyní daleko méně studují na anglických univerzitách - studenti ze severní Anglie jezdí studovat do Skotska.

Potíž je, že symbolická částka školného cca 1000 liber ročně nepřispěje příliš výrazným způsobem ke zlepšení financování vysokých škol, na to by muselo být školné až sedmkrát vyšší - avšak těžce tyto peníze studenty silně finančně zatěžují, stejně jako zrušení grantů. Podle údajů OECD vydává Velká Británie méně než 1 procento HDP na vysoké školství - méně než Řecko, Portugalsko a Španělsko, ale zatímco investuje stále ještě značně velký státní rozpočet do samotných studentů, zanedbává univerzity a jejich zařízení. Někteří vysokoškolští učitelé se zasazují za zvýšení školného až na oněch 7000 liber ročně, v zájmu renovace a zlepšení kvality britských univerzit.

Britská vláda nyní uvažuje, že univerzitní školné zruší, avšak ke studiu zadarmo se nechce vrátit. Zřejmě zavede u absolventů vysokých škol zvýšené daně, jakmile jednou začnou po ukončení školy pořádně vydělávat, tak jak to už vlastně funguje ve Skotsku. K reformě nynějšího neuspokojivého systému však zřejmě nedojde dříve než v roce 2003.

Zpráva z 16. ledna:

Tento týden však najednou britská vláda vyjádřila názor, že asi přece jen nezavede novou daň po absolutoriu studentů, protože z průzkumu veřejného mínění vyplynulo, že jsou občané proti nové dani a úřad britského premiéra se z toho důvodu vyslovil proti zavedení nové daně, uvedla britská ministryně školství Estelle Morrisová v úterý 15. ledna přestože předtím dlouhé měsíce hovořilo ministerstvo školství o tom, že nahradí existující vysokoškolské školné novou daní pro absolventy, jejíž zavedení podporuje britské ministerstvo financí. V novém konzultativním dokumentu britského ministerstva školství jak řešit problém univerzitního školného bude zavedení nové daně pro absolventy univerzit jen jednou z několika možností a není nyní jasné, jak bude problém se školným v Británii řešen, i když někteří hovoří o zavedení půjček s komerčními úroky pro studenty.