26. 8. 2002
"Pro Belgičany jsme byli jen primitivové, Češi z Východu"Nedávno jsme v Britském listoví uvedli recenzi knihy Jaroslava Gajdy. Dnes přinášíme na toto téma s autorem knihy rozhovor.
Jaroslav Gajda se s čtyřmi společníky vydal na štvanici za dvěma a půl miliardami dolarů. Lovnou "zvěří" je belgický stát. Pětici Evropanů (z toho třem Čechům) dluží Belgie dohromady právě tolik dolarů a každému z nich 222 dnů života. Jaroslav Gajda je český občan s trvalým bydlištěm ve Spojených státech, zahraniční novinář akreditovaný u tiskového odboru ministerstva zahraničních věcí České republiky. V poslední době přebývá na severní Moravě, píše pro kanadský ekonomický magazín a ve volných chvílích pronásleduje Belgii, protože 222 dní strávil se svými společníky na základě falešného obvinění a nezákonného prodlužování vazby, v belgickém vězení. O jeho zatčení a věznění před několika týdny vyšla kniha v ústeckém nakladatelství Pavla Mészárose AOS Publishing. Gajdův příběh je pozoruhodným svědectvím, jak selhala belgická justice. Ani vydání knihy nebylo bez komplikací: ústeckému nakladatelství vyhrožoval anonym mezinárodním skandálem, pokud knihu vydá. Sedím proti autorovi a mám jednu nutkavou otázku: |
Pohrdám belgickým vyšetřovacím soudcem a soudci soudního senátu, kteří jen kývali hlavami a prodlužovali naší vazbu, aniž zjistili, že jsme drženi ve vazbě bez jediného důkazu. Belgický justiční systém by zničil i nás, nebýt toho, že jsme se nevzdávali. Co říci o Evropské unii, když je za jejími humanistickými deklaracemi možné něco takového? K čemu je její Interpol, když zjištění Interpolu nemá ani tak velkou váhu jako kus použitého toaletního papíru? Není v tom žádná nenávist. Jen pohrdání nedůvěryhodným systémem. Spíše si někdo uvědomil, že se může svézt na "primitivech", protože jsme byli "jen Čechy z Východu", vždyť jsme teprve předevčírem slezli ze stromu... Byl v tom spíše pach kořisti, o kterou se bankovní úředník chtěl rozdělit s justičním. Když vás někdo drží ve vazbě přes dvě stě dnů jen proto, že vás chce držet, ačkoli nejsou proti vám žádné důkazy, a snaží se vykonstruovat znalecké posudky proti vám, co to je? Americká společnost "RVY Trading International, Inc.", vlastnící směnky vystavené komerční bankou Tisi v Tjumenu, pověřila Mirka mandaturou k jejich uložení v depositu kvalitní banky. Dostali jsme se až k řediteli pobočky banky Citigold v Gentu, jimž je Jan Uyttendaele. Zde má vyvrcholit jednání a honorář za tuto práci nemá být zanedbatelný, ale 28. dubna 1997 jsme byli zatčeni na popud tohoto ředitele v Gentu řvoucím zakukleným komandem. A v ten okamžik se začal rozjíždět s pomocí belgické justice báječný obchod. Vyšetřující soudce hrubě porušil zákon skutečností "úschovy" inkriminovaných směnek v hodnotě tří set milionů dolarů v rukou Jana Uyttendaele. Toho Uyttendaele, který protokolárně uvedl svou "domněnku" o jejich falešnosti! Kladli jsme si otázku, proč Van de Sijpe neuložil směnky, jak to nařizoval zákon, v depositu soudu, a protiprávně je ponechal v rukou bankéře? Ten mohl klidně směnek zneužít. Aby se toho ale mohl odvážit, museli jsme my být bezpečně odstraněni. Domníváme se, že Uyttendaele směnky použil k obchodu, který nešlo zastavit. Zjevně za spolupráce vyšetřujícího soudce a ten, aby zabránil prozrazení nezákonného obchodu, použil prohlášení o korupčnosti Interpolu, které nám, stejně jako později jiné nesmyslné "důvody", prodlužovalo vyšetřovací vazbu. Od tohoto okamžiku jsme byli více než přesvědčeni o správnosti naších dedukcí: Uyttendaele se směnkami obchoduje a Erik Van de Sijpe nás drží ve vyšetřovací vazbě, abychom tento podvod nemohli odhalit! Justiční tunelování po belgicku... Do Belgie se jelo v záležitosti sta miliónů dolarů. Když dnes sečteme škody, ztráta byla způsobena českým podnikatelům ing. Marcele Brabcové a ing. Miroslavu Olszovému, protože díky dlouhodobé vazbě jim krachovaly firmy a rozjednané obchody a dohodnuté transakce byly zmařeny. Má částka je v celém balíku celkem zanedbatelná, ale ty miliardy nám chudá Belgie skutečně dluží. Ať prodá stíhačky a vyplatí nás. Nebo jim je možná obstaví exekutor... Nám je jedno, kde na to vezme! V jistotě, že jsme nevinní. Nepodložené udání, "domněnka" ředitele pobočky belgické Citibank Jana Uyttendaele stačila belgické justici k tomu, aby byl náš obchodní tým, kde jsem byl překladatelem, zatčen a uvězněn. Přes skutečnost neviny prokázané Interpolem, a tím prokázané falešné udání, jsme byli dále protizákonně vězněni plných 222 dní. To je ve zkratce obsah knihy. Vše ostatní je popisem technologie tamní justiční podlosti, kterou zastupoval vyšetřující soudce Erik Van de Sijpe. Chceme od belgického krále jen náhradu škod. Nic více. Na popud ministerstva zahraničí monitoruje velvyslanectví ČR monitoruje tuto kauzu "a belgická justice se opět dala do pohybu s tvrzením, že po pěti letech od našeho zatčení a po čtyřech letech od našeho propuštění, vyšetřování ukončila. Po ukončení vyšetřování se objevila žaloba integrovaná do řady jiných, nám neznámých kauz a bylo nařízeno soudní projednávání. Bylo stanoveno několik soudních termínů, které byly vždy po zahájení jednání zrušeny a současně bylo vyměněno několik předsedů senátů! Hrají o čas a do ztracena... Ale nakonec je dostaneme. Ten již nereaguje. Nenápadný šedivý úředník a rasista byl suspendován. Po zatčení zveřejnil belgický rozhlas nepravdivé informace o "zatčení bandy podvodníků", stejné zveřejnil belgický tisk a později pak belgická televize, kterou si k podpoře svého tvrzení pozval vyšetřující soudce Erik Van de Sijpe a soustavně nás nazýval "jen Čechy z Východu". Prostě byli jsme špína, kterou je možné oškubat. Stejnými podlidmi byli třeba Rumuni. Prostě, kdo nemá přístup k Atlantiku, je podčlověk. Ale na to může západní tzv. supercivilizovaná Evropa i doplatit. Lidé mají sloní paměť a podvědomí národů je ještě hlubší! EU přijímá východní Evropany z nutnosti. Až bude Evropa v krizi, východní a střední Evropa si na to vzpomene a bude problémy řešit ve svůj prospěch. Je to škoda. A nelze toto nebezpečí, z hlediska dalších dvaceti let, podceňovat.
Je tady z minulého století velmi špatná zkušenost, ale mé vlastní zkušenosti ukazují, že Němci a Američané obecně se budou k nám chovat slušněji než jiní Západoevropané. Já jsem to zažil na vlastní kůži. Deset let jsem žil v Německu, kam jsem byl, na "doporučení" StB vystěhován. Žil jsem v Berlíně a ve Spolkové republice Německo, kde jsem byl šéfkameramanem, až do přestěhování do USA, a všichni se ke mně chovali vstřícně, až na jednoho majitele restaurace v Bavorsku, který mi řekl, že si jako Čech musím vážit toho, že mohu pracovat s Němci. Kolegové z filmového štábu se mi za něho omlouvali. V Americe jsou také extremisté. Jenže tam jsou, kromě Indiánů, všichni "cizinci". I ten kdo se v Americe narodil měl předky, kteří odněkud přišli, takže nějaký rasismus se tam v drtivé většině nenosí. I pověsti o rasismu vůči černochům jsou řádně zkreslené. Najdou se lidé, kteří říkají, že je nemají rádi, ale důvody neleží v rasismu, ale v chování a jednání některých černochů, ale také jiných - třeba i Čechů. Obdobná je situace v České republice v případě některých Romů. Myslím si, že rozvíření známého případu z Matiční ulice v Ústí nad Labem, který se stal "evropským problémem", má na svědomí zejména pan Uhl. Myslím si, že nepatříme na Východ ani na Západ. Asi skutečně patříme jen do Evropy. Vztah k EU? To není otázka víry. Vidím, že evropská politika scéna dělá tolik chyb, že nemohu mít valnou důvěru. Evropa dneška, to je zápas v rámci velkého kupčení. Náš justiční případ je toho dokladem. Jeho královské Výsosti Albertu II. Ale 2,5 miliardy neodpustíme. Van de Sijpe při prvním setkání s námi pohrdavě utrousil: "...No jo, Češi, ... z Východu...!" Král bude muset za svého úředníka tento účet řádně zaplatit. Byl by to signál toho, že Evropa, navzdory slavné integraci, se rozkládá. A čeká na svého Čingischána... Ať nám raději král zaplatí, i kdyby měl prodat své staré F-16, co má jeho královská armáda ve výzbroji. Potom to snad Čingischánovi rozmluvím. Zatím nemá jméno, ale je již za dveřmi a čeká na chvíli naší slabosti. Až nám bude vzájemně ze všeho tak zle jako nám z belgické královské justice... Není potřeba se modlit. Stačí jen trochu slušnosti k tomu, abychom přežili jako integrovaný civilizovaný kulturní útvar. I o tom je svědectví v mé knize, které vydalo ústecké nakladatelství a nebálo se anonymu, který vyhrožoval nakladateli mezinárodními problémy, pokud knihu vydá. Králi dluh jeho země neodpustíme. |