EU: Pět kroků jak vyřešit uprchlickou krizi

6. 9. 2015

Evropa projevuje ohromující nedostatek politické vůle a lidskosti a není schopna tuto uprchlickou a imigrantskou krizi řešit, konstatovala Judith Sunderland, mimořádná ředitelka HRW pro Evropu a střední Asii. "Vedoucí představitelé EU by měli být vedeni imperativem ochraňovat životy a zajišťovat lidské zacházení."

Organizace Human Rights Watch požaduje od všech rozhodujících činitelů EU, aby podpořili toto minimum:

- Více bezpečných a legálních cest, jejichž prostřednictvím by lidé mohli žádat o azyl a nacházet v EU útočiště, aniž by museli používat nebezpečné cesty a neskrupulózní pašeráky. Součástí tohoto kroku bude nutné podstatnou měrou zvýšit přijímání uprchlíků z jiných regionů světa a rozšířit možnosti sjednocování rodin. Současné přísliby EU, že přijme 22 000 lidí, jsou nedostatečné. Mohlo by pomoci rozšíření užívání humanitárních víz, aby lidé mohli dočasně pobývat v Evropské unii či žádat o azyl.

- Napravit nefunkční azylový systém EU. Navzdory společným předpisům a normám existuje mezi členskými zeměmi EU obrovská nesourodost v oblasti podmínek přijímání, uznávání žádostí a opatření pro integraci. Evropská komise by měla zintenzivnit své úsilí a dohlížet na standardy a vynucovat je. Měla by za tím účelem vytvořit tresty za porušování předpisů. European Asylum Support Office, European Refugee Fund a další organizace by měly pomoci nefunkčním členským zemím a zemím, které v současnosti přijímají drtivou většinu nových příchozích, aby vznikly řádné podmínky pro jejich přijímání, korektní, rychlé a transparentní zpracovávání nových příchozích a aby bylo zajištěno, že práva žadatelů o azyl a migrantů jsou plně respektována.

- Robustní vyhledávací a záchranné operace ve Středozemním moři. Zintenzivněné úsilí od května 2015 pomohlo - toto úsilí je nutno vyvíjet delší dobu.

- Trvalý relokační systém ke sdílení žadatelů o azyl ve všech členských zemích. Takový systém by pomohl řešit základní zkreslení, která vytvářejí dublinské předpisy, které zatěžují břemenem zpracovávání žádostí o azyl první vstupní zemi v Evropské unii. Toto vytváří neférové břemeno pro země u vnějších hranic Evropské unie, jako je Řecko, kde vytvořila současná vlna příchozích a špatné její zvládání humanitární krizi. Reforma dublinských předpisů je životně důležitá tak, aby byla odpovědnost založena na kapacitě a dalších relevantních měřítcích a nikoliv na umístění země, a aby vzala v úvahu individuální okolnosti žadatele o azyl.

- Vypracovat systém "nebezpečných" zemí, o jejichž občanech se předpokládá, že potřebují mezinárodní ochranu. Žádosti by pak mohly být zpracovávány podle zjednodušených procedur, což by pomohlo snížit rostoucí množství nevyřízených žádostí v azylovém systému a harmonizovalo by to přístup vlád EU k ohroženým národním skupinám. V současnosti se EU zaměřuje na schválení společného seznamu "bezpečných" zemí s tím, že bude odmítat žádosti o azyl od jejich občanů.

Ministři vnitra EU se v Bruselu sejdou 14. září na mimořádném zasedání, které se má především zaměřit na deportaci uprchlíků, na boj proti sítím pašeráků a na mezinárodní spolupráci. Očekává se, že prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker zveřejní návrhy komise ve svém projevu o stavu unie dne 9. září.

Ze zpráv v médiích vyplývá, že komise navrhne, aby členské země EU přislíbily, že přijmou 120 000 žadatelů o azyl z Itálie, Řecka a Maďarska, aby odstranily tlak na externích hranicích. Je to trojnásobek počtu, o němž se debatovalo v červenci, kdy návrh hovořil pouze o Itálii a o Řecku. V té době přislíbily členské země EU, že přijmou pouze 32 256 osob, což je daleko méně než byl cíl 40 000. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky konstatoval, že bude zapotřebí přijmout až 200 000 lidí.

Evropská komise má také přijmout trvalý mechanismus pro rozdělování žadatelů o azyl mezi členské země EU v krizových situacích.

Pokud by byl tento návrh rychle realizován, tato opatření by pomohla zlepšit situaci tisíců žadatelů o azyl, konstatuje Human Rights Watch.

Podle Mezinárodní organizace pro migraaci přišlo přes Středozemní moře do EU letos více než 350 000 lidí. Více než 2000 osob při tomto pokusu zahynulo. Není známo, kolik lidí v roce 2015 zahynulo u pozemních hranic EU.

"Evropská unie promarnila příliš mnoho času nad interním hašteřením," konstatovala Sutherlandová. "Je načase, aby všechny jednotlivé vlády EU přijaly svou odpovědnost vůči statisícům lidí, kteří potřebují ochranu, a postavily se na správnou stranu historie."

Dokument v angličtině ZDE

Vytisknout