Rozhovor Britských listů s ministrem průmyslu a obchodu

Jan Mládek (ČSSD): Česká ekonomika roste, ale stát vybírá na daních stále méně peněz

3. 9. 2015 / Milan Mundier

Pane ministře, co říkáte na současnou situaci v Řecku? Nebyl by podle vás pro Řecko výhodnější bankrot než další, očividně nevýhodná, dohoda s věřiteli?

To, co nyní sledujeme, je velmi nešťastný vývoj v nešťastné zemi, kterou v nejbližší době čekají těžké časy, ať už se ten vývoj vydá jakýmkoli směrem. Já si dovedu představit oba dva scénáře. Řešení by ale mělo hledat samotné Řecko a Řekové. Ti by měli najít hlavní motivaci k tomu se z krize dostat. Hlavním tématem dohod by se mělo stát, jak zajistit, aby země byla produktivní a ne řešit, kde si co půjčí, kde se škrtne a kdy se půjde do důchodu. Tak se hospodářského růstu nedosáhne. V hledáčku by tak neměly být izolované škrty, ale konkrétní ekonomicko-politické kroky, jak povzbudit domácí ekonomiku a nastartovat hospodářský růst, který bude konečně generovat přebytek.

Když uvedu konkrétní příklad, tak Řecko by mělo začít pracovat na tom, aby přilákalo nedůvěřivé zahraniční investory. Může například zprivatizovat přístav Pireus. Ne proto, aby splatili dluh, ale aby ekonomika začala fungovat.

Mělo by podle vás za daných okolností setrvat Řecko v eurozóně?

Podle mého názoru již otázka nestojí tak, zda zůstane Řecko v eurozóně, nebo nezůstane. Ten nejhorší vývoj by mohl být takový, že nastane nekontrolovaný chaos bez jakékoliv životaschopné dohody, protože to nejhorší není organizovaný odchod z eurozóny za pomoci velkých evropských zemí a zavedení vlastní měny. Nejhorší je nedohoda mezi řeckou vládou, evropskými institucemi a chaotický rozpad řeckého hospodářství.

V návaznosti na situaci v Řecku se začaly ještě více množit názory, že Česká republika by v několika příštích letech rozhodně neměla vstupovat do eurozóny. Co si o tom myslíte?

Myslím, že současné vyvrcholení "řecké tragédie", na kterou bylo mimochodem "zaděláno" již před řadou let, nemá smysl s otázkou našeho vstoupení či nevstoupení do eurozóny přímo spojovat. V této věci mám konzistentní názor, podložený postojem a aktivitami současné vlády. My jsme v uplynulých měsících udělali konkrétní kroky například přistoupením ke konvergenčním kritériím. Pro přípravu na vstup do eurozóny potřebujeme čas, nemyslím si, že je nutné někam překotně spěchat, ale osobně se domnívám, že bychom mohli být připraveni někdy kolem nebo po roce 2020. Pak se rozhodneme, zda je pro nás výhodné vstoupit či nikoliv.

Kvůli posilující koruně se zase začíná mluvit o možné intervenci ČNB. Myslíte si, že je správné, aby ČNB v takovýchto situacích vůbec zasahovala? A jak zpětně hodnotíte intervenci ČNB, ke které došlo na sklonku roku 2013?

Co se týká zásahu České národní banky v roce 2013, ten jsem tehdy hodnotil a komentoval s mírně rozporuplnými pocity. Na jednu stranu pomohl našim exportérům k tomu, aby byli konkurenceschopní na světových trzích. Měl tedy na podporu českého exportu, který je pro naše hospodářství životně důležitý a kterému se mimořádně daří, pozitivní vliv. Na druhou stranu zásah samozřejmě negativně vnímali třeba čeští spotřebitelé, kterým zdražil některé dovozové zboží, dovolené a podobně.

V současné době budí velké vášně připravovaný zákon o elektronické evidenci tržeb (EET) z dílny ministra financí Andreje Babiše. Souhlasíte s takovýmto zákonem? Nebude jen zbytečně komplikovat život všem poctivým živnostníkům?

Já si vůbec nemyslím, že by elektronická evidence tržeb nějak vážně komplikovala život poctivým živnostníkům. Vždyť ti podobné úkony realizují v papírové formě již nyní. Komu tento návrh ale bude skutečně komplikovat život, tak to jsou ti, kteří se v této oblasti dosud nechovali seriózně…

Dlouho se o vás mluvilo jako o příštím ministru financí. Kdybyste se jím stal, co by patřilo mezi vaše hlavní priority?

Z dnešního pohledu na existující realitu v tomto resortu by to byla jednoznačná priorita a tou je řádný výběr daní! To se u nás bohužel současnému vedení resortu nedaří. Příčinou podle mne je i vlna propouštění mnoha desítek zkušených pracovníků nejen z ministerstva financí, ale především jednotlivých finančních úřadů. A jejich profesní zkušenosti právě teď v resortu chybějí. Takže s mou prioritou řádného výběru daní by úzce souvisela i personální stabilizace resortu.

Zlepšil se podle Vás od nástupu Andreje Babiše do funkce ministra financí výběr daní v České republice?

Nerad bych byl opět obviněn z účelové kritiky pana ministra Babiše, proto si vypomůžu statistikou ministerstva financí, která dokazuje, že stát vybírá na daních stále méně peněz než tomu bylo v minulém roce. Přitom ekonomika roste! Podle zveřejněných čísel vybral stát, stejně jako na konci dubna na DPH za prvních pět měsíců letošního roku o více než sedm miliard méně.

Měla by se podle Vás vrátit Česká republika k progresivnímu zdanění? A pokud ano, jak byste tento návrat zdůvodňoval?

Česká republika má již několik let progresivní zdanění. Bylo zavedeno jako přirážka pro lidi s příjmem nad 100 000 Kč měsíčně. To, o čem bychom měli mluvit, je prohloubení progrese.

V čele Ministerstva průmyslu a obchodu stojíte už rok a půl. Na co jste ze své dosavadní práce hrdý nejvíce?

Jmenovat jen jedinou věc by bylo velmi obtížné. Určitě mě velmi těší, že se nám daří získávat do České republiky velké zahraniční investice a tvořit tak nová pracovní místa. To považuji za nesmírně důležité. O jedné takové klíčové investici se ostatně právě v těchto dnech hodně mluvilo a psalo… Také jsem byl opravdu hrdý na své ministerstvo, když se nám podařilo jako úplně prvnímu resortu připravit náš operační program (OP PIK), ve kterém je téměř 120 miliard korun pro české podnikatele, a vyhlásit pro ně první výzvy. Velmi nadějně do vypadá i s čerpáním prostředků z právě končícího programu OP PI, kde se nám může reálně podařit to, že nebudeme na rozdíl od jiných ministerstev vracet Evropské unii žádné nevyčerpané prostředky. Třetí věcí, kterou bych zmínil, pak je to, že se po mnoha letech podařilo připravit a schválit aktualizaci Státní energetické koncepce, která definuje směr vývoje naší energetiky na příští čtvrtstoletí a připravit také navazující Národní akční plány.

Daří se podle vás České republice přitahovat nové zahraniční investory?

Že se České republice daří lákat zahraniční investory, to potvrzují výsledky za posledních 18 měsíců a množství nových rozjednaných projektů. Uplynulý rok a půl byl pro Českou republiku v oblasti investic mimořádně úspěšný, a to nejen díky vytváření příznivých podmínek pro investory, dobré práce agentury na podporu podnikání a investic CzechInvest, ale i díky podpoře ekonomické diplomacie, které jsme věnovali skutečně velkou pozornost. Osobně jsem v uplynulém roce absolvoval celou řadu zahraničních cest v čele českých podnikatelských misí a vedl jsem řadu jednání v investorsky zajímavých regionech. Jejich výsledkem je, že Česká republika představuje v současné době pro investory stabilní a přátelské prostředí, které motivuje české i zahraniční podnikatele k neustálému rozvoji jejich byznysu. V současné době posilují především investice v oblasti datových center, leteckého průmyslu nebo sdílených služeb. Jedná se většinou o projekty s vysokou přidanou hodnotou, které si žádají zkušenost a kvalifikovanou pracovní sílu. Zde má Česká republika stále konkurenční výhodu.

Nedávno se také mluvilo o prolomení těžebních limitů. Jak se dnes na toto téma díváte vy? Souhlasil byste s něčím takovým?

U dolu Bílina není dle mého názoru co řešit. V této lokalitě nejsou žádné domy, které by bylo třeba kvůli posunutí limitů bourat a neexistuje ani žádný jiný pádný důvod, proč tady na rozšíření těžebního prostoru nepřistoupit. V případě dolu ČSA je to samozřejmě komplikovanější. MPO navrhuje finální rozhodnutí v tomto případě posunout do roku 2020.

Jak s odstupem hodnotíte ekonomické sankce vůči Rusku? Souhlasil byste s jejich zrušením nebo byste je naopak zpřísnil?

Sankce jsou nástrojem především politickým a je poměrně složité je hodnotit. Hodnotíme-li ale zavedení sankcí z ekonomického hlediska, jako nejúčinnější se ukázaly sankce finanční, tedy omezení přístupu Ruska k západním měnám. K jejich efektu přispěly i klesající ceny ropy na světových trzích. Klesající kupní síla ruských zákazníků má ale negativní vliv na schopnost ruských podniků investovat, a tím i na náš export do této země.

Pokud se jedná o případné uvolňování sankcí, to je vázáno na plnění Minských dohod, a ačkoliv sledujeme, že roste počet členských zemí EU, které se vyslovují vůči sankcím negativně, domníváme se, že vše bude záviset na aktuálním vývoji situace na východě Ukrajiny. ČR bude i nadále držet jednotnou pozici s ostatními členskými zeměmi EU v Evropské radě i našimi transatlantickými spojenci. Samozřejmě děláme vše pro to, abychom postupovali v souladu s přijatými sankcemi, ale aby české firmy na ruském trhu své pozice neztrácely, protože by je v konkurenci například asijských exportérů a investorů jen velmi těžko získávaly zpět.

Odrazily se protiruské sankce nějak výrazněji na české ekonomice?

Jen za prvních pět sledovaných měsíců tohoto roku došlo ke značnému poklesu vzájemného obchodu, zejména pak českého vývozu do Ruské federace. V relativním vyjádření je to 31,3 %, v dolarovém vyjádření 42,4 %. V absolutních číslech pak hovoříme o ztrátě v intervalu 15 miliard korun.

Faktorem zvyšujícím dopady na naši ekonomiku je skutečnost, že výrazně poklesl vývoz do RF ze zemí, které jsou tradičním cílem exportu z České republiky. Toto je problematické zejména v případě Německa s více než 15% propadem, do kterého míří třetina českého exportu, přičemž část tohoto objemu je poté exportována do dalších zemí včetně Ruska.

Jaký bude podle vás další vývoj české ekonomiky?

Když se podíváme na výsledky českého hospodářství, tak je vidět, že po nástupu naší vlády se výrazně zlepšují. S trochou nadsázky si tedy dovolím tvrdit, že dokud bude mít Česká republika odpovědnou vládu se sociální demokracií v čele, která se nebojí rozumně investovat, vytvářet podmínky pro investory, podporovat export a odbourávat administrativní zátěž podnikatelů, není důvod, proč by se nemělo české ekonomice dařit i nadále.

Můj resort bude i dále pracovat na vytváření vhodných podmínek pro domácí i zahraniční investory a na podpoře exportu cestou rozšiřování našich zahraničních zastoupení. Budeme usilovně hledat cesty, jak pracovat s nejistou budoucností energetiky. A zintenzivníme také naše snahy v oblasti podpory technického vzdělávání, protože dobře vyškolení experti jsou pilířem fungující ekonomiky.

Vytisknout