Stovky uprchlíků zahájily dlouhý pochod z Budapešti

4. 9. 2015

Maďarské úřady zrušily vlaky a autobusy a Syřané a další uprchlíci vzali věci do vlastních rukou. Vydali se na 170 kilometrovou cestu pěšky

Žádné z projíždějících vozidel nenabídlo uprchlíkům, že je sveze. "Jenom kilometr, prosím," žádala Amal, učitelka z Damašku od maďarské manželské dvojice, která za kolonou pomalu jela s malým náklaďákem. Její šestiletý syn Sohaib a osmiletá dcera Bisan nedokázaly jít dost rychle a Amal se obávala, že ztratí ochranu skupiny, anebo se úplně ztratí. "My jsme taky lidi," prosila Amal, ale řidič odmítl, že by ho maďarská policie zatkla.





Až tisíc lidí, mladých a starých, někteří v kolečkových křeslech nebo s berlemi, jiní bosí, někteří s malými dětmi v kočárku, jiní s batolaty na ramenou, se vydali od hlavního nádraží v Budapešti na cestu dlouho 170 kilometrů do Rakouska. Nejhorší evropská uprchlická krize od druhé světové války se zhoršila.

Jejich průvod, procházející Budapeští, byl téměř tři čtvrtě kilometru dlouhý. Kolona byla jednou z nejméně tří skupin zoufalých, především syrských uprchlíků, jimž maďarské úřady zabránily cestovat vlakem do Rakouska a Německa. V pátek vzali věci do vlastních rukou a rozhodli se tam dojít pěšky.

"Na nádraží byl jeden záchod pro tisíc lidí," řekl Moaz, cukrář ze Sýrie, který cestoval ze sedmi členy své rodiny. "Na nádraží byla tak strašná situace, že bych raději skončil v lese." Reen, mladá maminka, se prostě zeptala: "Co jiného můžeme dělat?"

Vedle ní kulhal o berlích se zraněnýma nohama dvaadvacetiletý Mahmud z Damašku.

50 km severozápadně od Budapešti, 350 až 500 uprchlíků, kteří tam zůstali déle než 24 hodin ve vlaku v městě Bicske, se také vydali na pochod. Prorazili policejní kordon a začali dlouhý pochod na západ.

Policie byla překvapena a podařilo se jí zabránit jen několika málo lidem ve vlaku, aby uprchli. Jeden Pákistánec údajně zemřel, když upadl a narazil hlavou na koleje.

"Situace je strašlivá," řekl Adnan Shanan, 35, z Latakie v Sýrii, který prchá ze své vlasti. "Máme v Bickske ve vlaku mnoho nemocných lidí. Máme tam těhotné ženy, nemáme potraviny ani vodu. Nechceme tady zůstat ani jeden další den. Potřebujeme se přesunout do Mnichova, kamkoliv jinam - tady zůstat nemůžeme. Nemůžeme čekat do zítřka.

V pátek uniklo z tábora v Bickske 64 migrantů a hlavní pohraniční přechod z Maďarska do Srbska byl také dočasně uzavřen, když asi 300 z 2300 osob zadržovaných ve vazebním středisku v Röszke uprchlo plotem.

V Budapešti parlament schválil několik zákonů, jimiž byla v podstatě imigrantům uzavřena maďarská jižní hranice, přes niž letos už přišlo asi 140 000 osob, a byly vytvořeny "tranzitní zóny", kde budou žadatelé o azyl zadržováni, než jejich žádosti budou schváleny, a deportováni, pokud schváleny nebudou. Podle nových zákonů bude také trestným činem překročit či poškodit kontroverzní nový maďarský žiletkový plot na hranici se Srbskem a "ilegální" přechod hranice bude trestán třemi roky vězení.

Maďarský premiér Viktor Orbán se znovu v pátek zapřísahal, že nedovolí, aby se Evropané stali "menšinou na našem vlastním kontinentě", a opakoval v maďarském státním rozhlase, že jeho pravicová vláda udělá vše, co je v jejích silách, aby zastavila proud imigrantů a uprchlíků.

"Dnes hovoříme o desetitisících, ale příští rok budeme hovořit o milionech a tohle nemá konec," řekl. "Musíme dát jasně najebo, že nemůžeme všem dovolit vstup, protože když všem dovolíme vstup, Evropa končí. Jestliže jste bohatí a atraktivní pro jiné, musíte být také silní, protože jinak vám vezmou, pro co jste pracovali, a i vy zchudnete."

Maďarsko také ostře kritizovalo Německo, že uvedlo, že přijme žádosti o azyl od Syřanů, ať vstoupili do EU kdekoliv, bez ohledu na předpisy EU.

Možná až 2000 osob dále zůstává bez pomoci u nádraží Keleti v Budapeši, kde se v horku pozdního léta rychle zhoršují podmínky.

Ti, kdo se vydali na pochod do Rakouska, jsou přesvědčeni, že je to jejich nejlepší možnost. Jak pěší kolona procházela Budapeští kolem šokovaných, pobavených a zděšených Maďarů, jedna místní paní tiše plakala, makeup jí tekl po tváři.

Jedna starší paní tiše dala do rukou míjející syrské maminky přikrývku a mladá blondýnka prostě rozdávala bankovky, až už jí žádné nezbyly. Ne všichni však projevovali sympatie. Řidič zařval na skupinu, která přecházela na červenou: "Nevidíte, že musíte počkat?"

Vlna zděšení proběhla kolonou pokaždé, když se ozvaly policejní sirény, protože se uprchlíci domnívali, že je policie přijíždí zatknout. Policie ale uprchlíky začala ignorovat, a to nejkrutějším možným způsobem. Zakázala jim vlaky a autobusy a nechala je odejít ze země pěšky.

"Tudy do Rakouska," řekla jedna policistka na křižovatce dálnice a nasměrovala úporně jdoucí muže, ženy a rodiny na betonový most. Žádné z projíždějících vozidel nenabídla uprchlíkům, že je sveze.

"Jenom kilometr, prosím," žádala Amal, učitelka z Damašku od maďarské manželské dvojice, která za kolonou pomalu jela s malým náklaďákem. Její šestiletý syn Sohaib a osmiletá dcera Bisan nedokázaly jít dost rychle a Amal se obávala, že ztratí ochranu skupiny, anebo se úplně ztratí. "My jsme taky lidi," prosila Amal, ale řidič odmítl, že by ho maďarská policie zatkla.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Imigrace do Evropy | Maďarsko
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 4.9. 2015