Stařecký patos a sentimentální vlastenectví

6. 9. 2015

Následuje stařecký patos a sentimentální vlastenectví, píše na Facebooku Barbora Atomová:

Když celej den přebíráte hromady oblečení, bot, hraček, spacáků, dek a jídla, můžete nad tím přemýšlet až do zblbnutí.

Posledních pár dní ukázalo, že jsme jako národ (ať už to znamená cokoli) naprosto v cajku. Ty kopy hnoje na netu jsou jen optický klam. Ve skutečnosti se lidi můžou přetrhnout, aby pomohli lidem, kteří jsou v evidentním průseru - stejně jako kdysi u povodní se normální člověk neptá, proč si lidi staví baráky v záplavovém území, ale pošle jim holínky, dezinfekci a prachy. (Poprvé jsem takovou plíživou samozřejmost zažila v listopadu 89, kdy na fildu lidi z ničeho nic začali nosit hromady buchet a kotle guláše.)

Podle věcí, které mi prošly rukama, jsou dárci ze všech sociálních vrstev - a předpokládám, že stejné to bude u finančních darů. Třídila jsem dojemně seprané dětské mikinky (které jsme neposílali do Maďarska, ale předali k dalšímu třídění v charitním obchodě Baltazar na Rosické) i značková dětská trička v hodnotě převyšující součet cen všeho, co jsem měla na sobě, omazlené hračky i nóbl obleky a kabáty s cedulkami z čistírny.

Během pár dnů odjely do Maďarska desítky aut narvaných plínkami, vložkami, mýdly, dekami, spacáky i jídlem. Spoustu věcí obchody věnovaly nebo poskytly s velkou slevou. Malé i velké firmy kontaktují kavárenské povaleče a společně se domlouvají na dalším postupu.

Sociální sítě jsou ultimativní dobro, přes FB a mobil se koordinuje pohyb pomoci, zajišťuje ubytování uprostřed noci, kupujou jízdenky... Člověk může efektivně pomáhat a přitom ležet doma na gauči - k nezaplacení!

Každé auto s českou espézetkou narvané materiálem, které se objeví v místech koncentrace světových médií, dělá pro pověst Česka stejnou práci jako Zeman v Číně, možná i trochu větší - s Německem máme obchodní výměnu několikanásobně vyšší než s Ruskem a Čínou dohromady, takže když si němečtí politici, obchodníci i spotřebitelé všimnou, že nejsme zas takoví burani, jak se chlubí pan prezident, bude se nám obchodovat ještě líp.

Modré tašky IKEA jsou nejlepší vynález civilizace po automatické pračce. (Na druhém místě v soutěži nosičů se umístily velké tašky Peek und Cloppenburg, další pořadí neurčeno.)

A ještě ten náš příslovečný laskavý humor: na nádražích dobří lidé číhají na příležitost nakrmit a napojit trpící, kteří ne a ne přijít. (Kdybyste to chtěl někdo natočit, tak tady je celý námět: Nakonec přijede vlak s pár rodinami, o které se dobrodinci porvou, ale vítězi to nebude nic platné, protože uprchlíci budou nakrmení od Čechů už z Budapešti. Režírovat by to mohl Svěrák nebo Kvapil nebo něco mezi.)

Imigrace do Evropy | Česká politická scéna
Vytisknout

Související články

Obsah vydání | Pátek 4.9. 2015