Smíření je přirozený řád věcí

17. 11. 2014 / Miroslav Tejkl

Karel ze Schwarzenbergů se prý podle Novinek rozzuřil nad vzpomínkovým akterm v bývalé budově Federálního shromáždění.

Zjevně tento akt neproběhl podle jeho představ, nebyl zřejmě naplněn tou správnou mírou nenávisti k minulému režimu, zdál se mu zřejmě odporně vyvážený, protože vzpomínali a mohli vzpomínat různí lidé ... a světě děs se ... i Dolejš z KSČM, liberál názorově napravo od levého křídla socdem ...

Potrefená knížecí husa se zřejmě děsí chvíle, kdy Listopad 1989 nebude pojímán v rámci mediální havloidní hegemonie a bude posuzován bez oné melodramatické hysterie ... má strach, že ideologická hegemonie lidí jako je on a jeho milovaný Václav Havel bude stále rychleji slábnout ...

Na rozdíl od fanatických havloidů, často velmi mladých, kimirsenovsky zamilovaných i do knížete, jsem se demontáže minulého režimu jako politické diktatury účastnil, proti KSČM na rozdíl od tehdejší politické diktatury vcelku nic nemám a jsem naopak rád, že střízlivější a vyváženější pohled na tehdejší události zvolna získává navrch.

Španělsko se také nakonec nějak smířilo s tím, že bylo v jisté etapě své existence frankistické - to, co se stalo, nelze odestát ... smíření nakonec je přirozený řád věcí, naopak Kníže reprezentuje slepou uličky nenávisti a takového mýtu, který se postupně rozplývá a je díkybohu nahrazován právem na svobodné, pluralitní hodnocení všech věcí ...

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 14.11. 2014