"Kavárnu" musejí být občané ochotni následovat
17. 11. 2014 / Miroslav Tejkl
Jiří Pehe pochválil na Novinkách "kavárnu" a její "roznětkovou" roli v dějinách.
Zdůraznil, že lid je pasívní a musí být v přelomových okamžicích uveden do
pohybu aktivisty - jako je v Čechách například právě taková intelektuální
kavárna umělců atd. Bylo to tak v roce 1989 a jistě i změna toho, co tu máme dnes, bude
iniciována zase nějakou tou kavárnou, píše Miroslav Tejkl.
Pehe ale na ledacos zapomíná.
Tu "kavárnu" musí ten lid být ochoten vůbec následovat.
Například dnešní pražská kavárna drží hegemonii v médiích a státě - něco, co
jejich předchůdci v roce 1989 neměli.
Je ale schopna dosáhnout toho, že je lidem následována, toho, co disidenti
před 25 lety?
Co ale hlavně - co si asi tak myslíte, že by se odehrálo, kdyby pražská
kavárna před 25 lety nevybojovala ideovou hegemonii na "coolu v plotě"
Jakešovi a jeho druzích a lid by zůstával skeptický k jedněm i druhým?
Žili bychom snad v reálném socialismu?
Zůstala snad Albánie nebo jiné státy, kde se nějaký tamější specifický 17
listopad nedá vyčlenit, reálně socialistickými státy?
Jaká kavárna vedla v Jugoslávii lid proti režimu?
Co například vůbec víme o jugoslávském vývoji, než o nacionalismu, o obranu
té které republiky před Jugoslávskou lidovou armádou (víceméně se srbským
vedením) prostřednictvím republikových jednotek vnitra a dobrovolnických
sborů?
Co víme o rozpadu samotného tamějšího syndikalistického reálného socialismu
a vedoucí úloze Svazu komunistů?
Kdy tehdejší kandidát za liberální demokracii Slovinska Slavoj Žižek se dnes
hlásí dokonce i k Leninovi?
Nepokračoval snad vývoj v zemích, jen proto, že v nich třeba Velká
francouzská revoluce nebyla?
Karel Marx, kterého Pehe vzpomíná, věděl, že dějinný úkol může splnit různá
skupina a může být splněn různým způsobem.
Reálný socialismus byl zjevně slepou uličkou a vítězství čínského
kontinentálního režimu na náměstí Nebeského klidu, které si Milouš Jakeš
podle svého nedávného interview tak přál v Čechách, nic nezměnilo na tom, že
z čínského reálného socialismu zůstala jen ta vedoucí úloha strany a název
státu - nadstavba nad ekonomikou možná s významnou rolí nesoukromého
vlastnictví (např. Slovinsko a Izrael se ostatně také liší - a hlavně lišily
- od kapitalistického standardu), ale ekonomikou, která se rok co rok,
mílovými kroky vzdaluje od modelu reálného socialismu a blíží svým
bratrancům na ostrově (Tchajwan se oficiálně jmenuje R.O.C. - Čínská
republika - pouze bez toho "lidová")
Vytisknout