Předseda ČMKOS J. Středula by měl především přepsat naši odborovou realitu

13. 11. 2014 / František Štván

Tak, jak je to běžné v západním světě. Francie či Německo jsou dobrým odborářským vzorem, byť uznávám, že se to i díky veřejnoprávním médiím, které v podstatě zamlčují, jak se o svá práva umí lidé v těchto zemích brát, veřejnost nedoví.

ČMKOS a jednotlivé svazy to však vědí, neboť se odborových protestů v těchto zemích solidárně zúčastňují. Přesto se doma stejně chovat neumí.

Podle mne bohužel možná ani nechtějí, neboť jsem ve svém odborářském života byl nucen vnímat vrcholové odboráře (osobně jsem jednal se Štěchem i se Zavadilem) jako ulamovače hrotů naštvanosti řadových odborářů.

Zaměstnavatelé, a to i ti z venku, si jsou této slabosti vědomi a proto mnohé co v Hyde Parku kritizoval J. Středula, už kritizoval Falbr, Štěch a Zavadil a přesto se nic nezměnilo.

Ba naopak, zhoršilo! A tak se pouhým ukazováním na válcování pracujících bude prezentovat nejen Středula, ale i ti co přijdou, až odejde do politiky.

Co dělá dnešní politik a ex- předseda ČMKOS Zavadil pro odboráře? Vždyť ho není vidět ani slyšet - po něm. Nejhorší je, že vystrašenost odborářů "prát" se o svá práva, hází vrcholoví odboráři na řadové odboráře samotné, aniž by si uvědomili, že historický smysl a poslání jejich práce je usvědčuje z pokrytectví.

Vystrašenost (apatie?) odborářů je jednoznačně výsledkem jejich(ne) práce. Rozesílání pozvánek na sportovní odborové akce, poukazů na dovolené, nákup předražených lístků na muzikály a na divadelní představení, aby měli sociálně vysmátí pražští umělci důvod podporovat pravicové strany, neboť se jim mimořádně daří, chuť se o svá práva poprat v řadových odborářích neprobudí.

Přitom by moudří odboráři nechali tyto umělce "vyhladovět", aby se z nich po té vyklubali aktivní spojenci. Já jsem například v roli předsedy základní odborové organizace tyhle, podle mne neodborové zvyklosti, silou svých argumentů nechal demokraticky zrušit.

Všechny prostředky se šetřily a byly používány například jako sociální výpomoc pro propuštěné odboráře z organizačních důvodů.

Zkrátka a dobře. Z odborových peněz si žádná hvězda luxusní hadřiky nepořídila.

Přesto si vrcholoví odborářů myslí, jak srdnatě za zájmy obyčejných lidí nebojují. Já si to po zkušenostech s nimi a podle toho, jak se prolamuje legislativní ochrana zaměstnanců, ne že bych apriori nechtěl, prostě myslet nemohu.

Vytisknout