Listopad 1989: "Všichni byli disidenti"

15. 11. 2014

Musel jsem napsat pár slov, protože už mne unavuje sledovat média, píše Jan Novák.

Je to spíše výsměch a fraška než solidní novinařina. Podle rozhovorů, které sleduji ve skoro všech médiích, zde v listopadu 1989 byli asi tak čtyři skalní komunisté a jinak zbytek národa byli disidenti.

Na Národní třídě se sešli asi všichni současní a budoucí politici a jejich kamarádi (ve skutečnosti by se jich tam tolik nevešlo), kteří se nechali do krve zmlátit, aby pak nastolili demokracii.

Huráááá!

A celý národ byl v totalitě ujařmen Husákem, Jakešem a pár dalšími komunisty.

A oslava se vede v duchu hesel: ...na věčné časy a ještě o chvilku déle...

Připomíná mi to oslavu Velké říjnové revoluce nebo Vítězného února.

Kýč a pozlátko.

Neustále si lžeme do vlastní kapsy. Nic není a nikdy nebylo jen černobílé.

Sami jsme si zde tehdy žili podle mnohdy nevyřčených pravidel, sami jsme se kádrovali a sami jsme se pak doma klepali, jestli jsme to nepřehnali na jednu nebo na druhou stranu.

A dnes opět trpíme a jen nevíme co s tím.

Přestaňme už zbytečně přehánět minulost. nezapomínejme na ni, ale řešme dnešek.

Už pan Werich říkal, že my Češi rádi hodnotíme přísně minulost a velmi hrdinně ji odsuzujeme.

Rádi soudíme ty druhé za to co udělali či neudělali v minulosti a sami se chválíme, jak jsme statečně bojovali proti totalitě.

Ale jak dojde na řešení současnosti, tak honem spěcháme domů nebo někam jinam. Hlavně to neřešit. Ono to nějak dopadne.

17. listopad
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 14.11. 2014