Situace ruské menšiny v pobaltských republikách se může stát nebezpečnou rozbuškou případného konfliktu

14. 11. 2014 / Jan Čulík

Podle CIA Factbook hovoří v Estonsku hovoří rusky 29.6% obyvatel, v Lotyšsku 33,8%, na Litvě 8%. Z historických důvodů nejsou tyto etnické menšiny v těchto členských zemích EU nijak uznávány a na rozdíl od třeba katalánštiny, baskičtiny, welštiny či skotské galštiny není ruština uznána jako jazyk, jimž se občané těchto zemí EU mohou obracet na Evropskou unii. Na stránkách Evropské unie není o ruštině ani slovo.

Je samozřejmě jasné, že v éře Sovětského svazu Moskva podporovala přistěhovalectví Rusů do malých pobaltských zemí, aby zničila jejich původní národnostní strukturu, a je také známo, že Rusové, pokud mohli, se stěhovali do pobaltských zemí spontánně, protože tam byla vyšší životní úroveň. To však přesto neomlouvá, že vlády těchto zemí a Evropská unie ignorují politická a jazyková práva svých ruských menšin. Rusko to může velmi výhodně využít jako záminky ke konfliktu a není překvapivé, že ve snaze zlepšit podmínky ruského obyvatelstva v pobaltských zemích se nedávno Putinův poradce rozhodl jim vyhrožovat zničením.

Této situaci se zřejmě do jisté míry dalo vyhnout, kdyby Evropská unie zajistila ruskému obyvatelstvu v pobaltských zemích jeho práva.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 14.11. 2014