Miloš Zeman říkal v Ostravě o vysokoškolském vzdělání nesmysly

14. 11. 2014 / Jan Čulík

Je pozoruhodné, že pražská kavárna Miloše Zemana sice nenávidí, ale ve skutečnosti s ním má daleko více společného, než by se v důsledku té hysterické, iracionální nenávisti zdálo. Především nepochopení základních demokratických principů, totiž pokoru před občanem a úctu vůči němu, která je naprosto základním principem demokratické společnosti. Pražská kavárna, stejně jako Miloš Zeman, si o sobě iracionálně představuje, že patří k výjimečné společenské elitě a všichni ostatní je musejí zbožně poslouchat, neboť jsou vlastně nízký póvl. Pražští novináři to projevují tím, že kazatelsky vnucují většině národa názory, s nimiž mnozí lidé nesouhlasí, Miloš Zeman zase, jak se zdá, zastává názor, jak se vyjádřil při svém vystoupení na Technické univerzitě v Ostravě, že osmdesát procent národa jsou vysokoškolsky nevzdělatelní "debilové" a počet vysokoškolských studentů v České republice by se měl snížit.

Je pikantní, že mají čeští elitáři o sobě v porovnání se širokou veřejností tak vysoké mínění, přitom si nejsem jist, že by se česká inteligence za poslední čtvrtstoletí nějak mezinárodně uplatnila, ať už v kultuře, v politice, v technických vynálezech či v ekonomice. Přesto bohorovně upírají inteligenci jiným.

Tohle Zeman řekl v Ostravě:

"Profesor Piťha kdysi napsal zajímavou studii, kde tvrdí, že vysokoškolsky vzdělavatelných je maximálně 20 procent z populačního ročníku. Dnes podle soudobých statistik přijímáme 40 procent. Z toho logicky vyplývá, že produkujeme, pokud nepropadnou v prvních ročnících, 20 procent odpadu. Já si vzpomínám na jednu krásnou větu ze hry Vyšetřování ztráty třídní knihy Járy Cimrmana, kde přijde inspektor do třídy, učitel ho touto třídou provází a říká: Je to tady strašné. Podívejte se, v první řadě sedí idiot vedle debila, v druhé řadě sedí debil vedle idiota. Ve třetí řadě blbeček vedle idiota, jen v poslední řadě je to jiné, tam sedí vedle sebe dva idioti."

Zdroj: ZDE

Problém s Milošem Zemanem je, že má prostě z celé řady oborů chybné nebo nepřesné informace. Jak může proboha spoléhat na "studii" obskurního někdejšího českého ministra školství Piťhu, tvrdící údajně (je-li tomu skutečně tak), že 80 procent národa je vysokoškolsky nevzdělavatelných. Podíval se někdy trochu do zahraničí, třeba na každoroční statistickou publikaci o školství, kterou vydává OECD, Education at a Glance?

Vyplývá z ní, že mladé populace, které studuje na vysokých školách v nejúspěšnějších zemích OECD, je nejméně 40 procent, v řadě anglosaských zemí (Austrálie, Nový Zéland, Británie) je hodně přes padesát procent. Kolik mají ekonomicky nejúspěšnější země na vysokých školách lidí z mladé populace? Austrálie 53 procent, Rakousko 39 procent, ČR 40 procent, Dánsko 49 procent, Finsko 47 procent, Německo 31 procent, Island 60 procent, Irsko 46 procent, Izrael 40 procent, Japonsko 45 procent, Holandsko 45 procent, Nový Zéland 57 procent, Norsko 42 procent, Polsko 53 procent, Portugalsko 41 procent, Slovensko 44 procent, Slovinsko 45 procent, Švédsko 39 procent, Švýcarsko 31 procent, Velká Británie 54 procent, Spojené státy 39 procent. Průměr OECD je 38 procent.

Je z toho zjevné, že Zemanovo tvrzení, že vysokoškolsky vzdělavatelných je jen 20 procent populace, je hloupost. Podrobně to uvidíte v této tabulce, převzaté z letošní publikace Education at a Glance (Terciární vzdělání typu B je praktické, terciární vzdělání typa A jsou klasické vysoké školy s teoretickými předměty):

Z jiné tabulky z téže publikace výmluvně vyplývá, jak obrovský ekonomický význam má pro každou společnost velké procento vysokoškolsky vzdělaných lidí. Z tabulky uvidíte, jak dramaticky se zvýší příjem každého občana s vysokoškolským vzděláním:

Praxe v minulosti, kdy na vysoké škole studovalo jen minimální procento celkové populace, byla způsobena tím, že ekonomiky potřebovaly velké množství lidí na manuální práci, takže tvůrčím a originálním myšlením se mohlo zabývat ve společnosti jen mizivé procento populace. Ta situace však už dávno zmizela a čím jsou lidé ve společnosti vzdělanější, tím víc prosperuje.

Není divu, že Skoti vynalezli skoro všechno, protože měli od poloviny sedmnáctého století školu v každé farnosti. Nikdo kupodivu ve Skotsku ani tehdy zemanovsky neargumentoval, že 80 procent národa jsou "debilové", "nevzdělatelní idioti". Skoti z toho měli obrovský prospěch, o čemž svědčí vynikající éra skotského osvícenství.

Kapitál národa je v jeho vzdělanosti. Budou-li se v České republice prosazovat nesmyslná tvrzení, že "80 procent národa je vysokoškolsky nevzdělatelných", země na to může v mezinárodní konkurenci jedině tvrdě doplatit.

Jiná věc je, jak dobré jsou v současnosti české univerzity, jak vysoký je jejich standard a zda dokáží mladé lidi opravdu něco naučit. Zeman má pravdu v jedné věci, totiž v tom, že financování vysokých škol v České republice je nastaveno na počet studentů, což láká univerzity, aby přijímaly velké počty studentů pod falešnou představou, že dostudují, a po několika letech studia, když už na ně vysoká škola dostala peníze, je univerzita pak brutálně, na základě většinou velmi pochybných ústních zkoušek, vyhodí. To je ovšem parazitismus. Jakmile studenta na vysokou školu už jednou přijmu, mám vůči němu to, čemu se anglicky říká "duty of care", morální povinnost se postarat o to, aby, pokud plní své povinnost a studium nefláká, mu umožnil dostudovat. Plýtvat lety života mladých lidí tím, že je přijmu na univerzitu a těsně před získáním bakalářského titulu je vyhodím, je neseriozní a sprosté.

Školství
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 14.11. 2014