Jaká je alternativa?

30. 3. 2011 / Jan Čulík

Když o mně Karel Dolejší píše, že podávám " představu reality kapitalismu jako čehosi, co není ani úplně dobré, ani úplně špatné, ale přece jen nakonec při vší bídě lepší než všechno, co by kdy vůbec mohli nabízet u sousedů," má pravdu. Je to přesné. - Potíž je, jaká je alternativa?

Kromě toho, v minulosti existovaly zřejmě daleko přijatelnější formy sociálního kapitalismu, než je současná agresivně manažerská alternativa. Je možné, že v důsledku globalizačních tlaků se do té doby už nevrátíme - a také v důsledku duševních změn ve společnostech: zatímco by v padesátých šedesátých letech lidé nikdy nepřijali, že si mají za školství, zdravotnictví a jiné služby platit z vlastní kapsy, neoliberálové většinu Evropanů od té doby přesvědčili, že tak je to správné a jedině možné.

Uvědomuji si, že když se ptám: "Kde je alternativa?" vypadám jako brežněvovec, který vnucoval okupovanému Československu v sedmdesátých letech, že "toto je ten reálný socialismus a žádné vzdušné zámky svobodného socialismu s lidskou tváří neexistují".

Přesto bych rád věděl, jakou navrhuje Karel Dolejší alternativu k nynějšímu, možná agresivnímu, chaotickému, tupému západoevropskému "kapitalismu" bez znalostí jiných kultur a bez strategie, jenže pořád systému, v němž se lidem stále daří na světě rekordně nejlépe a nejsou vězněni, zabíjeni a mučeni za své názory.

Svou "lacanovskou" poznámku jsem chtěl poukázat na to, že všichni reagujeme, ať už je to třeba na nynější situaci v Libyi, na realitu podle své zkušenosti, která je umělou mytologickou konstrukcí, a měli bychom v sobě pěstovat schopnost shodit nebo aspoň poodsunout tyto brýle mámení.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 30.3. 2011