Mezinárodní reakce na rozhodnutí RB OSN zasáhnout vojensky v Libyi

18. 3. 2011

Avšak americký činitel byl opatrnější a varoval před očekáváním, že dojde k bezprostřední akci. Francouzská letadla budou operovat ze základen na pobřeží Středozemního moře. Několik arabských zemí přislíbilo účast na této operaci. Spojené státy rezoluci podpořily, což je naprostý obrat o 180 stupňů. Několik týdnů předtím se stavěly proti návrhům na vytvoření bezletové zóny. Spojené státy dosud neuvedly, jaká bude jejich role při vojenských akcích.

Patnáctičlenná Rada bezpečnosti OSN hlasovala ve prospěch rezoluce, která schválila veškerá nutná opatření na ochranu civilistů ohrožených útokem, zejména v Bengází. Deset členů hlasovalo pro rezoluci, pět se jich zdrželo hlasování, včetně Číny, Ruska a Německa. Rezoluce vyloučila pozemní invazi.

Vzbouřenci v Bengází oslavovali na ulicích poté, co byla vyhlášena bezletová zóna. Kaddáfí charakterizoval hlasování v Radě bezpečnosti OSN jako "flagrantní kolonizaci" a varoval před strašlivými následky. "Toto je šílenství, bláznivost, arogance," řekl v portugalské televizi RTP. "Pokud se svět vůči nám bude chovat šíleně, my se budeme taky chovat šíleně. Budeme na to reagovat."

Předtím Kaddáfí varoval vzbouřence v Bengází, že se všemi, kdo se jeho jednotkám budou protivit, bude naloženo nemilosrdně. Jeho režim také vydal silné varování, že začne útočit na veškerou námořní dopravu ve Středozemí, pokud se stane terčem útoků ze zahraničí. Libyjský ministr obrany řekl v libyjské televizi:" Veškeré vojenské akce proti Libyi ohrozí všechnu leteckou a námořní dopravu ve Středozemním moři. Civilní i vojenské cíle se stanou terčem libyjského protiútoku."

Obyvatelé města Bengází a mluvčí vzbouřenců informovali o třech leteckých úderech na předměstí Bengází, včetně letiště, k nimž došlo ve čtvrtek. Probíhaly také kruté boje v obydlených oblastech nedaleko města Ajdabiya, kde bylo usmrceno asi 30 osob, informovala televize al-Arabiya.

Rezoluce OSN podpořily Británie, Francie a Libanon, Spojené státy se aktivně podílely na jejích formulacích. Než by NATO mohlo k vojenským akcím poskytnout nějaké své jednotky, muselo by se sejít.

Americká minstryně zahraničí Hillary Clintonová, která je na návštěvě v Tunisku, konstatovala, že bezletová zóna "bude potřebovat učitá opatření na ochranu letadel a pilotů, včetně cílů bombardování jako jsou libyjské obranné systémy".

Francouzský ministr zahraničních věcí Alain Juppé uvedl, že "je důvodné očekávat, že se budou účastnit některé arabské země." List Wall Street Journal informoval, že Egypt, s vědomím Spojených států, už vzbouřencům v Libyi posílá zbraně.

Německo, které se staví proti vytvoření bezletové zóny, má i nadále skeptický názor na to, co mohou dokázat vojenské akce. Německý ministr zahraničí GUido Westerwelle uvedl, že Berlín je i nadále silně proti jakékoliv vojenské intervenci v Libyi či proti užívání leteckých úderů proti Gaddáfímu.

Westerwelle varoval, že důsledky západní vojenské intervence jsou "nepředvídatelné" a mohly by ovlivnit osud prodemokratických hnutí v arabském světě. "Naším instinktem samozřejmě je: 'Musíme udělat něco.'" Ale vojenská intervence znamená účastnit se občanské války, která by mohla trvat velmi dlouho. Německo má silně přátelské vztahy se svými evropskými partnery, ale nebude se podílet na žádné vojenské operaci a do Libye německá vojska nevyšleme," řekl.

Rebelové v Libyi odmítají představu, že by v zemi probíhala občanská válka. Argumentují, že jde o boj "celého národa" proti Kaddáfího rodině, která si ze země udělala soukromý pašalík. Je asi pravda, že v daném okamžiku převažující vojenská moc nevypovídá nic o politickém rozvrstvení názorů občanů v Libyi. To, že vzbouřenecká armáda není příliš efektivní, nutně neznamená, že ji nepodporuje většina národa.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout