BHL aneb Když filozof jede do Benghází

11. 3. 2011 / Josef Brož

Až dnes usednou do křesel v BXL (jak se familiérně říká Bruselu) státníci Evropské unie na mimořádném summitu, bude jim možná v kuloárech vyprávět Nicolas Sarkozy, nynější francouzský prezident, že není malých rolí. Ale každý kaprál má v tornistře maršálskou hůl. To už věděl Napoleon...

Něco o tom Sarko ví. Analytici mu přičítají nízkou schopnost myšlení vertikálního, v němž se přikládá váha strukturované analýze, před samotným rozhodnutím, jež se vzápětí delegují.

V čem je Sarkozyho síla? Rozhodně v improvizaci. Tedy v myšlení horizontálním. Poslední krátký příběh o tom svědčí. Klíčovou roli v něm sehrál BHL. Kdo to je?

Sarko má svého filozofa, co volá...

Filozof Bernard-Henri Lévy (*1948) je velký cestovatel. Jednou se vydá po stopách Alexise de Tocquevilla (American Vertigo, 2006), jindy zase testuje situaci v Pákistánu po stopách zabitého novináře Daniella Perla (Kdo zabil Daniella Perla?, 2003).

Cesty, po nichž se tento "nový filozof" vydal, působí sice stále velmi odvážně, nemají ale už zdaleka takový šmnrc jako dříve. Dříve byl v Bangladéši, Bosně, ale i v Darfúru. I když... Minulý týden se vrátil z libyjského Benghází. A protože za ta léta zná kdekoho (stejně jako jeho divoká dcera Justine, co jí uloupila manžela sama Carla, nynější prezidentova žena), zná také Sarkozyho. Tedy Sarka...

A když volá BHL Sarkovi, nebaví se jen o počasí, ale i o tom, co dělat. Prezident potřebuje vylepšit image, jeho popularita od času, kdy osvobodil bulharské sestry (takže opravdu ví, zač je toho loket -- ruku tehdy podala Kaddáfímu i půvabní mulatka a poradkyně prezidenta Rama Yade), už klesla na nejnižší možný stupeň, takže rada filozofa se hodí. Ludvík XIV. měl Voltaira, de Gaulle měl Sartra, no a... Sarko má BHL.

... zatímco Karel zas jen spí

Když BHL řekl svému prezidentu, že by měl už něco udělat, a že ti lidé nejsou islamisté -- byl Sarko pro. A pak u to šlo ráz na ráz. Včera je přijal a uznal. Do Benghází se bude z Indie přemísťovat první evropský velvyslanec. A do Paříže první zástupce "nové Libye". Karel Schwarzenberg, věčný spáč a huhlal, ten je proti -- Libye sama ví, co má dělat. Pošleme jim aspoň pušky? I nazí Habešané se uměli přece bránit, že?

Karel myslí hlubinně (hlavně ve spánku), Sarko myslí blin-bling, stále hyperaktivní, jak jsme ho poznali z joggingu i na jachtě. Jestli bude Sarko na Kaddáfího střílet, zatím není jasné. No-fly zone, ne? Prý jen nějaké to letiště nebo něco, čím se nedotkne osvobozujícího se obyvatelstva ("dvě nebo tři letiště"). Kaddáfí už je zmasakroval dosti. Ze svého stanu kdysi exportoval svoje bunga-bunga, že si naposledy v Paříži rozprostřel i na zahradě hotelu Marignan. Ne, Berlusconi ho opravdu, ale opravdu neohrozí, bunga-bunga už se naučil...

Co když ale nepomůže Sarkovi, co se utrhl ze řetězu, nikdo jiný než ten mladý britský liberál - David Cameron? Pak je s námi ámen, Obama váhá, a Bush už nepošle ani svého Wolfowitze.

Inu, dekadence. Jak to říkala ta paní Chantal z UMP o tuniských přistěhovalcích? "Měli by je naložit zpátky na lodě." Ano, ale kam máme naložit Kaddáfího?

Nás se to ale zase tak netýká, že? Schválně, co poradí Nečasovi jeho filozof Joch? Nechme se dnes překvapit.

Ať žije revoluční arabské jaro. Podle kalendáře začíná už 19. března, sotva za týden. To Pražské si už nikdo nepamatuje, tak co?

Vytisknout