Ekonomické vyhodnocení integrovaných reforem důchodové a sociální

9. 3. 2011 / Ivo Patta

"První prorůstová a propopulační důchodová reforma" je prakticky beznákladová. Reformní náklady vzniknou jen na dvou místech (přitom lze očekávat úsporu z ukončení státního příspěvku na dobrovolné připojištění u penzijních fondů v částce 5 miliard korun ročně):

Za prvé, rozšířením administrativy České správy sociálního zabezpečení o část, která bude mít na starosti II. spořící důchodový pilíř. Nárůst administrativních nákladů lze odhadnout řádově v desítkách milionů korun ročně. Při porovnání s navrhovanou "Velkou důchodovou reformou" i zde vznikají úspory, protože nebude zapotřebí velkého distribučního centra pro zprostředkování styku klientů s penzijními fondy, se kterým počítá pan Bezděk a které podle odhadů bude vyžadovat náklady řádově ve stovkách milionů korun.

Za druhé je nutno pokrýt 1 % úrok a vyrovnání inflace u II. spořícího důchodového pilíře. Při vkladech a částečných vkladech 2,5 - 3 milionů občanů v částkách 2000 -- 3300 Kč měsíčně nebo jejich zlomků, v závislosti na počtu vychovávaných dětí, je možno úložky odhadnout do 100 miliard korun ročně. Při 1 % úroku a dorovnání 2,5 % inflace se jedná o částku 3,5 miliardy korun. To jsou veškeré náklady na důchodovou reformu v prvním roce. V dalších letech by se teoreticky měly náklady na úroky a vyrovnání inflace zvyšovat. Lineárnímu nárůstu vkladů bude ale bránit čerpání občanů, kteří odejdou do starobního důchodu a alikvotní část jejich, s časem se zvyšujících vkladů, bude čerpána na důchody, což na druhé straně bude stále významněji snižovat tlak na I. důchodový pilíř, v prvním roce o 1,1 % z 50 miliard korun, vydávaných na starobní důchody těch, kteří nedostatečně investovali výchovou dětí do I. důchodového pilíře, tj. 550 milionů korun, v dalším roce to bude již 1,1 % plus 2,2 %, celkem 3,3 %, tj. částka 1 miliarda 650 milionů korun. Dále je třeba vzít v úvahu, že rodiče budou čerpat část svých úspor z II. spořícího důchodového pilíře při narození nebo osvojení dítěte. Sociální reforma jako integrální součást "První prorůstové a propopulační důchodové reformy" bude vykazovat snížení příjmů státního rozpočtu u daní a pojištění vzhledem k celkovému zohlednění 50 % nákladů na výchovu dětí v rodině, na druhou stranu státní administrativa ušetří náklady na drahé a nesmyslné přerozdělování sociálních dávek rodinám pracujících rodičů a současně se zúží přerozdělování sociálních dávek jen na rodiny rodičů nepracujících. Uvažujeme- li s cca 2 miliony 250 tisíci dětí a mládeže připravující se na povolání, při vyloučení těch, jejichž rodiče nepracují, lze odhadnout propad daní od fyzických osob na 59 miliard korun. Část z uvedených 59 miliard korun lze odečíst cca 32% z výdajů na sociální zabezpečení v celkové výši 42 miliard korun, plus snížení nákladů na administrativu s tím spojenou ve výši cca 10 %, jedná se o úsporu ve výši 15 miliard korun. Další část je úspora na náhradní péči zajišťovanou státem v dětských domovech ve výši 90 % z 5 miliard korun. Postupně, v průběhu pěti let, dojde ke snižování až úplné eliminaci 30 miliardových nákladů vydávaných na rodičovskou dovolenou, resp. rodičovský příspěvek, který bude postupně a plynule nahrazován výplatou naspořených peněz z II. spořícího důchodového pilíře při přírůstku do rodiny. Vezmu-li pokles nákladů jako rovnoměrný, ušetřím v prvním roce 6 miliard korun, v následujícím roce již 12 miliard korun a v každém následujícím roce plus 6 miliard korun až do celkové částky 30 miliard korun ročně v posledním roce, kdy se bude rodičovský příspěvek vyplácet. Nesmím zapomenout na peníze ponechané státem na výchovu dětí v rodinách, které budou nepochybně utraceny a tím zvýší maloobchodní obrat a DPH odváděnou do státního rozpočtu. Při 15 % odvedených z 59 miliard korun to je 8,85 miliardy korun navíc do státního rozpočtu. Díky zvýšení rodinných rozpočtů o peníze rodiči vydělané a ve zvýšené míře v ekonomicky aktivních rodinách ponechané, dojde k snížení narůstajících dluhů rodin, kterýžto dluh dosahuje jednoho bilionu korun a jen za loňský rok narostl o 77 miliard korun.

Provedu-li rekapitulaci nákladů a úspor, je na nákladové straně 59 miliard korun, o které přijde státní rozpočet z důvodu snížení daní fyzických osob z důvodu dalšího zohlednění 35 % (50 % - 15%) nákladů na výchovu dětí v ekonomicky aktivních rodinách, na druhé straně, tj. na straně úspor jsou následující položky:

• celkový účet za 1. rok důchodové reformy 2 miliardy korun,
• snížení výdajů sociálního zabezpečení o 15 miliard korun včetně administrativních nákladů spojených s jejich přerozdělováním,
• omezení státem zajišťované výchovy dětí na úroveň obvyklou ve vyspělých zemích, úspora 4,5 miliardy korun,
• úspora na rodičovském příspěvku 6 miliard korun,
• zvýšený odvod DPH do státního rozpočtu, ve výši 8 miliard 850 milionů korun.

Výpočet: 59 -- (2 + 15 + 4,5 + 6 + 8,85) = 22, 65 miliardy korun.

V prvním roce realizace integrovaných reforem důchodové a sociální lze náklady odhadnout na 22,65 miliardy korun, ve druhém roce již jen na 9 miliard korun a ve třetím roce je zisk 11,75 miliard korun.

Vláda rozpočtové odpovědnosti je ve skutečnosti vládou rozpočtové nezodpovědnosti, vládou zvyšující pod falešnými záminkami daně, vládou nesmyslného plýtvání a vládou falešných reforem, které nejsou ve skutečnosti reformami, ale pouhou privatizací sociálního státu v oblasti sociálního zabezpečení. Je to o to trestuhodnější, že ministerstvo financí má prokazatelně k dispozici reformu, která řeší skutečné problémy průběžně financovaných systémů sociálního státu, tj. skutečné problémy důchodového systému, navíc ekonomicky úsporným způsobem. Místo jejich projednání prosazuje to, co již na BL propočítal J. Mrázek s výsledkem generální stávka.

Vytisknout