Obehraná gramofonová deska

11. 3. 2011 / Jiří Baťa

A mnohé jiné duchaplné výkřiky a bla, bla, bla. Žádné popřemýšlíme, budeme se tím zabývat, budeme řešit. Prostě není zájem ani ochota k nějaké diskusi, natož se zabývat možností změny jejich rozhodnutí. Jejich rozhodnutí o správnosti je však pouze a jenom "jejich". Otázka je, kde berou tu jistotu, že to bude tak, jak říkají, že dostojí svým slovům, že naplní své předsevzetí! Spíše si myslím, že jistotu nemají žádnou, ale svými kroky jdou vstříc svým cílům, které se, v případě realizace jejich plánů, zcela jistě vyplní. A to jim jde!

Podobně pozoruhodná jsou konstatování např. P. Nečase, že: "K těmto (vládním) reformám jsme dostali většinový mandát voličů..." Pan premiér však zapomněl na jednu věc -- a sice, že vládní slepenec, zvaný koalice, má ze zákona postavení reprezentanta, neboli, že zastupuje voliče, alias občany této republiky ve věcech veřejných i státních a že by tedy měla respektovat názory a potřeby všech občanů, o opozici nemluvě! Vláda, potažmo koalice, totiž dostala nikoliv většinový, ale něco více než třetinový mandát všech občanů zúčastněných ve volbách. Tedy vykřikovat do světa, že mají oporu v mandátu od voličů, je vědomá (ale praktická) lež. Což jim ovšem nevadí, protože taková veřejná lež jim může být v době jejich vládnutí ukradená. O chybějící morálce, etice, svědomí či osobní odpovědnosti ke svému poslaneckému slibu ani nemluvě.

Zmínil jsem jejich zarputilost. Ta se rovná obehrané gramodesce, proto ta "LP" v názvu článku. S tím rozdílem, že jehla přeskakuje a neustále reprodukuje jedno a to samé: "My (koalice) jsme se smluvně dohodli,", "My, rozpočtově odpovědná vláda", "My nehodláme ustoupit, protože jsme se tak dohodli!", "My musíme reformy realizovat, abychom spasili společnost před ekonomickou katastrofou!", "My chceme zajistit našim dětem, aby měly peníze na důchody", "My bojujeme a zničíme korupci!" atd., atd. Samé my, my, my! A co ti ostatní, tedy občané, kteří se na tom podílejí? Nikoliv slovy, jako tato vláda, ale hlavně a především finančně, neboť z kapes občanů jdou ty peníze na to jejich spasitelství! Jediné, co úzkostlivě vláda tají je: "My se zajistíme z vašich peněz a po nás potopa!".

Takže už nezbývá, než aby se konečně našel nějaký ten DJ, který by tu obehranou LP desku vyměnil, rozlámal na kousíčky a hodil do..., no tam zrovna ne, ale třeba na smetiště někde na okraji Prahy. Protože nevím jak koho, ale mne poslouchat vládní LP nejen nebaví, ale přímo irituje k nepříčetnostem! Zatím se ovládám, možná stejně tak řada dalších mých spoluobčanů, ale jsem přesvědčen (a oni se mnou), že ten den "D" přijde. A ta LP opravdu půjde na to smetiště (dějin, chce se mi dodat). Čím dříve, tím lépe.

Vytisknout