Mubarak: No, you can't

9. 2. 2011 / Lubomír Molnár

Prohlášením, že ze země které sloužil 60 let neodejde a zemře na egyptské půdě ukázal, že je osobností, politikem a státníkem jiného formátu.

Egyptské projevy odporu nemají rozsah a dynamiku, které by vedly ke vzdání se moci nejen Mubarakem, ale celou vládnoucí elitou. Na pátek byla ohlašována demonstrace, která měla být vyvrcholením rebelie. Byla-li skutečně vyvrcholením pak revoluce mas v Egyptě je spíše na ústupu.

Moc se nejenže nevzdala, ale byla schopna zformovat sílu stranící prezidentu Mubarakovi viditelnou v centrálním místě protestů na káhirském náměstí Osvobození. To co mělo být miliónovým protestním pochodem se zvrhlo v šarvátky a metání kamením mezi znesvářenými stranami.

V zemi s 80 miliony obyvatel a s dvacetimilionovým hlavním městem desítky tisíc demonstrantů revoluci nedělají.

Armáda umně vyčkávala a kontrolovala, aby lidé přicházející do centra neměli u sebe střelné zbraně.

A tak místo zpráv o tom, kamže se vydalo letadlo s prchajícím Mubarakem se v sobotních novinách objevily fotografie stále téhož prezidenta jak předsedá zasedání nově zreformované egyptské vlády.

O víkendu se s výjimkou sledovaných center začal život vracet do normálních poměrů, otevřely se banky, bankomaty vydávaly peníze, otevřely obchody. Vicepresident Sulejman jedná s kým se jednat dá. Prezident Mubarak přijímá zahraniční hosty a jedná s generálním tajemníkem Ligy arabských států rovněž Egypťanem Amre Moussou.

Médii létají různá politická prohlášení, někdy – jako v případě USA – si i odporující, komentátoři hodnotí, odhadují budoucí vývoj a přou se zda je důležitější zajistit stabilitu v regionu, politickou a hospodářskou bezpečnost světa nebo zda je správné podpořit touhu Egypťanů po svobodě, demokracii a lidských právech ať se děje co se děje.

Podstatná slova odezněla na výroční konferenci v Mnichově kde si mocní tohoto světa odpovědní za bezpečnost a zahraniční politiku pozici vyjasnili. Stabilita je důležitější. Z Washingtonu, Londýna, Paříže ani z Tel Avivu se na Mubaraka žádný podraz nechystá. Ideální vývoj budou řízené změny s umírněnými reformami v přiměřeném tempu a termínu. Volby v Egyptě se mají konat tak, aby se zúčastněné strany mohly dostatečně připravit, ale taky se nesmí moc čekat. Jak uvedl z mnichovského podia David Cameron: „Čím později ke změně dojde tím je pravděpodobnější, že budeme mít Egypt, který nás nebude uspokojovat“. (ElPaís,6.2. 2011, str.6)

Vzkaz revoltujícím občanům Egypta pak zní asi takto:“ Ano, o svobodě, demokracii a lidských právech hovoříme často. Pokud jste však nabyli dojmu, že se to týká i vás, pak se jedná o nedorozumění.“

Jsme online svědky důkazního materiálu o tom, že politiku řídí zájmy. Hodnoty jdou stranou.

Vytisknout