Kdy se dočkáme Spojených států evropských?

8. 2. 2011 / Václav Hořejší

V posledních měsících se v souvislosti s ekonomickými problémy některých zemí opět silně vzedmula vlna kritiky projektu Evropské unie.

Někteří se už nemohou dočkat toho, až se EU rozpadne. Důvody jsou různé -- vypjatý nacionalismus, více či méně oprávněné výtky, že EU je málo akceschopná. Jsem přesvědčen, že jediným správným řešením je směřovat k hlubší integraci, k vytvoření nějaké Evropské federace, resp. Spojených států evropských.

Je očividné, že EU už i dnes de facto je jakýmsi soustátím nebo "superstátem" -- jsou odbourány celní a jiné ekonomické bariéry, na většině území platí jednotná měna a existuje volný pohyb osob, existuje vlajka a neoficiální, ale vžitá hymna, funguje jakási vláda, zcela regulérní parlament volený evropskými občany, ba i jakýsi (i když nepříliš viditelný) prezident.

Myslím, že optimálním modelem by bylo něco jako švýcarská konfederace -- tedy mít společnou nejen ekonomiku, ale i zahraniční politiku, obranu a základní legislativu, včetně sociální a daňové.

Je zcela jasné, že jen dostatečně silná a tedy jednotná EU může obstát v geopolitické a ekonomické konkurenci s takovými partnery jako je USA, Rusko, Čína či Indie. Jaký by asi byl vliv USA, kdyby to byl volný spolek plně suverénních států, z nichž některé (Kalifornie, Texas...) jsou jistě velikostí a ekonomickým významem plně srovnatelné s velkými evropskými státy? Mám někdy dojem, že ti, kteří se federalizaci snaží zabránit, jednají prostě v zájmu někoho jiného. Není nápadné, že jediný z těch výše zmíněných rivalů, který se k posilování evropské integrace staví negativně, je Rusko?

Budoucí Evropská (kon)federace samozřejmě bude muset mít i svoji ústavu a bude muset nějak vyřešit otázku společného komunikačního jazyka -- co třeba latina? :-) Moc bych si přál, abych se toho opravdového evropského superstátu ještě dožil, aspoň jako vetchý stařík.

A byl bych rád, kdyby se do tohoto projektu zapojilo i Rusko, Ukrajina a Turecko.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 8.2. 2011