Einstein měl pravdu: Kolaps včelstev ohrožuje potravinovou bezpečnost

8. 2. 2011

Takřka třetina světové zemědělské produkce závisí na opylení živými orgamismy, z největší části včelami. Tyto plodiny zajišťují 35% všech kalorií, které z potravy získáváme, většinu minerálů, vitamínů a antioxidantů, a jsou základem gastronomie. Avšak včely znepokojující rychlostí vymírají - nebo jsou hubeny.

Fenomén nazývaný "Colony Colapse Disorder" (CCD) - česky zhruba: syndrom kolapsu včelstev - byl už popsán mnohokrát. Není dosud přesně známo, zda fakt, že tolik včelstev jednoduše nepřežije zimu, je způsoben parazity, viry, použitím pesticidů poškozujících nervový systém mladých včel, nebo synergickým působením všech zmíněných destruktivních sil.

Zatímco dosud byl kolaps včelstev vnímán jako dílčí problém, v souvislosti s nedostatkem obilí, který přispěl ke vzniku revolucí na Středním Východě, se stává velmi potřebným zjistit, zda může včelí epidemie ještě víc narušit globální potravinovou bezpečnost.

Společnost Rabobank působící v oblasti agrobyznysu tvrdí, že podíl včelstev v USA, která nedokážou úspěšně přezimovat, se zvýšil z historické normy 10% na nynějších 30-35%. V Evropě činí tento podíl 20% nebo víc a stejný vzorec se objevuje i v Latinské Americe a Asii.

Albert Einstein, který rád formuloval odvážná tvrzení (často mylná), pronesl i slavnou větu, že "pokud by včely zmizely z povrchu země, člověku by zůstaly pouhé čtyři roky života".

Takový "apokalyptický scénář" je přehnaný, tvrdí Rabobank. Plodiny jako kukuřice, pšenice a rýže patří mezi trávy opylované větrem.

Nicméně opylení živočichy má zásadní důležitost pro ořechy (ovšem to neplatí pro u nás běžně pěstované ořechy vlašské, lískové, ani pro jedlé kaštany, všechno plodiny větrosnubné - pozn. KD), melouny a různé bobule, a hraje různě důležitou roli u citrusů, jablek, cibulí, brokolice, brukví, cuket, baklažánů, paprik, okurek, rajčat (ta jsou při pěstování venku převážně samosprašná - KD), avokád, kokosů a bobů, stejně jako u kávy a kakaa. Právě tyto plodiny představují nejrychleji rostoucí a nejcennější část globálního zemědělského trhu. A zhruba 80-90% potřebného opylení zajišťují domestikované včely medonosné. Můry a motýli postrádají schopnost opylovat velké plochy.

Počet včelstev klesá až k bodu, kde poměr je nebezpečně nevyvážený, a nejextrémnější situace panuje v USA. Výnos opylovaných plodin se od od roku 1961 zčtyřnásobil, nicméně počet včelstev klesl na polovinu. Počet včel na hektar poklesl takřka o 90%. Počet včelstev v USA klesal dokonce už předtím, než udeřila epidemie CCD, a sice kvůli levným dovozům asijského medu, které poškodily americké včelaře. Podobná situace nastala i na trhu vzácných zemin, když Čína v 90. letech zaplavila svět levnými importy. K takovým věcem dochází, jestliže se s volným trhem zachází zcela bezstarostně.

Čína má své vlastní problémy. Pesticidy používané v hrušňových sadech v 80. letech vyhubily včely v některých částech provincie Sečuan. Plodiny jsou tam teď opylovány ručně s použitím péřových štětečků, což je pracný proces, zatímco jediné včelstvo může opylit až 300 milionů květů za den.

Německo, Francie a Itálie zakázaly některé pesticidy, zejména neonikotinoidy, které poškozují paměť včel.

Sdružení britských včelařů (British Beekeepers' Association) vyzvalo k "neprodlenému přehodnocení" použití těchto chemikálií v obavě, že bez toho by během jedné dekády mohlo dojít ke kompletní ztrátě všech včelstvev. Podobné výzvy zaznívají i z USA. Laboratoř amerického ministerstva zemědělství nalezla důkazy o tom, že i nízká hladina těchto pesticidů snižuje odolnost včel vůči fungálním patogenům. Dokumenty, které unikly z EPA, potvrzují, že cloahianidin používaný k moření kukuřičného osiva je "vysoce toxický" a může pro včely představovat "dlouhodobé riziko", a že předchozí testy byly chybné.

Rabobank vyzývá k přelomové změně v globálním přístupu k tomuto problému, a mezitím k zavedení přísnějších pravidel, tak aby včelaři nemuseli bojovat sami; mělo by se začít omezováním použití pesticidů v době denního světla, kdy včely sbírají potravu.

Mizení včelstev představuje bezprostřednější hrozbu než globální oteplování, a lze je vyřešit, jenže zatím se sotva objevilo na obrazce politického radaru. To je nepochybně omyl.

Einstein se vždycky nemýlil.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout