Bůh dobrého marxistu nikdy neopustí...

31. 12. 2010 / Ladislav Žák

V této souvislosti bych rád připomenul, že v dobách, kdy soudruh prorektor pronášel onu legendární průpovídku, měla mnoho vrstev. Především upozorňovala na to, že být "pouhým" marxistou v době monopolu marxismu-leninismu, je pozice blízká disentu. Dále upozorňovala na to, že marxismus má v sobě velice podstatnou složku víry v některé své postuláty, a tím, jak se s Marxovým dílem nesmělo tvůrčím způsobem pracovat, byť byl s Engelsem pouhým předskokanem velikého Lenina, tak se z marxismu stávala jeho memorováním opravdu spíše "víra uhlířská", než nějaký otevřený myšlenkový systém. Dovoluji si jen připomenout, že v době o které píši, se již nehovořilo stalinismu, který byl svého času ještě více "hardcore" než "změkčilý" marxismus-leninismus. Přesto nelze opomenout, že se dlouhé řadě soudruhů při vyslovení Stalinova jména kalily zraky dojetím, protože "to byl ten správnej nářez", a to nejen teoreticky, ale i prakticky. Ostatně je tomu tak doposud. Pro úplnost chci připomenout, že rychlost, se kterou mizí z pultů našich knihkupectví drahé tituly o SS, SD,SA, Gestapu a Třetí říši a jejích pohlavárech vůbec, svědčí o tom, že poptávka po silné ruce v našem českém "pseudomidlklasu" neutuchá, ba roste. Jen by ta silná ruka měla být konkrétní evropské provenience. Těžko pak vyčítat stesk mnohých komunistických funkcionářů po Stalinovi a jeho metodách, které byly tak báječně prosté a byly vesměs postaveny na myšlence, že s člověkem zmizí i problém, který představuje. A když se k tomu přidalo ono husitské "na množství nehleďte" spojené se stalinským, že "milión mrtvých je jen statistika", byl to dokonalý mechanismus na řešení společenských problémů.

Vzpomínám si, že když jsme psali na konci roku 1989 alternativní zprávu na mimořádný sjezd KSČ, došli jsme k závěru, že marxismus-leninismus je z časového hlediska nutně stalinský termín a z celého textu jsme marxismus-leninismus jako termín vyškrtali a tu a tam jsme ho nahradili marxismem. I takový je osud termínů, před kterými se mnozí lidé třásli jako před nositeli jediné pravdy. Jen si vzpomeňme na poučku, že "marxismus-leninismus je správný, protože je pravdivý, a je pravdivý, protože je správný". Přes to prostě "nejel vlak". Nezapomeňme ani na tzv. lidový marxismus-leninismus, který si přivlastňoval veškeré lidové moudrosti a svátky, podobně jako dříve křesťanství. Opravdu, soudruh prorektor měl pravdu.

Kdybych znovu po více než třiceti letech psát znovu referát na téma marxismus (už bez leninismu, protože to je zcela jiná káva), pak bych se své tehdejší definice přidržel. Myslím si, že Marxova metoda uvažování je ve svých obecných základech opravdu dobrý a komplexní nástroj k pochopení toho, co se kolem nás děje. Byla ve své době účelově používána k ospravedlňování násilných převzetí moci a likvidace celé řady společenských skupin a institucí a byla už Marxem v podstatné aplikační části jeho díla takto projektována. Tím se samozřejmě vůbec neliší od jiných společenských teorií, protože i ty mají své vyvolené ke spasení a k zatracení. To ovšem Marxovu metodu uvažování o společnosti nezbavuje jako nástroje jeho potenciálu posloužit i dnes. Stačí ji jen přejmenovat. Jen se obávám toho, že tak jako většina nástrojů může posloužit komukoliv, kdo má dostatek síly, aby násilně moc převzal. Je bez svých preferenčních nánosů velice univerzální. Představa, že když budu používat Marxovy metody uvažování, musím nutně dojít znovu k vyhnání bohatých ze "slušné" společnosti chudých, je zcela zavádějící. Jisté jen to, že někoho někam poženou... Prostě marxismus a jeho použití v politické praxi vede ve svých důsledcích k tomu, že někdo bude opravdu potřebovat boží pomoc. Dosavadní zkušenost s politickou praxí marxismu říká, že to byli mimo jiné sami dobří marxisté. Ale ani to nečiní marxismus ničím výjimečným. Jak říkám, "je jen jedním z..."

Vytisknout