Marxismus jako jednotvárný mlýnek u Milana Valacha

30. 12. 2010 / Boris Cvek

A zase marxismus, nyní už ne tak nápaditý jako u L. Matošky, nýbrž jednotvárný mlýnek pana Valacha. Když jsem tak dnes občas přemýšlel nad marxismem, napadlo mne položit marxistům otázku, kterou si jistě už dávno položili, ale kterou mně se u nich nedaří nacházet (nejsem marxista a ani znalec marxismu, v teorii společnosti jsem kdesi na straně "řádu z chaosu" hayekovsko-prigoginovského typu, a v tom ohledu jsem asi ve výkladu společnosti "pravičák"):

Pokud vím, Marx i jeho předchůdci a následovníci vycházeli z jakéhosi "vědeckého" obrazu světa a přírodních věd si velice vážili. Když vezmeme Marxovu teorii společnosti, můžeme říci, že je na úrovni poznatků moderních přírodních věd? Nebo se z marxismu stalo něco od přírodních věd zcela odtrženého? Mám na mysli tuto otázku: při našich dnešních znalostech (darwinistické) evoluce, při znalostech vzniku a vývoje prvních savců, primátů a lidí, můžeme říci, že evoluce vede k takovým zákonistem fungování lidské společnosti, jaké nazřel Marx v 19. století? Nebo jinak: kdyby Marx žil dnes, nestal by se nejprve přírodovědcem 21. století, a pak až politickým filozofem?

A konečně: dokáží si marxisté připustit, že teorie společnosti a jejích "zákonitostí" se může radikálně změnit a prohloubit a popřít mnohé starší závěry, a to nikoli na základě filozofické spekulace a humanitních studií, nýbrž na základě našeho hlubšího přírodovědného porozumění antropologii (např. dnes už existují seriózní výzkumy o vzniku a darwinistické interpretaci altruismu, o roli náboženství, o obřadech a rituálech v říši zvířat a v říši lidí, o roli hudby v lidské psychice a společnosti)?

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 31.12. 2010