2011: Krásná nová dystopie

30. 12. 2010

Byli jsme postupně zbavováni vlivu korporátním státem, který nás, jak to předvídal Huxley, sváděl a manipuloval prostřednictvím smyslového uspokojení, levného masově vyráběného zboží, neomezeným úvěrem, politickým divadlem a zábavou. Zatímco jsme byli baveni, regulace, které kdysi držely predátorskou korporátní moc pod kontrolou, byly odstraněny, zákony, které nás kdysi chránily, byly přepsány, a my jsme byli zbídačeni. Teď, když úvěr vysychá, dobrá místa pro dělnickou třídu jsou jednou provždy pryč a masově vyráběné zboží si nemůžeme dovolit, zjistili jsme, že jsme se přesunuli z "Krásného nového světa" do světa "1984". Stát ochromený masivními deficity, nekonečnou válkou a korporátními zločiny sklouzává k bankrotu. Nastal čas, aby Velký bratr převzal moc od Huxleyových feelies (v Huxleyově románu jde o interaktivní pornografii - pozn. KD), skupinového sexu a centrifugálního pinkání. Posouváme se od společnosti, v níž jsme byli dovedně manipulováni prostřednictvím lží a iluzí, k takové, v níž budeme otevřeně řízeni.

Orwell varoval před světem, kde budou zakázány knihy. Huxley varoval před světem, kde si už nikdo nepřeje knihy číst. Orwell varoval před stavem permanentní války a strachu. Huxley varoval před kulturou rozptylovanou bezmyšlenkovitou slastí. Orwel varoval před státem, v němž každá rozmluva a myšlenka budou monitorovány a nesouhlas bude brutálně trestán. Huxley varoval před státem, kde se obyvatelstvo zabrané do trivialit a drbů o pravdu nebo nebo informace už vůbec nestará. Orwell nás viděl vystrašené až k podrobení. Huxley nás viděl svedené k podrobení. Avšak zjišťujeme, že Huxley byl pouze předehrou k Orwellovi. Huxley chápal proces, v jehož průběhu se staneme spoluviníky vlastního zotročení. Orwell chápal samotný proces zotročení. Nyní, když korporátní puč skončil, stojíme tu nazí a bezbranní. Začínáme chápat, co věděl Karl Marx - že nespoutaný a neregulovaný kapitalismus je brutální a revoluční silou, která využívá lidské bytosti a přírodní svět až do vyčerpání nebo kolapsu.

"Strana usiluje o moc pro moc samu," napsal Orwell v "1984". "Nestaráme se o dobro druhých; staráme se pouze o moc. Ne o bohatství nebo dlouhý život nebo o štěstí: pouze o moc, čistou moc. Co znamená čistá moc, to hned pochopíte. Lišíme se ode všech oligarchií minulosti v tom, že víme, co děláme. Všichni ostatní, dokonce i ti, kdo se nám podobali, byli zbabělci a pokrytci. Němečtí nacisté a ruští komunisté se nám svými metodami velmi přiblížili, ale nikdy neměli odvahu přiznat si vlastní motivy. Předstírali, a možná tomu dokonce věřili, že převzali moc nechtěně a jen na omezený čas, a že hned za rohem leží ráj, kde lidské bytosti budou žít ve svobodě a rovnosti. My takoví nejsme. Víme, že nikdo nikdy nepřevzal moc s úmyslem se jí vzdát. Moc není prostředek; je to cíl. Nikdo nezaloží diktaturu, aby zabezpečil revoluci; dělá revoluci, aby založil diktaturu. Smyslem persekuce je persekuce. Smyslem mučení je mučení. Smyslem moci je moc."

Politický filosof Sheldon Wolin ve své knize "Democracy Incorporated" užívá k popisu našeho politického systému pojmu "invertovaný totalitarismus". Jde o pojem, který by Huxleymu dával smysl. V invertovaném totalitarismu jsou sofistikované technologie korporátního řízení, obtěžování a masové manipulace daleko předstihující ty, jež používaly předchozí totalitární státy, účinně maskovány leskem, hlukem a nadbytkem konzumní společnosti. Postupně se vzdáváme politické participace a občanských svobod. Korporátní stát skrývající se za kouřovou clonu průmyslu public relations, průmyslu zábavy a laciný materialismus konzumní společnosti, nás stravují zevnitř. Nám ani národu nedluží žádnou loajalitu. Hoduje na naší mrtvole.

Korporátní stát nenachází své vyjádření v demagogickém nebo charismatickém vůdci. Je definován anonymitou a beztvářností korporace. Korporace, které najímají atraktivní mluvčí jako je Barack Obama, kontrolují využívání vědy, technologie, vzdělávání a masové komunikace. Kontrolují sdělení ve filmech a v televizi. A jako v "Krásném novém světě" využívají těchto nástrojů komunikace k posílení tyranie. Naše systémy masové komunikace, jak napsal Wolin, "odstraňují, eliminují cokoliv, co by mohlo zavést kvalifikaci, dvojznačnost, nebo dialog, eliminují cokoliv, co by mohlo oslabit nebo zkomplikovat holistickou sílu jejich výtvoru, z jejich totálního účinku."

Výsledkem je jednobarevný informační systém. Pochlebníci celebrit maskovaní jako novináři, experti a specialisté identifikují naše problémy a trpělivě vysvětlují parametry. Všichni ti, kdo argumentují mimo hranice stanovených parametrů, jsou odmítáni jako bezvýznamní pošukové, extrémisté, nebo příslušníci extrémní levice. Předvídaví sociální kritikové, od Ralpha Nadera po Noama Chomského, jsou vykázáni. Přípustné názory se musejí vejít mezi body A a B. Kultura se pod dozorem těchto korporátních pochlebníků, jak poznamenal Huxley, stává světem radostné konformity, stejně jako nekonečného a nakonec fatálního optimismu. Zaměstnáváme se nákupem produktů, které slibují změnit naše životy, učinit nás krásnějšími, zvýšit naši sebedůvěru a úspěch, zatímco jsme postupně zbavováni práv, peněz a vlivu. Všechny zprávy, které z těchto komunikačních systémů získáváme, ať už jde o noční zprávy nebo talkshow jako "Oprah", slibují jasnější, šťastnější zítřek. A to, jak upozorňuje Wolin, je "stejná ideologie, jaká vede korporátní manažery k přehánění zisků a zatajování ztrát, ale vždycky se zářící tváří." Byli jsme uchváceni, jak píše Wolin, "nepřetržitým technologickým pokrokem", který "podněcuje propracované fantazie o individuální zdatnosti, věčném mládí, kráse dosahované plastickou chirurgií, akcích měřených nanosekundami: Sny zaplněnou kulturu stále se rozšiřující kontroly a možností, jejíž obyvatelé mají sklon fantazírovat, protože velká většina z nich má sice imaginaci, ale jen málo technických znalostí."

Naše výrobní základna byla zrušena. Spekulanti a podvodníci vyloupili ministerstvo financí a ukradli miliardy drobným akcionářům, kteří si spořili na důchod nebo studium. Občanské svobody, včetně habeas corpus a ochrany před nepovoleným odposlechem, byly zrušeny. Základní služby, včetně veřejného vzdělání a zdravotnictví, byly předány korporacím, aby je využily pro vlastní zisk. Ti nemnozí, kdo zvedají hlasy nesouhlasu, kdo se odmítají účastnit šťastného korporátního žvanění, jsou korporátním establishmentem obviňováni ze šílenství.

Nálady a temperament byly obratně konstruovány korporátním státem, jako u Huxleyových povolných postav v "Krásném novém světě". Hlavní postava knihy, Bernard Marx, se frustrován obrací na svou přítelkyni Leninu:

Fasáda se chvěje. A jak si bude více a více lidí uvědomovat, že byli zneužiti a oloupeni, rychle se přesuneme z Huxleyova "Krásného nového světa" do Orwellova "1984". Veřejnost v určitém okamžiku bude muset čelit velmi nepříjemným pravdám. Dobře placená místa se nevrátí. Největší deficity v lidské historii znamenají, že jsme polapeni v dlužním peónském systému, který korporátní stát využije k odstranění posledních zbytků sociální ochrany občanů, včetně sociálního pojištění. Stát se změnil z kapitalistické demokracie v neofeudalismus. A až tyto skutečnosti budou zjevné, korporátně předepsanou nadšenou konformitu nahradí hněv. Prázdnota našich postindustriálních kapes, když nějakých 40 milionů Američanů žije v bídě a desítky milionů v kategorii nazývané "téměř bída", spolu s nedostatkem úvěru, který by ochránil rodiny před propadnutím nemovitostí bankám a bankroty v důsledku účtů za zdravotní péči, znamená, že invertovaný totalitarismus už nebude dál fungovat.

To v čem žijeme, stále více připomíná Orwellovu Oceánii, nikoliv Huxleyho Světový stát. Usáma bin Ládin hraje roli určenou v "1984" Emanuelu Goldsteinovi. Goldstein je v románu veřejnou tváří teroru. Jeho zlé machinace a kradmé akty násilí dominují nočním zprávám. Goldsteinův obraz se každý den objevuje na televizních obrazovkách Oceánie jako součást celonárodního každodenního rituálu "Dvou minut nenávisti". A bez zásahu státu by vás Goldstein, stejně jako bin Ládin, připravil o život. V titánském boji proti zosobněnému zlu jsou všechny excesy ospravedlněny.

V psychologickém mučení vojína Bradleye Manninga - který je sedm měsíců vězněn bez toho, že by byl usvědčen z nějakého zločinu - se odráží zlomení disidenta Winstona Smithe v závěru "1984". Manning je zadržován coby "vězeň s maximální péčí" v base základny námořní pěchoty Quantico ve Virginii. Z každých 24 hodin jich 23 stráví o samotě. Brání mu cvičit. Nesmí mít na posteli polštář ani deku. Armádní lékaři mu nutí antidepresiva. Krutější formy mučení používané Gestapem byly nahrazeny rafinovanými orwelliánskými technikami, z velké části vyvinutými vládními psychology, aby změnily disidenty jako Manning v rostliny. Lámeme duše stejně jako těla. Je to účinnější. Teď nás všechny mohou zavřít do obávané Orwellovy Místnosti 101, abychom se stali povolnými a neškodnými. Tato "zvláštní administrativní opatření" jsou na naše disidenty uvalována pravidelně, včetně Saída Faháda Hašmího, který byl vězněn za podobných podmínek po tři roky, než šel k soudu. Tyto techniky psychologicky zmrzačily tisíce osob zadržovaných v našich ilegálních věznicích po celé zeměkouli. Představují základní formu kontroly v našich nejtvrdších věznicích, kde korporátní stát vede válku s politicky nejprohnanější podtřídou - Afroameričany. To všechno předpovídá přechod od Huxleyho k Orwellovi.

"Už nikdy nebudeš schopen obyčejných lidských citů", řekl mučitel Winstonu Smithovi v "1984". "Vše v tobě bude mrtvé. Nikdy víc nebudeš schopen lásky, nebo přátelství, nebo radosti ze života, nebo smíchu, nebo zvědavosti, nebo odvahy, nebo integrity. Budeš prázdný. Vymáčkáme tě dosucha a naplníme tě sebou."

Smyčka se utahuje. Éra zábavy je nahrazována érou útlaku. Emaily a telefonní záznamy desítek milionů občanů jsou předávány vládě. Jsme nejmonitorovanějším a nejšpehovanějším občanstvem v lidské historii. Denní rutinu řady z nás zachycují tucty bezpečnostních kamer. Na Internetu jsou zaznamenávány naše záliby a zvyky. Naše profily jsou elektronicky generovány. Naše těla jsou na letištích prohledávána a filmována skennery. A veřejnoprávní oznámení, nálepky z technické kontroly vozidel a plakáty ve veřejné dopravě nás soustavně vyzývají, abychom hlásili podezřelé aktivity. Nepřítel je všude.

Ti, kdo nesouhlasí s diktátem války proti terorismu, války která, jak poznamenal Orwell, je nekonečná, jsou brutálně umlčeni. K ochromení protestů při jednáních G-20 v Pittsburghu a Torontu byla použita drakonická bezpečnostní opatření naprosto nepřiměřená úrovni aktivity v ulicích. Ale vyslala jasnou zprávu - NEZKOUŠEJTE TO. Když se FBI zaměřuje na protiválečné a palestinské aktivisty, kteří koncem září byli svědky toho, jak agenti provádějí nájezdy na domy v Mineapolisu a Chicagu, je to předzvěstí toho, co postihne všechny, kdo si troufnou vzdorovat oficiálnímu státnímu Newspeaku. Agenti - naše Myšlenková policie - zabavili telefony, počítače, dokumenty a další osobní předměty. Předvolání před velkou porotu bylo zatím doručeno 26 lidem. Předvolání citují federální zákon zakazující "poskytovat hmotnou podporu nebo zdroje skupinám označeným jako zahraniční teroristické organizace". Teror, dokonce i pro ty, kdo s ním nemají co do činění, se stává neomaleným nástrojem používaným Velkým bratrem, aby nás chránil před námi samotnými.

"Začínáš tedy už vidět, jaký svět tvoříme?", napsal Orwell. "Je to přesný opak stupidních hédonistických Utopií, jaké si představovali staří reformátoři. Svět strachu a zrady a soužení, svět utlačujících a utlačovaných, svět, který, až se vytříbí, se stane ještě nelítostnějším, a ne naopak."

Článek v angličtině: ZDE