Přistěhovalci do plynu?

30. 12. 2010 / Jan Čulík

Státy samozřejmě mají právo bránit vstupu přistěhovalců na své území, i když pokud jsou to lidé postižení politickým pronásledováním, případně přírodními či ekonomickými katastrofami, závisí na naší lidskosti, zda nehneme brvou a necháme je umírat, protože "nás se to netýká".

Ale ono to tak černobílé není. Když už jednou stát na své území přistěhovalce vpustí a přistěhovalec na území pracuje a platí daně, je slušností - a ve většině normálních zemí i vymahatelným právem - se k němu chovat stejně jako k domácímu obyvatelstvu. Právě proto platí např. v Británii a v jiných západních zemích zákon, že přistěhovalci musejí dostávat přesně stejnou mzdu jako domácí zaměstnanci: jejich vykořisťování nižšími mzdami by bylo nejen neférové, ale samozřejmě by způsobovalo nezaměstnanost mezi domácím obyvatelstvem. A ten zákon se razantně vymáhá. Zrovna nedávno v Británii pohnaly tři Polky k soudu zaměstnavatele hoteliéra, protože zjistily, že jim platí méně než domácím zaměstnancům, a u soudu získaly odškodné ve výši několika desítek tisíc liber.

To, že zákon o rovnosti mezd neexistuje v ČR, je šokujícím jevem prozrazující necivilizovanost České republiky. Totéž platí i o skutečnosti, že lidé, kteří v ČR pracují a platí daně, nemají přístup k zdravotnímu a sociálnímu pojištění.

Přistěhovalci jsou pro každé společenství obrovským přínosem. Přinášejí nové pohledy, novou kulturu, nová řešení, jsou ve srovnání s domácím obyvatelstvem nesmírně pracovití a vynalézaví a ve společnostech bez fašistických rysů - mezi ně, bohužel, zřejmě nepatří Česká republika - se v druhé a třetí generaci rychle dostávají na špičku společenských a podnikatelských elit. Ve vrcholové britské politice je celá řada osob, jejichž rodiče či prarodiče byli chudinskými přistěhovalci z východní Evropy či z Ruska. Uvidíme, zda do deseti či patnácti let, budou či nebudou příslušníky elit v České republice mladí nadaní Čecho-Vietnamci, kteří jsou často daleko schopnější a vzdělanější než rodilí stoprocentní Češi. Pokud tomu tak nebude, znamená to, že Česko se oddalo fašismu.

Jaký je rozdíl mezi zákazem vstupu do škol, do tramvají, biografů a do parků pro židy za nacistické okupace za druhé světové války a rozhodnutím českých úřadů dnes, že jsi-li přistěhovalec, právo na státní zdravotní pojištění nemáš a budeš v zemi druhořadým občanem? Žádný.

Pokud země přistěhovalce na své území vpustí, má povinnost se k nim chovat stejně jako ke komukoliv jinému.

Kdyby se ke mně chovali jako k přistěhovalci z komunistické východní Evropy, ze země, kterou většina lidí na Západě považuje - nespravedlivě a neprávem, ale považuje - za zaostalou zemi primitivů, jimž čouhá z bot sláma ("Vidíte, tohle je splachovací záchod" a "Tady máme televizi, máte to také ve vaší zemi?" - to jsou pravidelné otázky, jimiž vítají au pair z České republiky anglické ženy v domácnosti) tak, jak se Česká republika dnes chová k přistěhovalcům, nikdy bych nemohl natáčet filmy pro britskou televizi, vyučovat jako docent na starobylé britské vysoké škole a mým dvěma dcerám by se asi nedostalo exkluzivního vzdělání na Oxfordské univerzitě. Zametal bych možná někde dvory, a dcery by na jakémsi trhu prodávaly zeleninu, nebo by se živily manuálním sklízením jahod na nějaké anglické zemědělské farmě.