WIKILEAKS

Na Asssange vydal zatykač Interpol. Kvůli údajnému znásilnění

1. 12. 2010

Zakladatel serveru Wikileaks čelí po světě rostoucím právním problémům. Spojené státy totiž oznámily, že vyšetřují, zda porušil jejich protišpionážní zákony.

30. listopadu se jméno Juliana Assangeho objevilo na seznamu osob hledaných Interpolem. Důvod jeho hledání je uveden jako "sexuální zločiny". Zatykač vydala prokuratura v Goteborgu ve Švédsku. Přátelé však konstatují, že je Assange v euforické náladě, navzdory zjevné zuřivosti, která se šíří z Washingtonu v důsledku jeho rozhodnutí začít postupně vydávat více než čtvrt milionu amerických diplomatických depeší. Assange se prý skrývá na tajném místě někde mimo Londýn, spolu s kolegy hackery a stoupenci.

Švédsko, Austrálie a nyní Spojené státy podnikají či připravují agresivní právní akce proti Assangovi. Americký generální prokurátor Eric Holder se vyjádřil, že ministerstvo spravedlnosti a Pentagon provádějí "aktivní, pokračující kriminální vyšetřování" zveřejnění amerických diplomatických depeší podle amerického Zákona o špionáži.

Vyšetřování však ztěžuje skutečnost, že Assange je Australan a zákon o špionáži, přijatý r. 1917, nebyl přizpůsoben internetové éře.

Největším Assangovým problémem je Švédsko. Švédští prokurátoři na něho vydali mezinárodní a evropský zatykač v souvislosti s obviněním ze znásilnění. Švédsko chce Assangeho podrobit výslechu.

Mark Stephens, Assangův londýnský právník, však poukazuje na to, že švédský mezinárodní zatykač je neplatný. Základní podmínkou pro vydání platného evropského zatykače totiž je, že hledaná osoba musí být z něčeho konkrétně obžalována, a to se v Assangově případě nestalo.

Assange obvinění ze znásilnění popírá. Přiznává, že měl nechráněný, konsensuální sexuální styk s dvěma ženami ve Švédsku, a tvrdí, že švédské obvinění je součástí pomlouvačné kampaně proti němu.

Levicová vláda v Ekvádoru nabídla Assangovi politický azyl.

Podle odborníků však Assangovi zase tak velké nebezpečí zřejmě nehrozí. V Americe by bylo totiž velmi obtížné ho za něco odsoudit. "Podle amerického Zákona o špionáži bylo odsouzeno v USA tak málo lidí, že se to dá spočítat na prstech jedné ruky," uvedl David Banisar, právník britské lidskoprávní organizace Article 19 a expert na otázky svobody projevu v USA. "Existuje vážný problém, že většina informací, které zveřejnily Wikileaks, není tajná."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Wikileaks
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 1.12. 2010