Americké plány na protiraketovou obranu zřejmě povedou k napětí mezi EU a NATO

20. 10. 2010

Turecko se obává, že zmodernizovaný program protiraketové obrany v hodnotě 280 milionů dolarů bude zaměřen proti sousednímu Íránu. "Nejsme si vědomi žádné hrozby od sousedních zemí a nezastáváme názor, že sousedé Turecka jsou organizaci NATO jakoukoliv hrozbou," zdůraznil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu.

Jak se turecká neoislámská vláda snaží manévrovat mezi Východem a Západem, komentátor deníku Hurriyet Semih Idiz poukazuje na "stále zjevnější ideologický rozkol zejména mezi Tureckem a USA, a v menší míře i mezi Tureckem a Evropskou unií. Je docela dobře možné, že se Turecko bude muset rozhodovat mezi podporou NATO a podporou Íránu."

Avšak analytik Sertac Aktan píše, že by Ankara mohla této situace využít ve svůj prospěch. Mohla by nabídnout omezenou spolupráci oplátkou za zvýšený americký tlak na Francii a Německo, aby začaly jednat o zastavené žádosti Turecka o vstup do EU. "My máme na tureckém území rozmísťovat nějaké rakety na obranu Evropy? Té Evropy, do níž tolik chceme vstoupit, ale nemůžeme?" ptá se Aktan. "No, Washington o tom uvažuje také a proto jedním z nejdůležitějších bodů na programu jednání summitu USA-EU, který se bude konat hned po summitu NATO, bude členství Turecka v Evropské unii."

Rusko sleduje bedlivě diskuse o programu protiraketové obrany, a to v kontextu svého úsilí o těsnější bezpečnostní spolupráci s EU.Dmitrij Medveděv, ruský prezident, strávil poslední dva dny v Deauville na summitu s francouzským prezidentem Sarkozym a německou kancléřkou Merkelovou a jednali mj. i o protiraketové obraně. Rusko se obává, že by protiraketová obrana mohla neutralizovat jeho obranu. Avšak po ujištění od Merkelové a Sarkozyho, že tomu tak nebude, řekl Medveděv v úterý, že se Moskva zajímá o těsnější spolupráci a že plánuje účastnit se summitu NATO.

Podpora Ruska pro program protiraketové obrany zřejmě vyvolá znepokojení ve Washingtonu a v Londýně. Medveděv usiluje o "novou evropskou bezpečnostní architekturu", která by nutně vedla k omezení amerického vlivu na evropském kontinentně a potenciálně by ochromila NATO - což je dlouhodobý cíl Ruska.

Francie a Německo, jak se zdá, s touto ideou vážně flirtují. Hovoří o společné hospodářské a bezpečnostní zóně spolupráce s Ruskem a o společných fórech Rusko-EU. Pro Británii, kterou do Deauville nikdo nepozval, to musí vypadat jako obnovení francouzsko-rusko-německé aliance z r. 2003 proti irácké válce.

Marc Leonard, spoluautor zprávy nové evropské rady o zahraniční politice, nazvané "Nebezpečí multipolární Evropy" argumentuje, že posílená spolupráce mezi EU, Tureckem a Ruskem je nevyhnutelná a žádoucí. Současné bezpečnostní struktury EU jsou nefunkční, evropská hlavní města jsou rozhádaná a "Spojené státy se už o vnitřní bezpečnost Evropy nezajímají. USA už nejsou evropskou mocností."

Analýza argumentuje, že se americký pořádek, který vznikl po ukončení studené války, rozkládá. Americkému pořádku se nepodařilo zabránit válkám v Gruzii a v Kosovu, narušování energetických zdrojů Evropy, trvalé nestabilitě na východních hranicích EU u Černého moře a v kavkazském regionu. Pozornost Ameriky odvedl Írán, Blízký východ a Čína. Tak musí EU hledat nové strategické partnery.

"Měl by vzniknout neformální 'trialog' mezi EU, Tureckem a Ruskem," argumentuje Leonard. Turecko se stává sílící regionální mocností. Aby Ankara zůstala na straně EU, žádost Turecka o členství v EU by měla být zpracována bezodkladně. Bezpečnostní totožnost Evropy by měla být posílena povzbuzením Ruska, aby se účastnilo na projektech, jako je protiraketová obrana."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout