Univerzitní vzdělání v Anglii je dnes podvod

19. 10. 2010 / Jan Čulík

Očekává se, že v zítřejším vládním prohlášení týkajícím se drastických škrtů ve státním rozpočtu oznámí britský ministr financí George Osborne, že vláda sníží státní financování anglických univerzit o celých osmdesát procent. Určité škrty jsou možná v Británii nutné, ale je zjevné, že konzervativci ve vládě jejich nutnosti zneužívají k hluboké, ideologicky motivované restrukturalizaci společnosti.

Zdá se, že konzervativci rozhodli, že nadále bude vláda financovat či alespoň dotovat na vysokých školách jen hrstku "nejperspektivnějších" technických a inženýrských oborů. Kdo bude chtít studovat archeologii, filozofii či anglickou literaturu, bude si studium muset celé zaplatit z vlastní kapsy. Očekává se, že studenti budou platit univerzitní školné až ve výši 12 000 liber ročně a zadluží se během tříletého (!) vysokoškolského studia částkou více než 50 000 liber (cca 1,5 milionu Kč).

Jak neustále opakuji, je pro akademický provoz nesmírně škodlivé, že se univerzity proměnily v důsledku školného v banky: univerzitní manažery už nezajímá výzkum či myšlenky, ale jen peníze a jak je získat. Učitelé jsou vydíráni, aby získávali pro školu finance, jakkoliv mohou. Je jim sdělováno, že jejich prvotní povinností je svým univerzitám vydělávat peníze, na své platy, jinak budou propuštěni. (Slavnou, silně publikující filmoložku z jedné univerzity v severní Anglii, informovali její univerzitní bossové, že od příštího roku bude její příjem záviset čistě na grantech, které se jí podaří získat, a pokud se jí žádné získat nepodaří - úspěšnost získávání výzkumných grantů v Británii je 15 procent - bude propuštěna.)

Avšak hlavním problémem, který způsobil celou tuto děsivou situaci, je toto: Kdykoliv dnes v zuřivých televizních diskusích obviní mladý student vládnoucího politika, že ten si ve své době v pohodě vystudoval zadarmo, politik reaguje tímto argumentem:

"Ano, ano, přiznávám, že jsem na vysoké škole vystudoval zadarmo, ale tehdy nás vysokoškolských studentů bylo naprosté minimum, jen pár procent z celkové populace. Dalo se to tehdy financovat z daní. Dnes ale na vysokých školách studuje skoro padesát procent mladé populace, a to se z daní financovat nedá."

A právě, to je ten nesmysl.

Rozšiřování počtu studentů na vysokých školách zavinil Tony Blair, který argumentoval, že v důsledku potřeby "znalostní ekonomiky" je nutno, aby mělo vysokoškolské vzdělání co největší počet obyvatel země. Blairova ideologie se rozšířila pak všude, bohužel, i do Čech.

Jenže připuštění obrovských počtů studentů na vysoké školy vedlo k devalvaci vysokoškolského vzdělávání. Na vysokých školách je dnes spousta studentů, kteří tam prostě nepatří.

Celé je to všechno vlastně podvod. Studenti jsou přijímáni na školy, nuceni platit obrovské školné, a po absolutoriu školy, kdy odejdou - ve věku 22 let! - s dluhem 1,5 milionu korun, najednou zjistí, že univerzitní titul, s kterým ze školy odcházejí, a který je stál 1,5 milionu korun, má ve společnosti skoro každý - že tedy je ten drahý titul jen nesmyslný cár papíru. Na případného zaměstnavatele nedělá vůbec žádný dojem.

Pro mladé lidi by měla existovat struktura nejrůznějších možností jak získat kvalifikaci. Univerzita je jen jednou z nich a na ni by měli studovat jen ti nejlepší. Neodvažuji se určit, kolik lidí ve společnosti by mělo mít univerzitní vzdělání, ale 40 - 50 procent je prostě moc.

Součinnost otevření univerzit velkému množství studentů a zavedení horentního vysokoškolského školného vedlo k vzniku neuvěřitelně podvodného systému, kdy jsou studenti nuceni platit za něco, co nemá v podstatě vůbec žádnou cenu.

Kromě toho ten systém vedl ke katastrofálnímu rozkladu univerzit jako konceptu.

A tento systém, prosím, označuje dnešní britská vláda za "férový" a "pokrokový"...

Školství
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 19.10. 2010