Chudí si utahují opasky víc

18. 10. 2010 / Štěpán Steiger

Škrtací (škrtící?) vláda nám doporučuje utáhnout si opasky -- těm, jimž ještě není čtyřicet, aby s tím už začali, jinak i kdyby odešli do důchodu dávno po šedesátce, mohli by mít důchod nedostatečný k živobytí. Jak je pod touto vládou přirozené, stoupají škrty nikoli zespoda vzhůru, nýbrž naopak. Takže těch denně citovaných 10% vládních výdajů (všem stejně, což znamená prohlubování nerovnosti, protože 10% u armádní výzbroje pro válku, kterou nikdy nepovedeme, není totéž jako 10% škrtů na výdajích na vědu) se směrem nahoru smršťuje.

Výrazné je to pokud jde o platy. Dostane-li státní zaměstnanec -- samozřejmě na nižší úrovni než náměstek ministra -- o 10% nižší výplatu, bude poslankyni/poslanci, pokud ovšem nemá nějakou funkci např. v podobě místopředsedy (místopředsedkyně) podvýboru, snížen plat pouze o 4%.

A to ještě máme štěstí, že poslankyně/poslanci neargumentují jako státní zástupci: ti totiž hrozí, že bude-li jim snížen plat, "nemůže se to neprojevit na výsledku jejich práce a objasňování závažné hospodářské a korupční kriminality se stane pouhou iluzí" (tvrdí doslova výbor Unie státních zástupců).

Po česku řečeno: sníží-li vláda v příštím roce okresnímu státnímu zástupci, jehož plat je 43 296 Kč (pro srovnání: čtyřnásobek mého důchodu), tento plat o 5% na 41 100, nebude státní zástupce s to vyšetřit ve svém okrese korupční aféru.

Při představě, že by poslankyně/poslanci, jejichž šedesátisícové platy mají (prý) klesnout o 4%, hrozili podobným poklesem pracovní činnosti (horlivosti), mohli by voliči vidět na televizních obrazovkách častěji poloprázdnou sněmovnu než dosud.

A zástupci lidu by tentokrát nebyli v přilehlé (levné parlamentní) restauraci, nýbrž svou (ne)činnost by demonstrovali doma.

(Mimochodem, aniž se nejvyšší státní zástupkyně chci dotknout: dlouho mi nešlo do hlavy, proč nerezignuje, když se o jejím odchodu denně diskutuje v médiích a přes všechny průtahy se její odvolání zdá jisté? Pohled na její hrubý plat mi dal odpověď: obnáší 133 152 Kč, v roce 2011 by však klesl na pouhých 126 500. Není lépe brát o sedm tisíc korun víc tak dlouho jak to jde -- a odejít, až když už beztak nebude vyhnutí?)

Nerovnost světem vládne. Zastánci nejlepšího ze všech možných světů ovšem tvrdí, že strůjcem svého štěstí je každý sám. A tak jste-li např. českým prezidentem -- a vykonavatel tohoto úřadu nikdy nepochyboval (od chvíle, kdy jsem jej před 45 lety poznal), že si své štěstí včetně nejvyšší státní funkce nejenom zasloužil, nýbrž také vypracoval -- musíte zalitovat (možná i ohradit se), že vám z dvousettisíc deset tisíc seberou.

(Václav Klaus je ovšem neobyčejně pilný, jistě si víc než tuto částku vydělá další "knihou".)

Že se to, co mu bude odebráno, rovná mé penzi, na to si nestěžuji -- mně totiž bude po novém roce přidáno! Pravda, zlomek oné částky -- celých 374 korun.

Což možná vyrovná zvýšenou cenu elektřiny. Na mém opasku jsou ještě asi dvě nepoužívané dírky, technicky si jej tedy budu moci utáhnout, až přijde další zvýšení cen (např. v důsledku zvýšené DPH). Jinou možnost přežití nemám -- důchodci nejsou skupina dost organizovaná na to, aby demonstrovali. (A která část mladších generací by vzala takové demonstrace na vědomí?)

Jinak jsou na tom státní zástupci. U Ústavního soudu už leží jejich stížnost proti loňskému snížení jejich platů o 4%. Mohou si stěžovat i na snížení, chystané pro příští rok.

Co učiní vláda, jež podle svých slov -- mluvit o skutcích je předčasné -- má boj proti korupci za svou po škrtech druhou nejvyšší prioritu, bude-li výsledkem nižších platů státních zástupců méně objasněných korupčních případů? Česká odpověď zní: Dejme se překvapit.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 18.10. 2010