Školy v ČR by se měly omezit a za vzdělání po pracovní době by se mělo platit
20. 10. 2010
Konečně jste po provokujících výzvách k "vypráskání učitelů" ze škol pojmenoval skutečný důvod problémů ve školství. VŠ jsou dnes devalvovány na výdělečnou mašinu, do které se sypou miliardy a vypadávají z ní nedodělky. Jenže ono to začíná už u středních škol, píše Antonín Hubený.
Ze základních škol odchází žáci se čtyřkami na střední a zde prochází až do konce, protože jinak by musela spousta škol zavřít brány.
Bez patřičného množství studentů by nedostaly od státu peníze na další provoz školy. Takže se to řeší přijímáním VŠECH zájemců.
Důsledek je evidentní. Na jedné straně i zde obrovské náklady na vzdělání téměř nevzdělavatelných studentů. Na straně druhé nedostatek učňů pozvolný úpadek učilišť.
A jako další důsledek je málo peněz do mezd pedagogů a s tím související odchod nejschopnějších do jiných oblastí nebo jejich pozvolnou redukci výuky na pouhý zdroj příjmů.
Ono se totiž jinak učí ve třídě, kde máte 25 studentů se zájmem o výuku a jinak tam, kde se polovina třídy zabývá četbou pod lavicí, výměnou SMS s přáteli a zbytek se snaží "prudit" učitele, aby následné vybuchnutí pedagoga posloužilo k zábavě na internetu nebo jeho diskreditaci.
Pokud se v tom druhém případě vyskytnou 2 nebo i 4 studenti se zájmem o výuku, nemají šanci a jsou šikanou vystrkáni na pomyslný okraj třídy. A s tím si prostě žádný učitel nemůže poradit.
Porazit nevzdělatelné můžete jen jejich vyřazením ze studia, ale to Vám zpravidla vedení školy nedovolí, protože by škola přišla o jediný zdroj příjmů.
Ze škol pak vycházejí nedovzdělaní absolventi, kteří vlastní maturitní vysvědčení, ale nedokážou spočítat slevu 28 % ze 3000 Kč, neumějí jazyky a nejsou schopni napsat dopis.
Tím jsou předurčeni k práci vhodné pro zaměstnance bez vzdělání a výučního listu nebo k nákladným rekvalifikacím, což zase z velké části platí stát.
Myslím, že řešením by bylo výrazné omezení počtu středních a vysokých škol a propracování systému vzdělávání po práci za úhradu, což by na jedné straně vytřídilo studenty na ty se zájmem a bez zájmu, na druhé straně by to mohlo přinášet trvalý zdroj příjmů pro školy a stát by mohl snížit prostředky, vložené do školství při současném zvýšení úrovně studentů a pedagogů.
Tento názor samozřejmě nevystihuje celou problematiku, ale je reakcí na některé Vaše články z minulosti, které naznačovaly, že za současnou nízkou úroveň českého školství mohou jen a jen učitelé.
VytisknoutObsah vydání | Středa 20.10. 2010
-
20.10. 2010 / Den vládních škrtů: Začaly útokem na BBC20.10. 2010 / Znovu univerzitní protesty v Rakousku20.10. 2010 / Karel KošťálPaříž, včera 17 h. Čtvrtmilionová demonstrace směřuje k prezidentskému paláci20.10. 2010 / Milion Francouzů protestoval proti penzijní reformě20.10. 2010 / Britská vláda očekává, že v důsledku škrtů přijde o práci půl milionu zaměstnanců ve státním sektoru20.10. 2010 / V důsledku nynějších škrtů se už britská armáda nebude moci účastnit invazí jako do Iráku20.10. 2010 / "Malé země mají velké výhody"20.10. 2010 / Jiří BaťaKdyž dva dělají totéž, je to totéž! Jedni však třeba (ne)musí, ti druzí však "mohou".20.10. 2010 / Absolvent Oxfordské univerzity hledá v ČR zaměstnání20.10. 2010 / Vzdělání je možná podvod, glejt ze školy ale musíte mít20.10. 2010 / V ČR je to se školstvím stejné jako v Británii20.10. 2010 / Tichá válka s terorismem19.10. 2010 / A maj, co chtěli19.10. 2010 / Nesnesitelná rychlost českých vlaků19.10. 2010 / Nejen "být čí nebýt ?!?", ale také "jak být či nebýt?!?"19.10. 2010 / Triky penzijných spoločností: poplatky19.10. 2010 / K tématu "Blb je vlastně invalida"19.10. 2010 / Fabiano Golgo, Pavel KollerStanislav Smetana z Kojetína přišel o dům: dlužil městskému úřadu 18 000 Kč2.10. 2010 / Hospodaření OSBL za září 2010